Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 23. 05. 2018, svátek má Vladimír citát pro dnešní den: Pes, kterého uzdravíš, tě nekousne. To je rozdíl mezi zvířetem a člověkem.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Hladina moří stoupá i kvůli nadměrnému odběru podzemní vody
Rubrika: Zvyšování hladin moří (25.09.2010, 8777 přečtení)

Zvyšování mořské hladiny není způsobeno jen táním pevninských ledovců a teplotní objemovou roztažností vody. Poměrně významným faktorem je i vyčerpávání podzemních zásob vody kvůli zavlažování. Většina vody získaná pro zemědělské účely z podzemních rezervoárů končí v oceánech. V důsledku toho stoupá mořská hladina ročně o 0,8 milimetru, což je asi čtvrtina z celkového růstu (podle IPCC stoupá hladina oceánů o 3,1 mm za rok). Tvrdí to nová studie holandských hydrologů z univerzity v Utrechtu a z výzkumného ústavu Deltares. Dokument zveřejní časopis Geophysical Research Letters.
Zavlažování Zásoby podzemní vody jsou obrovské, někdy se odhadují na deset milionů krychlových kilometrů. Podzemní voda tvoří asi 30 procent sladké vody na planetě. Při nadměrné spotřebě se však tyto zdroje nestačí obnovovat a na některých místech mohou být vyčerpány. Tempo vyčerpávání podzemní vody se stále zvyšuje - z odhadovaných 126 krychlových kilometrů za rok (r. 1960) na 283 krychlových kilometrů za rok (r. 2000).

"Rychlost se zvyšovala téměř lineárně od šedesátých let až do začátku let devadesátých. Ale pak je vidět prudký skok nahoru, který souvisí s ekonomickým rozvojem a růstem populace, zejména v Indii a Číně," podotkl Marc Bierkens, hlavní autor studie z univerzity v Utrechtu.

Nejvíce jsou podzemní zdroje vody využívány v sušších oblastech, kde je nedostatek vody povrchové. Jen menší část je přitom určena k zajišťování pitné vody pro obyvatele nebo pro průmyslové účely, většina vody slouží k zavlažování zemědělských ploch.

Neuvážená spotřeba vody v oblastech, kde je vody obecně málo, hrozí dříve či později katastrofou. Mezi státy, kde podzemní voda mizí nejrychleji, patří Indie, Pákistán, Spojené státy a Čína. V těchto státech (konkrétně je zmíněn severozápad Indie, severovýchod Číny, severovýchod Pákistánu, centrální údolí v Kalifornii, středozápad USA) je tempo odběru vody neudržitelné. Obávat se tam můžeme propadu produkce potravin, možná i hladomoru.

"Studie ukazuje, že k vyčerpávání podzemní vody dochází akutně v částech Indie, Pákistánu, USA a Číny, tedy v regionech bez udržitelné úrovně produkce potravin a spotřeby vody, a kde se proto v budoucnu očekávají velké problémy," vysvětlil Bierkens. V neposlední řadě klesající hladina podzemních vod může mít a také má destruktivní dopady na přirozené vodní toky a mokřadní ekosystémy.

Voda z podzemních zdrojů končí v oceánech a přispívá k růstu mořské hladiny. "Vypočítali jsme to na osm desetin milimetru za rok," řekl Bierkens. "To je překvapivě hodně, srovnáme-li to s aktuální hodnotou zvyšování mořské hladiny, kterou IPCC odhaduje na 3,1 milimetru za rok."

Přibližně polovinu z přírůstku lze přičíst na vrub teplotní objemové roztažnosti vody, voda z ledovců a ledovcových příkrovů se na vzestupu podílí asi čtvrtinou, další čtvrtina má svůj původ v odčerpávání podzemní vody.

"I když jistý podíl odběru podzemní vody na stoupání mořské hladiny byl uznán, v poslední zprávě IPCC se o tom nehovoří kvůli nedostatku spolehlivých údajů, které by doložily závažnost situace. Naše studie prokazuje, že vyčerpávání podzemní vody je opravdu podstatný faktor," dodal Bierkens.


Mapa světa - vyčerpávání podzemních vod - v metrech krychlových za rok
Mapa světa - vyčerpávání podzemních vod - v metrech krychlových za rok.


