Ruská vláda se obává katastrofy způsobené rozmrzáním permafrostu

Globální oteplování by mohlo do roku 2030 způsobit “strašlivou zkázu” severních partií Ruska, řekl náměstek ministra pro nouzové situace Ruslan Calikov. Jeho proslov v parlamentu z 19. června 2008 citovala agentura RIA Novosti. Podle Calikova se vrstva permafrostu na západě Sibiře ztenčuje o čtyři centimetry ročně a během 20-25 let se oblast podléhající rozmrzání posune o 30-80 kilometrů k severu, do poloviny století o 150-200 kilometrů.

“Je možné, že do roku 2030 bude v souvislosti s globálním oteplováním míra destrukce katastrofální. Na severu země může být zničena například více než čtvrtina bytového fondu,” prohlásil Calikov. Romrzání půdy narušuje infrastrukturu. Toto nebezpečí se týká i letištních ploch, nádrží s ropou a skladišť.

“Po zvýšení průměrných ročních teplot o jeden až dva stupně se nosnost podpěr usazených v permafrostu sníží o 50 procent,” varoval náměstek. A po oteplení o čtyři stupně nastanou nezvratné změny.

Potenciálně nejnebezpečnější důsledky by mohl mít masivní únik metanu z půdy. Na ruském území se jeho množství odhaduje na 70 miliard tun, tedy asi dvě třetiny světových zásob.

Ministerstvo se znepokojením sleduje i další ukazatele. Kvůli vyššímu odtoku vody a kratšímu období, kdy řeky zamrzají, se riziko povodní do roku 2015 zdvojnásobí.

V nejbližší době budou vládou vyslány dvě expedice, aby zhodnotily aktuální stav a provedly výzkum u souostroví Nová země, kolem Novosibiřských ostrovů a na jiných místech podél pobřeží Severního ledového oceánu.

Úřady si uvědomují, že obyvatele v Rusku čekají nelehké časy. Životní podmínky i dostupnost nerostného bohatství se na řadě míst zhorší.

“Úkol zajistit bezpečnost obyvatel na severu země je pro nejbližší roky jednou z priorit Ministerstva pro nouzové situace,” zdůraznil Calikov. Z tohoto důvodu je třeba přijmout včasná opatření, aby se předešlo některým sociálním a hospodářským problémům.

“Jedním z vážných následků rozmrzání věčně zmrzlé půdy je podmáčení osídlených stanovišť, přeměna území ve vodní plochu a také eroze, což může vést k ohrožení epidemického rozsahu,” vysvětlil Vladislav Bolov z ministerstva.

“Životní podmínky obyvatel budou ovlivněny velmi výrazně,” dodal Calikov a poukázal na dramatický úbytek mořského ledu. Zatímco v roce 1979 pokrývalo Arktidu na konci letní sezóny 7,2 milionů čtverčních kilometrů ledu (o rok později skoro 8 mil. km²), v roce 2007 to bylo jen 4,3 milionů km².

“Vidíte, že se rozloha téměř o polovinu zmenšila. Navíc podstatně klesla i tloušťka ledu – také skoro o polovinu. To je sice plus pro lodní dopravu, avšak zároveň se zvyšují další rizika,” řekl náměstek.

Škody způsobené přírodními katastrofami přesáhly v globálu během poslední dekády bilion dolarů. Živelné pohromy postihly více než miliardu lidí.

I když se v minulém století průměrné teploty v Rusku zvýšily “pouze” o jeden stupeň Celsia, 40 procent z tohoto oteplení připadlo na devadesátá léta. A posledních sedm let obsadilo přední příčky v žebříčku nejteplejších roků vůbec. Tento vývoj je pro Rusko velice nebezpečný, vždyť dvě třetiny území se nachází v pásmu věčného mrazu, připomněl Ruslan Calikov.

Zdroje:
RIA Novosti (03.08.2008, При глобальном потеплении север России ждут страшные разрушения – МЧС)
MCHS.gov.ru

Další články v rubrice: