Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 11. 12. 2017, svátek má Dana citát pro dnešní den: Kdyby hlupáků nebylo, kde by se brala moudrost?
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Povodně ve střední Evropě - 21 obětí, 16 v Polsku
Rubrika: Extrémní počasí (18.05.2010, 12997 přečtení) / aktualizováno

Po intenzivních srážkách způsobených tlakovou níží Yolanda vystoupily z břehů vodní toky v Srbsku, Bulharsku, Maďarsku, na Slovensku, v Polsku a České republice. Zahynulo nejméně 21 lidí, z toho 16 v Polsku, kde mají povodně zdaleka nejhorší průběh. Zvláště ničivá je povodňová vlna na Visle. Do 21. května bylo podle údajů ministerstva vnitra evakuováno 23 tisíc lidí. Voda zaplavila tisíce domů, další desítky poškodily sesuvy půdy. Neprůjezdných je přes 300 kilometrů silnic a 70 kilometrů železničních tratí.
Dr. Katarzyna Grabowska, expertka na klimatologii z Varšavské univerzity, naznačila, že za povodně ve střední Evropě je částečně odpovědný popel z islandské sopky Eyjafjöll. Slovenský klimatolog Milan Lapin zase poukázal na abnormálně vysokou teplotu oceánů v posledních měsících, což vedlo ke zvýšenému výparu vody z oceánů. "Čekalo se jen na výskyt cyklóny ve střední Evropě, která jako dostředivý vír nasává teplý a vlhký vzduch z okolí (hlavně ze Středomoří a z teplejších částí Atlantiku)," uvedl Lapin. "Tak vzniká potenciál pro vysoké úhrny srážek."

Povodeň v osadě Žabník v Ostravě - Koblově, 17. května 2010
Povodeň v Ostravě-Koblově, osada Žabník, 17. května 2010. Foto: HZS Moravskoslezského kraje
Déšť přecházel na horách ve sněžení. Ve středu ráno leželo na Lysé hoře 50 centimetrů sněhu. Tolik sněhu v květnu meteorologové nepamatují. Období od 1. do 17. května bylo na některých místech ČR nejdeštivější za více než 100 let, uvedl Milan Šálek z Českého hydrometeorologického ústavu.

V období od 15. do 19. května 2010 naměřili meteorologové na Lysé hoře v Beskydech celkem 353 milimetrů srážek, což je čtvrtina ročního průměru. V Třinci napršelo 350 milimetrů.

Podle statistiky Hasičského záchranného sboru při povodních v ČR zasahovalo 4253 hasičů. Evakuováno bylo celkem 1198 osob, 241 bylo zachráněno, 331 nouzove ubytováno, 11 lidí utrpělo zranění, 1 člověk zemřel. Zasaženo bylo 2100 objektů.

Do 21. května se v souvislosti s vydatnými dešti objevilo přes 20 nebezpečných sesuvů půdy, které ohrožují domy a cesty. Evakuováno bylo zatím 11 osob. Tři budovy v Dolních Domaslavicích čeká demolice.


Nevyšší srážkové úhrny za 24 hodin
(stav k 17.5. 8:00 SELČ)
180 mm Třinec
179 mm Čeladná
150 mm Lysá hora
136 mm Morávka
129 mm Ondřejník
120 mm Šance - přehrada
118 mm Český Těšín
117 mm Kozlovice
Úhrn srážek za 24 hodin (stav k 17.5. 8:00 SELČ)

Nevyšší srážkové úhrny za 24 hodin
(stav k 18.5. 8:00 SELČ)
115 mm Morávka - přehrada
103 mm Třinec
100 mm Lysá hora
100 mm Krásná - Visalaje
Úhrn srážek za 24 hodin (stav k 18.5. 8:00 SELČ)

Nevyšší srážkové úhrny za 24 hodin
(stav k 19.5. 8:00 SELČ)
81 mm Lysá hora
71 mm Nejdek
65 mm Morávka
45 mm Třinec
43 mm Jablunkov
38 mm Český Těšín
Úhrn srážek za 24 hodin (stav k 19.5. 8:00 SELČ)


Povodně v ČR - pondělí 17. května 2010

Nejvyšší srážkové úhrny
(15.5. 21:00 SELČ - 18.5. 12:00 SELČ)
313,8 mm Třinec
291,0 mm Morávka
284,5 mm Čeladná
249,6 mm Lysá hora
242,3 mm Vyšní Lhoty
225,2 mm Jablunkov
222,6 mm Český Těšín
218,8 mm Ondřejník
205,2 mm Kozlovice
V noci z neděle na pondělí a během pondělí množství vody v některých tocích výrazně překročilo 3. stupeň povodňové aktivity. Lubina, Rožnovská Bečva a Bečva dosáhly úrovně padesátiletého průtoku. Ostravice se k této hranici přiblížila. Olše překonala úroveň pro stoletou vodu.

Olše v Českém Těšíně byla v 7 a 8 hodin ráno na svém historickém maximu - 543 centimetrů. Řekou protékalo 529 kubíků vody za sekundu (padesátiletá voda odpovídá 525 m³/s). Ve Věřňovicích se Olše v 17 hodin zvedla na 717 centimetrů, což je vysoko nad dosavadním rekordem z roku 1997 a 1985. Průtok v tomto místě (1050 m³/s) překonal úroveň pro stoletou vodu (970 m³/s). Lubina měla v Petřvaldu v 10 hodin 245 centimetrů při průtoku 234 kubíků za sekundu (padesátiletá voda zde odpovídá 223 m³/s). Hlásný profil Sviadnov zaznamenal v 7 hodin ráno v Ostravici 517 centimetrů vody a průtok 605 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 714 m³/s). V Ostravě byla Ostravice na maximu v 11 hodin, řekou teklo 780 kubíků za sekundu, hladina měla výšku 578 centimetrů (padesátiletá voda - 936 m³/s).

Rožnovská Bečva v Rožnově pod Radhoštěm kulminovala mezi 4 a 5 hodinou při 336 centimetrech vody a průtoku 228 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 241 m³/s). Ve Valašském Meziříčí dosáhla Rožnovská Bečva v 8 hodin výšky 444 centimetrů při průtoku 361 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 364 m³/s). Dále po proudu vystoupila mezi 14 a 15 hodinou Bečva v Teplicích nad Bečvou na úroveň 641 centimetrů při průtoku 793 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 799 m³/s). V Dluhonicích dosáhla Bečva maxima 18. května ve 2 hodiny ráno při výšce hladiny 695 centimetrů a průtoku 724 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 792 m³/s).

Popadané stromy a velká voda komplikovaly silniční a železniční dopravu. Plné ruce práce měli hasiči. Evakuovali stovky lidí z ohrožených domů v Karviné, Petrovicích, Českém Těšíně, Ostravě, Bohumíně, Ústí, Valašském Meziříčí, Zubří, Hranicích a v dalších obcích. V Bohumíně voda v podvečer zaplavila části města Vrbici, Pudlov, Šunychl, Novou Ves a Kopytov.

Povodeň si v ČR vyžádala jednu oběť, v Třinci utonula devětašedesátiletá žena.

V pondělí odpoledne voda v přehradách Olešná (potok Olešná u Frýdku-Místku) a Těrlicko (říčka Stonávka u Havířova) překročila bezpečnostní přeliv hrází. Večer už nemohly být regulovány ani přehrady Šance a Žermanice na Frýdecko-Místecku, Morávka na Karvinsku a Kružberk.

Povodňová komise Moravskoslezského kraje vyhlásila na celém území kraje stav ohrožení. Povodňová komise Zlínského kraje vyhlásila stav ohrožení pro úsek toku Moravy na území Zlínského kraje. V dopoledních hodinách zasedala taktéž povodňová komise Olomouckého kraje a vyhlásila pro území obcí Hranice, Lipník a Přerov stav ohrožení. K osmé hodině večerní vyhlásil kvůli rozvodněné Bečvě hejtman Olomouckého kraje stav nebezpečí na Hranicku a Přerovsku.

Z důvodu povodní byl zastaven provoz na některých úsecích železničních tratí: Ostrava-Svinov - Polanka nad Odrou, Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí - Kunčice pod Ondřejníkem, Frýdek-Místek - Lískovec u Frýdku, Ostravice - Frýdlant nad Ostravicí, Hranice na Moravě město - Hustopeče nad Bečvou a Bohumín - Chalupki.

Energetici vyhlásili o půlnoci z neděle na pondělí kalamitní stav pro Moravskoslezský kraj a okres Vsetín. Elektrická vedení poničily poryvy velmi silného nárazového větru a pády větví a stromů do vedení. V 8:30 dispečink Skupiny ČEZ na území Moravy evidoval 25 poruch na vysokém napětí a desítky poruch na hladině nízkého napětí. Bez dodávek elektřiny bylo ráno více než 10 tisíc odběrných míst. Večer zůstávalo bez proudu 7 tisíc domácností.

Vláda rozhodla nasadit k likvidaci následků povodní 800 vojáků: "Zatím to hasiči zvládají, ale vojáků bude potřeba, zejména pro obnovovací práce po povodních," uvedl ministr vnitra Martin Pecina.


Povodně na Moravě, 17. května 2010 Povodně na Moravě, 17. května 2010
Povodně na Moravě, 17. května 2010. Foto: Zlínský kraj.


Povodně na Moravě, 17. května 2010 Povodně na Moravě, 17. května 2010
Povodně na Moravě, 17. května 2010. Foto: Zlínský kraj.


Letecké záběry rozvodněné Odry v Ostravě a okolí, 17. května 2010. Zdroj: YouTube.


Povodně v ČR - úterý 18. května 2010

Srážky v Beskydech a okolí pokračovaly i v noci z pondělí na úterý. Během noci spadlo 20 až 40 milimetrů srážek. U některých toků došlo k opětovnému zvýšení hladiny, předešlá maxima však už nebyla překonána. Výrazněji se zvýšila pouze hladina Olše. U některých přehradních nádrží byl zvýšen odtok, aby byly získán prostor pro zadržení dalších případných srážek. Pod soutokem s Bečvou se zvedala hladina Moravy. Na ostatních místech se situace postupně stabilizovala.

