Mangrovníkový les. Foto: Rob Mackay-Wood, University of Queensland.

Hlavním autorem zprávy, komplexně hodnotící účinky klimatických změn na oceány, je australský profesor Ove Hoegh-Guldberg z univerzity v Queenslandu: "Naše studie poukazuje na znepokojivé příznaky nemoci. Lze to přirovnat k tomu, jako by Země vykouřila každý den dvě krabičky cigaret," řekl Hoegh-Guldberg. Zdravé oceány jsou pro život na naší planetě nepostradatelné. Fungující mořské ekosystémy jsou hlavním zdrojem potravy pro 3,5 miliardy lidí. Oceány produkují přibližně 50 procent kyslíku, který dýcháme. Zároveň pohlcují zhruba třetinu oxidu uhličitého, který se do atmosféry dostává při spalování fosilních paliv. Kvůli tomu také dochází ke zvyšování kyselosti vody.

"Vstoupili jsme do nové epochy, kdy oceány, na nichž lidstvo existenčně závisí, přestávají plnit své funkce a v některých případech začínají kolabovat. Prohlubující se degradace se stane obrovskou výzvou pro světové společenství. Už vidíme začátek náhlých a nepředvídatelných změn, které vážně ohrožují celkovou prosperitu lidstva a schopnost planety lidi uživit. Je to další svědectví o tom, že jsme na cestě k hromadnému vymírání druhů," varoval profesor Hoegh-Guldberg.

Lidé vystavují mořské ekosystémy neúnosnému tlaku. K bezohlednému rybolovu a znečišťování životního prostředí se přidalo prudké oteplování, okyselování vody a ovlivňování mořských proudů. Důsledky jsou alarmující: Ekosystémy se rozpadají, korálové útesy a mangrovníkové lesy mizí, biodiverzita klesá, mořské organismy obecně se stávají náchylnějšími podléhat různým nemocem a škůdcům. Velké části oceánů se mění v zóny bez života.

Varovné signály přicházejí ze všech stran. Jako příklad můžeme uvést několik závěrů z nedávných studií:

• Korálových útesů ubývá v globálním průměru o jedno procento ročně. Při této rychlosti většina z původních korálových porostů, které poskytují místo k životu pro stovky tisíc druhů, zmizí do poloviny tohoto století. Oblast tzv. Korálového trojúhelníku u pobřeží Indonésie, Filipín a Papuy-Nové Guineje ztratila za posledních 40 let nejméně 40 procent korálových útesů.
  
  
• Oteplování omezuje vertikální míchání vodní masy a snižuje množství živin v horních vrstvách oceánu. Tím je narušována produkce mořského fytoplanktonu, kriticky důležité součásti potravinového řetězce. Rozloha málo produktivních vod Tichého a Atlantského oceánu se mezi lety 1998 a 2006 zvětšila o 6,6 milionů čtverečních kilometrů neboli o 15 procent.
  
  
• Dlouhodobý výkum a analýza satelitních údajů prokázala spojitost mezi oteplováním a narušením potravního řetězce po celé jeho délce od primárních producentů až po predátory u západního pobřeží Antarktického poloostrova.

"Jsme si stále jistější, že světové mořské ekosystémy se blíží k bodům zlomu," vysvětlil spoluator studie, John Bruno z univerzity v Severní Karolíně. "Po dosažení těchto bodů změny akcelerují a zasáhnou další systémy, což bude mít důsledky, jaké ani nejsme schopni předvídat."

"Tohle všechno podtrhuje nutnost, s níž musejí světoví vůdci rozhodnout o redukci emisí skleníkových plynů, chceme-li snížit riziko, že k těmto událostem dojde," uzavřel Bruno. Podle obou autorů je třeba udělat všechno pro to, aby se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nezvýšila nad 450 ppm.




Zdroje:
- Science Magazine (18.06.2010, The Impact of Climate Change on the World’s Marine Ecosystems)
- Science Magazine (18.06.2010, How Do Polar Marine Ecosystems Respond to Rapid Climate Change?)
- Rutgers University (How Do Polar Marine Ecosystems Respond to Rapid Climate Change?, pdf soubor)
- University of Queensland (18.06.2010, Ocean changes may have dire impacts on people)
- University of Queensland - Global Change Institute (Science Article: 18 June 2010)
- Reuters (18.06.2010, Oceans choking on CO2, face deadly changes: study)
- The Vencouver Sun (18.06.2010, Reports raise alarm over threat to oceans)
- Hospodářské noviny (14.05.2009, Korálům hrozí zánik, 100 milionům lidí hlad)