Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 24. 04. 2017, svátek má Jiří citát pro dnešní den: Oko za oko a svět bude slepý.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Jak bude vypadat mapa světa po zvýšení hladiny o 6 metrů
Rubrika: Zvyšování hladin moří (04.03.2007, 17594 přečtení)

Druhá část zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), jejíž vydání je plánováno na duben tohoto roku, obsahuje pasáž, podle níž existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že se v tomto a daších stoletích nevyhneme rozpadu pevninských ledových štítů v Grónsku a na západě Antarktidy. V minulé zprávě z roku 2001 byl takový vývoj považován za velmi nepravděpodobný.
IPCC publikoval v roce 2007 v pořadí už 4. souhrnnou zprávu o klimatických změnách. Někteří přední experti IPCC kritizují, protože na nejnovější poznatky reaguje příliš pomalu. Své výhrady neskrývá ani James Hansen, ředitel Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, GISS). Hansen se stejně jako řada dalších vědců domnívá, že na kolaps pevninských štítů stačí mnohem kratší doba.

Údaje z posledních let dokazují, že tání polárního ledu se nebezpečně zrychluje. Jonathan Overpeck, člen IPCC, profesor geologických věd a ředitel Institutu pro studium planety Země při Arizonské univerzitě (Institute for the Study of Planet Earth at The University of Arizona) konstatoval, že klíčovou otázkou není, zda se pevninské příkrovy rozpustí, ale jak rychle se to stane. Pokud nebudou učiněny důrazné kroky směrem ke snížení emisí skleníkových plynů, proces rozpadu se ve druhé polovině tohoto století stane nezvratným. Do roku 2100 by se oceány mohly zvednout až o 3 metry.

Dokument IPCC předpovídá zvýšení mořské hladiny v tomto století o 28 až 58 centimetrů. Tento odhad je poměrně konzervativní a bere v potaz především teplotně objemovou roztažnost vody. Zmenšování pevninských ledovců v Grónsku a Antarktidě nebylo do výpočtů zahrnuto. Druhá část zprávy nicméně připouští, že...

"... s velkou pravděpodobností se některým událostem velkého rozsahu (deglaciace pevninských příkrovů) nebude možné vyhnout kvůli emisím skleníkových plynů a setrvačnosti klimatického systému... Velmi výrazné zvýšení mořské hladiny následkem rozsáhlé deglaciace Grónska a Západoantarktického ledového štítu by vedlo k významným změnám na pobřeží a v záplavových oblastech s nízkou nadmořskou výškou. Největší dopady očekáváme kolem ústí řek... Přesidlování obyvatelstva, přesuny ekonomické aktivity a infrastruktury budou nákladné a náročné. Existuje střední pravděpodobnost, že oba pevninské ledové štíty projdou částečnou deglaciací kvůli průměrnému zvýšení globálních teplot o 1 až 2 stupně Celsia, což způsobí zvýšení mořské hladiny o 4 až 6 metrů během tohoto tisíciletí."

Dokument OSN se mimo jiné opírá o loňskou studii financovanou americkou Národní vědeckou nadací (National Science Foundation, NSF). Skupina vědců se v ní snažila vyhodnotit průběh interglaciálu, který začal před 130 tisíci lety. V té době bylo v Arktidě o 3 až 5 stupňů Celsia tepleji než dnes. V teplém podnebí roztály velké části grónského a antarktického ledového příkrovu a hladina oceánů se zvedla o 4 až 6 metrů během několika staletí.

"Tohle je opravdu překvapivý soubor výsledků," řekl spoluautor studie Jonathan Overpeck z Arizonské univerzity v Tusconu. "Naposledy, když byla Arktida teplejší než nyní, ústup grónského ledového štítu zvýšil hladinu moře o 2 až 3 metry." Stejnou měrou přispělo k růstu hladiny i tání ledu v Antarktidě. Nejdříve roztál led kolem severního pólu a stoupání moře pak destabilizovalo i antarktický ledový štít.

"Ačkoli se naše práce soustředí na polární oblasti, důsledky jsou globální. Pevninské ledové štíty už v minulosti roztály a hladina moří se zvýšila. K tomu potřebné teplo nebylo o moc větší ve srovnání se současným stavem," komentovala text zprávy spoluautorka studie Bette Otto-Bliesnerová z Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) v Coloradu.

Srovnání - zalednění Grónska v současnosti a během poslední doby meziledové před 130 tisíci lety.
Zalednění Grónska v současnosti a před 130 tisíci lety.

Před 130 tisíci lety se z přirozených příčin začalo oteplovat ve vyšších zeměpisných šířkách na severní polokouli. Teplejší byly především letní měsíce. Oproti tomu se dnes Země ohřívá celoročně a na obou pólech. Vědci rovněž poukazují na skutečnost, že Západoantarktický ledový štít se z větší částí nachází pod úrovní mořské hladiny. Jeho rozpad tak může být mnohonásobně rychlejší.

Poučíme se z minulosti? Chceme-li zabránit tomu, aby se změny staly nezvratnými, musíme přistoupit k razantnímu snížení emisí skleníkových plynů buď v tomto nebo nejpozději v příštím desetiletí. "Jestliže brzy něco neuděláme, způsobíme v budoucnu čtyř až šestimetrový vzestup mořské hladiny," řekl Overpeck. Hustě zalidněná pobřeží na celém světě zaplaví moře. Tento osud by při naplnění nepříznivého scénáře čekal největší světová města, jako jsou Londýn, New York nebo Tokio. Některé státy jako Holandsko nebo Bangladéš by přestaly existovat. Postiženy by byly všechny kontinenty.