V Moravskoslezském kraji trval stav ohroženína celém území kraje. Od 21:30 začal platit stav nebezpečí v těchto obcích s rozšířenou působností a jejich správním území: Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kravaře, Nový Jičín, Orlová, Ostrava, Třinec. Tento stav usnadňující odstraňování následků živelné pohromy potrvá do 17. června 2010. Ve Zlínském kraji byl odpoledne vyhlášen stav nebezpečí v šesti oblastech postižených záplavami. Platí až do 24. května pro Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště a jejich okolí. Jedná se o šest z třinácti obcí s rozšířenou působností, tedy zhruba o polovinu kraje. Hejtman Olomouckého kraje vyhlásil stav nebezpečí pro část území kraje vymezeného katastrálním územím obcí Hranice a Přerov na dobu od 17. května 2010 20 hodin do 21. května 2010 12 hodin.

Zhruba dvacet obcí na Hranicku bylo kvůli zaplavení prameniště bez pitné vody. Čtyřicet tisíc obyvatel Přerova se muselo několik dní obejít bez dodávek tepla a teplé vody, protože Bečva zaplavila místní teplárnu.

Troubky na Moravě byly v úterý zaplaveny více než z poloviny a to až do výšky 1,5 metru. Z obce bylo evakuováno 420 lidí. Voda do vesnice pronikla nad ránem průrvou o délce asi 250 metrů v hrázi u řeky, prakticky na stejném místě jako v roce 1997.

V úterý ráno nejezdily vlaky v úsecích Karviná hlavní nádraží - Louky nad Olší, Ostrava-Svinov - Polanka nad Odrou, Mosty u Jablunkova - Mosty u Jablunkova zastávka a Bohumín - Chalupki. Večer zůstával mimo provoz úsek Bohumín - Chalupki a Ostrava-Svinov - Polanka nad Odrou.

Kalamitní stav vyhlášený energetiky 17. května stále platil pro celý Moravskoslezský kraj a Vsetínsko. V regionu bylo odpoledne bez elektrické energie asi 4 tisíce domácností, o 500 více než ráno. Kvůli záplavám byly vypnuty distribuční trafostanice, například v Troubkách. Bez proudu byly také některé domácnosti na Opavsku, Karvinsku, Frýdecko-Místecku, Ostravsku a Bruntálsku.


Povodně na Moravě, Troubky, 18. května 2010 Povodně na Moravě, Troubky, 18. května 2010
Povodně na Moravě, Troubky, 18. května 2010. Foto: Olomoucký kraj.


Povodně na Moravě, Troubky, 18. května 2010 Povodně na Moravě, Troubky, 18. května 2010
Povodně na Moravě, Troubky, 18. května 2010. Foto: Olomoucký kraj.


Povodně v ČR - středa 19. května 2010

Na severovýchodě srážky postupně slábly. V nejvýchodnější části Beskyd (Jablunkovsko, Třinecko) spadlo za 12 hodin do rána 10 až 25 milimetrů, v podhůří Beskyd 3 až 10 milimetrů a na ostatním území 3 až 6 milimetrů srážek.

Vzhledem k ustávání srážek obecně docházelo k postupným poklesům hladin, odpoledně byla na nejvyšším povodňovém stupni pouze Morava na svém dolním toku od Kroměříže na jih. V Kroměříži řeka kulminovala v 6 hodin při výšce hladiny 684 centimetrů a průtoku 663 kubíků za sekundu. Hlásný profil Spytihněv dosáhl maxima mezi 11. a 12. hodinou při výšce hladiny 666 centimetrů a průtoku 693 kubíků za sekundu (padesátiletá voda - 744 m³/s). Ve Strážnici měla odpoledne Morava výšku 700 centimetrů a průtok 713 kubíků za sekundu, blízko hodnoty pro padesátiletou vodu (730 m³/s).

V Troubkách bylo zaplaveno celkem 450 domů. V celém Olomouckém kraji velká voda zasáhla 21 obcí a zatopila více než tisíc objektů. (Postižené obce: Přerov, Bochoř, Rokytnice, Císařov, Citov, Tovačov, Vlkoš, Věžky, Říkovice, Lobodice, Kojetín, Uhřičice, Troubky, Hranice, Teplice nad Bečvou, Černotín, Milotice nad Bečvou, Ústí, Skalička, Lipník nad Bečvou, Hustopeče nad Bečvou.)

V Kvasicích u Kroměříže byla odstřelena levobřežní hráz Dolní Kotojedky v profilu nad zaústěním do řeky Moravy, a to z důvodu snížení kulminačních průtoků v Dolní Kotojedce a zvýšení ochrany obce Kvasice na pravém břehu. Odstřel byl proveden na základě rozhodnutí starosty obce Kvasice. Po odstřelu voda odtekla do lužních lesů a polí.

Kalamitní stav vyhlášený Skupinou ČEZ v pondělí nadále platil pro Karvinsko, Opavsko, Krnovsko a Ostravu. V ostatních okresech Moravskoslezského kraje a Vsetínska byl zrušen. Bez elektřiny bylo přes den v regionu asi 1 tisíc domácností, většinou v zatopených oblastech. Večer energetici kalamitní stav odvolali. Bez proudu zůstávalo několik stovek domácností, především v Bohumíně a Troubkách.

Jedinou neprůjezdnou železniční tratí byl ve středu úsek mezi Bohumínem a polskými Chalupkami. Večer už byly všechny tratě v provozu.

Kvůli záplavám byly uzavřeny desítky silnic. Nové komplikace začaly způsobovat sesuvy půdy (viz. níže).