Mapa světa - vyčerpávání podzemních vod - v metrech krychlových vody za rok
Odhadované objemy odváděné a vyčerpávané podzemní vody v letech 1960 až 2000 (v krychlových kilometrech za rok).


Jak je to?

Komentář slovenského klimatologa Prof. RNDr. Milana Lapina CSc.

Čerpání vody z podzemních zásobníků má dvě hlavní příčiny: 1) Pitná a užitková voda pro domácnosti a průmysl a 2) Zavlažování. Většina z této vody se po použití vypaří do atmosféry, čímž se zvyšuje vlhkost vzduchu. Zvýšená vlhkost vzduchu potom redukuje výpar z jiných povrchů. Množství vody v atmosféře je řízené její teplotou (6% nárůst na každý 1 °C oteplení) a charakterem tlakových útvarů (cyklóny mají relativní vlhkost vyšší a anticyklóny nižší). V posledních desetiletích tak mírně roste množství vodní páry v atmosféře (asi o 2-3% od roku 1950) a také množství srážek (hlavně v tropech a v polárních oblastech).

Bilance odtoků z kontinentů (v řekách) a srážek se príliš nezměnila, takže odtok nevzrostl více než byl růst srážek, ve střední Evropě dokonce průtoky řek v průměru poklesly. Průtoky všech větších řek na světě se po roce 1960 monitorují poměrně přesně. Na druhé straně dochází i k naplňování zásobníků podzemní vody z řek a srážek, ačkoli tento proces je pomalejší než čerpání. Z toho vyplývá, že vyčerpání podzemních zásobníků vody skutečně může způsobit nárůst hladiny oceánů, ale ne v celém objemu odběru, předpokladám tak maximálně do 60%. Též je nutné vzít do úvahy fakt, že na kontinentech je mnoho vody vázané v umělých vodních nádržích, jde o několik stovek kilometrů kubických, možná až 2500 (nemám přesné údaje, odhaduji to jen podle největších přehrad). Tato voda by jinak odtekla do oceánů.

V atmosféře Země je v každém okamžiku okolo 12 500 kilometrů kubických vody, především ve skupenství vodní pary a asi setina z toho jako kondenzační produkty (kapky vody a ledové krystalky). Jestliže došlo od roku 1950 ke zvýšení tohoto množství o 3% kvůli růstu teploty atmosféry, tak je to přírůstek o 375 kilometrů kubických, což také není maličkosť.


Zdroje:
- Utrecht University (24.09.2010, Rising sea levels attributed to global groundwater extraction)
- Deltares (24.09.2010, Global groundwater depletion leads to sea level rise)
- Science Daily (23.09.2010, Groundwater Depletion Rate Accelerating Worldwide)
- AGU (Geophysical Research Letters - Papers in Press)






 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (78 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Významné akce
4. ročník ZAHRANIČNÍ EXKURZE za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2017: 104 (28 %)
2018: 76 (55 %)  

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,94 °C (01-12/2016)
0,84 °C (01-12/2017)
0,76 °C (01-04/2018)

Koncentrace CO2
404,05 ppm (1/2017)
406,53 ppm (1/2018)

Vzestup mořské hladiny
3,21 mm za rok
(1993-2018)

Lidská populace
7,466 miliardy (4/2018)

Index cen potravin FAO
172,8 bodů (3/2018)

ENSO
La Niña (SOI: +1,5)
(3/2018)
  Nejčtenější články
» 13.03.2018 - 3502x
Nastává sluneční minimum, bude asi ještě hlubší než to předchozí (číst článek)


» 27.11.2017 - 2513x
Koncentrace oxidu uhličitého se meziročně zvýšila o 3,3 ppm (číst článek)


» 21.03.2018 - 2016x
Začátek roku 2018 (leden až únor) byl s odchylkou 0,68 stupně Celsia chladnější než v předchozích třech letech (číst článek)


» 29.11.2017 - 1976x
Ve světle ikon - dokončení nového filmu režiséra Bričkovského můžete podpořit i Vy (číst článek)


» 07.02.2018 - 1411x
Jak s dešťovkou naložit udržitelně a chytře: Konkrétní projekty (číst článek)


» 08.03.2018 - 1312x
Rekordně nízká rozloha mořského ledu v Arktidě v lednu a únoru 2018 (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017