Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 20. 10. 2017, svátek má Vendelín citát pro dnešní den: Před lidskou hloupostí jsou i bohové bezmocní.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
IPCC: Změny klimatu se projevují již dnes
Rubrika: Prognózy vývoje (11.04.2007, 6149 přečtení)

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) 6. dubna v Bruselu zveřejnil druhou část své v pořadí již čtvrté hodnotící zprávy o klimatických změnách. Tentokrát se zaměřil na dopady klimatických změn na ekosystémy, biodiverzitu i lidskou společnost.
Zpráva zmiňuje již prokazatelné dopady klimatických změn na prakticky všechny typy přírodních i lidských prostředí. IPCC konstatoval, že s vysokou mírou jistoty právě člověkem zaviněná část globálních změn klimatu měla již v posledních třech desetiletích zřetelný vliv na tyto systémy. "Dnes zveřejněný dokument IPCC je určen především politikům. Já proto v co nejkratší době zajistím, aby český překlad dnes zveřejněné zprávy dostali všichni čeští ministři, poslanci i senátoři," říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

IPCC - Mezivládní panel pro změny klimatu Dochází k zásadním změnám v zalednění severních arktických moří, tají pevninské i horské ledovce a ve vyšších horských polohách vznikají nová ledovcová jezírka. S postupným táním permafrostu (oblasti, kde je půda po většinu roku ve zmrzlém stavu) je spojeno také nebezpečí nestability půdního podloží a následných sesuvů půdy i v horských oblastech. Tání má své důsledky i pro arktickou flóru a faunu.

Mění se také hydrologické systémy. Zvyšuje se objem vody z jarních tání, otepluje se voda v řekách i jezerech, což má mj. negativní dopad na kvalitu vody (sinice). Globální změny teplot znamenají také urychlení jarních procesů - olistění dřevin, klíčení bylin, migrace ptáků a kladení vajec, apod. Oblasti původního výskytu řady živočišných a rostlinných druhů se posunují stále více k pólům a do vyšších nadmořských výšek.

Začínají se objevovat také dopady zvýšených teplot na osídlené či lidmi obdělávané oblasti. Dochází k erozím pobřežních oblastí kvůli zvýšené hladině moří. Mění se doba, kdy je možné sít a sázet zemědělské plodiny, prodlužuje se vegetační období. Zaznamenané jsou již také dopady na lidské zdraví – především v Evropě a Asii roste počet úmrtí z vedra, v některých oblastech planety jde o nárůst infekčních chorob a především ve středních zeměpisných šířkách nárůst alergií. Změny klimatu mají dopad i na sportovní aktivity v horách (například lyžování) či život obyvatel Arktidy (zkracuje se např. doba, po kterou mohou na zmrzlé půdě používat motorová vozidla).

Zpráva se zabývá také shrnutím výzkumů, které se snaží predikovat možné budoucí dopady na život na Zemi. Nadále se tedy velmi pravděpodobně bude měnit hydrologická situace planety. Zatímco ve vyšších zeměpisných šířkách a vlhkých tropických oblastech bude přibývat srážek, v subtropech a suchých oblastech tropů tomu bude právě naopak. Tedy tam, kde je již dnes vody nedostatek, bude jí ještě méně. Vzroste počet extrémně silných či intenzivních srážek a následných záplav. Sníží se také objem pitné vody, uložené v ledovcích a sněhové pokrývce vysokých hor. To bude mít za následek nižší dostupnost vody především v letních a podzimních měsících až pro šestinu obyvatel planety.

Pokud se globální teplota během tohoto století zvýší v rozpětí 1 až 3 stupně Celsia, hrozí úplné vyhynutí 20 až 30 procent živočišných, ale i rostlinných druhů. Velké riziko hrozí například korálovým útesům, ohroženým nárůstem teploty mořské vody. Taková změna by zároveň vyvolala zásadní změny ve fungování ekosystémů, které se odrazí i na službách a zboží, které z těchto ekosystémů využívá člověk.

Zatímco ve vyšších zeměpisných šířkách může vzrůst úroda, speciálně v suchých oblastech tropů tomu bude právě naopak, což ještě dále zvýší rizika hladomorů. Pokud se globální teploty do konce století nezvýší o více než 3 stupně Celsia, pak celosvětová produkce potravin spíše vzroste, byť v některých oblastech může být na překážku nedostatek vody potřebné k růstu plodin. Pokud ale teploty budou ještě vyšší, pak to bude mít opačný následek a potravin bude méně.

Růstem hladin oceánů by byly bezprostředně ohroženy stamiliony obyvatel pobřežních oblastí. V chudých a hustě zalidněných zemích k tomu ještě navíc přistupuje nízká možnost adaptace na tyto změny a kombinace několika důsledků klimatických změn - ke zvýšení mořské hladiny se přidávají například častější a silnější tropické bouře nebo sesuvy půd. Největší počet takto ohrožených lidí žije v deltách velkých řek v Asii, nejintenzivnější riziko hrozí obyvatelům malých ostrovů.

Postupující klimatické změny s sebou přinesou i řadu zdravotních rizik, která se liší podle regionu. V suchých oblastech jde o ohrožení hladem, v těch vlhčích zase o choroby a zranění, související s tropickými bouřemi, záplavami, apod. Hrozí například, že se na mnohem větším území než dnes rozšíří malárie. Pozitivním efektem naopak podle IPCC může být nižší počet umrzlých, které ale může více než vyvážit nárůst úmrtí z veder.

Pokud jde o Evropu, Zpráva IPCC konstatuje, že se může velmi významně zvýšit počet obětí častějších vln extrémně vysokých letních teplot, nižší dostupnosti pitné vody, rozsáhlých lesních požárů a nižší úrody v jižních částech kontinentu. Na severu mohou klimatické změny znamenat plus v kratším trvání zimy, větší úrodu, přírůstek lesů i více vody pro výrobu elektřiny. Do roku 2020 bude celá Evropa čelit zvýšenému riziku přívalových srážek a záplav, střední Evropa pak navíc častějším jarním povodním po tání sněhu. Záplavy na mořském pobřeží se do roku 2080 dotknou každoročně 2,5 milionu Evropanů. Dosti zásadní změny teplotních i srážkových podmínek se velmi pravděpodobně projeví na změnách podmínek pro zimní i letní turistiku, ale i na přerozdělení energetických potřeb (snížená spotřeba energie v zimě, zvýšení v létě).

Zpráva IPCC na příkladech ukazuje, jak vhodně volená adaptační opatření mohou přírodě pomoci se s nepříznivými dopady částečně vyrovnat, byť adaptační kapacity jsou regionálně velmi nehomogenně rozložené.

Shrnutí dubnové zprávy IPCC ke stažení (v angličtině, formát pdf, 561 kB)

Únorová 1. část zprávy IPCC ke stažení (v češtině, formát pdf, 1,8 MB)


Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí


Převzato z:
- Env.cz (06.04.2007, IPCC: Změny klimatu se projevují již dnes)









  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 64 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,423 miliardy (9/2017)

Index cen potravin FAO
176,6 bodů (8/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2481x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 21.04.2017 - 2458x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 05.09.2017 - 1670x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1481x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1285x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 994x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017