Podle předběžných odhadů Asociace krajů ČR způsobily záplavy škody za miliardy korun. Armáda je připravena poslat až 5 tisíc mužů, aby pomáhaly s odstraňováním následků povodní.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková upozornila, že města a obce na jižní Moravě nejsou díky vybudovaným protipovodňovým opatřením a včasnému varování ohrožena takovou měrou, jako tomu bylo v červenci 1997. Protipovodňová ochrana však stále není komplexní a na některých místech se projevily nedostatky. Stát v letech 2002 až 2009 investoval do protipovodňových úprav v ČR přes 10,5 miliard korun, další finance utratila města a obce za mobilní zábrany a další opatření. Zhruba 11 miliard korun by se podle odhadu státních úředníků mělo ještě investovat v letech 2010 až 2013.


Povodně na Moravě, Kvasice, 19. května 2010 Povodně na Moravě, Kvasice, 19. května 2010
Povodně na Moravě, Kvasice, 19. května 2010. Foto: HZS Jihomoravského kraje.


Povodně v ČR - čtvrtek 20. května 2010 - souhrnná statistika

Podle statistiky Hasičského záchranného sboru při povodních zasahovalo 4253 hasičů. Evakuováno bylo celkem 1198 osob (nejvíce v Moravskoslezském kraji - 667), 241 bylo zachráněno (nejvíce v Moravskoslezském kraji - 178), 331 nouzove ubytováno, 11 lidí utrpělo zranění, 1 člověk zemřel. Zasaženo bylo 2100 objektů.

Záchranných prací se zúčastnilo 4600 lidí Integrovaného záchranného systému.

Představitelé Agrární komory konstatovali, že zaplaveno bylo nejméně 12 tisíc hektarů zemědělské půdy. Na Opavsku a Ostravsku bylo pod vodou 1650 hektarů, na Frýdeckomístecku 2013 hektarů, v Olomouckém kraji přes 3 tisíce hektarů, na Hodonísku 2800 hektarů. Údaje z Jihomoravského kraje nejsou zatím k dispozici.

Škody jsou dosud odhadovány v řádu několika miliard korun. V Olomouckém kraji byly škody dodatečně vyčísleny na 1,02 miliardy korun, ve Zlínském kraji na 872 milionů korun.

Třetí povodňový stupeň platil ráno ve Strážnici a v Lanžhotě na řece Moravě. Voda se rozlévala do lužních lesů a nezpůsobovala větší problémy. V Lanžhotě Morava kulminovala ve 12 hodin při výšce hladiny 572 centimetrů a průtoku 553 kubíků za sekundu, což je pod úrovní desetileté vody (588 m³/s).

Na všech nádržích pokračuje prázdnění retenčních prostorů. Není totiž vyloučen výskyt vyšších srážek v příštím týdnu.


Na Lyse hoře napadlo půl metru sněhu

Sníh na Lysé hoře v Beskydech, 19. května 2010 Na Lysé hoře v Beskydech napadl sníh. Ve středu 19. května leželo v místě 50 centimetrů sněhu. O den později dosahovala sněhová vrstva výšky 46 centimetrů. Meteorolog Stanislav Ondruch k tomu 18. května řekl: "Současné počasí není normální, jsou extrémní srážky." Loni sice sněžilo i v červnu, ale to napadl jen jeden centimetr.

"Je to hodně kuriózní a na konec května neobvyklý úkaz. Co jsem zjišťoval, tak to nikdo z kolegů nepamatuje," dodal pro ČTK dispečer beskydské Horské služby.

Sníh pokryl i hřebeny Jeseníků.


Sesuvy půdy na severu Moravy ohrožují domy a silnice

Sesuv půdy poškodil domy v Dolních Domaslavicích. Do 21. května se v souvislosti s vydatnými dešti objevilo přes 20 nebezpečných sesuvů půdy, z toho 18 v Moravskoslezském kraji. Sesuvy ohrožují domy a cesty. Evakuováno bylo 11 osob. Podmáčené svahy se daly do pohybu v Bukovci na Jablunkovsku, v Havířově a Dolních Domaslavicích nad přehradou Žermanice, v Kunčicích pod Ondřejníkem, ve Fryčovicích a Vendryni, v Karviné, Kopřivnici, Markvartovicích, ve Skalici, Řepišti a Horních Bludovicích.

V Dolním Domaslavicích byly sesuvem vážně poškozeny tři domy, bylo rozhodnuto o jejich demolici. "Svah se utrhl na území o rozloze 200 krát 300 metrů, situace je tam mimořádně vážná," popsala 19. května situaci mluvčí moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

V Bukovci budou instalovány informační tabule, které upozorní na zákaz vjezdu i vstupu do oblasti pohybující se zeminy.

Území o rozloze 1,5 čtverečního kilometru se sesouvá nad silnicí mezi Mosty u Jablunkova a Hrčavou. "Hlavní sesuv byl ráno, další pokračují. Jsou slyšet sesuvy půdy a praskání stromů, které tu jsou všude poválené. Právě stojím nad kráterem, který se vytvořil," řekl 19. května mluvčí frýdecko-místecké policie Ivan Žurovec. Evakuováni byli obyvatelé dvou rodinných domů v okolí.

Jeden rodinný dům je ohrožen sesuvem půdy nad potokem Stružník v Havířově.

V pohybu je také sesuv v Lidečku, který ohrožuje přivaděč pitné vody pro desetitisíce lidí.

Ve čtvrtek 20. května dopoledne se začal sesouvat svah v délce 250 metrů v Horních Bludovicích nad řekou Lučinou. Svah se do pátku posunul o jeden a půl metru. Je možné, že půda a padající stromy ucpou koryto vodního toku. Pokud k tomu dojde, bude snížen odtok vody z blízké Žermanické přehrady. Lokální povodeň by mohla poškodit šest nebo sedm okolních domů.



Povodně ve střední a jihovýchodní Evropě - nejméně 17 lidí zahynulo

POLSKO - rekordní záplavy na Visle

Povodně v Polsku, Sandomierz, 20. května 2010 Nejméně 16 obětí si vyžádaly rozsáhlé záplavy v Polsku. Do 21. května bylo podle údajů ministerstva vnitra evakuováno 23 tisíc lidí. Voda zaplavila tisíce domů, další desítky poškodily sesuvy půdy. Neprůjezdných je přes 300 kilometrů silnic a 70 kilometrů železničních tratí. Škody na majetku se odhadují v přepočtu na více než 50 miliard korun.

Nejhorší situace je v povodí Visly, kde postupuje mohutná povodňová vlna. Je mnohem větší a delší, než se čekalo. Stav vody na řece je nejvyšší v novodobé historii. Rovněž povodeň na Odře je vážná, ale ne tak katastrofální jako na Visle. Rozvodněné jsou i další polské řeky.

Povodňové vlny postupují na sever země. Od pátku čelí nebezpečí zaplavení i Varšava, kde hladina 22. května v 5 hodin ráno vystoupila na 779 centimetrů a nejvyší stav - 780 centimetrů - měla řeka v 10 hodin dopoledne. To je nejvíce od roku 1844, kdy voda v řece dosahovala 855 centimetrů. Při záplavách v roce 1813 měla výšku 804 centimetrů. Tyto údaje však nejsou jisté, s přesným měřením se začalo až po druhé světové válce. Od té doby překonala Visla ve Varšavě úroveň 750 centimetrů třikrát, v roce 1947, 1960 a 1962.

Pokud se voda dostane přes ochranné hráze na pravém břehu, počítá krizový plán s evakuací až 100 tisíc obyvatel hlavního města. Překonání zábran na levém břehu by si vynutilo evakuaci desítek tisíc lidí. Valy by měly vydržet 800 centimetrů vody.

"Povodňová vlna se přes hráze nepřeleje, to už můžeme říci," prohlásil Jacek Kozlowski, vojvoda regionu Mazovsko, kam patří i Varšava. "Nebezpečná je její délka, nikoli výška."

Tato povodňová vlna je velmi neobvyklá. Zažíváme kulminaci, která trvá řadu hodin. A potrvá ještě tři dny, než hladina v řece poklesne pod nejvyšší povodňový stupeň, konstatoval šéf polského Hydrometeorologického ústavu Mieczyslaw Ostojski.

Nebezpečí, že se valy nakonec zhroutí, je reálné. Jižněji proti proudu řeky k tomu došlo na mnoha místech.

"Varšava je připravena na nejhorší, tedy na situaci, kdy se protipovodňové valy protrhnou. Máme připravené evakuační plány. Víme koho a v jakém pořadí evakuovat," ujistil Kozlowski.

"Rozměr živelné katastrofy je na mnoha místech bezprecedentní," konstatoval premiér Donald Tusk. "Na jihu země napršelo více než dvouměsíční množství srážek. Pro většinu Polska jsou tyto povodně horší a dramatičtější než povodně v roce 1997. Situace je velmi vážná, ale nikdo nezůstane bez pomoci."

V roce 1997 připravily povodně v Polsku o život 55 lidí, téměř 50 tisíc domů bylo zaplaveno.

V Krakově Visla v noci na středu protrhla protipovodňové hráze a zaplavila část města. 500 lidí bylo evakuováno, hladina řeky vystoupila na 957 centimetrů, nejvíce za posledních 40 let. Zatopena byla i část města Sandomierz. Ve městě je zcela zničeno asi 300 domů.

Hráze protrhla také rozvodněná řeka Gostynka ve Slezském vojvodství a zaplavila Bieruń. Pod vodou byla většina města Czechowice-Dziedzice.

V pátek 21. května odpoledne nevydržel nápor vody v řece Visle protipovodňový val u vesnice Zastów Polanowski. Vznikla průrva o délce 130 metrů. Následně byla zahájena spěšná evakuace sedmi tisíc obyvatel. Zaplaveno bylo území o rozloze 100 kilometrů čtverečních. Po vodou se ocitlo 90 procent vesnice Wilkóv a většina vesnice Laziska. Lidé museli být zachraňováni vrtulníky ze střech. Hasiči přišli při zásahu o šest svých vozidel.

"Jsem ve službě už 20 let," řekl jeden z hasičů. "Ale na žádnou srovnatelnou situaci si nevzpomínám. To není povodeň, to je katastrofa."

V pátek večer se přelila řeka přes ochrannou hráz poblíž obce Jelcz - Laskowice v Dolním Slezsku. Také tam museli být obyvatelé evakuováni.

V okolí Opole bylo pod vodou přibližně sto obcí.

Povodeň dorazila i do Vratislavi. Na dvou místech nevydržely v sobotu 22. května zábrany z pytlů s pískem a voda pronikla do sídliště Kozanów.

