Překrásně tuto tradici popisuje slavná scéna historického filmu Kundun Martina Scorseseho. Když měl Tändzin Gjamccho tři roky, navštívila dům jeho rodičů, ubohých rolníků, bydlících ve vesnické osadě Takster v provincii Amdo v Tibetu, speciální delegace. Chlapec si prohlížel předměty, které přivezli mniši a vykřikoval: "To je moje! To je moje!". Opravdu, všechny předměty, které poznal jako své, patřily jeho předchůdci XIII. Dalajlámovi, který zemřel v roce 1933 - dva roky před narozením chlapce. Poznání předmětů bylo Tibeťanům znamením, že chlapec je inkarnace, vtělením Dalajlámy.

V roce 1939 byl chlapec přiveden do Lhasy a o rok později prohlášen hlavou tibetských buddhistů. V palácích Potala a Norbulingka začal obvyklým způsobem výuky - logikou, historií, poezií, astrologií a později s rozsáhlými studiemi tanter. K jeho seznámení se západní kulturou přispíval v letech 1944-1950 i rakouský horolezec Heinrich Harrer, který svůj příběh popsal v knize "Sedm let v Tibetu" (zfilmováno s Bradem Pittem v roli Harrera). Není bez zajímavosti, že se slavný cestovatel narodil také 6. července (1912).

Ve věku šestnácti let musel mladý mnich převzít plnou světskou i duchovní odpovědnost vyplývající z jeho funkce dalajlamy vlivem problémů, které vznikly v Tibetu s postupující čínskou okupací. Na pozvání Mao Ce-tunga navštívil Čínu v roce 1954. Mezi tibetským národem a čínskou armádou však nebyla možná žádná dohoda. Sedm dní po občanském povstání proti Číňanům, 17. března 1959, dalajlama opustil Lhasu. Začala se naplňovat věštba slavného indického guru Padmasambhavy. Ten v osmém století řekl: "Až přiletí železní ptáci a přijedou koně na kolech, budou Tibeťané roztroušeni po světě jako mravenci a Buddhovo učení se dostane do nejvzdálenějších zemí." Takováto věštba se před 1200 lety vymykala jakékoliv lidské zkušenosti.

Dalajlamovi bylo poskytnuto útočiště v Indii, kde až dodnes zůstává v malém městečku Dharamshala na severu země. Více než sto tisíc jeho krajanů bylo ochotno následovat ho do exilu, většina z nich se usadila v Indii a Nepálu. V Indii zůstává dalajlama duchovním vůdcem tibetského národa a oficiálním představitelem jeho vlády v exilu. Jeho aktivity jsou velice široké. Výuka, zasvěcení a přednášky pro četné posluchače v Bodhgáji, Dharamsale a jiných místech v Indii, ale i na celém světě. V roce 1959 zahájil kampaň za mírový návrat tibetské nezávislosti, činnost, za kterou byl vyznamenán Nobelovou cenou míru v roce 1989. Obdržel také Cenu Alberta Schweitzera a Wallenbergovu cenu udělovanou Nadací pro lidská práva amerického kongresu. Je představitelem angažovaného buddhismu. Tuto platformu lze vnímat jako výsledek dialogu buddhistické etiky se západní ideou lidských práv. Klade důraz na sociální angažovanost a princip odpovědnosti za to, co se na světě děje. Aplikuje tradiční buddhistickou etiku na problémy moderního světa.

Při usilování o osvobození Tibetu dalajlama důsledně odmítá použití násilí. Obhajuje mírové řešení založené na toleranci a vzajemném respektu, aby chránil historické a kulturní dědictví svého lidu. Jeho význam pro Tibet a řešení komplikovaných problémů země je velký. V dnešním světě, kdy se stále mnoho problémů řeší násilím s oběťmi na životech, dalajlama rozvíjí filozofii míru a úcty ke všemu žijícímu.

Jeho Svatost dalajlama na svých cestách opakovaně navštívil Českou republiku. Setkal se osobně i s některými členy občanského sdružení M.O.S.T. z Ostravy. Sdružení od svého vzniku informuje o tibetské duchovní kultuře, způsobu života a přístupu k přírodě. V posledních třech letech organizuje projekt "Kmotrovství na dálku". Jeho podstatou jsou tři formy pomoci:

1. Podpora tibetských exilových vesniček v Indii, kam ročně uteče přes vysokohorská sedla za strastiplných okolností 200-300 dětí. Rodiče zůstávají v Tibetu, posílají své děti za vzděláním, za lepším životem.
   
   
2. Odtržením od své minulosti ztrácejí lidé kořeny. Proto je nutné také přispět k důstojnému žití starých lidí, kteří před půl stoletím opouštěli s dalajlámou svou zemi. Oni jsou nositelé živého odkazu, který se po staletí předával z generaci na generaci.
   
   
3. Pomoc studujícím mnichům a mniškám v buddhistických klášterních školách v indickém Ladaku - Malém Tibetu. Zde se svobodně rozvíjí původní kultura a tradice, které jsou v sousedním Tibetu čínskou nadvládou devastovány.

Sdružení formou veřejné sbírky, dárcovskými SMS a pomocí "kmotrů" zajišťuje finance, které následně odesílá na potřebná místa. Užití prostředků kontrolují členové při pravidelných ročních návštěvách indických Himálají. Zajišťují také písemný kontakt českých dárců s "kmotřenci", kterých je v současnosti téměř dvěstě! To vše se uskutečňuje také díky přispění Ministerstva zahraničních věcí ČR, které udělilo v roce 2010 sdružení grant pro rozvoj jeho činnosti.

Narůstající počet laskavých dárců je potěšující. Oba malé národy mají při bližším pohledu hodně podobných historických milníků - byť je jeden v srdci Evropy a druhý na střeše světa. Solidarita českých lidí může být JS dalajlamovi tím nejhezčím dárkem k narozeninám.

Více informací se zájemci dozví na internetových stránkách občanského sdružení M.O.S.T na adrese www.ProTibet.org.


Petr Ďásek,
občanské sdružení M.O.S.T.

"Soucit je tím, co činí náš život smysluplným. Je to zdroj trvalého štěstí a radosti. A je to základ dobrého srdce, srdce člověka, který jedná z touhy pomoci ostatním. Prostřednictvím laskavosti, náklonnosti, poctivosti, pravdy a spravedlnosti ke všem ostatním zajistíme si svůj vlastní prospěch. Není to záležitost pro komplikované teoretizování. Je to záležitost zdravého rozumu."

Jeho Svatost dalajlama