Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 26. 06. 2017, svátek má Adriana citát pro dnešní den: Kdo mečem zachází, mečem schází.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Sníh v Antarktidě taje i na horách a hlouběji ve vnitrozemí
Rubrika: Tání ledu a ledovců (20.10.2007, 7680 přečtení)

Antarktida je nejchladnějším kontinentem na naší planetě. Nicméně i za jižním polárním kruhem se otepluje a k tání dochází na místech, kde tomu tak dříve nebylo. Dokazují to satelitní údaje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration, NASA). Studie publikovaná 22. září 2007 v časopise Geophysical Research Letters potvrdila dílčí poznatky předcházejících výzkumů a konstatovala, že led se oproti stavu před deseti nebo dvaceti lety rozpouští hlouběji ve vnitrozemí a ve vyšších nadmořských výškách. Led prokazatelně mizí i v oblasti Rossova šelfového ledovce, který je největším v Antarktidě (pokrývá 487 tisíc km2).
Od Rossova šelfového ledovce se v březnu 2000 během bouře oddělil mimořádně velký kus plovoucího ledu. Ten dostal označení B15. Ledová kra měla rozlohu 11.655 km2 a v následujících letech se postupně rozpadla na menší části. Sedmikanálový mikrovlnný radiometr SSM/I (Special Sensor Microwave/Imager) umístěný na palubách meteorologických družic poskytl výzkumníkům dostatek přesných informací o tajícím sněhu v Antarktidě. Přístroje měří záření přirozeně emitované sněhem a ledem v mikrovlnném pásmu. Na rozdíl od optických senzorů lze tímto způsobem detekovat i tání pod povrchem sněhové vrstvy.

"Mikrovlnné měřící přístroje jsou velmi citlivé na mokrý sníh a mohou nahlížet skrze oblačnost ve dne i v noci. To nám umožňuje rozlišit od sebe tající a suchý sníh, což zlepšuje naše povědomí o tom, kde a jak dlouho tání probíhalo," vysvětlil Marco Tedesco z univerzity v Marylandu.

Analyzovány byly údaje z let 1987 až 2006. V roce 2005 tálo i v místech vzdálených přes 800 kilometrů od pobřeží. Sníh překvapivě ubýval také v Transantarktickém pohoří ve výškách kolem 2 tisíc metrů nad mořem. Takové dění považují vědci za extrémní a mimořádné.

"Tání sněhu je úzce spojené se změnou povrchové teploty, takže je pravděpodobné, že vyšší teploty jsou příčinou toho, čeho jsme v Antarktidě svědky," prohlásil Tedesco.

Na některých místech se během posledních dvaceti let tání urychlilo, jinde zpomalilo. Znepokojivé jsou změny Rossova šelfového ledovce, kde má oteplování za následek vznik trhlin a fragmentaci ledového pokryvu.

"Trvalé tání Rossova šelfového ledovce je něčím, co bychom neměli pouštět ze zřetele, protože šelfové ledovce plní roli jakési 'brzdové soustavy'. Šelfové ledovce jsou mohutné masy ledu, které pokrývají pobřeží a přilehlé části moře. Udržují teplejší mořský vzduch v určité vzdálenosti od ledovců a zabraňují větší akceleraci tání. Rossův šelfový ledovec je jako dveře od mrazničky, odděluje led uvnitř od teplejšího vzduchu vně. Tak, jak tyto dveře slábnou, ztrácí účinnost i ochrana ledu uvnitř," pokračoval Tedesco.

Výsledky studie podložené satelitním měřením korespondují s výzkumy o zvyšování povrchových teplot vzduchu. Jako celek vypovídají o měnícím se podnebí v Antarktidě.

"Družice nám daly pozoruhodnou schopnost monitorovat průběh tání ledovců a ledových šelfů na tomto rozlehlém a málo prozkoumaném kontinentu. Daly nám také schopnost sledovat neobvyklé události, jakými byly i ty, k nimž došlo v roce 2005," dodal spoluautor studie Waleed Abdalati z Goddardova vesmírného leteckého centra (Goddard Space Flight Center, NASA-GSFC). Podle Abdalatiho je naše pochopení probíhajících změn teprve v počátcích a nemůžeme tak ani odhadnout možný příspěvek Antarktidy ke zvyšování hladiny světových oceánů.

Antarktida má rozlohu přes 13 milionů čtverečních kilometrů a zadržuje 90 procent světových zásob sladké vody. Kdyby všechen led v Antarktidě kompletně roztál, což se ovšem zdá být velmi nepravděpodobné, hladina moře by stoupla o 72 metrů.


Počet dnů v sezóně 2004/2005, během kterých roztával sníh v Antarktidě. Čím více takových dnů se v dané oblasti vyskytlo, tím tmavší je odstín fialové barvy.














Šipka Počet dnů v sezóně 2004/2005, během kterých roztával sníh v Antarktidě. Čím více takových dnů se v dané oblasti vyskytlo, tím tmavší je odstín fialové barvy.



Zdroje:
- NASA (20.09.2007, NASA Researchers Find Snowmelt in Antarctica Creeping Inland)
- Geophysical Research Letters (22.09.2007, Persistent surface snowmelt over Antarctica...)
- Wikipedia (Iceberg B-15)






 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (2 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 42 (24 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,92 °C (1-5/2017)  

Koncentrace CO2
401,60 ppm (2/2016)
404,35 ppm (2/2017)

Lidská populace
7,392 miliardy (5/2017)

Index cen potravin FAO
168,0 bodů (4/2017)


ISS HD Earth Viewing
  Nejčtenější články
» 05.03.2017 - 1877x
Teplotní rekordy v ČR 4.3.2017 (číst článek)


» 06.03.2017 - 1808x
Rozloha mořského ledu v Antarktidě je nejnižší v novodobé historii (číst článek)


» 07.02.2017 - 1620x
Rozloha mořského ledu v Arktidě byla v lednu rekordně nízká (číst článek)


» 26.03.2017 - 1394x
Začátkem března bylo dosaženo rekordně nízké maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě a rekordně nízké minimum rozlohy mořského ledu v Antarktidě (číst článek)


» 19.01.2017 - 1345x
Rok 2016 byl nejteplejším rokem v historii měření (číst článek)


» 21.03.2017 - 1316x
Globální teplota v prvních dvou měsících roku 2017 byla druhá nejvyšší v historii (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017