V neděli 23. května se protrhly protipovodňové valy v délce přes 50 metrů ve vesnici Świniary u Plocku. Část vody zatím zadržuje v retenční nádrži u Troszyna. Večer se však nádrž zaplní a voda začne zaplavovat okolí. Záchranáři nyní evakuují 4 tisíce lidí, z toho 1150 dětí, a také zhruba 5 tisíc domácích zvířat. Při evakuaci pomáhají vrtulníky.

"Do bezpečí je třeba dopravit všechny lidi z oblasti mezi státní silnicí číslo 575 a Vislou," řekl mluvčí policejního oddělení v Plocku Piotr Jeleniewicz. "Obracíme se na lidi z této oblasti, aby poslechli výzvu k evakuaci. Situace je velmi vážná. Předpokládá se, že vody může vystoupat velmi vysoko, místy může sahat až po střechy domů."

"Čekali jsme, že dříve nebo později k takové situaci dojde," konstatoval Jacek Kozlowski, vojvoda regionu Mazovsko.

Zhruba 150-ti domům na svahu kopce Żar v polských Beskydech hrozí zřícení kvůli masivnímu sesuvu půdy. Svah se pohybuje rychlostí jednoho centimetru za hodinu a sklouzává do údolí řeky Soła. Obyvatelé byli evakuováni. Ve vojvodství Malopoském je v současné době evidováno přes 330 sesuvů půdy, zejména v okresech Wadowice, Bochnia, Myślenice a Nowy Sącz.

Meteorologové upozornili, že se ve druhé polovině příštího týdne mohou znovu opakovat silné srážky na jihu Polska. Předpověď je však zatím jen předběžná.


Povodně v Polsku, 20. května 2010. Zdroj: YouTube.


MAĎARSKO

Po silných deštích (místy až 100 mm srážek za 24 hodin) se rozvodnila řeka Slaná na severovýchodě Maďarska. Voda zaplavila ulice města Diósgyőr. Ve městě Sátoraljaújhely poblíž hranice se Slovenskem bylo evakuováno 400 lidí. Záplavy byly i na řekách Hornád a Bodva. Uzavřeno bylo přes 50 silnic včetně úseku dálnice M3. Mimo provoz byl také úsek dálnice M1 u města Györ na severozápadě Maďarska, kde se zhroutila mostní konstrukce. Celkem bylo při povodních evakuováno přes 2 tisíce lidí. Jeden člověk zahynul. Vítr o rychlosti až 100 km/hod vyvracel stromy a přerušoval dodávky elektrické energie.

Povodně v Maďarsku, 17. května 2010. Zdroj: YouTube.


SLOVENSKO

Povodně na Slovensku, obec Nižný Žipov v okrese Trebišov, 17. května 2010 Povodně způsobily škody na jihovýchodě a severozápadě Slovenska, především v oblasti Oravy a Kysúc. Voda strhla most v obci Bukovce při Humenném. Na Hornádě u obce Gyňov se protrhla hráz. V Trebišově voda zaplavila dvě městské části. Ondava tam vystoupala do rekordní výšky 686 centimetrů. Úřady přistoupily k probourání tří hrází na říčce Roňava, aby se voda nepřelila a nezatopila domy. U Trebišova se protrhla v noci na úterý hráz, město tím ale nebylo ohroženo. V Liptové rozvodněný potok zatopil asi sto domů. Evakuovány byly desítky rodin. Jeden člověk při povodních utonul.

Na odstraňování následků bylo nasazeno 288 vojáků, celkem může být povoláno až 3700 vojáků. Třetí stupeň povodňové aktivity platil v pondělí na řekách Chvojnica, Morava, Teplica, Myjava, Šúrsky kanál, Piekelník, Suchá, Ipeľ, Rimava, Hornád, Torysa, Olšava, Hornád, Ida, Bodva, Uh, Topľa, Ondava a Roňava. Tak silné deště se na Slovensku vyskytly naposledy v roce 1997. V Tatrách ale i v dalších horských oblastech se déšť změnil ve sněžení.

Slovenští zemědělci odhadují, že voda zaplavila asi deset až patnáct procent polí. V lesích vítr vyvrátil na milion kubických metrů dřeva. Ve srovnání s větrnou smrští z roku 2004 ve Vysokých Tatrách je to zhruba pětina.

V Košickém kraji odvolali v pátek 21. května na celém území mimořádný stav. Třetí nejvyšší stupeň povodňové aktivity platil jen na tocích Latorica a Bodrog na východě Slovenska a na řece Morava.


Povodně na Moravě, 17. května 2010 Povodně na Moravě, 17. května 2010
Denní srážkové úhrny v Polsku a na Slovensku, stav k 17.5.2010 08:00 SELČ.


SRBSKO

Na jihu Srbska se o víkendu vylila z koryta řeka Pčinja a prohnala se vesnicemi Trgoviště a Vranje. Voda zaplavila desítky domů a vzala si životy dvou lidí. Více než 300 obyvatel bylo evakuováno.

Povodně v Srbsku, 16. května 2010. Zdroj: YouTube.


BULHARSKO

Silné srážky a povodně postihly 15. května odpoledne Bulharsko. V lyžařském středisku u města Bansko na jihozápadě země způsobily povodně na řece Glazne škody v přepočtu nejméně za 26 milionů korun. Zaplaveno bylo přes dvacet domů a asi deset hotelů. Kromě silných dešťů přispěly k povodním i okolní odlesněné svahy sloužící v zimě pro sjezdové lyžování.


