Přežije Západ svůj úspěch?

370  249 

Euroamerická civilizace v pasti / Časový cestopis putování za osudy západních kultur

Kniha se zabývá krizí západní civilizace v historických i věcných souvislostech, aby bylo patrno, proč dosáhl tak vysoké dnešní úrovně, ale zároveň, co tím ztratil a co s tím musí udělat, aby prokázal životaschopnost. Autor, český sociolog, politolog, filozof a historik, vychází z kořenů, na nichž se Západ zformoval, shrnuje současný stav západní společnosti, naznačuje hrozby i přednosti, které před ní stojí a hledá řešení aktuální krize. Rozsahem problematiky jde o ojedinělou studii tohoto druhu na českém knižním trhu.

5 skladem

Další informace

autor: Karel Chrastina
nakladatelství: xPrint
počet stran: 342
vazba: vázaná
formát: 153 x 215 mm
vydáno v roce: 2012
ISBN: 978-80-904946-3-3
Ukázka

ÚVODEM

Dobro se podobá mladičké rostlince
uprostřed divokých živlů.
Je droboučké a křehké,
ale je v něm podstata
a osa dějin celého univerza.

Jacques Prévert

In medias res – “k jádru věci” či “doprostřed dění”. Toto literární pravidlo ve své rozsáhlé básni zabávající se písemnictvím – Ars poetica (Umění básnické) poprvé uvedl do širšího literárního povědomí vynikající starořímský lyrický básník a satirik Horatius – též autor virtuózních a dodnes ceněných Ód – básních opěvujících víno, lásku, přírodu, zpěv, vlast, přátelství. Tuto živou a působivou vypravěčskou metodu s oblibou a úspěchem však používal už mnohem starší Horatiův předchůdce a největší básník – pěvec starověkého Řecka – Homér.

V kontextu této literární poučky tedy budiž rovnou řečeno, že dnešní Západ prochází hlubokou, osudovou krizí – kritickým údobím, o němž se věří, že rozhoduje o povaze dalších událostí tohoto společenství, a to především v oblasti filozofie, politiky, sebeidentifikace a etiky: ve způsobu myšlení, ve vůdčích inspirativních idejích, v praktickém uplatňování potřeb a zájmů, v uspořádání společnosti, v mezilidských vztazích, ve výchozí duchovní orientaci a v ujasnění, kudy pokračovat dál. Hledá rovněž svou novou identitu, vždyť zapomněl na kořeny, z nichž vyrostl a s nimiž se ztotožňoval po dlouhá staletí ještě donedávna, či připustil, aby mnohé z nich zdegenerovaly v něco, co se těm původním podobá jen dosti vzdáleně. A to většina společenských teoretiků v tomto ohledu dodává, že charakteristická duchovní orientace vyjádřená v náboženských přesvědčeních, jsou odedávna klíčem k uspořádání společností v čase. Západ však navzdory tomu vstoupil z vlastního rozhodnutí do postnáboženské éry, což je v dějinách dosud nevídaný, přímo epochální zvrat, o jehož důsledcích nevíme fakticky vůbec nic, protože lidstvo s tím nemá žádnou předchozí zkušenost. Stálé hodnoty, které ho dlouho vyjadřovaly, nahradil liberalizmem – smířlivost k projevům odlišné, často nepřátelské ideologie, který nijak necítí potřebu se vázat na původní hodnoty, permisivním volnomyšlenkářstvím a zlověstným, nekritickým konzumem. To přivedlo Západ do pozice vůbec první ateistické společnosti v dějinách a tím vstupuje do neznámé éry nepředvídatelnosti, pochyb a nejistoty.

Francouzský levicový filozof a sociolog – Edgar Morin (*1921) rovnou poukazuje ma “memoc současného západního světa, v němž se jazýček vah nebezpečně vychýlil ve prospěch hyperprozaična, strohé racionality a egoistického individualismu”. Současným stavem poměrů, makro- i mikrovztahů, v nichž žijeme, byl znepokojen i český exprezident Václav Havel. “Lidstvo” se podle něj “může vzpamatovat jen tehdy, pokud se utká se svojí krátkozrakostí, tupým přesvědčením o své vševědoucnosti a nabobtnalou pýchou,” řekl 10. října 2010 při slavnostním zahájení 14. ročníku mezinárodní konference Forum 2000 v Pražské křižovatce. “Vývojem civilizace, budováním gigantickým aglomerací, anonymitou, uniformizmem a neblahým ovlivňováním přírody” byl Havel silně znepokojen a není zdaleka sám. Podle jeho mínění vzniká nový typ existenciálního úkazu: “bezbřehá konzumní kolektivita, která rodí nový typ samoty”. Tento stav může podle něj vyústit do sociální katastrofy.

Prvotní příčinou této krize je – už podle několika úvodních poznámek – nade vší pochybnost nemoc duše západního člověka, která má povahu nekontrolovatelně se šířící epidemie. Zapomněli jsme masarykovskou tezi, která nám připomíná, že “každá společenská krize je především krizí morálky”. Všechny ty aktuální ekonomické, politické, kulturní i morální krize a inflace, které zakoušíme, mají totiž původ v lidském selhání. Kromě toho můžeme hovořit nejen o nesouladu v evropsko-amerických stanoviscích a názorech včetně zřetelů metafyzických, ale i o věcech ožehavějších. Euroamerická civilizace je nemocná a tato nemoc dospěla do stádia, která má charakter rozkladu civilizace zevnitř. To, před čím dnes Západ ve skutečnosti stojí, je vyvrácení budoucnosti z kořenů, což lze srovnávat s koncem starého Říma, jehož skomírání postupovalo obdobně, když začalo úpadkem společenských elit a proces rozpadu zachvátil jako nákaza ostatní vrstvy obyvatel.

Krize tehdejších špiček římské společnosti byla skutečně hluboká a závažná, když si byli všichni příliš jisti, že na mocný Řím nikdo nemá a světovláda nerušeně potrvá navěky. Proto bylo všeobecně podceňováno nebezpečí úpadku a rozpadu, namísto aby byla věnována náležitá pozornost řešení signálů degenerace, docházelo k bezstarostným orgiím v obžerství, jedno povyražení následovalo druhé, nevázané radovánky se staly stylem doby a všechno ostatní šlo stranou. Není proto divu, že z těchto císařských dob pochází pojem “hostina Trimalchionova” – příklad zbohatlického snobizmu oné doby, kdy bylo podáváno například ragú ze slavičích a pavích jazýčků, jak to líčí “arbitter elegantiae” – Petronius ve stejnojmenné kapitole dobového románu Satyrikon. To vedlo nejen k dalšímu morálnímu úpadku, ale i k somatické degeneraci, k dekadentní zjemnělosti a zchoulostivění, takže otužilejší, odolnější a zdatnější Germáni římské legie – rovněž postižené úpadkem horních vrstev společnosti – častěji poráželi. Římu se tudíž nikdy nepodařilo proniknout trvale do evropského vnitrozemí ze západu, neboť jejich snaha byla narušována častými boji s těmito bojovnými a houževnatými Germány.

S prakticky definitivní platností byla snaha Říma zmařena už roku 9 n.l. pověstnou zdrcující porážkou utrpěnou od Germánů v Teutoburském lese. Touto porážkou byla dovršena jedna z největších vojenských katastrof v římských dějinách, která významně ovlivnila další evropský vývoj. Případným ovládnutím Germánů nebo aspoň trvalým prolomením jejich obranného aparátu Římany by Evropa zcela jistě vypadala úplně jinak. Na tak slábnoucí a upadající veleříši se začaly hrnout bližší i vzdálenější bohatství chtivé hordy barbarů jako vosy na zralé ovoce, a není divu, že uspěly.

V nepříliš odlišném postavení se dnes nachází i civilizace, k níž náležíme, přestože většina našich součastníků si tuto závažnou skutečnost v návalu všedního shonu, každodenních povinností a konzumních zájmů rovněž vůbec neuvědomuje a tudíž ani nepřipouští. Západ se nepozorovaně dostal do pasti vlastního materiálního úspěchu a z něho pocházejícího uspokojení, že všechno je právě tak, jak má být a netřeba si v tomto směru dělat žádné starosti. Z tohoto postavení se bude naše civilizace obtížně vyprošťovat, podaří-li se jí to vůbec ještě včas. Kvalifikovaně tento fakt vyjádřil český přírodovědec a filozof – představitel Masarykova filozofického realizmu – Emanuel Rádl (1873-1942), když řekl: “Jak zachránit civilizaci před rozkladem? To je zoufalá otázka naší doby, tím zoufalejší, že lidé necítí nebezpečí.”

(…)

Obsah

Úvodem
Civilizace a kultura v proměnách času

KNIHA I. Proč je Západ právě takový, jaký je?

Židovsko-křesťanské zdroje západní povahy
Antika a její význam pro tvářnost Západu
Stěhování národů jako doba formování civilizační mapy Evropy
Od zrození k dospělosti

KNIHA II. Velký Rozvrat

KONEC MODERNITY A NOVÝ SVĚTOVÝ NÁZOR
Od vousaté Mony Lisy k postmoderní mentalitě
Orwellovo století
Jsou dějiny u konce?

OD KONVENCÍ K PRUŽNOSTI
Supersymbolická ekonomika znalostí
Má totalitarizmus v postmoderním světě ještě šanci?
Vědecká revoluce nebo vratká houpačka?

OD EKONOMIKY SVALŮ K PRODUKCI MOZKŮ
Je globalizace výhrou nebo utopií?
Stojíme na prahu kvantového skoku lidstva?
Kult zlatého telete nebo náboženství práce?

ZÁPADNÍ ČLOVĚK V ÉŘE PLOVOUCÍHO ŘÁDU
Jsou Evropané z Venuše a Američané z Marsu?
Americký a evropský sen: soutěž nebo syntéza?
Sociální důsledky informační společnosti

KNIHA III. Přežije Západ svůj úspěch?

JSOU ZDROJE LIMITUJÍCÍM FAKTOREM ROZVOJE?
Zdrojový paradox
Zlatý důl nebo partner?

MAJÍ HLASATELÉ FILOZOFIE MARNOSTI PRAVDU?
Dav a tvůrčí elita
Konflikt uvnitř Západu
Noční lampa, která osvětluje celou zeměkouli

DĚJINY A SPOLEČENSKÝ POKROK
Je idea pokroku pověrou?
Populační krize nebo rovnou vymírání Západu?
Lidstvo se (ne)začalo probouzet

BEZEDNÁ STUDNA CIVILIZAČNÍHO RIZIKA
Má lidstvo smrt na dosah?
Je faustovská civilizace rájem nebo peklem?
Potřebuje postmoderní doba člověka nového typu?

KNIHA IV. Druhá renesance

Poznámky
Literatura
Jmenný rejstřík

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí “Přežije Západ svůj úspěch?”

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Mohlo by se Vám líbit…