Úbytek mořského ledu v Arktidě zvyšuje riziko rozmrzání permafrostu

Rychlé tání ledu v Arktickém oceánu uspíšilo oteplování na severu Aljašky, Kanady a Ruska. Bude-li úbytek pokračovat, tempo oteplování se oproti dosavadním prognózám zvýší více než trojnásobně. Tím by stouplo riziko degradace permafrostu a úniku velkého množství skleníkových plynů do atmosféry. Oznámili to vědci z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) a Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC). Studii zveřejnil 13. června 2008 časopis Geophysical Research Letters.

“Naše studie ukazuje, že pokud bude v příštích několika letech pokračovat prudký úbytek ledu, oteplování arktické půdy a tání permafrostu se pravděpodobně urychlí,” prohlásil hlavní autor studie David Lawrence z NCAR. “Důležitou nezodpovězenou otázkou je, jak na toto rychlé oteplování zareaguje křehká rovnováha života v Arktidě. Staneme se svědky intenzivnější eroze pobřeží, emisí metanu a šíření keřovitých porostů v tundře?”

“Ztráta mořského ledu by mohla odstartovat širokou škálu změn, které by pocítil celý arktický region,” dodal spoluautor studie Andrew Slater z NSIDC.

Díky rekordnímu zmenšení rozlohy zalednění v minulém roce dokončili vědci svůj výzkum o něco dříve než plánovali. Od srpna do října 2007 byly v západní Arktidě naměřeny abnormálně vysoké teploty, které nad pevninou o více než 2 stupně překračovaly dlouhodobý průměr (1978-2006). Spojitost mezi menší plochou ledu a vyššími teplotami vzduchu potvrdily i klimatické modely. Kvůli enormním ztrátám ledové pokrývky je oteplování v regionu asi 3,5 krát rychlejší, než odborníci předpovídali. Teplotní posun je patrný po většinu roku (zejména však na podzim) a to i ve vzdálenosti 1500 kilometrů od pobřeží.

Zhruba čtvrtina souše na severní polokouli je pokrytá permafrostem. Novodobé změny klimatu už v některých oblastech způsobily roztopení permafrostu a pohyby půdy, čímž došlo k narušení infrastruktury, statiky budov i vertikální orientace stromů.

Jediné desetiletí provázené rychlým ztenčováním mořského ledu může zvednout podzimní teploty podél pobřeží Aljašky, Kanady a Ruska až o 5 stupňů Celsia.

“Očekáváme, že se Arktida bude oteplovat rychleji než zbytek světa a tohle nám zjednodušeně řečeno signalizuje, že se během 5 až 10 let může tempo oteplování opravdu vystupňovat,” vysvětlil Dr. Lawrence. “To znamená, že bychom velkou část z teplotní změny zažili už během příštích deseti nebo dvaceti let. To by byly skutečné skoky.”

Půda v Arktidě zadržuje nejméně 30 procent z globálního množství uhlíku obsaženého v půdní vrstvě. Přestože si výzkumníci nejsou úplně jisti tím, co se s tímto uhlíkem stane, až se povrch zahřeje a permafrost rozmrzne, máme dost důvodů k tomu, abychom se obávali, že se do atmosféry uvolní miliardy tun oxidu uhličitého a metanu. V takovém případě by nás čekala velice nebezpečná změna klimatu a to bez ohledu na to, jak se postavíme k problému spalování fosilních paliv.

“Z mého pohledu je teď největší nejistotou, zda stoupnou emise metanu. A pokud ano, o kolik,” řekl Lawrence.

Srovnání modelových simulací oteplování v Arktidě. Vlevo při rychlém úbytku mořského ledu (trvajícím 5 až 10 let), vpravo při mírném nebo žádném úbytku. Při rychlých ztrátách bude oteplení v podzimních měsících nad pevninou více než trojnásobně větší. K rychlejšímu zvyšování teplot dojde i v oblastech vzdálených 1600 kilometrů od pobřeží.

Zdroje:
NCAR (10.06.2008, Permafrost Threatened by Rapid Retreat of Arctic Sea Ice, NCAR Study Finds)
Geophysical Research Letters (13.06.2008, Accelerated Arctic land warming and permafrost degradation during rapid sea ice loss)
Science (10.06.2008, Sea Ice Melt Could Thaw Permafrost, Too)

Další články v rubrice: