Wilkinsův šelfový ledovec na Antarktickém poloostrově se rozpadá. Během několika let by mohl ztratit až povinu své rozlohy. Celý šelf pokrývá plochu o velikosti 13 680 km². Podle vědců je na vině globální oteplování. O závažných změnách v Antarktidě referovalo americké Národní centrum pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC) a Britský antarktický výzkumný program (British Antarctic Survey, BAS).
Dynamický sled událostí začal 28. února 2008, kdy se od šelfového ledovce oddělila ledová kra dlouhá 41 km a široká 2,5 km. 8. března byl ledovec menší o 570 km². V polovině měsíce bránil dalšímu rozpadu úzký (5,6 km) pruh neporušeného ledu.
“Tento šelfový ledovec má na kahánku,” přitakal glaciolog David Vaughan z BAS. “O jeho dalším osudu budeme vědět víc v nejbližších dnech nebo týdnech. Nečekal jsem, že to bude mít tak rychlý spád.”
Jim Elliott z BAS, jenž pro své kolegy všechno nafilmoval z letadla, prohlásil: “Nikdy jsem nic podobného neviděl, nahánělo mi to hrůzu. Letěli jsme podél hlavní pukliny a pozorovali rozsáhlý pohyb. Velké, mohutné kusy ledu o velikosti menších domů vypadaly, jako by je někdo poházel kolem, vypadalo to tam jako po výbuchu.”
Na severovýchodě Antarktického poloostrova se v posledních 40 letech zvýšila průměrná teplota o 2,2 stupně Celsia. Tak rychlé oteplování nemá nikde jinde na jižní polokouli obdoby.
“Domníváme se, že Wilkinsův šelfový ledovec se na tomto místě nacházel nejméně několik set let. Avšak teplý vzduch a vystavení vlnám oceánu vedly k rozpadu,” řekl Scambos. První úbytky byly zaznamenány v 80. a 90. letech minulého století. Přelomový byl rok 1998, kdy během několika měsíců zmizelo 1000 km² ledu.
Odborníci sledují zmenšování šelfových ledovců se znepokojením, protože tvoří překážku, která zamezuje rychlejšímu pohybu pevninských ledovců. Kdyby šelfy zmizely, tání ledu v Antarktidě by se urychlilo a následovalo by zvýšení hladiny světových oceánů.
“Dezintergrace Wilkinsova šelfového ledovce nezvedne mořskou hladinu, protože pluje na moři a ústí do něj jen málo ledovců z pevniny,” vysvětlil Scambos. “Kolaps nicméně svědčí o tom, že tato oblast prochází prudkou fází tání. Budeme si muset na podobné jevy zvyknout. Bude jich přibývat. V regionu zmizel už skoro všechen mořský led a šelfový ledovec nic nechrání před vlivem mořských vln.”
V následujících měsících se bude v Antarktidě ochlazovat a tak se zdá, že další dějství dramatu uvidíme až příští rok.
“Pro tuto sezónu tato nezvyklá podívaná končí. Ale v lednu už budeme zase na pozoru, abychom sledovali, co se bude s Wilkinsovým ledovcem dít,” uvedl Scambos. “Je to událost, kterou nevídáme příliš často, má ovšem klíčový význam pro naši předpověď, jak se v budoucnu změní úroveň mořské hladiny.”
Zdroje:
– NSIDC (25.03.2008, Antarctic Ice Shelf Disintegration Underscores a Warming World)
– BAS (25.03.2008, Antarctic ice shelf “hangs by a thread”)
– Novinky (26.03.2008, Od Antarktidy se odlomil ledovec větší než Praha)
Další články v rubrice:
- Led na obou polokoulích mizí stále rychleji, mořská hladina se zvyšuje
- Vědci varují před masivním únikem metanu z permafrostu v Arktidě
- Rozloha ledu v Arktidě je letos druhá nejnižší v historii
- Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla na druhé nejnižší minimum od začátku satelitního sledování
- V červenci 2019 byla rozloha mořského ledu v Arktidě rekordně nízká, ledu rychle ubývá i v srpnu
- Úbytek mořského ledu v Arktidě zvyšuje riziko rozmrzání permafrostu
- Mořský led v Arktidě je už příliš křehký, aby odolal slunečnému počasí
- Tasmanův ledovec na Novém Zélandu roztaje z větší části do 20 let
- V Arktidě mizí trvalý led
- Horské ledovce jsou na ústupu, rychlost tání se zvyšuje