Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 18. 10. 2017, svátek má Lukáš citát pro dnešní den: Chceš-li pohnout světem, pohni nejdříve sám sebou.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Umělé zasněžování škodí přírodě a vyčerpává vodní zdroje
Rubrika: Ekologická devastace (30.04.2007, 12932 přečtení)

Časté používání sněžných děl v alpských lyžařských střediscích není dlouhodobě udržitelné, protože zatěžuje životní prostředí a má vážné hydrologické důsledky. Na zasněžení 23.800 hektarů sjezdových tratí je v Alpách každoročně spotřebováno asi 95 milionů metrů krychlových vody, což odpovídá spotřebě velkoměsta s půldruhého miliónu obyvatel. Často se hovoří o tom, že se vodní rezervy v horách ztenčují kvůli tání ledovců. Zasněžování však situaci podstatně zhoršuje. Na francouzské straně Alp teče v některých řekách v zimním období o 70 procent méně vody než před rozšířením zařízení na výrobu technického sněhu. Mnozí vědci se proto na dynamický rozvoj lyžařského průmyslu dívají s nelibostí a tvrdí, že lidé si musí vybrat, jestli dají přednost sportovnímu vyžití za každou cenu nebo dostatku pitné vody.
Tato otázka je důležitá i proto, že výroba umělého sněhu je energeticky velice náročná, celková spotřeba 600 gigawatthodin v Itálii, Rakousku, Německu, Švýcarsku, Slovinsku a Francii stojí v přepočtu asi 84 miliard korun. Stejné množství energie spotřebuje 130 tisíc čtyřčlenných domácností za jeden rok. Další argument vychází z faktu, že výsledné sněhová hmota má specifickou, pro vegetaci nepříznivou strukturu.

Sněžné dělo Alpskému regionu hrozí vysychání. "Hlavním problémem je silné odpařování," vysvětlila klimatoložka Carmen de Jongová z vysokohorského institutu Savojské univerzity ve Francii. Při umělém zasněžování se odpařuje asi třetina vody. Další kvanta se vypařují z přehrad, které provozovatelé sjedovek udržují bez ledu, aby z nich mohli čerpat vodu. "Zasažena nebude jen zimní turistika," pokračovala Jongová. "Průmysl cestovního ruchu si musí uvědomit, že nemůže vyrábět sníh a mít lyžařskou sezónu od prosince do dubna za každou cenu." Je třeba se zastavit včas, protože neomezené uspokojování potřeb lyžařů a snowbordistů by mohlo vést k fatálním následkům.

Z odpařené vody vzniká oblačnost, ta se pak přesouvá do jiných regionů a ovlivňuje počasí. Mění se vodní cyklus a narušují se křehké ekosystémy.

"Celodenní výroba umělého sněhu během sezóny je zcela šílená a nezodpovědná vůči podnebí, hlavně v tak velkém rozsahu," uvedla profesorka de Jongová. Její varování zaznělo na výročním dubnovém zasedání Evropské geofyzikální unie (European Geosciences Union, EGU) ve Vídni.

Vedoucího provozu lanovek Christiana Ferchla ze střediska Muterreralm u Innsbrucku vědecké výzkumy nepřesvědčily. Podle něj je výroba sněhu ekologická a nemá žádná negativa. "Vždyť je to jen voda a studený vzduch," namítl rezolutně. Nádrže s vodou jsou prý součástí protipovodňových opatření.

Tomu, že by sněžná děla mohla Alpy změnit ve vyprahlou pustinu, podnikatelé profitující z vysoké návštěvnosti evropských velehor nevěří. Za opravdové nebezpečí považují klimatické změny, které je nutí posouvat tratě a lanovky vysoko do hor. Očekává se, že v nejbližších letech se uměle zasněžovaná plocha zvětší několikanásobně. Například ve Švýcarsku, kde se v současnosti zasněžuje 19 procent tratí, bude do 10 let stejným způsobem zajišťován sníh pro 40 procent sjezdovek.

Josef Essl "Společnosti provozující lyžařská střediska investovaly do rozvoje infrastruktury tak velké prostředky, že jsou dnes naprosto závislé na přílivu turistů, což je při pohledu na současnou zimu obrovský problém. Navíc mezi lyžařskými centry panuje tvrdá konkurence. Jedna strana údolí musí být lepší než ta druhá a celá tahle turistická spirála se posledních deset patnáct let velmi nebezpečně roztáčí. Pro společnosti provozující lanovky dnes neexistují žádné hranice, žádný prostor pro ně není tabu - byť by šlo o vysoce chráněné zóny, na jejichž nedotknutelnosti pro lyžování a stavu lanovek se dohodli ochranáři s úřady, politiky, ale i se zástupci průmyslu," citoval v únoru Radiožurnál ekologa Josefa Essla z insbrucké pobočky Alpského spolku (Alpenverein).

Pro alpské státy je zimní sezóna významným zdrojem příjmů, takže hlasy volající po restrikcích, nenacházejí dostatečnou odezvu. Realita však už brzy donutí odpovědné činitele svůj postoj přehodnotit. Při současném tempu budou za několik let v horských oblastech vyčerpány všechny dostupné zásoby vody. Zesílí tlak na výstavbu dalších nádrží a spor o využití vodních zdrojů začně gradovat. Každému by mělo být jasné, že takhle to dál nejde.

Vědci i ochránci přírody doporučili politikům a podnikatelům investovat do letní turistiky, jako tomu bylo ještě před 30 lety. Letošní rekordně teplá zima ukázala, jak těžké bude pro milovníky zimních sportů najít v oteplujícím se světě vhodné podmínky. Sjezdové tratě v Alpách zabírají plochu srovnatelnou s velikostí 35 tisíc fotbalových hřišť. Nemá smysl budovat stále další a další sjezdovky.

Technický sníh lze vytvářet při teplotách nižších než minus čtyři stupně Celsia. Od přírodního sněhu se jeho uměla napodobenina liší. Je mnohem tvrdší a kompaktnější, má velkou hustoru a nepropouští tolik vzduchu jako normální sníh. Kromě toho, že se na něm hůře lyžuje, formuje se pod ním ledová vrstva, která zabraňuje přísunu kyslíku a doslova dusí vegetaci. A bez vegetace se půda stává náchylnou k erozi.


Zpracováno podle:
- EkoList (24.04.2007, Vědci varují: Sněžná děla vysoušejí Alpy)
- Dnes.atlas.sk (20.04.2007, Umelé zasnežovanie Álp škodí vodnému systému)
- České noviny (18.04.2007, Umělé zasněžování vyčerpává alpské vodní zdroje, varuje odbornice)
- iŽurnál (02.02.2007, Dopad zimních sportů na přírodu a životní prostředí)
- Swissinfo (18.04.2007, Forscher warnen vor Austrocknung der Alpen wegen Schneekanonen)
- Swissinfo (20.04.2007, Schneekanonen - ein löchriger Wasserkreislauf)
- ORF.at (21.01.2007, Appell an Politik: "Öffis nicht kaputtsparen")
- Kurier (17.04.2007, Schneekanonen trocknen die Alpen aus)
- Spiegel (17.04.2007, Schneekanonen drohen Alpen auszutrocknen)


Další zdroje:
- Institut Montagne
- Alpenverein
- EGU (European Geosciences Union)
- Wikipedia (Schneekanone)






 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (7 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 64 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,88 °C (1-8/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,423 miliardy (9/2017)

Index cen potravin FAO
176,6 bodů (8/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2470x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 21.04.2017 - 2447x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 05.09.2017 - 1655x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1473x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1272x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 984x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017