Další informace
První z těchto knih, Tao-te-ťing (čili klasická kniha o Tau a Te), rozsahem velmi malá, byla tradicí připsána legendární postavě jménem Lao-c’, a její vznik byl v souladu s tím umístěn do 6. století př.n.l. I když existence postavy samé není historicky doložena a dobu vzniku původní podoby díla nelze přesněji určit, můžeme jeho autora nadále nazývat Lao-c’em čili Starým mistrem, aniž bychom ho ztotožňovali s onou legendární postavou.
(Lao-c’ byl prý archivářem na dvoře čouského krále; setkal se též s Konfuciem a snažil se ho poučit. V době, kdy došlo k úpadku státu, odešel z hlavního města a vydal se na západ. Než zmizel lidským zrakům, sepsal svou knihu a předal ji důstojníkovi pohraniční stráže v průsmyku Sien-ku. To je jádro legendy, která obsahuje jinak řadu fantastických prvků.)
Kniha sama patří bezesporu k tomu nejhlubšímu, co bylo kdy napsáno. Žádné z klasických čínských děl podobného rozsahu nebylo tak vlivné jako ona, k žádnému nebylo napsáno tolik komentářů. Je to sbírka sugestivních, velmi hutných básnicko-filozofických aforismů…
autor: | Jiří Navrátil |
nakladatelství: | Avatar |
počet stran: | 199 |
vazba: | vázaná |
formát: | 130 x 205 mm |
vydáno v roce: | 2003 |
ISBN: | 80-85862-54-9 |
10
Jsi s to usebrat svou duši tak, aby objímala Jediné a netříštila se?
Jsi s to soustředit svou životní sílu a dosáhnout takové měkkosti, abys byl jako děcko?
Jsi s to vyjasnit své vnitřní zření tak, aby bylo bez poskvrny?
Jsi s to milovat lidi a vládnout říši, a přitom zůstat nepoznán?
Jsi s to, když se brány nebe otevírají a zavírají, sedět tak jako samička ptačí?
Jsi s to proniknout vše svým jasným pohledem a přitom sám nezasahovat?
Potom ploď a živ je, tvoř, ale nevlastni,
působ, ale nepodržuj, veď je, ale nebuď jejich pánem!
Tomu se říká: tajemný, skrytý Život.
25
Je cosi – nevymezitelné, beztvaré, a přece úplné.
Před nebem a zemí bylo to.
Jak tiché, jak prázdné!
Stojí samo a nemění se.
Proniká vším a nic je neohrožuje.
Lze je pokládat za matku světa.
Neznám jeho jméno. Mám-li je označit slovem, pravím: Tao…
5. Kdo má pravdu?
…Nje-čchűe se zeptal: “Nejsi-li ty sám s to rozlišovat mezi dobrým a špatným, mezi užitkem a škodou, umí mezi nimi rozlišovat dokonalý člověk?”
Wang I odpověděl: “Dokonalý člověk je duch. Kdyby se oceán vypařil vlivem žáru, on by nepociťoval horko; kdyby všechny toky zmrzly, nepociťoval by chlad; kdyby bouře rozervala hory a zbičovala moře, nemohlo by mu to nahnat hrůzu. Takový člověk jezdí na vzduchu a oblacích; osedlal si slunce a měsíc a putuje v oblasti ležící mimo svět. Život a smrt nad ním už nemají moc. Co by pro něj tedy teprve mohly znamenat myšlenky na užitek a škodu!”
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.