RAKOUSKO

Špatné počasí bylo i v Rakousku. V centru Vídně napršelo od 13. do 16. května 110 milimetrů vody na metr čtvereční. Takové množství tam spadne v průměru jednou za devět let. Silný vítr o rychlosti až 117 km/s (v nárazech až 170 km/s) lámal stromy a přerušoval dodávky elektrické energie. Bez elektřiny bylo 20 tisíc domácností. V Alpách napadla souvislá vrstva sněhu. Meteorologové upozornili, že květen je v Rakousku velmi chladný. V letošním roce jsou květnové teploty oproti průměru za posledních 10 let o 4,5 stupně Celsia nižší. Včely jsou proto méně aktivní než obvykle. To by mohlo zhoršit vyhlídky na dobrou úrodu.


Meteoalarm: meteorologické výstrahy, situace k 17.5. 15:38 SELČ
Meteorologické výstrahy podle evropského výstražného systému Meteoalarm 17. května 2010.


Povodně způsobila tlaková níže Yolanda

Rozsáhlá tlaková níže, která dostala jméno Yolanda, způsobila povodně v sedmi státech. Počasí v České republice začala ovlivňovat v noci ze soboty na neděli 16. května 2010.

"V týlové části tlakové níže k nám proudí při zemi studený vzduch ze severu a naopak ve výšce teplejší vzduch od jihu. A na tomto střihu větru, na rozhraní dvou vzdušných proudů vzniká bohatá oblačnost a bohaté srážky," vysvětlil pro server Novinky.cz mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák. "Vzhledem k tomu, že se tlaková níže příliš rychle nikam neposunuje, zůstává takřka na místě, je tzv. stacionární, tak potom srážky z oblačnosti vypadávají nad jedním místem. A takto to tam solí několik dní, než se atmosféra hne."

Podobná situace nastala před katastrofálními povodněmi v červenci 1997. Tehdy napršelo během několika dní 250 až 600 milimetrů srážek. Zasažena byla větší oblast České republiky - kromě Beskyd také Jeseníky a Oderské vrchy.

V období od 15. do 19. května 2010 naměřili meteorologové na Lysé hoře v Beskydech celkem 353 milimetrů srážek, což je čtvrtina ročního průměru. V Třinci napršelo 350 milimetrů.

Období od 1. do 17. května bylo na některých místech ČR nejdeštivější za více než 100 let, uvedl Milan Šálek z Českého hydrometeorologického ústavu.


Erupce Eyjafjöllu a povodně v Evropě

Dr. Katarzyna Grabowska, expertka na klimatologii z Varšavské univerzity, připustila, že popel z islandské sopky Eyjafjöll je částečně odpovědný za povodně ve střední Evropě. Prachové částice rozptýlené v horních vrstvách atmosféry totiž mohly podpořit tvorbu vodních kapek. Napomohly zkapalnění vlhkého vzduchu přecházejího nad Polskem, Slovenskem a Českou republikou.


Souvislosti

Komentář slovenského klimatologa Prof. RNDr. Milana Lapina CSc.

V teplém půlroce vznikají dva typy povodní - náhlé povodně v souvislosti s mimořádnými bouřkovými lijáky (u nás výjimečně až přes 200 milimetrů srážek za 24 hodin) a plošně rozsáhlejší povodně vyvolané stacionárními cyklónami (u nás i přes 400 milimetrů za 5 dnů). V obou případech je důležitá teplota atmosféry a termodynamické zvrstvení atmosféry. Je známo, že v teplejší atmosféře je v takových případech více vodní páry - na každý jeden stupeň Celsia je jí o 6 procent více (v gramech na kilogram vzduchu a také v gramech na metr krychlový vzduchu). Proto v tropických oblastech v případě bouřek a cyklonálního počasí padá mnohem více srážek než ve studených oblastech na Zemi. V tropech nejsou výjimkou úhrny srážek nad 500 milimetrů za 24 hodin (extrémně i nad 1500 milimetrů), zatímco okolo polárních kruhů jsou velmi vzácné úhrny nad 50 milimetrů.

V posledních pěti měsících jsme zaznamenali téměř rekordně vysokou teplotu oceánů na Zemi (i na severní polokouli) od počátku měření. To, pochopitelně, způsobilo i zvýšený výpar vody z oceánů a zvýšené množství vody v atmosféře. Čekalo se jen na výskyt cyklóny ve střední Evropě, která jako dostředivý vír nasává teplý a vlhký vzduch z okolí (hlavně ze Středomoří a z teplejších částí Atlantiku). Tak vzniká potenciál pro vysoké úhrny srážek.

Z údajů historických meteorologických měření můžeme poměrně spolehlivě zjistit, že se postupně objevují takové cyklonální a bouřkové situace s vyšší a vyšší teplotou, tedy i vyšším obsahem vodní páry. Pomocí jednoduchých modelů jsme vypočítali, že v případě zvýšení teploty cyklonálních a bouřkových situací o 3 až 4 stupně Celsia (což je celkem možné do konce tohoto století) budou úhrny srážek v mimořádných případech (vyskytujících se méně často než jednou za 50 let) o 20 až 40 procent vyšší, než tomu bylo pred 50 lety. To je vážná hrozba pro naše protipovodňové systémy, které s takovými úhrny nepočítaly v čase jejich výstavby.