Jonathan Overpeck a Jeremy Weiss z Arizonské univerzity se zabývali otázkou, jak by vypadala mapa Země po případném vzestupu mořské hladiny o 1 až 6 metrů. Výsledky si můžete prohlédnout na obrázcích níže.

"Prostřednictvím Digitálních výškových modelů (Digital Elevation Models, DEMs) jsme pro lokality na celém světě určili pobřežní plochy ohrožené vzestupem mořské hladiny a to v závislosti na nadmořské výšce a vzdálenosti od pobřeží," vysvětlil Overpeck. "S určitostí můžeme říci, že do roku 2100 je horním odhadem zvýšení o 3 metry."


Jak by vypadala mapa Evropy po zvýšení mořské hladiny o 1 metr. Jak by vypadala mapa Evropy po zvýšení mořské hladiny o 3 metry. Jak by vypadala mapa Evropy po zvýšení mořské hladiny o 6 metrů.
Jak by vypadala mapa Evropy po zvýšení mořské hladiny o 1 metr (vlevo), o 3 metry (uprostřed) a o 6 metrů (vpravo). Oblasti zaplavené mořem jsou zvýrazněny červenou barvou.


Jak by vypadala mapa Floridy po zvýšení mořské hladiny o 1 metr. Jak by vypadala mapa Floridy po zvýšení mořské hladiny o 3 metry. Jak by vypadala mapa Floridy po zvýšení mořské hladiny o 6 metrů.
Jak by vypadala mapa Floridy po zvýšení mořské hladiny o 1 metr (vlevo), o 3 metry (uprostřed) a o 6 metrů (vpravo). Oblasti zaplavené mořem jsou zvýrazněny červenou barvou.


Jak by vypadala mapa severovýchodního pobřeží USA po zvýšení mořské hladiny o 1 metr. Jak by vypadala mapa severovýchodního pobřeží USA po zvýšení mořské hladiny o 3 metry. Jak by vypadala mapa severovýchodního pobřeží USA po zvýšení mořské hladiny o 6 metrů.
Jak by vypadala mapa severovýchodního pobřeží USA po zvýšení mořské hladiny o 1 metr (vlevo), o 3 metry (uprostřed) a o 6 metrů (vpravo). Oblasti zaplavené mořem jsou zvýrazněny červenou barvou.


Jak by vypadala mapa amerického státu Louisiana po zvýšení mořské hladiny o 1 metr. Jak by vypadala mapa amerického státu Louisiana po zvýšení mořské hladiny o 3 metry. Jak by vypadala mapa amerického státu Louisiana po zvýšení mořské hladiny o 6 metrů.
Jak by vypadala mapa amerického státu Louisiana po zvýšení mořské hladiny o 1 metr (vlevo), o 3 metry (uprostřed) a o 6 metrů (vpravo). Oblasti zaplavené mořem jsou zvýrazněny červenou barvou.

Další mapy: Asie, Afrika, Austrálie a Záp. Tichomoří, Jižní Amerika, Sev. Amerika (Kalifornie, Puerto Rico)

Další interaktivní mapu Evropy, Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Afriky, Jihovýchodní Asie, Číny, Japonska a Austrálie s vyznačenými oblastmi ohroženými vzestupem mořské hladiny o 1 metr až 14 metrů si můžete prohlédnout zde: http://flood.firetree.net/


Zdroje:
- The Guardian (19.03.2007, Climate change: scientists warn it may be too late to save the ice caps)
- UANews.org (23.03.2006, Polar Melting May Raise Sea Level Sooner Than Expected)
- NSF (23.03.2006, Arctic, Antarctic Melting May Raise Sea Levels Faster than Expected)
- News.com (06.02.2007, What rising sea levels could mean for coastal areas)
- DGSEL (Climate Change and Sea Level)
- Britské listy (19.02.2007, Výraznému stoupnutí hladin moří zřejmě nebude možné už zabránit)
- Scotsman (18.02.2007, Scientists map out alarming future of coastlines)
- BBC News (23.03.2006, Sea rise could be 'catastrophic')
- USA Today (15.08.2006, Greenland's ice loss is accelerating, satellite studies suggest)
- ISPE (Institute for the Study of Planet Earth)
- ISPE (Jonathan T. Overpeck)
- NASA-GISS (James Hansen)
- NCAR (National Center for Atmospheric Research)





 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (0 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 30 (26 %)

Podrobnosti
  Anketa
Koho byste podpořili ve druhém kole francouzských prezidentských voleb?


Celkový počet hlasů: 63
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,93 °C (1-12/2016)
0,97 °C (1-3/2017)  

Koncentrace CO2
401,35 ppm (1/2016)
404,28 ppm (1/2017)

Lidská populace
7,384 miliardy (4/2017)

Index cen potravin FAO
171,0 bodů (3/2017)


ISS HD Earth Viewing
  Nejčtenější články
» 25.10.2016 - 3526x
Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla v roce 2015 úrovně 400 ppm (číst článek)


» 06.12.2016 - 2416x
Rozloha mořského ledu v Arktidě i Antarktidě byla letos v listopadu nejnižší v historii (číst článek)


» 27.10.2016 - 2395x
Počet zvířat v přírodě na Zemi rychle klesá, mezi lety 1970 a 2012 jsme přišli o 58 procent zvířat (číst článek)


» 05.03.2017 - 1440x
Teplotní rekordy v ČR 4.3.2017 (číst článek)


» 20.11.2016 - 1247x
Říjen byl o 0,26 stupně chladnější než loni, přesto je rok 2016 stále rekordně teplý (číst článek)


» 07.02.2017 - 1228x
Rozloha mořského ledu v Arktidě byla v lednu rekordně nízká (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017