Emise CO2 kvůli pandemii koronaviru výrazně poklesly

Pandemie koronaviru má na objem vypouštěných emisí oxidu uhličitého největší dopad ze všech událostí v novodobé historii lidstva včetně velké hospodářské krize nebo druhé světové války. Za první polovinu letošního roku bylo emitováno o 8,8 % (1,551 miliard tun) méně oxidu uhličitého než ve stejném období roku 2019. Analýzu mezinárodního týmu vědců zveřejnil časopis Nature Communications.

K největšímu propadu došlo za první půlrok v odvětví letecké a lodní dopravy (o 43,9 %), v sektoru pozemní dopravy (o 18,6 %), poklesly také emise v energetice (o 5 %) a průmyslu (o 5,5 %). Překvapivě došlo za prvních sedm měsíců také k méně významnému poklesu v oblasti bydlení (o 2,2 %), který však podle analýzy ovlivnila zejména nezvykle teplá zima na severní polokouli a tím pádem méně energie vynaložené na vytápění.

Na celkovém snížení objemu emisí oxidu uhličitého o 1551 milionů tun se největší měrou podílel pokles emisí z pozemní dopravy (o 613,3 milionů tun), energetiky (o 341,4 milionů tun), průmyslu (o 263,5 milionů tun) a letecké dopravy (o 200,8 milionů tun). Méně pak k celkovému poklesu přispěla pozastavená lodní doprava (o 89,1 milionů tun) a sektor bydlení (o 42,5 milionů tun).

Největší úbytek emisí byl zaznamenán v dubnu, a to o 16,9 % ve srovnání s dubnem 2019. Koncem měsíce a především v květnu se situace začala vracet k normálu, když se obnovily ekonomické aktivity v Číně a v některých evropských státech. V energetice po dubnovém poklesu o 9,7 % byly červnové emise jen o 1,1 % nižší (ve srovnání s červnem 2019). Trvalejší pokles emisí byl pozorován u pozemní dopravy, kde i v červenci byly emise o 13 % nižší než v roce 2019 (v dubnu o 38,6 %, v květnu o 32,6 %, v červnu o 15,2 %).

Otázkou je, jak se na propadu emisí projeví opatření přijímaná v různých státech v souvislosti se současnou druhou vlnou koronaviru, která začíná nabírat na síle zejména v Evropě a USA.
 

Zdroj: Nature, Potsdam Institute for Climate Impact Research
 

Další články v rubrice: