Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 28. 02. 2017, svátek má Lumír citát pro dnešní den: Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Povodně v Ladaku, základní informace a reportáž z místa katastrofy
Rubrika: Extrémní počasí (12.08.2010, 8109 přečtení)

V noci z 5. na 6. srpna 2010 zasáhly Ladak v indickém státě Džammú a Kašmír intenzivní srážky, po nichž následovaly povodně a sesuvy půdy. Živelná pohroma si vyžádala nejméně 185 lidských životů. Dalších asi 400 lidí se pohřešuje. Největší škody jsou hlášeny z okresu Leh. Část vesnice Choglamsar zmizela pod několikametrovou vrstvou bahna. Podle místních úřadů bylo zcela zničeno nebo poškozeno 80 procent infrastruktury a návrat do normálu bude trvat několik let. Neprůjezdné jsou všechny silnice spojující Ladak se zbytkem Indie. Jediné možné spojení je letecké. Indická armáda koordinuje záchranné a humanitární operace. Letadla postupně evakuují všechny zahraniční turisty, kteří v Ladaku uvízli. Na odlet čekají i desítky českých turistů. Nabízíme vám aktuální reportáž z místa tragédie doplněnou o několik exkluzivních fotografií. O situaci v nejvíce postižených lokalitách informují členové Občanského sdružení M.O.S.T.
Orientační mapa Indie s oblastí Ladaku V knižních průvodcích se můžeme dočíst, že Ladak je vysokohorskou pouští, kde v letních měsících téměř neprší. Toto tvrzení bylo kdysi pravdivé, jenomže to, co platilo před deseti nebo dvaceti lety, už neplatí dnes. Povodně, k nimž dříve docházelo jen zřídka, se objevují stále častěji. Indičtí klimatologové to dávají do spojitosti s globálním oteplováním. V oblasti Lehu s nadmořskou výškou 3,5 tisíce metrů se zvyšují průměrné teploty vzduchu (za posledních 20 let téměř o 3 stupně Celsia) a začaly se zde vyskytovat monzunové deště. Místní obyvatelé zatím nejsou na takové počasí zvyklí a je jasné, že materiál používaný tradičně pro stavbu domů (nepálené hliněné cihly), nemůže v měnících se podmínkách obstát.

"Katastrofa v Lehu je zatím posledním dokladem nestálosti měnícího se podnebí," komentovala událost indická ekoložka a ředitelka Nadace pro vědecký výzkum, technologii a přírodní zdroje (Research Foundation for Science, Technology and Natural Resource Policy) Vandana Shiva.

Dosud nejvyšší zaznamenané srážky v Lehu se vyskytly 22. srpna 1933, kdy za 24 hodin napršelo 51,3 milimetrů vody. (Měsíční průměr v srpnu je pouhých 15,4 milimetrů.) Déšť, který přišel v noci z 5. na 6. srpna 2010, nemá obdoby. Za 90 minut mohlo spadnout lokálně zhruba 100 milimetrů srážek.

Extrémní deště zasáhly o několik dnů dříve i údolí řeky Indus v Pákistánu. Na pákistánském území zahynulo při povodních přes 1600 osob. Vážně ohroženy jsou životy 14 milionů lidí. Zástupci OSN hovoří o největší humanitární krizi v novodobých dějinách a vyzvali mezinárodní společenství k rychlé pomoci. Tento týden přišly špatné zprávy rovněž z tibetské provincie Kan-su na severozápadě Číny. Scénář je víceméně stejný - po prudkých deštích se rozvodnily řeky a mohutné sesuvy půdy smetly stovky domů. Nejméně 1144 lidí zemřelo, 600 se pohřešuje. Tím se ještě více zhoršila už beztak hrozivá bilance letošních záplav v Číně.


Nezvykle silné monzunové deště, 1.-9.8.2010
První srpnový týden přinesl na mnoha místech Asie extrémně silné monzunové deště. Následné povodně a sesuvy půdy měly katastrofální průběh v Pákistánu, indickém Ladaku, Číně a Severní Koreji. Sílu monzunů ovlivňuje kromě dalších faktorů i nadprůměrně vysoká teplota Indického oceánu (zvláště severních částí u pobřeží Pákistánu) a klimatický jev La Niňa v Tichém oceánu (západní Pacifik je teplejší).


