Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 21. 08. 2017, svátek má Johana citát pro dnešní den: Kdo chce pohnout světem, ať hne nejdřív sám sebou.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Podmořská sopka Marsili ohrožuje pobřeží jižní Itálie
Rubrika: Sopečné erupce (10.05.2010, 14183 přečtení)

V Tyrhénském moři, zhruba 150 kilometrů jihozápadně od Neapole, se nachází jedna z největších sopek v Evropě. Jmenuje se Marsili, je vysoká 3 tisíce metrů, na délku měří 70 a na šířku 30 kilometrů a její vrchol je ukrytý asi 450 metrů pod mořskou hladinou. Vědci z italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (Sito dell'Istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia, INGV) před nedávnem varovali, že sopka představuje velmi vážnou hrozbu pro pobřeží jižní Itálie. Poslední výzkum totiž dokázal, že je sopka aktivní a magmatický krb uvnitř ní se zvětšuje. Svahy hory navíc nejsou stabilní. Příští erupce nebo zemětřesení zřejmě uvolní milióny metrů krychlových materiálu. Tím se dá do pohybu ničivá vlna tsunami, která může zpustošit blízké pobřeží Kampánie, Kalábrie a Sicílie.
Mapa - sopky v Itálii Sopka Marsili je jednou z přibližně pěti tisíc podmořských sopek na Zemi. Objevena byla ve dvacátých letech minulého století a byla pojmenována po slavném italském přírodovědci Marsilim. Luigi Ferdinando Marsili (1658-1730) je považován za zakladatele moderní oceánografie. Sopka, která nese jeho jméno, je součástí vulkanického pásma spojujícího Etnu s Vesuvem. Vrcholky sedmi sopek vyčnívajících nad hladinu tvoří Liparské ostrovy.

Ještě před několika lety se zdálo, že erupce bezprostředně nehrozí. Po posledních výzkumech však experti svoje stanovisko přehodnotili.

"Věděli jsme, že tam ta sopka je, ale až do nedávna jsme ji nebyli schopni zkoumat," uvedl Giuseppe D'Anna, jeden z výzkumníků INGV. "Nakonec se nám podařilo dostat dolů přístroje a nejnovější výsledky potvrzují, že je to aktivní vulkán."

"Z posledních výzkumů vyplynulo, že sopka není strukturálně pevná. Magmatický krb je velmi rozměrný," přitakal Enzo Boschi, prezident INGV. "To vše nám říká, že sopka je aktivní a mohla by kdykoli vybuchnout. Mohlo by se to stát již zítra."

"Nevím, co bude zítra," pokrčil rameny Giuseppe D'Anna. "Náš výzkum však signalizuje, že stěny jsou křehké a v posledních několika letech tam dochází k měřitelnému hromadění magmatu."

Magmatický krb uvnitř sopky se zvětšuje, v současnosti měří na délku čtyři kilometry a na šířku dva kilometry. Kromě toho se zvyšuje i frekvence hydrotermálních emisí. Sesuvy půdy navíc svědčí o nestabilitě svahů. Pozorovány byly také lokální změny magnetického pole.

Marsili "Protržením stěn by se uvolnily milióny metrů krychlových materiálu schopného generovat velmi silnou vlnu, vysvětlil Enzo Boshi. "Velká vlna tsunami by mohla zasáhnout pobřeží Kampánie, Kalábrie a Sicílie. I když jsou údaje, které jsme získali, přesné, je nemožně něco předpovědět. Nebezpečí je reálné, ale je těžké je předem odhadnout."

"Kdyby to vybuchlo, vznikla by tsunami, jež by měla dopad na většinu, ne-li na celou jižní Itálii," dodal Giuseppe D'Anna.

Vulkanologové postrádají síť seizmografů a dalších moderních přístrojů, které by sopku nepřetržitě sledovaly. To, co potřebujeme, je nějaký kontinuální monitorovací systém. Samozřejmě, že takový projekt je finančně nákladný a technicky obtížně proveditelný, podotkl Boschi.

