Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 23. 09. 2017, svátek má Berta citát pro dnešní den: I to největší moře má své břehy; bezbřehá je pouze lidská hloupost.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Na Islandu soptí Eyjafjöll, vulkanologové se obávají erupce Katly
Rubrika: Sopečné erupce (23.03.2010, 34905 přečtení)

Aktualizace: 4.4. | 11.4. | 15.4. | 16.4. | 17.4. | 18.4. | 20.4. | 23.4. | 29.4. | 9.5. | 26.5.

V noci z 20. na 21. března 2010 se na jihu Islandu probudila sopka Eyjafjöll. Erupce začala po několika týdnech silné seizmické aktivity a terénních deformací. Šest stovek obyvatel v okolí bylo evakuováno. Vulkán je pokryt ledovcem Eyjafjallajökull a existovalo nebezpečí povodně z rozpuštěného ledu. Záhy se však ukázalo, že k erupci nedošlo přímo pod ledovcem, ale v průsmyku Fimmvörduháls mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull. Erupce navíc nebyla hodnocena jako příliš silná, nicméně její intenzita zatím ani neklesá, podle posledních zpráv by mohla pokračovat ještě celé týdny nebo měsíce.
Vulkanologové s obavami sledují, jak zareaguje sousední sopka Katla. Eyjafjöll totiž v předchozích 11 stoletích vybuchl celkem třikrát (920, 1612, 12/1821-1/1823). Ve všech případech pak následovaly mnohonásobně větší erupce Katly (920, 1612, 6-7/1823). Ta patří mezi nejnebezpečnější sopky na Islandu. Součástí téhož sopečného systému je i nechvalně proslulá sopka Laki, která v roce 1783 způsobila jednu z nejhorších katastrof ve zdokumentované historii lidstva.

Sopka Eyjafjöll, 22. března 2010
Sopka Eyjafjöll, 22.3.2010
Stratovulkán Eyjafjöll (1666 m.n.m.) s kráterem o průměru přes 3 kilometry se nachází zhruba 120 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Reykjavíku. Ledovec Eyjafjallajökull (někdy je tak nazývána i samotná sopka) má rozlohu 50 až 100 kilometrů čtverečních.

Islandský vulkanolog Haraldur Sigurdsson se domnívá, že láva tryskající z trhliny v průsmyku Fimmvörduháls souvisí se sopečnou erupcí na Westmanských ostrovech v roce 1973.

"Zdroj magmatu pod touto oblastí je podobný. Je umístěn ve značné hloubce, odkud magma proniká až k zemské kůře," vysvětlil Sigurdsson. "Magma vystoupilo v minulých týdnech z hloubky deseti kilometrů, zůstalo zde a pak malou netěsností vytrysklo na povrch."

Podle něj není pravděpodobné, že by erupce zesílila, nebo že by se otevřely další trhliny. "Myslím si, že to, co vidíme teď, se bude dít i nadále, trocha lávy bude vytékat po dobu několika týdnů, možná měsíců, a pak to skončí. Ale kdo ví? Musíme pokračovat v pozorování."

"Máme velké štěstí, že k výbuchu nedošlo pod ledem, jinak by mohly nastat rozsáhlé záplavy," řekl geofyzik Pall Einarsson z Islandské univerzity. "Tohle byla spíše malá a poklidná erupce. Jsme však znepokojeni, protože by se tím mohla spustit erupce sousední sopky Katla - zlověstného vulkánu, který by mohl způsobit lokální i globální škody."

"Katla je úplně jiným druhem sopky, ale zdají se propojené, neboť všechny známé erupce Eyjafjöllu souvisely s erupcemi Katly, proto může jít o předehru k erupcím Katly," pokračoval Einarsson. "Eyjafjöll by mohl být něco jako rozbuška před explozí dynamitu."


Místo současné erupce v průsmyku mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull.
Místo současné erupce v průsmyku mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull.
Láva prýštící z trhliny, 21. března 2010
Láva prýštící z trhliny, 21. března 2010


Zlověstná Katla

Kráter Katly (1512 m.n.m.) měří v průměru 10-15 kilometrů, magmatický krb obsahuje odhadem 10 až 12 kilometrů krychlových magmatu. Ledovec Mýrdalsjökull nad sopkou má rozlohu 595 kilometrů čtverečních. Je silný 200 až 700 metrů.

Vulkán v minulosti soptil každých 40 až 80 let. Doloženo je 16 erupcí od roku 930. Po menším oživení v roce 1955 se Katla začala znovu hlásit o slovo až v roce 1999. Od té doby ji experti pozorně monitorují. Seizmická aktivita se značně zvýšila v roce 2002, otřesy se naposledy opakovaly v roce 2009, na erupci se však zatím stále čeká. Vzhledem k tomu, že poslední velká erupce nastala v roce 1918, je pravděpodobnost další takové události velmi vysoká. Záchvěvy jsou jasným signálem toho, že se v sopce shromažďuje mnoho magmatu. Až přesáhne kritické množství, sopka vybuchne.
Ledovec Mýrdalsjökull na Islandu
Ledovec Mýrdalsjökull na Islandu.

Zdroj: Wikipedia (autor: Chris 73)

Sopky Eyjafjöll, Katla, Eldgjá a Laki jsou součástí jediného rozsáhlého sopečného systému.

Katla je zřejmě původcem pyroklastického sedimentu (Vedde Ash) datovaného do období okolo roku 10.600 před naším letopočtem (mladší dryas). Tento materiál nacházejí vědci na různých místech v širokém okolí Islandu (Švédsko, Norsko, Skotsko, Severní Atlantik).

Velké erupce Katly v posledních několika staletích měly vesměs dramatický průběh. Při erupci v roce 1755 rychle roztálo ohromné množství ledu a vznikla zničující povodeň zvaná jökulhlaup, což je jistý druh laháru, s neuvěřitelným průtokem 200 tisíc až 400 tisíc kubíků za sekundu (pro srovnání - průměrný průtok Amazonky, Nilu, Mississippi a Jang-c'-ťiang dohromady je 290 tisíc kubíků za sekundu). Při poslední erupci v roce 1918 byl průtok o něco menší - "jen" 100 až 150 tisíc kubíků za sekundu. Mohutná vrstva lahárových uloženin prodloužila pobřeží na jihu Islandu až o 5 kilometrů.


Velká freatomagmatická (explozivní) erupce Katly v roce 1918
Velká freatomagmatická (explozivní) erupce Katly v roce 1918.
Kusy ledovce přenesené jökulhlaupem v roce 1918
Obří kusy ledovce přenesené jökulhlaupem v roce 1918.


Orientační geologická mapa Islandu
Orientační geologická mapa Islandu. Island se nachází na rozhraní severoamerické a euroasijské litosférické desky nad místem zvaným horká skvrna, kde magma vystupuje na povrch a obě desky od sebe odsouvá. Většina povrchu je tvořena sopečnými horninami.


Aktualizace (04.04.2010)

Erupce sopky Eyjafjöll na Islandu stále pokračuje. 31. března se otevřela druhá trhlina o délce přes 300 metrů. Lávové proudy stékající po úbočí hory zesílily a staly se atrakcí pro množství návštěvníků, kteří z bezpečné vzdálenosti sledují nevšední podívanou. Zdroj magmatu by mohl být podle geologů velmi hluboko, což není příliš obvyklé. 1. dubna byla ve východní polovině sopky detekována série menších otřesů, nejsilnější z nich o síle kolem 3. stupně Richterovy škály.

Erupce sopky je zachycena na četných fotografiích a videozáznamech. Pohled na erupci z výšky ukazuje například toto video z 1. dubna. Níže viz také jedno video z YouTube.

Sousední Katla zatím nevykazuje podle vulkanologů žádné známky aktivity.


Erupce sopky Eyjafjöll, 24.3.2010
Erupce sopky Eyjafjöll na snímku družice Earth Observing-1 (EO 1) z 24. března 2010.



Erupce sopky Eyjafjöll, 1.4.2010
Nová trhlina v průsmyku Fimmvörduháls mezi ledovci Eyjafjallajökull a Mýrdalsjökull signalizuje, že erupce je stále silná. Druhá trhlina se otevřela 31. března 2010 odpoledne severozápadně od původního místa erupce. Tento satelitní snímek pořízený družicí Earth Observing-1 (EO-1) je z 1. dubna 2010.









Aktualizace (11.04.2010)

Sopka Eyjafjöll, duben 2010 Oblastí pod ledovcem Eyjafjallajökull otřáslo 6. dubna 2010 mělké zemětřesení o síle 3,7 stupně Richterovy škály. Jeho hypocentrum se nacházelo asi 3 kilometry pod povrchem. Podle geofyziků přímo souvisí se současnou erupcí. Láva nyní vytéká pouze z trhliny vzniklé 31. března. Sousední Katla zůstává klidná, vědci ji však bedlivě sledují.

Počátkem týdne zahynuli na jihu Islandu při návratu z výletu dva turisté. Zemřeli podchlazením a vyčerpáním po té, kdy jim došel na zpáteční cestě od sopky benzín a oni se rozhodli pokračovat pěšky.

V místě nově vzniklého sopečného jícnu v průsmyku Fimmvörduháls se začala formovat nová vyvýšenina, pro kterou se nyní vybírá jméno. Od začátku erupce 20. března vyrostla o 82 metrů a její vrchol se nachází v nadmořské výšce 1067 metrů. Lávový proud teče převážně západním směrem rychlostí 1 až 2 kilometry za hodinu. Láva pokrývá území o rozloze 1,3 čtverečního kilometru a má mocnost 10 až 20 metrů. Vulkán dosud vyvrhl 24 milionů metrů krychlových sopečného materiálu, což je v průměru 15 metrů krychlových za sekundu.


Erupce sopky Eyjafjöll, foto Albert Jakobsson, 4.4.2010
Tento týden se turistům u sopky Eyjafjöll na Islandu naskytl neobyčejný pohled. Světelnou show z probíhající erupce doprovázela po setmění i polární záře. Fotografie: Albert Jakobsson, 4.4.2010. Zdroj: Notendur.hi.is


Aktualizace - výbušná erupce ve vrcholovém kráteru (15.04.2010)

Sopka Eyjafjöll, 14.4.2010 V noci z 13. na 14. dubna se erupce sopky Eyjafjöll na Islandu přehoupla do nové dramatické fáze, když si magma prorazilo cestu k vrcholovému kráteru ukrytému pro ledovcem Eyjafjallajökull. Po řadě seizmických otřesů následovala výbušná erupce s mnohonásobně (asi 10-20 krát) větší silou, než jakou měly předchozí erupce v sedle Fimmvörduháls.

Špatné počasí ztížilo vizuální sledování stratovulkánu. Letecký průzkum 14. dubna nabídl pohled na sloup dýmu stoupající asi 6-8 kilometrů vysoko.

Thorvaldseyri, foto Ólafur Eggertsson, 14. dubna 2010 Erupce pod ledovcem, který je na Islandu pátý největší a má mocnost až 200 metrů, spustila jökulhlaup, což je islandský termín pro ničivou povodňovou vlnu vyvolanou náhlým rozpuštěním obrovského množství ledu. Mohutné proudy vod, které se valí z ledovce na sever i na jih, a záplavy v přilehlých oblastech, si můžete prohlédnout na leteckých záběrech níže. Z ohrožené oblasti bylo včas evakuováno 800 obyvatel.

V místech spadu sopečného popela by měly Islanďané nosit speciální masky, které mohou dostat zdarma ve všech zdravotnických zařízeních.

Byla zastavena letecká doprava nad částí Islandu, dále v Norsku, Finsku, Švédsku a Dánsku. Zákaz letů platí i ve Velké Británii a Irsku.

Odpoledne byl uzavřen vzdušný prostor nad Belgií a Holandskem. Večer bylo uzavřeno 24 letišť ve Francii (včetně pařížských) a další v Německu (Hamburk, Berlín), Polsku a Španělsku. Evropský úřad pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) to označil za největší narušení letů v dějinách Evropy. Mračno popela s malými úlomky kamínků, ledu a písku je podle úřadu stále velmi husté a postupuje jen zvolna směrem na jihovýchod.

"Meteorologická situace je taková, že sopečný popel postupuje velmi pomalu východním směrem. Vítr je slabý, takže pohyb je velmi pomalý a mračno popela je hodně husté," vysvětlil zástupce Evropského úřadu pro bezpečnost leteckého provozu Brian Flynn. "V Evropě ještě nikdy nenastala sopečná erupce, která by způsobila tak velký oblak prachu."

Sopečný popel je pro letadla nebezpečný, jejich motory může vážně poškodit během několika málo minut. Vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší navíc snižuje viditelnost.

Zítra se mrak dostane až do České republiky, nebude už ale představovat takové nebezpečí, protože se bude postupně rozplývat. Otázka je, kolik popela bude sopka v dalších dnech vyvrhovat.

"Je pravděpodobné, že popel bude ze sopky vycházet v takové míře ještě několik dnů nebo týdnů. Jak to však ovlivní dopravu, to závisí na počasí," řekl islandský geofyzik Einar Kjartansson.

Zatím se nezdá, že by sopečná aktivita klesala. "Naopak, ještě se zvyšuje. Ale bude to bez lávy. Toto je čistě výbušná erupce," prohlásil vulkanolog Armann Hoskuldsson z Islandské univerzity.

"Tak velká erupce má potenciál na to, aby vážně ovlivňovala leteckou dopravu ve vyšších zeměpisných šířkách po šest měsíců nebo i déle," varoval profesor Bill McGuire z Londýnské univerzity. "Pokud jde o současnou erupci, stojí za to si připomenout, že poslední erupce Eyjafjöllu trvala déle než dvanáct měsíců."

Poslední velká erupce Eyjafjöllu začala v prosinci 1821 a skončila v lednu 1823. Fáze silné aktivity se přitom střídaly s fázemi, kdy byla aktivita slabší. V červnu 1823 vybuchla i nebezpečná sousední sopka Katla.


Eyjafjöll, místo erupce ve vrcholovém kráteru, 14.4.2010
Sopka Eyjafjöll na Islandu. Místo současné erupce v kráteru na vrcholu sopky je vyznačeno červenou barvou. V ledovci se po erupci objevila 2 kilometry dlouhá trhlina. Zvýrazněna jsou i místa předchozích slabších erupcí v sedle Fimmvörduháls.


Předpokládané šíření sopečného popela a páry nad Evropou 15. dubna 2010
Předpokládané šíření sopečného popela nad Evropou podle britského Meteorologického úřadu (Met Office). Ve vymezených oblastech byl 15. dubna vyhlášen zákaz letecké dopravy. Vulkanický mrak se pohybuje dále nad kontinent a částice prachu zřejmě 16. dubna dorazí i do České republiky.


Satelitní snímek z 15.4. - sopečný mrak směřuje z Islandu na východ
Satelitní snímek z 15.4. - sopečný mrak směřuje z Islandu na východ.








Aktualizace - síla erupce roste, letecká doprava v Evropě je paralyzována (16.04.2010)

Erupce Eyjafjöllu ve čtvrtek 15. dubna zesílila.

"Seizmografy ukazují, že od dnešního rána intenzita erupce stoupá," řekl ve čtvrtek Pall Einarsson, geofyzik z Islandské univerzity. "Žhavé plyny rozpustily třetinu ledového pokryvu nad kráterem sopky, což vedlo k tomu, že se blízká řeka vylila z břehů, časté exploze v kráteru zněly jako bombardování," dodal Einarsson.

Sopka Eyjafjöll, 14.4.2010 "Je to velmi prudká erupce, protože interaguje s ledem a vodou," vysvětlil britský glaciolog Andrew Russell z Newcastle University. "Stává se tak mnohem explozivnější, než by byla v případě obyčejného proudu lávy vyvěrajícího ze země."

Vzdušné proudy vynášely popel z erupce až do výšky kolem 17. kilometrů. Povětrnostní podmínky nejsou příznivé. Vítr žene mračno jen pomalu jižním a východním směrem. Hustota popela je velmi vysoká a to i stovky kilometrů daleko od Islandu. Situace si vynutila razantní omezení letecké dopravy, jaké nemá v historii Evropy obdoby.

Vzdušný prostor v průběhu čtvrtečního nebo pátečního dne zcela nebo částečně uzavřely tyto evropské státy: Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie, Irsko, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Francie, Polsko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Česká republika, Slovensko, Rakousko a Maďarsko. K témuž opatření se chystají v Rumunsku, Bulharsku, Itálii.

V pátek od 10:00 přestalo Řízení letového provozu poskrytovat své služby severozápadu našeho území. Od 12:00 byl uzavřen i vzdušný prostor nad Prahou. Od 13:00 byl uzavřen vzdušný prostor nad celou Českou republikou.

Jak informoval Český hydrometeorologický ústav, nad severní Čechy se dnes odpoledne od severozápadu nasunul oblak sopečného prachu. Přízemní vodorovné dohlednosti se ve srovnání s dopolednem snížily, ovšem v poslední hodině (mezi 16.a 17. hodinou) se opět zvýšily. Sopečný prach se vyskytuje převážně ve vyšších vrstvách atmosféry, původně modrá obloha získává jemný mléčný zákal. V Ústí nad Labem nyní v podvečer získává obloha od severozápadu velmi rychle barvu mléčného zákalu, jako by se zatáhlo střední oblačností Altostratu. Zvyšování koncentrací částic PM10 a PM2,5 (jednohodinové průměry) na stanicích AIM nebylo pozorováno. Během dnešního večera se sopečný prach dostane nad celé území ČR.

Prachový oblak je vysoko a částice z něho budou vypadávat do nižších vrstev atmosféry jen zvolna. Pokud z mraku bude něco padat, budou to spíše větší částice. Na některých místech by se to mohlo ukázat podobně, jako když vítr například zavál do Česka nažloutlý písek ze Sahary, který pak byl dobře vidět třeba na kapotách aut. Na zvýšených koncentracích prachu v ovzduší by se to nemělo významněji projevit.

Světová zdravotnická organizace vyzvala obyvatele Evropy, aby raději nevycházeli ven, bude-li se sopečný popel snášet k zemi. Zvláště, děti, senioři a lidé s astmatem a nemocemi dýchacího ústrojí by měli zůstat doma. Podobnou výzvu v ČR vydal i Státní zdravotní úřad.

Spad sopečného popela, Island, 15.4.2010 Úřady na Islandu doporučily lidem, aby nosili protiprachové masky a brýle kvůli vysoké koncentraci popela v ovzduší a možnosti otravy toxickými látkami. Sopečný prach je velmi jemný a podle analýz obsahuje vysoké koncentrace nebezpečného fluoru. V místech, kde je vrstva popela vyšší než jeden centimetr, představuje vážné zdravotní riziko pro zvířata, která spásají trávu. Krajina pokrytá popelem je vidět na fotografiích z 15. dubna.

"Připadal jsem si jako na jiné planetě," popsal policejní inspektor Reynir Ragnarsson svou cestu s týmem geologů do popelem zasažené části ostrova.

"Nikdy předtím jsem nezažil tmu jako v noci uprostřed slunečného dne," pokračoval Ragnarsson, který má dlouholeté zušenosti se zasahováním při živelných pohromách na Islandu. "Je to úplně něco jiného, než co jsem kdy viděl."

Spad sopečného popela, Island, 15.4.2010 "Můžeme jen doufat, že se situace zklidní, ale nemůžeme nic dělat. Škody jsou už teď značné," konstatovala v televizi premiérka Islandu Jóhanna Sigurdardóttir.

Meteorolog Thorsteinn Jónsson z Islandského meteorologického úřadu se domnívá, že v dalších 24 hodinách pocítí spad drobných částic popela i lidé ve Skandinávii, Velké Británii, Beneluxu a Polsku. Už ve čtvrtek si obyvatelé v Norsku stěžovali na zápach síry ve vzduchu a divnou pachuť v ústech. Stejné projevy jsou hlášeny i ze Skotska. Mimo Island je však zdravotní riziko malé. Zvýšená koncentrace popela v ovzduší nicméně může způsobit dýchací potíže a pálení očí.

Spad sopečného popela, Island, 15.4.2010 Je pravděpodobné, že erupce bude pokračovat a popel se postupně rozptýlí po celé severní polokouli. Globální důsledky však erupce mít nebude. Alespoň zatím. "Tohle není jako Pinatubo. Erupce zatím není tak velká, aby měla globální vliv," zdůraznil klimatolog Hans Olav Hygen z Norského meteorologického institutu.

Sopka Pinatubo na Filipínách vybuchla 12. června 1991. Výška kouřového sloupce dosáhla 40 km. Do atmosféry se dostalo asi 20 až 30 milionů tun oxidu siřičitého. V důsledku této události poklesly průměrné teploty na planetě Zemi dočasně o 0,5 stupně Celsia.

"Pinatubo byla poslední velká událost," souhlasil Geoff Dollard z AEA consultancy, jež v otázce čistoty ovzduší spolupracuje s britskou vládou.

"V této chvíli se jedná o poměrně malou erupci, nemá takovou sílu jako některé jiné erupce na Islandu v minulosti," dodal Colin Macpherson, geolog z Durhamské univerzity. Jedovaté mračno z erupce sopky Laki zabilo v letech 1783 až 1784 v Evropě tisíce lidí a způsobilo neúrodu vychrlením asi 120 milionů tun oxidu siřičitého do atmosféry. To je množství, které třikrát převyšuje emise ze všech průmyslových zdrojů v Evropě za rok 2006.


Lidé na Islandu mají strach z Katly

Voda s bahnem řítící se do údolí, 15.4.2010 Řada lidí na Islandu se netají tím, že víc než erupce Eyjafjöllu je děsí představa soptící Katly.

"Nebojím se této erupce, bojím se Katly," řekl novinářům Agnar Mar Agnarsson, zemědělec z Hallgeirseyjarhjáleiga. "Nemusí k tomu dojít hned, ale stane se to."

Islandský glaciolog Helgi Björnsson odhaduje, že by jökulhlaup způsobený erupcí Katly měl asi padesátkrát až stokrát vyšší průtok, než tomu bylo v případě Eyjafjöllu. Katla a Eyjafjöll jsou navzájem propojeny sítí sopečných kanálů. K tomu, aby začala soptit, potřebuje Katla jen velmi málo, stačí drobný impuls z Eyjafjöllu a budeme tu mít dvě vybuchující sopky vedle sebe. Katla je však mnohem nebezpečnější.

Ve čtvrtek večer byly nouzově evakuovány stovky lidí z oblastí Fljótshlíd a Landeyjar, protože existovalo reálné nebezpečí, že se protrhnou ochranné hráze. Řekou Markarfljót se prohnala zatím největší povodňová vlna způsobená táním ledovce. Později v noci prošla řekou ještě jedna povodeň srovnatelné velikosti. Voda zničila část hlavní islandské silnice, která vede při pobřeží kolem celého ostrova.





Mračno popela vyvržené z Eyjafjöllu nad severním Atlantikem, snímek družice Aqua, 15.4.2010 15:30 SELČ
Mračno popela vyvržené z Eyjafjöllu nad severním Atlantikem, snímek družice Aqua, 15.4.2010 15:30 SELČ


Šíření sopečného popela nad Evropou podle britského Meteorologického úřadu (Met Office) - prognóza pro 16. a 17. duben.
Šíření sopečného popela nad Evropou podle britského Meteorologického úřadu (Met Office) - prognóza pro 16. a 17. duben.


Předpokládané rozšíření oblaku s vulkanickým popelem 16. dubna 2010 večer
Předpokládané rozšíření oblaku s vulkanickým popelem 16. dubna 2010 večer.


Aktualizace - erupce pokračuje, spad popela zasáhl jih Islandu, obsahuje fluor (17.04.2010)

V pátek vystupoval mrak popela nad vulkánem do výšky přes 9 kilometrů a silný vítr ho unášel na východ k evropskému pobřeží. Bylo zaznamenáno kolísání v seizmických projevech a produkci tefry, celkově se však intenzita erupce nezměnila.

Sopka Eyjafjöll, blesky v oblacích popela, 16.4.2010 Večer oblast kolem místa erupce ozařovaly četné blesky, jak ukazuje i připojená fotografie. Po změně směru větru se začal popel snášet na jihu Islandu. Úřady tam vyzvaly obyvatele, aby pokud možno nevycházeli ven, nebo aby použili protiprachové masky.

Chemické rozbory prokázaly vysoký obsah toxického fluoru v sopečném materiálu. Pro Islanďany to znamená, že musí dbát na své zdraví a v oblastech zasažených spadem popela by měli používat protiprachové masky. Na Islandu se to týká především jihu a jihovýchodu ostrova.

Komplikace s leteckou dopravou v Evropě zřejmě nekončí a budou pokračovat ještě několik dnů. Nebo déle. "Zatím nepředpokládáme žádné změny v produkci popela. Vítr bude dál šířit jeho oblak nad Evropu," prohlásil mluvčí islandského ministerstva životního prostředí Gudmundur Gudmundsson.

Sopka Eyjafjöll, 16.4.2010 Vědci vesměs shodně tvrdí, že nelze odhadnout, jak dlouho aktivita sopky potrvá. Mohou to být dny, týdny i celé měsíce. Poznatky o minulých erupcích Eyjafjöllu jsou omezené, takže není z čeho vycházet.

"Z jedné erupce se toho moc nedozvíme," konstatoval islandský geofyzik Páll Einarsson. Erupce v letech 1821-1823 vyprodukovala značné množství popela. Její síla však nebyla stabilní. Na jeden čas se úplně zastavila, posléze znovu pokračovala.

Einarsson se domnívá, že erupce ještě nějakou dobu potrvá. Na druhou stranu však nevyloučil, že může i náhle skončit. Kdyby se tak ovšem stalo, nebyl by to konec definitivní.

"Tato erupce je součástí dlouhodobějšího dění, které začalo minulý rok v létě. Jestliže erupce v této lokalitě náhle ustane, je pravděpodobné, že bude pokračovat na jiném místě. Z nejlepší možné polohy v sedle mezi dvěma ledovci, kde není žádný led, se erupce přesunula na nejhorší možné místo, kde je ledovcová čepička nejsilnější a kde je největší nebezpečí rozpadu ledovce a velké produkce popela," podotkl vědec.


Sopka Eyjafjöll, radarové snímky, 15 a 16.4.2010
Letecký průzkum odhalil výrazné zvětšení jícnů na vrcholu sopky. První radarový snímek je z 15. dubna a jsou na něm vidět dva menší otvory (s průměrem 200 metrů) a jeden větší otvor (o průměru 500 metrů). Druhá fotografie je z 16. dubna.


Sopka Eyjafjöll, 16.4.2010
Sopka Eyjafjöll, 16.4.2010. Mračno sopečného popela a páry je unášeno větrem na východ.


Rozptýlený sopečný popel nad Evropou. Satelitní snímek z 16.4.2010 12:45 SELČ
Rozptýlený sopečný popel nad Evropou. Satelitní snímek z 16.4.2010 12:45 SELČ.


Aktualizace - Eyjafjöll vyvrhl za tři dny 140 milionů metrů krychlových tefry (18.04.2010)

Podle předběžných propočtů expertů z Islandské univerzity vypustila sopka Eyjafjöll během prvních 3 dnů erupce (14. - 16. dubna) celkem 140 milionů metrů krychlových tefry. To odpovídá asi 70 až 80 milionům metrů krychlových magmatu, přičemž průměrná rychlost produkce byla 300 metrů krychlových za sekundu nebo též 750 tun za sekundu.

30 milionů tun tefry je usazeno v ledovcových kotlích, které vnikly v blízkosti vulkanických komínů. 10 milionů se nahromadilo v ledovcovém jezeře Gígjökulslón, tento materiál se dostal při povodních dolů na východ od splazu Gígjökull, jenž je součástí ledovce Eyjafjallajökull. V mračnech odnášených od sopky na jih a východ bylo 100 milionů tun tefry.


Erupce Eyjafjöllu pokračuje, síla erupce v neděli kolísala

Eyjafjöll v noci na sobotu a během soboty 17. dubna vytrvale chrlil hustá tmavá mračna sopečného materiálu. Mrak nad sopkou vystupoval do výšky 6 až 9 kilometrů a vítr ho hnal převážně jižním nebo jihovýchodním směrem. Během noci na sobotu od půlnoci do půl páté ráno se v okolí sopky vyskytlo 22 blesků.

"Sloup dýmu obsahuje velké množství popela," konstatoval David Rothery z britské Open University.

Sopka Eyjafjöll s mračnem popela, 17.4.2010 Díky lepšímu počasí si mohli experti v sobotu odpoledne prohlédnout vulkán z větší blízkosti. Potvrdili, že erupce je v plné síle a ani seizmická aktivita neklesá. Existují však jisté náznaky toho, že by během několika dnů mohla erupce zeslábnout.

V noci ze soboty na neděli 18. dubna došlo přechodně k prudkému zvýšení síly erupce i počtu bleskových výbojů nad sopkou, ráno se k tomu přidala i vyšší seizmická aktivita. Přes den začala erupce slábnout, popel byl vyvrhován do výšky 3,5 až 5 kilometrů. Odborníci jsou opatrní v prognózách, další vývoj je nejistý.

Nedělní radarový průzkum sopky ukázal, že se krátery na vrcholu stále zvětšují, zatím však nejsou propojeny do jednoho. V ledovci je viditelných 6 až 8 otvorů, k masivnímu tání ovšem nedochází, z ledovce odtéká jen málo vody.

Na satelitních fotografiích Evropy byly dnes zbytky popela z prvních dnů erupce mnohem méně zřetelné než v pátek a sobotu. Od severu však postupují další i když menší vulkanická oblaka.

"Prach je rozptýlený nad celou Evropou. Nejvyšší koncentrace jsou nyní asi ve výšce kolem pěti kilometrů," komentoval aktuální situaci Tomáš Mejstřík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). "Dá se očekávat, že prach bude z vyšších vrstev sesedat níž, ale v jakých koncentracích či kdy ho bude nejvíce, nedokážeme říct."


Letecká doprava v Evropě je stále ochromena

Islandský meteorologický ústav i Britský meteorologický úřad (Met Office) shodně tvrdí, že sopečný popel se bude nad Velkou Británii a kontinentální Evropou pohybovat i v dalších dnech.

"Od pondělka se očekává silné proudění od Islandu, takže předpověď skutečně není příznivá. Pokud sopka bude dál kouřit, tak budou ještě celý příští týden potíže," řekl ředitel divize plánování českého Řízení letového provozu Petr Fajtl. "Pokud se bude nad Evropou stále držet sopečný prach, bude letecká doprava výrazně omezená nebo zcela přerušená... Nejvíce ohrožený je letový prostor ve výšce šest tisíc až deset tisíc šest set padesát metrů, ale v prostoru nad touto výškou by se již teoreticky létat dalo. Problémem však zůstává, jak dopravit letadla bezpečně nad tuto letovou hladinu, aniž by se dostala do oblaku sopečného popílku. A v případě nějaké nouze by letadlo stejně do nižších letových hladin muselo vstoupit, což by pro něj i jeho posádku mohlo mít neblahé důsledky."

Letecký provoz v Evropě byl v důsledku zvýšené koncetrace sopečného popela v atmosféře po celý víkend utlumen. Z plánovaných cca 22 tisíc letů se v sobotu uskutečnilo jen 5 tisíc. Vzdušný prostor byl pro leteckou dopravu uzavřen v těchto státech: Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Velká Británie, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie (sever), Německo, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Česká republika, Slovensko, Ukrajina, Bělorusko (zákaz letů ve výšce 7 až 11 km) Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Chortvatsko (severozápad) a Itálie (sever).

Lety byly v sobotu povoleny ve Španělsku, Portugalsku, na jihu Itálie, v Řecku, Bulharsku a Turecku. Žádné omezení nebylo hlášeno ani z Ruska. Ruský Aeroflot létá do USA přes severní pól.
Mapa Evropy - letecká doprava 18.4.2010
Letecká doprava v Evropě 18.4.2010 dopoledne. Uzavřený vzdušný prostor (červená), částečně uzavřený vzdušný prostor (oranžová).

V neděli byl letecký provoz přerušen také v Bulharsku, na jihu Francie a na severu Španělska. Naopak na Ukrajině a v některých částech Norska byly lety povoleny. Odpoledne byla dočasně otevřena některá letiště v Německu a Polsku. "V mraku popela se východním směrem objevila díra," vysvětlila mluvčí německé letecké kontroly. Přes Slovensko bylo v neděli večer teoreticky možné přeletět v letové hladině 245, tedy ve výšce 8 tisíc metrů. Povolil to Letecký úřad SR.


Sopečný popel? Je to jako Ragnarök - konec světa, říkají Islanďané

Tragické důsledky má sopečná erupce pro zvířata. Většina domácích zvířat na Islandu je před popelem chráněna v uzavřených prostorách, ale ptáci se nemají kam schovat. Právě teď je období, kdy se stěhovavé druhy vracejí na Island. Dostanou-li se však během letu do mraku popela, padají brzy k zemi a umírají. Reportéři z Iceland Review na své cestě na jih ostrova pozorovali hejno hus, které vletělo přímo do černého mračna.

Mračno popela na jihu Islandu, 16.4.2010 "Bylo to, jako bychom vstupovali do jiné dimenze. Připadali jsme si, jako bychom prožívali konec světa, jak ho popisuje Völuspá, stará islandská píseň vyprávějící příběh konce světa nazývaný Ragnarök nebo Götterdämmerung ve slavné wagnerově opeře," zprostředkovali svůj zážitek Bjarni Brynjólfsson, redaktor Iceland Review a fotograf Páll Stefánsson. "Neviděli jsme nic. Přední sklo bylo plné popela a my jsme se neodvažovali vystoupit z auta. Jako by slunce zapadlo uprostřed dne. Není to jen jemný popel, ale i hrubá malá zrnka. Netroufali jsme si pokračovat. Po třech kilometrech jsme pochopili, že jsme zajeli příliš daleko. Tak jsme se vrátili do Skógaru. Popel byl tak hustý, že to bylo jako jet ve sněhu."

Ještě když probíhaly erupce v sedle Fimmvörduháls, byla vesnice Skógar plná života, ale teď je opuštěná. Zůstal tam pouze jeden farmář. Obchod a hotely jsou zavřené.

Reportáž pokračuje citací z písně Völuspá:

Slunce se tmí,
v moři zem tone,
do hlubin padají
hořící hvězdy,
plameny celý svět
pohlcují,
sahá žár ohně
k samému nebi.



1. ČÁST: Průjezd skrze mrak sopečného popela na jihu Islandu v úseku od vodopádu Skógafoss do Skógaru - 18 km úplné tmy, i když všude kolem svítilo slunce.

Island, 17. dubna 2010 13:30 místního času, záznam pořídil: Páll Stefánsson.



2. ČÁST: Průjezd skrze mrak sopečného popela na jihu Islandu v úseku od vodopádu Skógafoss do Skógaru - 18 km úplné tmy, i když všude kolem svítilo slunce.

Island, 17. dubna 2010 13:30 místního času, záznam pořídil: Páll Stefánsson.


Sopka Eyjafjöll, 17.4.2010
Sopka Eyjafjöll, 17.4.2010.

Zdroj: Árni Friðriksson, Wikipedia


Sopka Eyjafjöll, 17.4.2010 15:20 SELČ
Sopečný popel vyvrhovaný Eyjafjöllem pohledem z oběžné dráhy, 17.4.2010 15:20 SELČ.


Erupce sopek v období let 1989-2010


Aktualizace - charakter erupce Eyjafjöllu se mění, aktivita klesla, nebezpečí trvá (20.04.2010)

V pondělí 19. dubna kolem čtvrté hodiny ranní byla zpozorována významná změna sopečné aktivity. Sopka začala do výšky 1,5 až 3 kilometry vystřelovat magma, některé kusy byly srovnatelné s velikostí automobilu. Souběžně s tím pokleslo množství vyvrhovaného popela. Na základě těchto projevů vědci usoudili, že přítok vody do jícnu klesá a tím se mění charakter erupce z explozivní na efuzivní, tedy výlevný. Zatím však nevznikají lávové proudy. Mračno nad sopkou, tvořené párou i popelem, dosahovalo do výšky 2 až 6 kilometrů. Barva výparů měla bílý, žlutý až hnědý nádech.

Sopka Eyjafjöll vystřeluje magma, 19.4.2010 "Byli jsme svědky silných vulkanických otřesů, což znamená, že se povrch sopky mění. Z kráterů tryská láva a dopadá na led pod vulkánem," řekl geolog Hjorleifur Sveinbjornsson. "Sopečné výpary mají hnědou, ale i bílou barvu, takže se jedná spíše o vodní páru."

"Zjistili jsme změnu v charakteru erupce. Vulkán, který dosud chrlil především popel, nyní vypouští lávu," popsal své pozorování pilot výzkumného vrtulníku Reynir Pétursson. "Je to první den, co sopka vypouští lávu. Ta však neteče, ale tryská."

"Situace je rozhodně lepší než v uplynulých dnech, zejména v sobotu. Ta byla pro nás obzvlášť těžký den kvůli množství popílku, který padal na jih od sopky," dodala mluvčí islandského ministerstva zahraničí Urdur Gudmundsdóttir.

I přes probíhající změny se během pondělka na jihu Islandu snášel sopečný popel. Místy ho už leží kolem deseti centimetrů. To je nebezpečné nejen pro lidi a zvířata, ale také pro vegetaci. Meteorologové upozornili, že by se v úterý mohl vítr otočit a foukat od sopky směrem na severozápad. Spadem popela by pak bylo ohroženo hlavní město Islandu Reykjavík.

V pondělí večer množství dýmu a popela nad vukánem vzrostlo. "Erupce sopky na Islandu opět zesílila a nový mrak popela se šíří na jih a východ směrem k Velké Británii," stojí ve zprávě britského Střediska letového provozu (NATS) z pondělního večera. "To ukazuje, jak dynamicky a rychle se mění okolnosti, s nimiž pracujeme."

Erupce je sice slabší než o víkendu, konstatoval britský Meteorologický úřad, ale popel je stále ještě vypuzován do výšky přes tři kilometry.


Letecká doprava v Evropě se pomalu obnovuje

V průběhu pondělí se letecká doprava ve většině evropských zemí začala vracet k normálu. Situace však byla hodně chaotická a nepřehledná. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) se uskutečnilo celkem 8700 letů z plánovaných 28 tisíc, tedy 31 procent.

Ministři dopravy Evropské unie se dohodli na zmírnění leteckých omezení. Prostor nad Evropou by měl být rozdělen na tři zóny. V první zóně nebude možné létat kvůli vysoké hustotě sopečného prachu (týká se to hlavně blízkého okolí Islandu), v druhé zóně si členské státy rozhodnou samy, zda lety povolí či nikoliv, ve třetí zóně bude možné létat bez omezení.


Katla je vážnou hrozbou

Eyjafjöll je sice poměrně malou sopkou a její erupce nebývají příliš silné, ovšem může překvapit.

Celkový pohled na Katlu a Eyjafjöll "Nejhorším scénářem je z historické zkušenosti erupce vulkánu Laki v letech 1783-1784, jež měla obrovský dopad na severní polokouli tím, že snížila teploty o tři stupně," domnívá se Andrew Hooper z univerzity v nizozemském Delftu. "Vedlo to ke katastrofě daleko za břehy Islandu (kde zemřelo 25 procent populace) s tisícemi zaznamenaných úmrtí v Británii i jinde kvůli otravě a extrémnímu chladu a extrémně malým srážkám na severu Afriky. Na druhou stranu erupce Eyjafjöllu v letech 1821-1823 měla dopad jen na pobřeží Islandu, kde uhynula hospodářská zvířata na otravu fluorem..."

"Nicméně erupce Eyjafjöllu v letech 1821-1823 a 1612 byly v krátkém časovém odstupu následovány erupcemi mnohem většího souseda - Katly. Katla už v minulosti ukázala svůj potenciál pro velké erupce - poslední katastrofální erupce před Laki byl výbuch Katly v roce 934, kdy sopka vypustila dokonce ještě více lávy. Pokud by Katla vybuchla s velkou razancí, chaos v dopravě a ekonomické škody by byly mnohem větší než ty z posledních dnů," uzavřel Hooper.


Řez sopkami Eyjafjöll a Katla. 18.04.2010
Řez sopkami Eyjafjöll a Katla. Situace k 18.4.2010. Erupce Katly by podle vulkanologů vyprodukovala až tisíkrát více popela než erupce Eyjafjöllu a mračno sopečného materiálu by bylo vypuzeno do výšky 15 až 20 kilometrů nad zemí.


Na Islandu se zvyšuje vulkanická i seizmická aktivita

Thorvaldur Thordarson Zdá se, že vulkanická aktivita na Islandu se mění periodicky. Období silnější a slabší činnosti se střídají každých 50 až 80 let, uvedl pro časopis New Scientist vulkanolog Thorvaldur Thordarson z univerzity v Edinburghu. "Zvýšení aktivity v posledních deseti letech naznačuje, že vstupujeme do aktivnější fáze s více erupcemi," řekl Thordarson. Druhá polovina 20. století byla nezvykle klidná. To se teď mění. Sopečné erupce jsou a budou stále častější a silnější. Aktivní fáze cyklu by mohla vyvrcholit mezi roky 2030 a 2040.

Z výzkumů pyroklastických sedimentů, ledovcových jader a historických záznamů vyplynulo, že například u sopek Grímsvötn a Bárdarbunga dochází během aktivní fáze v průměru k 6 až 11 erupcím za 40 let, kdežto v klidné fázi jen ke třem erupcím během stejně dlouhého období. Také katastrofální erupce sopky Laki v letech 1783-1784 spadá do fáze s velkou aktivitou.

"Jestliže teď vstupujeme do aktivnější fáze, tyto větší erupce se stanou pravděpodobnějšími," konstatoval Thordarson.

Spolu s vulkanickou aktivitou roste i aktivita seizmická. Thordarson zmínil zemětřesení o síle 6,1 stupně Richterovy škály, které rozhoupalo domy v Reykjavíku v květnu 2008.


Aktualizace - erupce Eyjafjöllu slábne, islandský prezident varoval před erupcí Katly (23.04.2010)

Sopečná aktivita během tohoto týdne poklesla a erupce je nyní řádově slabší než před týdnem. Oproti počáteční síle erupce (300 metrů krychlových magmatu za sekundu nebo též 750 tun za sekundu) je nyní každou sekundu produkováno odhadem méně než 30 metrů krychlových magmatu, respektive 75 tun za sekundu. Podzemní tlak v prostoru sopky se podle měření snižuje, erupce by tedy měla i nadále pozvolna slábnout.

Sopka Eyjafjöll, 19.4.2010 Ledovcové kotle v místě erupce jsou už propojeny v jediný velký kotel. Dosud se neobjevily žádné lávové proudy. Magma vypuzované na povrch je viskóznější než magma, které se vylévalo v sedle Fimmvörduháls. Tato skutečnost spolu se slabším větrem přispěla k tomu, že zvuk vznikající při vypuzování lávy je slyšitelný na velkou vzdálenost, zejména na jih a východ od sopky.

Vzorky popela odebrané 19. dubna obsahují mnohonásobně více fluoru než v počátečních dnech erupce - 850 mg/kg (zpočátku to bylo 25-35 mg/kg). To je vysvětlováno změnou charakteru erupce, konkrétně tím, že tefra už není v kontaktu s vodou. Kolem jícnů se za týden utvořila 20 až 30 metrů tlustá vrstva pyroklasického materiálu.

V úterý 20. dubna a ve středu 21. dubna dosahovalo mračno páry a sopečného popela výšky 2 až 4 kilometry. Nad jihem Islandu vystupoval oblak do výšky přibližně 5 kilometrů.

22. dubna bylo mračno viditelné 3 až 4 kilometry nad sopkou. Vítr i nadále foukal převážně jižním směrem. Tání ledu v oblasti erupce se poněkud zvýšilo, což se projevilo mírným vzestupem vodních toků. Žádné větší komplikace se nečekají.

"Ačkoli erupce může probíhat ještě dlouho a v příštích měsících budeme možná svědky explozivní činnosti, už to pravděpodobně nebude představovat takový problém, jako tomu bylo minulý týden," řekl vulkanolog Simon Day z University College London.


Letecká doprava obnovena, letecké společnosti se dožadují kompenzací

Letecká doprava v Evropě se vrátila k normálu. V úterý 20. dubna se ukutečnilo 13 tisíc letů z běžných 28 tisíc, tj. 46 procent. O den později už bylo evidováno 22.189 letů, tj. 79 procent běžného stavu. 22. dubna se letecký provoz dostal na obvykou úroveň - počet letů se zvýšil na 28 až 29 tisíc. Kvůli sopečnému popelu byly omezeny lety pouze u Islandu a ve Skandinávii.

Rozšíření vulkanického oblaku 22.4.2010 Uzavření vzdušného prostoru minulý týden se dotklo denně 1,2 miliónu cestujících. Letecké společnosti vyčíslily své ztráty minimálně na 1,7 miliardy dolarů. Aerolinky chtějí odškodnění. Mezinárodní asociace leteckých společností (International Air Transport Association, IATA) obvinila evropské úřady, že jejich reakce na výbuch sopky byla přehnaná. Vulkanický oblak byl prý rozředěn větrem mnohem více, než signalizovaly počítačové modely. Zákaz letů byl proto zbytečný.

"Pro odvětví, které loni utrpělo ztrátu 4,9 miliardy a čeká se, že letos je postihne ztráta 2,8 miliardy, je tato krize zničující," uvedl předseda IATA Giovanni Bisignani. "Vzdušný prostor byl uzavřen na základě teoretických modelů. Je to neslýchaná situace, kterou zhoršilo špatné rozhodování vlád."


Islandský prezident varoval před erupcí Katly

Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson považuje události posledních dnů jen za "malou zkoušku" ve srovnání s tím, co dříve či později způsobí erupce Katly. V rozhovoru pro BBC řekl:

Ólafur Ragnar Grímsson "To, čeho jsme byli svědky v posledních několika dnech, by mohlo být teprve začátkem událostí, které se budou opakovat celé 21. století... Katla je mnohem větší a vybuchuje minimálně jednou za století. Poslední erupce se odehrála v roce 1918, takže už pár let čekáme na novou... Naše země má pro takový případ připravené nouzové plány. Domnívám se, že je nejvyšší čas, aby začaly plánovat také evropské vlády a letecké společnosti..."

Varováním islandského prezidenta a potenciálním dopadem výbuchu Katly se na svém nejbližším zasedání bude zabývat Bezpečnostní rada státu ČR.


Globální oteplování může zvýšit sopečnou aktivitu

Podle některých studií sopečná aktivita na Islandu v dalších desetiletích zesílí a to i v důsledku tání ledu, protože magma bude snáze vystupovat k povrchu:

"Naše práce naznačuje, že v příštích desetiletích budou na Islandu o něco větší a častější erupce," řekl vulkanolog Freistein Sigmundsson z Islandské univerzity. "Globální oteplování rozpouští led a to může ovlivňovat magmatické systémy. Konec doby ledové před 10 tisíci lety se shoduje s nárůstem sopečné činnosti na Islandu, zřejmě se tak stalo proto, že se mohutné ledovce ztenčily a země se zvedla. Myslíme si však, že úbytek ledu nehrál podstatnou roli při vyvolání poslední erupce. K erupci došlo pod relativně malou ledovou čepičkou."

Podobně jako na Islandu může mizející led vést ke zvýšení sopečné a seizmické aktivity v Antarktidě (Mount Erebus), na Aleutských ostrovech a v jihoamerické Patagonii.

"Největší účinky by to mělo na ledem pokrytých vulkánech," vysvětlila Carolina Pagliová z univerzity v Leedsu. "Pokud odstraníte zátěž, která je dostatečně velká, ovlivní to produkci magmatu v hloubce pod zemí."


Sopka Eyjafjöll, 21.4.2010
Satelitní fotografie jihu Islandu se sopkou Eyjafjöll z 21. dubna 2010 12:35 UT. Množství popela generovaného sopkou oproti minulému týdnu výrazně pokleslo.


Aktualizace - erupce Eyjafjöllu pokračuje, seizmická aktivita v oblasti Katly (29.04.2010)

Erupce Eyjafjöllu stále trvá. Od minulého týdne je sopečná aktivita na přibližně stejné úrovni (produkce 20 až 40 tun magmatu za sekundu). Láva z jícnu, který měří v průměru 200 metrů, je vystřelována do výšky 100 až 200 metrů. Nad sopkou v maximální výšce 3 až 5 kilometrů je i nadále viditelné šedavé mračno popela. Lávový proud vznikl 21. dubna a teče pod ledovcem k severu. Za týden postoupil do vzdálenosti kolem jednoho kilometru od kráteru. Spadem popela byla zasažena i místa 45 kilometrů na západ od sopky. 28. dubna musela být přechodně uzavřena letiště v Keflavíku a Reykjavíku. Poslední sopečnou erupcí na Islandu srovnatelnou se současnou činností Eyjafjöllu byl výbuch Hekly v roce 1947.

Erupce Eyjafjöllu, 27.4.2010 12:00 UT Poprvé od výbuchu Eyjafjöllu byla zjištěna i seizmická aktivita v prostoru sousední sopky Katly. Ve středu 28. dubna odpoledne (15:28 UT) byly zaznamenány slabé otřesy o síle 1 a 1,5 stupně Richterovy škály pod ledovcem Mýrdalsjökull. Hypocentrum se nacházelo 7,1 a 0,8 km pod povrchem.

Ve čtvrtek 29. dubna následovalo další zemětřesení o magnitudu 1,7.

K žádným měřitelným geofyzikálním změnám však zatím podle zprávy islandských expertů nedošlo.

Vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby považuje erupci Katly za pravděpodobnou:

"Nepovažoval bych to za automatické, ale za vysoce pravděpodobné ano. K výbuchu dojde se sedmdesátiprocentní pravděpodobností... Objem ledu, který je součástí kráteru Katly je o dva řády větší než u vulkánu Eyjafjallajökull, takže pokud by začala být Katla aktivní, bude mnohem delší dobu a s mnohem větší vydatností její erupce dotována vodou a sopka bude produkovat více popela... Výbuchy u Katly bývají o několik řádů silnější, ovšem lehce uklidňující, ale opravdu lehce uklidňující, může být, že v letech, kdy erupce sopek následovaly po sobě, byla jejich síla slabší..."


Zemětřesení zaznamenaná 28. dubna 2010 v oblasti ledovců Eyjafjallajökull a  Mýrdalsjökull Poznámky

Zemětřesení zaznamenaná 28. dubna 2010 v oblasti ledovců Eyjafjallajökull a  Mýrdalsjökull.

Zemětřesení zaznamenaná 28. a 29. dubna 2010 v oblasti ledovce Mýrdalsjökull.


Aktualizace - změna charakteru erupce Eyjafjöllu a omezení letecké dopravy v Evropě (09.05.2010)

Mračno popela nad Eyjafjöllem 7. května 2010, 18:00 UT. Aktivita Eyjafjöllu ve středu 5. května výrazně zesílila a znovu přešla do výbušné fáze. Zvýšená produkce tefry se projevila hustým tmavým mračnem, které vlivem vzdušného proudění směřovalo převážně na jih. V Irsku, Skotsku a později i ve Španělsku, Portugalsku, Francii a Itálii musela být omezena letecká doprava. Odkloněny byly i transatlantické lety. V neděli 9. května večer by se měl popel dostat i nad území České republiky a Slovenska.

Ve čtvrtek 6. května byl popel vyvrhován 11 kilometrů vysoko, později během dne do výšky 9 kilometrů, v pátek a sobotu do výšky 7,5 kilometru, v neděli do výšky 5 až 6 kilometrů.

Během týdne došlo v prostoru sopky k sérii slabších otřesů (magnitudo vesměs 1,5 až 2,2) v houbce 18 až 23 kilometrů, později v hloubce 5 až 12 kilometrů pod povrchem.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se erupce chýlila ke konci.

Sousední Katla zůstává zatím klidná a žádné známky oživení nebyly pozorovány.


Sopečný popel z Eyjafjöllu v prodeji

Islandský e-shop nammi.is popel z vulkánu Eyjafjöll prodává. Skleněná ampulka se 160 gramy popela stojí 24 eur. Zájem je velký, nejvíce objednávek je z Austrálie, USA, Velké Británie a Skandinávie. Veškerý zisk z prodeje má být darován organizaci ICE-SAR, která pomáhá s odstraňováním škod způsobených erupcí.


Předpokládané rozšíření oblaku s vulkanickým popelem o půlnoci z 9. na 10. května 2010
Předpokládané rozšíření oblaku s vulkanickým popelem o půlnoci z 9. na 10. května 2010.


Oblak vulkanického popela nad Atlantským oceánem, 8. května 2010
Oblak vulkanického popela nad Atlantským oceánem, 8. května 2010.


Aktualizace - Sopka Eyjafjöll utichla, čekání na Katlu (26.05.2010)

Po týdnech kolísající aktivity přestala v neděli 23. května sopka Eyjafjöll produkovat popel a lávu. Nad kráterem se vznášela jenom pára. Teplota v kráteru výrazně poklesla. Podle vulkanologů však zatím nelze tvrdit, že erupce definitivně skončila, může jít jen o dočasné zklidnění, podobně jako tomu bylo při poslední erupci v letech 1821 až 1823. Tehdy sopka také vybuchla, posléze utichla a pak znovu explodovala, což se opakovalo několikrát, proto je těžké dělat prognózy.

Sopka Eyjafjöll, 25. března 2010
Sopka Eyjafjöll, 25.5.2010
25. května vědci zaznamenali slabou produkci popela, z kráteru však vystupovala především pára a v menší míře i sirné plyny. Teplota v jícnu dosahovala 300°C a lávové pole položené severněji mělo 50°C. Zatím pokračují i slabé záchvěvy v hloubce pod sopkou. V pondělí 24. května jich bylo detekováno osm, o den později šestnáct, ve středu 26. května pět. Všechny s magnitudem menším než 1,7.

Katla zůstává v klidu, v oblasti pod ledovcem Mýrdalsjökull se vyskytují jen ojedinělé slabé otřesy.

Letecký provoz nad Velkou Británií, Irskem a Skandinávií musel být kvůli sopečnému popelu opakovaně omezován. Naposledy v pátek 21. května byl uzavřen letecký prostor nad Norskem.


Popel jihozápadně od sopky Eyjafjöll, 25.5.2010
Slabý závoj popela unášený větrem na jihozápad od sopky Eyjafjöll, 25.5.2010.


Čekání na Katlu

Jak vysoká je pravděpodobnost, že po erupci Eyjafjöllu vybuchne také Katla? Na tuto otázku nelze podle odborníků odpovědět. Obě sopky vybuchují už stovky tisíc let, zatímco my máme jen omezené informace o erupcích za posledních několik tisíciletí.

Erupce Katly na pohlednici z roku 1918
Erupce Katly na pohlednici z roku 1918.
Jisté je, že magmatický krb pod Katlou je zhruba desetkrát větší než pod Eyjafjöllem. Magmatické rezervoáry jsou sice oddělené, ale nějaké propojení mezi nimi kdesi hluboko pod zemí zřejmě existuje.

"Ovšem je to jen spekulace," upozornila Kathryn Goodenoughová z Britské geologické služby (British Geological Survey, BGS). "Nemáme žádný jasný geofyzikální důkaz. Víme o tom, že mezi oběma sopkami probíhají pukliny. Vulkány se nacházejí blízko sebe. Působí na ně tytéž tektonické síly. Tudíž je možné, že když si magma najde cestu k povrchu u jedné z nich, tak si najde cestu i u druhé."

"O propojení mezi vulkány máme jen nepřímé důkazy a jednoduše nemáme dostatek údajů na to, abychom byli schopni odhadnout, jak velká je pravděpodobnost erupce Katly," poznamenal Magnús Tumi Gudmundsson, geofyzik z Islandské univerzity. "Víme o čtyřech erupcích Eyjafjöllu v minulosti (od roku 500 n.l.). Ve třech z těchto čtyř případů došlo souběžně nebo s krátkým odstupem k erupci Katly. Tím krátkým odstupem myslím několik měsíců až jeden rok. Máme za to, že pravděpodobnost erupce Katly v blízké budoucnosti se aktivitou Eyjafjöllu zvýšila."

"Katla je mnohem aktivnější sopka než Eyjafjöll, za posledních tisíc let měla asi 20 erupcí, takže vybuchuje v průměru jednou za padesát let," pokračoval profesor Gudmundsson. "Na první pohled si lidé mohou říci, že má zpoždění, avšak po velkých erupcích následují zpravidla delší pauzy a erupce v roce 1918 byla velká."

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se magma dralo na povrch. Nicméně Dr. Goodenoughová připomněla, že o erupci Eyjafjöllu ve vrcholovém kráteru vulkanologové věděli jen několik hodin předem. "Seizmický monitoring vás ne vždy musí varovat před erupcí," uvedla Goodenoughová.

Poslední erupce Katly v roce 1918 trvala tři týdny a za tu dobu vulkán vyvrhl až jeden kilometr krychlový sopečného materiálu.


Eyjafjöll on-line: webkamera 1 | webkamera 2 | webkamera 3


Zdroje:
- Iceland Review (21.03.2010, Another South Iceland Volcano Might Start to Erupt)
- Iceland Review (24.03.2010, Iceland Eruption Might Last for Weeks, Months)
- Iceland Review (17.04.2010, Iceland Review Reporters: This is Like Ragnarök, the End of the World)
- Iceland Review (17.04.2010, Iceland Eruption: The Birds Fly into the Ash and Die)
- Iceland Review (18.04.2010, Videos: Driving Into the Ash Cloud in South Iceland)
- Iceland Review (19.04.2010, South Iceland Farmers Exhausted by Ash Fall)
- Iceland Review (19.04.2010, Ash Fall Forecast for Iceland’s Capital)
- Iceland Review (09.05.2010, Ash from Iceland Volcano for Sale)
- BBC News (21.03.2010, Volcano erupts in south Iceland)
- Timesonline (21.03.2010, Iceland prepares for second, more devastating volcanic eruption)
- Institute of Earth Sciences - University of Iceland (Eruption in Eyjafjallajökull)
- Institute of Earth Sciences - University of Iceland (Katla Volcano)
- Global Volcanism Program (Katla)
- Global Volcanism Program (Eyjafjöll)
- Iceland (Katla Volcano)
- Wikipedia (2010 eruption of Eyjafjallajökull)
- Wikipedia (Katla)
- Wikipedia (Lahár)
- Volcano Live (Eyjafjöll)
- International Volcano Research Centre (Graphic Of Volcanoes That Have Erupted This Year)
- NASA - Earth Observatory (24.03.2010, Eruption of Eyjafjallajökull Volcano, Iceland)
- NASA - Earth Observatory (01.04.2010, New Fissure near Eyjafjallajökull, Iceland)
- Pravda.sk (15.04.2010, Islandská sopka pripútala Európu k zemi)
- České noviny (15.04.2010, Sopka na Islandu odklonila letový provoz)
- Met Office (15.04.2010, Icelandic volcano eruption)
- Met Office (Icelandic Volcano Blog)
- Reuters (15.04.2010, Icelandic volcano eruption intensifies)
- Reuters (15.04.2010, Iceland volcano: not yet a global cooling eruption)
- NASA (15.04.2010, Ash plume from Eyjafjallajokull Volcano over the North Atlantic)
- NASA (16.04.2010, Ash plume from Eyjafjallajokull Volcano over northern Europe)
- NASA (17.04.2010, Ash plume from Eyjafjallajokull Volcano, Iceland)
- NASA (08.05.2010, Ash plume from Eyjafjallajokull Volcano, Iceland)
- BBC News (17.04.2010, Volcanic ash: Europe flights grounded for third day)
- BBC News (18.04.2010, Volcanic ash spreads more travel misery across Europe)
- BBC News (19.04.2010, Toxic ash threatens Iceland herds)
- BBC News (10.05.2010, Could another Icelandic volcano erupt soon?)
- New Scientist (16.04.2010, Get ready for decades of Icelandic fireworks)
- Times online (18.04.2010, Why the Icelandic volcano could herald even more disruption)
- Eurocontrol (19.04.2010, Update on European air traffic situation - 18.30 CET)
- SME.sk (19.04.2010, Televízia vyvolala paniku o výbuchu ďalšej sopky. Zbytočne)
- iHNed.cz (19.04.2010, Odborníci: Tento typ erupce je na Islandu nezvyklý. Může to trvat...)
- České noviny (19.04.2010, Islandská sopka změnila charakter - chrlí méně popela a více lávy)
- Novinky (19.04.2010, Letecká omezení nad Evropou budou zmírněna)
- České noviny (18.04.2010, Vzdušný prostor ČR bude uzavřen až do pondělních 12:00)
- Lidovky.cz (18.04.2010, Jako v zemi Mordor. Je tu tma jak v noci, říkají farmáři, kteří žijí u sopky)
- Novinky (18.04.2010, Vítr přivane další sopečný prach z Islandu, obnovení leteckého provozu nejisté)
- Valkyrja (Völuspá - Vědmina píseň)
- Icelandic Met Office (19.04.2010, Magma splatters ejected)
- Novinky.cz (22.04.2010, Kvůli mraku popela se na pár hodin opět zavřela skandinávská letiště)
- ČT24 (22.04.2010, Eyjafjallajökull je proti Katle jen čajíček)
- NASA Earth Observatory (21.04.2010, Eruption of Eyjafjallajökull Volcano, Iceland)
- BBC News (20.04.2010, Olafur Grimsson: Eruption is only 'small rehearsal')
- The Epoch Times (20.04.2010, Iceland President Labels Volcano Eruption Small Rehearsal)
- Reuters (16.04.2010, Ice cap thaw may awaken Icelandic volcanoes)
- Icelandic Met Office (20.04.2010, Eyjafjallajökull eruption)
- Icelandic Met Office (28.04.2010, Latest observations at Eyjafjallajökull)
- ČT24 (25.04.2010, Vulkanolog: "Zlá sestra" Eyjafjallajökullu se nejspíš probudí)
- Česká geologická služba (23.04.2010, Vulkanolog Vladislav Rapprich z ČGS k sopečné činnosti...)
- Met Office
- Iceland Review
- RUV.is
- LHG.is
- Visir.is
- ČHMÚ






Související články:
Yellowstonský supervulkán soptil častěji, ale s menší intenzitou 06.05.2012
Malou dobu ledovou mohly způsobit mohutné sopečné erupce 19.02.2012
Seizmická aktivita v okolí sopky Katla na Islandu 24.09.2011
Probouzí se Katla? 10.07.2011
Erupce sopky Grímsvötn je u konce, byla nejsilnější erupcí na Islandu od roku 1947 22.05.2011
Erupce Merapi usmrtila 250 lidí, 390 tisíc bylo evakuováno 14.11.2010
Sopečná erupce na Jávě podnebí na Zemi neovlivní 10.11.2010
Erupce indonéské sopky Merapi si už vynutila evakuaci 340 tisíc lidí 06.11.2010
Podmořská sopka Marsili ohrožuje pobřeží jižní Itálie 10.05.2010
Popel z islandské sopky znovu komplikuje leteckou dopravu Evropě 09.05.2010
Erupce Eyjafjöllu pokračuje, seizmická aktivita v oblasti Katly 29.04.2010
Erupce Eyjafjöllu slábne, islandský prezident varoval před erupcí Katly 23.04.2010
Charakter erupce Eyjafjöllu se mění, aktivita klesla, nebezpečí trvá 20.04.2010
Eyjafjöll vyvrhl za tři dny 140 milionů metrů krychlových tefry 18.04.2010
Erupce Eyjafjöllu - blesky nad sopkou, spad popela na jihu Islandu 17.04.2010
Erupce islandské sopky sílí, globální důsledky však mít asi nebude 16.04.2010
Erupce Eyjafjöllu narušila leteckou dopravu, mrak popela míří i do ČR 15.04.2010
Erupce sopky Mount Redoubt na Aljašce 12.04.2009
Yellowstonský park zasáhla největší série otřesů od roku 1985 07.01.2009
Erupce Tambory v roce 1815 pohřbila ostrovní civilizaci 07.03.2006
Katastrofální erupce na Islandu v roce 1783 01.03.2006
Sopečné erupce ochlazují oceány více, než se čekalo 18.02.2006
Riziko exploze supervulkánu Toba se zvýšilo 02.04.2005
Sopečná aktivita na Kanárských ostrovech roste 12.01.2005
Pravděpodobnost erupce v Yellowstonu je prý vysoká 08.01.2005
Sopka na ostrově La Palma způsobí apokalypsu 16.08.2004
Může vybuchnout hora Říp? 30.12.2003
Supervulkány 03.02.2000

Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (32 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 56 (21 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,88 °C (1-8/2017)  

Koncentrace CO2
402,30 ppm (4/2016)
404,85 ppm (4/2017)

Lidská populace
7,4 miliardy (7/2017)

Index cen potravin FAO
175,2 bodů (6/2017)

  Nejčtenější články
» 21.04.2017 - 2317x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 22.06.2017 - 2237x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 26.03.2017 - 1863x
Začátkem března bylo dosaženo rekordně nízké maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě a rekordně nízké minimum rozlohy mořského ledu v Antarktidě (číst článek)


» 25.04.2017 - 1380x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 21.05.2017 - 808x
První třetina roku 2017 byla skoro o dvě desetiny stupně chladnější než loňská, přesto jsou všechny měsíce letošního roku mezi patnácti nejteplejšími (číst článek)


» 01.08.2017 - 726x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017