Zdroje: ČHMÚ, České noviny, MŽP, ČD, ČEZ, Novinky.cz, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Aktuálně.sk, SME.sk, PressTV, Alert24.pl, Alert24.pl, Mswia.gov.pl, KleineZeitung.at, Oe24.at, Pogodynka.pl, B92.net, All Voices, Balkan Travellers, Focus Information Agency, SHMÚ, Novinky.cz, Lysa-hora.cz, HZS - Jihomoravský kraj, HZS ČR, HZS ČR




Související články:
Orkán Herwart se prohnal nad střední Evropou 30.10.2017
Mrznoucí déšť ochromil dopravu v ČR 02.12.2014
Lokální záplavy na jihovýchodě Moravy 14.09.2014
Rekordně deštivá zima ve Velké Británii 13.02.2014
Severozápad Evropy sčítá škody po orkánu Xaver 08.12.2013
Jeden z nejsilnějších tajfunů v historii pustošil Filipíny, počet obětí přesáhl 10 tisíc 09.11.2013
Katastrofální povodně v Coloradu, v Boulderu napršelo za týden stejně srážek, jako téměř za celý loňský rok 16.09.2013
Povodně na řece Amur v Rusku, v Chabarovsku řeka kulminovala 1,5 metru nad rekordem z roku 1897 30.08.2013
Rozvodnění některých řek v ČR 26.06.2013
Povodně ve střední Evropě 02.06.2013
Blesková povodeň na Klatovsku 04.07.2012
Listopad v ČR byl extrémně suchý, teplotně nevybočoval z normálu 30.11.2011
Thajsko postihly nejhorší záplavy za posledních 70 let, v Barmě tento týden po prudkých deštích zahynulo 106 lidí 23.10.2011
Záplavy na Zlínsku 01.07.2011
Pětisetletá voda v povodí Mississippi 13.05.2011
Začátek roku 2011: Rekordní záplavy v Austrálii a Brazílii, velká voda v Evropě a na Srí Lance 16.01.2011
Oteplení a déšť rozvodnily některé řeky v Čechách 14.01.2011
Bezprecedentní záplavy Austrálii, Brisbane pod vodou 12.01.2011
Rok 2010 byl na Slovensku nejdeštivější za 140 let 05.01.2011
V Liberci padl srážkový rekord, rok 2010 je tam nejdeštivější za 70 let 09.10.2010
Povodně zahrozily na severu a západě Čech 29.09.2010
Tornáda v ČR - 24.8. v Olešnici, 27.8. ve Vratimově 27.08.2010
Rekordní povodně v Pákistánu, nebývalá vedra v Rusku? Četnost a intenzita extrémních projevů počasí se zvyšuje, konstatují vědci 23.08.2010
Lokální povodně na Slovensku, rok 2010 je tam mimořádně deštivý 16.08.2010
Povodně Čechách, Polsku a Německu si vyžádaly jedenáct obětí 07.08.2010
Rekordní povodně v Pákistánu si vyžádaly přes 1600 mrtvých 06.08.2010
Po rekordních srážkách devastovaly jihovýchod Francie ničivé povodně 16.06.2010
Vlnu veder ukončily prudké bouřky 13.06.2010
Blesková povodeň - na Kamenici překonán stoletý průtok 10.06.2010
Další povodně ve střední Evropě, šest obětí 03.06.2010
Jihozápad Číny - po stoletém suchu tornádo a záplavy 08.05.2010
Rekordní povodně na jihovýchodě USA, 30 mrtvých 03.05.2010
Bouře Xynthie pustošila západní Evropu 02.03.2010
Záplavy v České republice 05.07.2009
Záplavy také v Polsku, Rakousku a na Slovensku 25.06.2009
Větrná bouře Emma se prohnala nad západní a střední Evropou 04.03.2008
Lesy ČR: Orkán Kyrill - rok poté 17.01.2008
Záplavy jsou v Česku i jinde v Evropě 08.09.2007
Léto v Británii bylo rekordně deštivé 04.09.2007
Stoleté záplavy na středozápadě USA 26.08.2007
Počet bouřek je letos v ČR rekordně vysoký 26.08.2007
Záplavy i sucho v Číně 31.07.2007
Záplavy v Anglii končí, pršelo tam nejvíce od roku 1766 30.07.2007
Rekordní záplavy v Anglii 24.07.2007
Orkán Kyrill a škody jím způsobené 27.01.2007
Vichřice zpustošila údolí Bílé Opavy v Jeseníkách 26.11.2004
Lesy v Tatrách padly za oběť klimatickým změnám 22.11.2004

 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (22 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 94 (27 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
403,39 ppm (8/2016)
405,15 ppm (8/2017)

Lidská populace
7,437 miliardy (11/2017)

Index cen potravin FAO
176,4 bodů (10/2017)

ENSO
La Niña
(SOI: +0,9)

(10/2017)
  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2738x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1953x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 09.09.2017 - 1542x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 22.10.2017 - 1377x
Teplotní odchylka za tři čtvrtiny roku 2017 je druhá nejvyšší od roku 1880, jako celek bude rok 2017 asi až třetí v pořadí (číst článek)


» 20.09.2017 - 1295x
V Arktidě poklesla 13. září rozloha mořského ledu na letošní minimum (číst článek)


» 19.09.2017 - 1294x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017