Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 28. 03. 2017, svátek má Soňa citát pro dnešní den: Poznaná pravda má povznášet ducha, nikoliv spálit svět.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Bienální konference VODA 2015
Rubrika: Ochrana přírody (23.11.2015, 2865 přečtení)

Ve dnech 16. až 18. 9. 2015 se konala v Poděbradech 11. bienální konference Voda 2015, pořádaná Asociací pro vodu ČR. Byli jsme u toho! Konference VODA již tradičně sdružuje odborníky z celého spektra vodní problematiky, a to jak z vodohospodářské praxe, tak vědce a výzkumníky. Úvodní plenární sekce konference obvykle shrnuje problematiku, kde vyzvaní řečníci ve svých příspěvcích přinášejí komplexnější pohled a referují o stavu, v němž se naše země vzhledem k vodě nachází. Následují tematické paralelní sekce, kde dostávají slovo odborníci a vědci představující svoje projekty a výsledky vědy a výzkumu. Letos se konference v paralelních sekcích věnovala odstraňování nutrientů a dopadům lidské činnosti na povodí, srážkovým vodám, hospodaření s dešťovou vodou, stokování a hydraulice, novým technologiím a postupům, zejména v čištění vody, malým čističkám odpadních vod, terciálnímu čištění a recyklaci vody.
11. bienální konference VODA 2015 V úvodní plenární sekci byly prezentovány čtyři přednášky čtyřmi významnými odborníky na problematiku vody. Těmito odborníky byli: Michal Krátký z Povodí Vltavy, František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu, Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí Vysoké školy chemicko-technologické a Martin Fencl z katedry hydrauliky a hydrologie Českého vysokého učení technického v Praze. Plenární sekce přinesla zajímavý vhled do dnešního stavu hospodaření s vodou v ČR. Odborníci se shodují v tom, že vodu musíme na území ČR zadržovat a že je nutné znovu využívat odpadní i srážkové vody. Spojovací nití většiny přenášek také byla silnější či slabší kritika Ministerstva životního prostředí (ANO), které se podle řečníků v otázce hospodaření s vodou nechová konstruktivně.

Michal Krátký (Povodí Vltavy) poukazoval na hájení říčních profilů pro budování přehrad. Přehrady pokládá za zásadní strategický nástroj hospodaření s vodou, který je v přímém státním zájmu a nenahrazuje, ale nutně doplňuje decentralizovaný systém odvodnění. V tomto kontextu upozorňuje na fakt, že hájených říčních profilů pro budování nových přehrad ubývá a k dnešnímu dni jich z původních vytipovaných 680 profilů podléhá ochraně jen přibližně padesát.

11. bienální konference VODA 2015 Velmi podrobně se pak věnuje možnosti využívat městské odpadní vody k závlaze zemědělských plodin a vysvětluje rozdíl mezi vypouštěním odpadních vod (které je z mnoha dobrých důvodů zakázáno) a využitím odpadních vod k závlaze. Zde se rozcházejí názory ministerstev životního prostředí a zemědělství na vhodnost takového nakládání s odpadními vodami. Závlaha odpadní vodou při dodržení závlahových dávek stanovených Metodikou výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy z roku 2008 "Kritéria využití městských odpadních vod k závlaze zemědělských plodin" není vypouštěním odpadních vod do půdy, protože závlahovou dávku přijmou a spotřebují zalévané rostliny. Využívání odpadní vody k závlaze je přitom zajímavou a jednoduchou cestou, jak udělat hospodaření s vodou efektivnější.

Přednáška Františka Kožíška (Státní zdravotní ústav) pak ukázala pohled hygienika na kvalitu vody a přístup k čištění vody. Příspěvek je vhodné čtení například pro pracovníky krajských hygienických stanic. Tento expert poukazuje zejména na skutečnost, že nejúčinnějším systémem k čištění vody je její přírodní koloběh, který trvá alespoň 30 až 60 dnů a využívá přírodní nástroje čištění, jako je skupenská přeměna, ředění, kompetice s jinými mikroorganismy ale i jen prostý "odpočinek" vody, protože naprostá většina patogenních mikroorganismů přežívá mimo hostitele jen omezenou dobu. Nejkvalitnější voda je tedy ta, kterou odebíráme z přírodních zdrojů. Naší snahou by měla být ochrana těchto zdrojů a podpora přírodního koloběhu. Upozorňuje na nebezpečí zkracování vodního koloběhu, kdy používáním přečištěné odpadní vody odpadá přírodní koloběh jako základní bariéra čištění vody. I tak by se ale mělo na přečištěnou vodu nahlížet bez předsudků. V konkrétních případech by hygienik měl vždy objektivně zkoumat, zda mohou být s daným způsobem využití recyklované vody spojena nějaká rizika.

Jiří Wanner se naproti tomu ve své přednášce podrobně věnoval problematice znečištění a ochrany vod. Z jeho příspěvku mimo jiné vyplývá, že Česká republika má poměrně dobře zvládnutou agendu bodových znečišťovatelů (továrny, čistírny odpadních vod apod.), kde je možná registrace, stanovování limitů, kontrola a vymahatelnost. Naproti tomu plošné znečišťování recipientů vod se uchopuje těžko – jedná se o splachy hnojiv, atmosférickou depozici nečistot, odtoky lokálních kanalizací, eroze půdy, splachy ze stavenišť a podobně. Hlavními polutanty jsou přitom sloučeniny dusíku a fosforu. S tím souvisí pojem "eutrofizace vody", tedy přezásobení vody živinami, které vede k přemnožování organismů. Ty následně z vody spotřebují většinu kyslíku, hynou a voda zahnívá. Jiří Wanner shledává problém eutrofizace jako zásadní a v současné situaci neřešitelný, protože v tuto chvíli ani nevíme, jak získávat data o zdrojích plošného znečištění. Poměr znečištění bodovými a plošnými zdroji je přitom asi 80:20. Plošné zdroje tedy do recipientů vnášejí významnou část znečištění. Co se týče samotného fosforu, klíčovým zdrojem emisí je půdní eroze. Z našeho členství v EU přitom automaticky vyplývají požadavky na ochranu mezinárodních řek (Labe, Odra a Dunaj), které souvisí s ochranou kontinentálních moří – Severního, Baltského a Černého, které eutrofizace kontinentu také ohrožuje.

Poslední v plenární sekci přednesl brilantní přednášku z vědecké půdy Martin Fencl (ČVUT), který se zabývá měřením srážek. Vodohospodářství se dnes ve velké míře opírá o matematické modely odtokových poměrů v území, kdy jsou v čase modelovány srážky a odtok z území. Pomocí těchto modelů pak mohou být projektovány stokové sítě, budovány retenční nádrže, hodnoceny možnosti a kapacity současných stokových sítí nebo vyhodnocována rizika. Na začátku každého modelu ale musí stát znalost srážkových poměrů. Odtok z území nezávisí zdaleka jen na velikosti srážky ale i na jejím rozložení místně i v čase. Zanedbáním časové a prostorové distribuce srážek se hydraulické modely dopouštějí hrubých chyb. Naměřit reálná data pomocí hustých srážkoměrných sítí je přitom nákladné i pracné. Martin Fencl přitom ukazuje, že všechna větší města již jsou vybavena hustou srážkoměrnou sítí, která dodává přesná data v minutových intervalech – jen o tom neví. Poukazuje tím na stovky mikrovlnných spojů, používaných zejména mobilními operátory, které jsou citlivé na srážky – ty jim totiž zhoršují kvalitu signálu. Mezi kvalitou signálu mikrovlnného spoje a intenzitou deště existuje jednoznačný převodní vztah. Martin Fencl představil již rozběhnutý projekt, kdy mobilní operátor poskytuje univerzitě data o kvalitě signálu na svých spojích. Výsledkem jejich práce je zjištění, že prosté, nekalibrované MV spoje jsou zatíženy systematickými chybami, a nelze je proto pro monitoring srážek použít. Pokud jsou ale za určité časové období známa data z těchto spojů a zároveň i ze srážkoměru (který může být i poměrně hodně vzdálen), je možné tyto spoje kalibrovat a dále je pak používat pro zjišťování rozložení srážek s velmi krátkým časovým krokem.