Tsunami nemusí předcházet jenom sopečná erupce, stačí zemětřesení, které by vedlo ke zřícení nestabilních horninových hmot. Taková událost by nebyla ničím novým. Existují důkazy o tom, že v minulosti už několikrát došlo ke kolapsu svahových částí sopky.

"Stejně velká zhroucení můžeme čekat i v budoucnu," poznamenal Cosmo Carmisciano z INGV. "A zhroucení velké masy podmořských vulkanických hornin představuje významné riziko pro vznik ničivé tsunami."

"V případě Marsili máme dobré znalosti o morfologii i o procesu vývoje sopky. V tuto chvíli však nevíme, jak a kdy může vybuchnout," konstatoval výzkumný pracovník INGV Luca Cocchi.


Život se sopkami

V jižní polovině Itálie je soustředěna více než desítka aktivních sopek a jejich erupce jsou běžnou součástí života místních obyvatel.

"Erupce tady máme každým rokem a zdejší lidé mají k vulkánům velmi zvláštní vztah," zamyslela se Elia Cusimano z Palerma. "Na jedné straně si naříkají, protože jejich domovy mohou být čas od času zničeny. Zároveň si ale vulkánů opravdu hluboce váží, protože díky nim sem jezdí hodně turistů a tato oblast je pro ně aktraktivní."


Nebezpeční spáči

Tsunami by mohly podle vulkanologů vyvolat i jiné podmořské sopky v regionu - Magnaghi, Vavilov nebo Palinuro. Ty všechny jsou považovány za nebezpečné.

Poslední den Pompejí Na rozdíl od ostrovní sopky Stromboli Marsili ještě v novodobé historii nevybuchla. O to je nebezpečnější, zdůraznil Giuseppe D'Anna. Stromboli a Etna jsou nejaktivnější evropské vulkány, díky jejich četným erupcím se z nich průběžně uvolňuje nashromážděná energie. Skutečné obavy však vzbuzují zdánlivě klidné a jen čas od času se probouzející vulkány, jakým je právě Marsili nebo Vesuv. Až nastane jejich erupce, může jít o katastrofální událost. Za posledních 17 tisíc let se událo osm velkých erupcí Vesuvu. Tragédii z roku 79, kdy zanikla města Pompeje, Herculaneum a Stabie, asi není třeba připomínat.

Za poslední dva tisíce let prošlo Středozemním mořem 72 vln tsunami, z toho nejméně 20 bylo velmi ničivých. Některé z nich byly vyvolány zemětřesením, jiné následovaly po explozích sopek a sesuvech půdy. Poslední velká vlna tsunami udeřila po zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály 28. prosince 1908 u města Messina na Sicílii. Pobřeží tehdy zpustošily vlny vysoké 12 metrů. Jen v samotné Messině zahynulo 70 tisíc lidí, celkový počet obětí se odhaduje na 100 až 200 tisíc. Velkou katastrofou skončila i mohutná sopečná erupce na ostrově Théra v Krétském moři někdy kolem poloviny 2. tisíciletí př.n.l. Vlna tsunami se převalila přes blízká pobřeží vlnou vysokou 35 až 150 metrů.


Zdroje:
- Deutsche Welle (05.05.2010, Europe's largest underwater volcano at risk of collapse)
- AFP (29.03.2010, Undersea volcano threatens southern Italy: report)
- České noviny (29.03.2010, Jižnímu pobřeží Itálie hrozí kvůli podmořské sopce cunami)
- Wikipedia EN (Marsili)
- Wikipedia IT (Marsili)
- Corriere della Sera (29.03.2010, Torna a far paura il vulcano sommerso nel Tirreno)
- CNN Blogs (30.03.2010, Experts: Undersea volcano may collapse, cause tsunami)
- Stars and Stripes (07.04.2010, Volcano raises concern in Italy)
- Virgilio Notizie (20.04.2010, Vulcano Marsili, il gigante sommerso nel Tirreno. La mappa del rischio...)
- Wikimedia Commons (File:Pompeii the last day 1.jpg)




Související články:
Yellowstonský supervulkán soptil častěji, ale s menší intenzitou 06.05.2012
Malou dobu ledovou mohly způsobit mohutné sopečné erupce 19.02.2012
Seizmická aktivita v okolí sopky Katla na Islandu 24.09.2011
Probouzí se Katla? 10.07.2011
Erupce sopky Grímsvötn je u konce, byla nejsilnější erupcí na Islandu od roku 1947 22.05.2011
Erupce Merapi usmrtila 250 lidí, 390 tisíc bylo evakuováno 14.11.2010
Sopečná erupce na Jávě podnebí na Zemi neovlivní 10.11.2010
Erupce indonéské sopky Merapi si už vynutila evakuaci 340 tisíc lidí 06.11.2010
Popel z islandské sopky znovu komplikuje leteckou dopravu Evropě 09.05.2010
Erupce Eyjafjöllu pokračuje, seizmická aktivita v oblasti Katly 29.04.2010
Erupce Eyjafjöllu slábne, islandský prezident varoval před erupcí Katly 23.04.2010
Charakter erupce Eyjafjöllu se mění, aktivita klesla, nebezpečí trvá 20.04.2010
Eyjafjöll vyvrhl za tři dny 140 milionů metrů krychlových tefry 18.04.2010
Erupce Eyjafjöllu - blesky nad sopkou, spad popela na jihu Islandu 17.04.2010
Erupce islandské sopky sílí, globální důsledky však mít asi nebude 16.04.2010
Erupce Eyjafjöllu narušila leteckou dopravu, mrak popela míří i do ČR 15.04.2010
Na Islandu soptí Eyjafjöll, vulkanologové se obávají erupce Katly 23.03.2010
Erupce sopky Mount Redoubt na Aljašce 12.04.2009
Yellowstonský park zasáhla největší série otřesů od roku 1985 07.01.2009
Erupce Tambory v roce 1815 pohřbila ostrovní civilizaci 07.03.2006
Katastrofální erupce na Islandu v roce 1783 01.03.2006
Sopečné erupce ochlazují oceány více, než se čekalo 18.02.2006
Riziko exploze supervulkánu Toba se zvýšilo 02.04.2005
Sopečná aktivita na Kanárských ostrovech roste 12.01.2005
Pravděpodobnost erupce v Yellowstonu je prý vysoká 08.01.2005
Sopka na ostrově La Palma způsobí apokalypsu 16.08.2004
Může vybuchnout hora Říp? 30.12.2003
Supervulkány 03.02.2000

 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (13 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 56 (25 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,91 °C (1-12/2015)
0,95 °C (1-12/2016)
0,91 °C (1-6/2017)  

Koncentrace CO2
402,30 ppm (4/2016)
404,85 ppm (4/2017)

Lidská populace
7,4 miliardy (7/2017)

Index cen potravin FAO
175,2 bodů (6/2017)

  Nejčtenější články
» 21.04.2017 - 2186x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 05.03.2017 - 2185x
Teplotní rekordy v ČR 4.3.2017 (číst článek)


» 06.03.2017 - 2076x
Rozloha mořského ledu v Antarktidě je nejnižší v novodobé historii (číst článek)


» 26.03.2017 - 1690x
Začátkem března bylo dosaženo rekordně nízké maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě a rekordně nízké minimum rozlohy mořského ledu v Antarktidě (číst článek)


» 21.03.2017 - 1562x
Globální teplota v prvních dvou měsících roku 2017 byla druhá nejvyšší v historii (číst článek)


» 25.04.2017 - 1261x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017