Bdělost – Cesta k nesmrtelnosti

Techniky, o kterých se zde dočtete, mohou být prováděny ve stoje, v sedě nebo při chůzi. V prvních kapitolách se zmiňuji o ánápánásati (pozorování našeho dechu) a tuto techniku je nutno provádět v sedě, pozice má být klidná a neměnná, abychom dosáhli lepších výsledků. Když sedíme, je důležité, aby naše páteř byla vzpřímena, ne křečovitě napnuta; krk tvoří linii s páteří a hlava je vyrovnána tak, aby nepadala na některou stranu. Řada lidí nachází “Iotos” jako ideální pozici – vyrovnanost a stabilita – již po několika měsících praxe. Je dobré trénovat pomalu a s jemností. Je-Ii tato pozice příliš obtížná, můžeme použít židli s vysokým opěradlem.

“Džongrom” – thajské slovo, pochází od slova caňkama z jazyka páli – označuje chůzi po rovné cestě, sem a tam – ideální délka je dvacet až třicet kroků – mezi dvěma snadno rozeznatelnými objekty; to proto, abychom nemuseli počítat naše kroky. Ruce by měly být lehce sepnuty před nebo za naším tělem, s uvolněnými pažemi. Pohled by měl být upřen asi deset kroků před nás – ne kvůli tomu, abychom něco pozorovali, ale proto, aby náš krk měl pohodlný úhel. Chůze by měla být uspořádána takto: když dojdeme na konec stezky, zastavíme se na dobu jednoho nebo dvou dechů, otočíme se, což soustředěně pozorujeme, a pak pokračujeme v chůzi zpět. Vše samozřejmě s největší pozorností.