V paralelní sekci "Srážkové modely, stokování, hydraulika" pak dva navzájem podobné projekty představili spolupracovník Ekocentra Koniklec a projektant vodních staveb pan Jiří Vítek (JV Projekt VH s.r.o.) a vědec David Stránský (ČVUT). Oba prezentovali případovou studii porovnání decentralizovaného systému odvodnění (DSO) obytného areálu a odvodnění areálu s centrální retenční nádrží (CRN). Oba přitom došli k závěru, že DSO funguje spolehlivěji a je levnější, i když potřebuje v součtu o něco větší retenční objem. V případě nerovnoměrné srážky se v CRN všechny odtoky setkávají a integrují, zatímco v objektech DSO jsou rozloženy tak nerovnoměrně jako sama srážka, a v méně zasažených místech tak zbývá v retenčních nádržkách volná kapacita. Z hlediska přeplnění retenčních kapacit jsou ale kritické dlouhotrvající srážky, které jsou obvykle rozloženy územně rovnoměrně, a centrální retenční nádrž tak ztrácí svoji výhodu.

11. bienální konference VODA 2015 Celou konferencí pak jako spojovací nit vede skutečnost, že voda se již několik let dostává do popředí zájmu odborníků, politiků i široké veřejnosti. Ještě v roce 2011 se příspěvky ohledně nutnosti hospodařit s vodou setkávaly s posměchem. Příroda je ale opačného názoru, čemuž napovídá první sušší rok 2013 a letošní sucho, které je srovnáváno s legendárním suchem z roku 1947. To vyvolává značně zvýšený zájem o vodu a opětovné využívání srážkových vod se nyní objevuje v různých souvislostech jako jedno z možných řešení nedostatku vody. Je patrné, že společnost si již uvědomila nutnost hospodaření s vodou, které přesahuje rámec pouhé ochrany před povodněmi. V budoucnosti se budeme setkávat nejen s ohrožujícím přebytkem vody, ale i s nedostatkem životodárné vody.


Článek vznikl v rámci projektu "Počítáme s vodou" financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma HDV najdete na www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.


Autor: Ondřej Nehasil

Zdroj: http://www.pocitamesvodou.cz/








  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 27 (32 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,91 °C (1-12/2015)
0,95 °C (1-12/2016)
0,94 °C (1-2/2017)  

Koncentrace CO2
400,32 ppm (11/2015)
404,09 ppm (11/2016)

Lidská populace
7,374 miliardy (2/2017)

Index cen potravin FAO
173,8 bodů (1/2017)


ISS HD Earth Viewing
  Anketa
Myslíte si, že Donald Trump bude lepším prezidentem USA, než by byla Hillary Clintonová?

Ano (826)
 
Ne (293)
 

Celkový počet hlasů: 1119
  Nejčtenější články
» 25.10.2016 - 3368x
Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla v roce 2015 úrovně 400 ppm (číst článek)


» 06.12.2016 - 2257x
Rozloha mořského ledu v Arktidě i Antarktidě byla letos v listopadu nejnižší v historii (číst článek)


» 27.10.2016 - 2183x
Počet zvířat v přírodě na Zemi rychle klesá, mezi lety 1970 a 2012 jsme přišli o 58 procent zvířat (číst článek)


» 20.10.2016 - 1954x
Prvních devět měsíců roku 2016 s rekordní odchylkou 0,99 stupně Celsia, září bylo druhé nejteplejší (číst článek)


» 30.09.2016 - 1502x
Hladina Indického oceánu na severní polokouli stoupá od roku 2004 dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr (číst článek)


» 20.11.2016 - 1132x
Říjen byl o 0,26 stupně chladnější než loni, přesto je rok 2016 stále rekordně teplý (číst článek)


Gnosis9.net - Internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016