Povodně v Ladaku

(reportáž Jany Neborákové a Adama Kubesy, členů Občanského sdružení M.O.S.T.)

Na této pláni v Choglamsaru stála spousta domů Povodně v Ladaku jsou zcela rozdílné než ty, které můžeme znát z českého prostředí. Rozvodněná řeka zde není tím největším problémem. To, co způsobilo totální zničení několika stovek domů a smrt přibližně 500 lidí, byly přívaly hustého bahna a kameny, které se valily z hor vlivem na Ladak netypicky silných dešťů.

V noci z 5. na 6. srpna se nad oblastí prohnala ničivá bouře, která zasáhla všechny vesnice v údolí Indu i v dalších oblastech Ladaku. Nejvíce postižené jsou hlavní město Leh a tibetské správní centrum v Ladaku Choglamsar.

Déšť a tuny bláta zničily celé části měst a vesnic. Stovky domů postavené tradičním způsobem z nepálených cihel se v prudkém dešti rozpustily a během několika hodin zmizely. Stovky lidí najednou ztratily své domovy. Více než 500 lidí je nezvěstných a 156 mrtvých. Týden po této kalamitě se však nezvěstným lidem nedává naděje na přežití.

Čtyři dny trvalo, než se v blátě prokopala úzká cesta a údolí Indu se tak stalo opět částečně průjezdným. Obě cesty vedoucí z Ladaku do zbytku Indie jsou však uzavřené a nesjízdné. Jediným pojítkem s okolním světem a zároveň jedinou možností, jak Ladak zásobovat potravinami a pitnou vodou, jsou letadla.

První dny jsme pobývali v klášteře Tikse, odkud se nedalo nikam dostat. V osudnou noc přišlo do kláštera ležícím na malém kopci asi 200 vesničanů ve strachu, aby je prudká bouře nepřipravila o jejich domovy a životy. Během následujícího dne do kláštera zamířilo na 900 vesničanů. Klášter jim poskytl jídlo a částečně přístřeší - lidé tu zůstali po několik nocí uloženi v chrámech, halách, chodbách, přístřešcích... Během dne sestupují muži do vesnice a vyprošťují ji z nánosu bahna. Mniši opravují cesty, starají se o vesničany a provádějí pohřební rituály za ty, kteří povodně nepřežili. Hlavní představený kláštera Tikse Rinpočhe přichází mezi vesničany, aby jim požehnal a pozvedl poněkud hustou atmosféru.

Cesta v Choglamsaru - exilová vesnice č. 12 Čtvrtý den vyrážíme do Choglamsaru. Tibetský exilový kemp č. 12, kam již po dva roky směřuje naše pomoc, nacházíme v troskách. Hlavní cesta se změnila v prudkou řeku, vesnice je prázdná, jen několik mužů se snaží zachraňovat, co se ještě dá. Lidé byli přemístěni do školní haly v méně zničené části města. Jdeme je navštívit - brodíme se přes nově vzniklé potoky, procházíme kolem trosek domů, nad hlavou nám létají vrtulníky. Dostáváme se k nejpostiženější části města. Jasně vidíme, kudy protékal nejsilnější proud dešťů.. Jedna ze čtvrtí hustě zastavěných tradičními domky zmizela. Místo nich je tu jen širá pláň pokrytá dvoumetrovou vrstvou bahna a kamenů.

Přicházíme k Tibeťanům z kempu 12. Školní hala jim poskytuje prozatimní přístřeší. Lidé leží na matracích a kolem sebe mají pár věcí, které se jim podařilo z jejich zničených domovů zachránit. Potkáváme vedoucího kempu a diskutujeme o situaci lidí. Z všeobecných darů je občanské sdružení M.O.S.T připraveno poskytnout přibližně 140 000 rupií na nejnutnější výdaje. Vedoucí kempu je potěšen, neboť dochází peníze na potraviny a příspěvek exilové vlády je nedostačující.


Historie kempu č. 12

Jeden ze zničených domů v exilové vesničce č. 12 Obyvatelé kempu č. 12 jsou bývalí tibetští nomádi, kteří utekli v šedesátých letech z oblastí západního Tibetu do indického exilu. Do roku 1999 žili na tibetské náhorní plošině nomádským způsobem života, kde ale kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám přišli o všechen dobytek. Proto byli přemístěni do oblasti pod Choglamsarem do kempu č. 12. Tibetská exilová vláda jim přispěla na postavení skromných příbytků - pro dokončení si však většinou museli vzít půjčky, které se snaží splácet ze svých skromných příjmů. Už v roce 2005 byla tato vesnička částečně narušena záplavami.

Letošní záplavy, které ochromily celý Ladak, zcela smetly více než polovinu domů v tomto kempu. Zbylé domy jsou z velké části neobyvatelné. Lidé byli přemístěni do části Choglamsaru, která nebyla povodněmi zničená.


Jana Neboráková a Adam Kubesa
Ladak, 9. srpna 2010
Občanské sdružení M.O.S.T.


Zničené domy v Choglamsaru Choglamsar
Zničené domy v Choglamsaru.

Všechny fotografie (www.protibet.org) Šipka


SBÍRKA PRO LADAK (Občanské sdružení M.O.S.T.)

Lidé mohou přispívat na sbírkový účet č. 2800064052/2010 - variabilní symbol 202.

Občanské sdružení M.O.S.T. je samostatným právním subjektem - apolitická, nevládní, nenáboženská organizace přístupná široké veřejnosti. Sdružení je založeno na dobročinné a činorodé práci občanů, sdružující členy na základě společného zájmu. Cílem sdružení je:
  • Zahraniční rozvojová spolupráce v oblasti indických Himálají
  • Charitativní činnost, podpora vzdělanosti, kultury a původních tradic v cílové oblasti
  • Organizování kulturně vzdělávacích akcí, přibližujících život jiných národů a kultur v České republice - s důrazem na globální rozvojové vzdělávání (workshopy pro SŠ a ZŠ školy)
  • Spolupráce se zahraničními i domácími organizacemi a jednotlivci zabývajícími se podobnou činností

Zdroje:
- Občanské sdružení M.O.S.T. (11.08.2010, Povodně v Ladaku, aktuální informace z místa katastrofy)
- BBC News (11.08.2010, Death toll from flash flooding in India rises to 185)
- India Meteorological Department (06.08.2010, Cloud Burst over Leh (Jammu & Kashmir) )
- Hindustan Times (10.08.2010, Rescue operations intensified in Leh, 151 foreigners relocated)
- NASA Earth Observatory (12.08.2010, Unusually Intense Monsoon Rains)
- Xinhua News (12.08.2010, Death toll in China mudslide rises to 1,144, 600 missing)
- Asia Times (12.08.2010, Ladakh paradise lost in a global warning)
- Euroasia Review (11.08.2010, Extreme Weather Events In Ladakh)
- iDNES.cz (11.08.2010, Záplavy uvěznily v indické části Kašmíru na osmdesát Čechů)
- Wikipedia (2010 Leh floods)









  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (09 %)
2017: 11 (21 %)

Podrobnosti
  Významné akce
Festival ProTibet 2017
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,91 °C (1-12/2015)
0,95 °C (1-12/2016)

Koncentrace CO2
400,32 ppm (11/2015)
404,09 ppm (11/2016)

Lidská populace
7,374 miliardy (2/2017)

Index cen potravin FAO
173,8 bodů (1/2017)


ISS HD Earth Viewing
  Anketa
Myslíte si, že Donald Trump bude lepším prezidentem USA, než by byla Hillary Clintonová?

Ano (714)
 
Ne (240)
 

Celkový počet hlasů: 954
  Poslední komentáře
» 21.02.2017 19:50:41
Komentář: Jaroslav Krejčí
Česká republika je nejvíce ateistickou zemí v Evropě, v celosvětovém srovnání ji (číst článek)


» 20.02.2017 20:32:28
Komentář: Miloš Dokulil
Česká republika je nejvíce ateistickou zemí v Evropě, v celosvětovém srovnání ji (číst článek)


» 15.02.2017 12:13:17
Komentář: Jaroslav Krejčí
Leden v Evropě byl většinou studený a srážkově podprůměrný (číst článek)


» 20.01.2017 21:49:58
Komentář: Pardal
Rok 2016 byl nejteplejším rokem v historii měření (číst článek)


» 18.01.2017 23:36:29
Komentář: Pardal
WMO: Letošní rok bude zřejmě nejteplejším v historii měření (číst článek)


Gnosis9.net - Internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2016