Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 25. 11. 2017, svátek má Kateřina citát pro dnešní den: Pravda je vždycky nejsilnější argument.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Globální oteplování - snížíme emise nebo zastíníme Slunce?
Rubrika: Globální oteplování (30.03.2007, 9105 přečtení)

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se v tomto roce dostala na úroveň 382 ppm (parts per million, částic na milion). Množství CO2 roste o 2 ppm za rok a přírůstek má vzestupnou tendenci. Jak vyplývá z tohoto grafu, už nyní je prakticky jisté, že psychologická hranice 450 ppm bude překročena. I stabilizace na kritické úrovni 550 by si vyžadovala velké úsilí. Vědci na celém světě proto vyzývají vládní představitele k opravdu zásadní redukci emisí. Nás může těšit, že nejvstřícněji se k těmto požadavkům staví Evropská unie. Ani to však nelze považovat za dostatečný důvod k optimismu. Bez spoluúčasti nejvýznamnějších průmyslových států totiž nelze problém globálního oteplování řešit.
V představách profesorů Johna Lathama a Stephena Saltera sehrávají klíčovou roli desítky nebo stovky automatických lodí, které by rozprašovaly každou sekundu 50 kubických metrů vody. Je třeba si přiznat, že některá protiemisní opatření mohou nepříznivě ovlivnit ekonomiku. Podle studie konzultační firmy McKinsey bude nová politika EU, která počítá se snížením emisí o 20 procent do roku 2020, stát v příštích čtrnácti letech až 1,1 biliónů euro. Autoři navrhují úspornějsí způsoby, jimiž by bylo možné dosáhnout stejných výsledků. Jako příklad uvádějí kvalitnější izolace budov nebo svícení úspornými zářivkami. Jasnou volbou se zdá být rozvoj jaderné energetiky. Podle jiných by bylo nejlepší se klimatickým změnám přizpůsobit nebo hrozbu oteplování eliminovat alternativními postupy.

Je možné zabránit rychlému oteplování atmosféry, aniž bychom museli slevit ze svého vysokého životního standardu? Je možné žít v teplotně přijatelném podnebí a přitom i nadále spalovat velké množství fosilních paliv? Asi nás nepřekvapí, že současná americká administrativa, proslulá svým odporem ke Kjótskému protokolu, na tyto otázky odpovídá kladně a prosazuje "strategické návrhy" na "modifikaci slunečního záření". Tyto návrhy by prý mohly být východiskem, pokud "selže snižování emisí".


Alternativní řešení?

Paul Crutzen, nositel Nobelovy ceny za chemii, si uvědomuje, že kvůli stabilizaci koncentrace CO2 v ovzduší by bylo nutné snížit globální emise o 60 až 80 procent. Jedním dechem však dodává, že takový cíl je jen "zbožné přání". Velkému zlu by podle jeho názoru mohlo zabránit zlo menší - globální zatemnění. Obří děla nebo balóny by ve stratosféře rozptylovaly drobné částice síry. Vzniklé aerosoly by pak odrážely část slunečních paprsků zpět do vesmíru. Realizace by byla velmi nákladná. Síru (každoročně asi 5 milionů tun) by bylo nutné vystřelovat do ovzduší po stovky let. Akce by se navíc neobešla bez nežádoucích vedlejších účinků - zamoření ovzduší oxidem siřičitým, narušení ozónové vrstvy, vybělení oblohy a překyselení oceánů. Poslední ze zmiňovaných efektů by zřejmě vedl k likvidaci planktonu a přerušení potravního řetězce. Ani klimatickým změnám by se v konečném důsledku zabránit nepodařilo.

V představách profesorů Johna Lathama a Stephena Saltera sehrávají klíčovou roli desítky nebo stovky automatických lodí, které by rozprašovaly každou sekundu 50 kubických metrů vody. John Latham z americké Univerzitní společnosti pro atmosférický výzkum (University Corporation for Atmospheric Research, UCAR) a Stephen Salter z univerzity v Edinburghu publikovali nápad rozptýlit v atmosféře kapičky mořské vody. Vzniklá oblačnost by odrážela sluneční záření. Na vyrovnání vlivu oxidu uhličitého z antropogenních zdrojů by prý stačilo zvýšit odrazivost asi o 3 procenta. V představách obou profesorů sehrávají klíčovou roli desítky nebo stovky automatických lodí, které by rozprašovaly každou sekundu 50 kubických metrů vody.

Roger Angel z Arizonské univerzity se zase domnívá, že by katastrofálnímu oteplování mohlo zabránit několik milionů malých kosmických plavidel o celkové hmotnosti 20 milionů tun. Lodě, které by blokovaly asi 1,8 procenta slunečního záření, by musely být rozmístěny v Lagrangeově bodě (L1) soustavy Země - Slunce asi 1,5 milionů kilometrů od zemského povrchu. Zaclonění Slunce by lidé nevnímali, protože by plavidla nevytvářela souvislou plochu. Místo lodí by mohly být použity i tisíce malých balónů nebo větší objekty. Kritici však poukazují na technickou obtížnost a nákladnost takového projektu.

Další často zmiňovanou možností je uskladnění CO2 v podzemních úložištích. Ani tato varianta však není bez slabin a v žádném případě nemůže nabídnout uskokojivé řešení problému.


Jediným reálným východiskem je redukce emisí CO2

James Hansen, ředitel Goddardova institutu pro výzkum vesmíru (Goddard Institute for Space Studies, GISS), považuje všechny alternativní návrhy za zcestné. Chceme-li se vyhnout naplnění katastrofického scénáře, říká Hansen, musíme bezpodmínečně snížit spalování fosilních paliv. Na všechny uhelné elektrárny by podle něj mělo být vyhlášeno moratorium. Nejpozději do poloviny století musíme přestat s výrobou elektrické energie z uhlí. Elektřinu můžeme získávat z obnovitelných zdrojů, zásadní význam by však měla mít jaderná energetika. Dalším motivačním nástrojem by se měla stát tzv. uhlíková daň a podpora ekologicky šetrnějších technologií. Samozřejmostí je i výroba automobilů s nízkou spotřebou pohonných hmot.

Hansen stejně jako mnoho dalších vědců nabádá k rozhodnosti a upozorňuje, že na zásadní politické kroky nám zbývá asi 10 let času. Po uplynutí této doby už bude na společensky únosné řešení pozdě.


Srovnání koncentrace oxidu uhličitého, metanu a teploty.


Zpracováno podle:
- Britské listy (30.08.2006, Lze odstranit globální oteplování vystřelováním síry do atmosféry?)
- Aktuálně.cz (26.03.2007, Lék pro klima: Vědci chtějí zchladit Zemi)
- BBC News (15.02.2007, Futuristic fleet of 'cloudseeders')
- UCAR (Big fixes for climate?)
- University of Arizona (03.11.2006, Space Sunshade Might Be Feasible in Global Warming Emergency)
- Britské listy (21.01.2007, Americká strategie proti globálnímu oteplování: obří zrcadla ve vesmíru)
- Guardian (27.01.2007, US answer to global warming: smoke and giant space mirrors)
- EkoList (29.03.2007, Guardian: Evropský boj proti změnám klimatu přijde na bilion euro)
- Columbia University (Dr. James E. Hansen)

Další zdroje:
- EnviWeb (23.03.2007, Air Liquide připravuje projekt na průmyslové zachytávání emisí CO2)
- UCAR (05/2004, John Latham ponders a plan to counter global warming)




Související články:
Brzký a výraznější výskyt nočních svítících oblak v roce 2013 může souviset se změnami v atmosféře 26.06.2013
Letní teploty na Špicberkách jsou nejvyšší za posledních 1800 let 10.10.2012
Lekce z minulosti: limit oteplení o dva stupně není bezpečný 07.10.2010
A přece se otepluje! 25.05.2010
WWF: Globální dopady oteplování Arktidy předstihují prognózy 02.09.2009
Globální oteplování může zastavit pohyb tektonických desek 12.06.2008
Správa OSN: Vyhráme boj s klimatickou zmenou? 30.11.2007
Klimatické změny ohrožují zdraví Australanů 02.11.2007
Teplejší oceány zvyšují koncentraci CO2 v ovzduší 28.10.2007
Severní Atlantik absorbuje o 50% méně CO2 než před 10 lety 24.10.2007
Klimatické změny v Itálii 23.09.2007
Klimaskeptici ako dvorní šašovia 21.08.2007
Emise skleníkových plynů mění množství dešťových srážek 01.08.2007
Přízemní ozón omezuje růst rostlin a urychluje oteplování 26.07.2007
Čeští klimatologové nesouhlasí s Klausem, lidé ovlivňují podnebí 04.07.2007
Špinavý sníh ohřívá Arktidu možná více než skleníkové plyny 19.06.2007
Globální oteplování urychluje pohyb dlouhých vln v oceánech 14.06.2007
Globální oteplování zvyšuje úhrny srážek více, než se čekalo 13.06.2007
Jižní oceán ztrácí schopnost pohlcovat CO2 21.05.2007
Ako sa rozprávať s "klimaskeptikom" 14.04.2007
Teplota na Zemi je nejvyšší za posledních 12 tisíc let 30.09.2006
Klima na severní polokouli je nejteplejší od roku 800 05.03.2006
Globální oteplování likviduje fytoplankton 29.01.2006
Větší odpařování zesiluje skleníkový efekt 13.11.2005
Globální oteplování zvyšuje úhrn srážek v Japonsku 11.11.2005
Globální oteplování zvyšuje úmrtnost v Asii a Tichomoří 04.10.2005
Teploty v evropských městech se zvyšují 14.08.2005
NASA: Globální oteplování je realita 04.05.2005
Globální oteplování rozvrací klimatický systém 03.02.2005
Emise skleníkových plynů zabránily návratu doby ledové 30.01.2005

 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (4 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 83 (25 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
403,23 ppm (7/2016)
405,34 ppm (7/2017)

Lidská populace
7,43 miliardy (10/2017)

Index cen potravin FAO
178,4 bodů (9/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2646x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1858x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 09.09.2017 - 1458x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 19.09.2017 - 1200x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


» 20.09.2017 - 1198x
V Arktidě poklesla 13. září rozloha mořského ledu na letošní minimum (číst článek)


» 01.08.2017 - 1139x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017