Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 12. 12. 2017, svátek má Simona citát pro dnešní den: Čiň dobré skutky, ale bez otázek.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Zpráva IPCC: Globální oteplování - fakta a prognózy
Rubrika: Prognózy vývoje (05.02.2007, 11830 přečtení)

V pátek 2. února byl v Paříži na závěr týdenní vědecké konference zveřejněn souhrn první části dlouho očkávané zprávy Mezivládního panelu pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). Dokument přihlíží k nejnovějším poznatkům nashromážděným v posledních letech a je mnohem důraznější a naléhavější než zpráva zveřejněná v roce 2001. Zatímco před šesti lety autoři konstatovali, že Země se za přechozí století (1901-2000) oteplila o 0,6 stupně Celsia, nyní tento údaj zvýšili na 0,74 stupně (vztahuje se k období 1906-2005). Současně potvrdili, že změny podnebí jsou od druhé poloviny 20. století způsobované lidskou aktivitou (pravděpodobnost je větší než 90 procent, v předchozí zprávě to bylo 66 procent). Odhady zvýšení teploty do konce tohoto století se pohybují v rozmezí od 1,1 do 6,4 stupně Celsia (dříve 1,4 až 5,8 st.), přičemž za reálné se považuje oteplení od 1,8 do 4,0 stupně (dříve 2 až 3 st.). V důsledku toho stoupne hladina světových oceánů o 28 až 58 centimetrů (dřívejší odhad zněl 9 až 80 centimetrů). V tomto bodě však panuje mezi experty nejistota a vyloučeno není ani zvýšení o 1 metr.
Ilustrační obrázek k článku Zpráva IPCC: Globální oteplování - fakta a prognózy. Letošní zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny je v pořadí už čtvrtým souhrnným dokumentem publikovaným touto organizací od roku 1988, kdy byla založena. Její vznik iniciovala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization, WMO) a Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP). IPCC sdružuje přes 2,5 tisíce odborníků ze 130 států.

Ze srovnání jednotlivých zpráv vyplývá, že s každým dalším vydáním jsou prognózy radikálnější a zohledňují nová přesnější a často i hrozivější fakta. V minulé zprávě z roku 2001 se například ani neuvažovalo o tom, že by v tomto století mohlo dojít k narušení stability pevninských ledových příkrovů. Nyní se tato možnost připouští. Tehdejší modely předpovídaly, že v následujícíh letech dojde ke zvýšení teploty o 0,15 až 0,35 stupně Celsia. Ve skutečnosti se oteplilo o 0,33 stupně, což je velmi blízko horní hranici původního odhadu. Autor článku na BBC News také připomíná, že podle satelitních měření stoupá hladina moří rychleji, než se předpokládalo.

"Zpráva IPCC přináší nejdůslednější a nejúplnější přehled současného výzkumu klimatu. Posunuje a v mnoha případech odstraňuje nejistoty, které jsme měli ještě v roce 2001," řekl Michel Jarraud, generální tajemník WMO. "Závěry zprávy jsou varovné. Ti, kdo mají rozhodovací pravomoci, mají nyní k dispozici nejnovější údaje a měli by být schopni lépe reagovat. Jak rychle bude vlivem tání ledovců stoupat hladina oceánů, zatím nevíme. Podle zprávy IPCC je ale nezpochybnitelné, že se hladiny moří během příštích století zvedat budou. Není již tedy otázkou zda, ale kdy a jak moc."

"V této chvíli, kdy o tom hovoříme, kouřící pistole už leží na stole. Důkazy jsou neúprosné," prohlásil přední americký klimatolog a spoluautor dokumentu Jerry Mahlman. A jeho kolega Andrew Weaver z Kanady ho doplnil slovy: "Není to jen kouřící pistole, (nynější) podnebí je jako celý oddíl kouřících mezigalaktických raket."


Stěžejní body zprávy:
  • V období let 1906-2005 se teplota vzduchu na planetě Zemi zvýšila o 0,74 stupně Celsia (přípustná odchylka v rozmezí 0,56 až 0,92 stupně). Za posledních 10 let teplota stoupla o 0,13 stupně. Jedenáct z posledních dvanácti let (1995-2006) se zařadilo mezi 12 nejteplejších roků od počátku měření v roce 1850.

  • V příštích 20 letech se očekává další zvýšení teploty o 0,4 stupně Celsia.

  • Zvýšování průměrných teplot na Zemi od poloviny 20. století je velmi pravděpodobně způsobeno lidskou aktivitou (pravděpodobnost přesahuje 90 procent). Účastnící konference zvažovali použít formulaci "téměř jistě" (pravděpodobnost 99 procent). Tato varianta však nebyla schválena kvůli postoji čínské delegace.

  • Oteplení by pravděpodobně bylo ještě výraznější, pokud by vliv skleníkových plynů netlumily emise dalších znečištění (např. aerosolů), které odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru.

  • Do konce 21. století se teplota na Zemi zvedne o 1,1 až 6,4 stupně Celsia. Za nejpravděpodobnější se považuje oteplení od 1,8 do 4,0 stupně.

  • Koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře se od roku 1750 do roku 2005 zvýšila z přibližně 280 ppm (parts per million, částic v milionech) na 379 ppm. (V letech 1960 až 2005 se koncentrace zvyšovala v průměru o 1,4 ppm za rok. Mezi lety 1995 a 2005 se tempo růstu zvýšilo na 1.9 ppm za rok.) Tato úroveň je nejvyšší za posledních 650 tisíc let (množství CO2 v minulosti z přirozených příčin kolísalo od 180 do 300 ppm) . Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého je následkem spalováním fosilních paliv, do určité míry je také podmíněna užíváním půdy.

  • Po zvýšení koncentrace na dvojnásobek hodnoty před průmyslovou revolucí, dojde k oteplení o cca 3 stupně Celsia (2 až 4,5 st.). Po zvýšení koncetrace na 650 ppm bude zřejmě následovat oteplení o 3,6 stupně. Při úrovni 750 ppm o 4,3 stupně, u 1000 ppm o 5,5 stupně, u 1200 ppm o 6,3 stupně.

  • Je velmi těžké předpovědět růst koncentrace CO2 v ovzduší, protože je odvozen z řady proměnných faktorů (ekonomický růst, zavádění nových technologií, politika, apod.).

  • Koncentrace metanu (CH4) se od roku 1750 do roku 2005 zvýšila z 715 ppb (parts per billion, částic na miliardu) na 1774 ppb. Tento vzestup lze objasnit zemědělskou činností a používáním fosilních paliv. (V uplynulých 650 tisíciletích koncentrace CH4 kolísala z přirozených důvodů v rozmezí od 320 do 790 ppb.)

  • Stoupá rovněž koncentrace oxidu dusného (N2O) a to z úrovně 270 ppb v předindustriální éře na 319 ppb v roce 2005. Od roku 1980 je růst konstantní. Zdrojem N2O je v první řadě zemědělství.

  • I kdyby se podařilo udržet emise skleníkových plynů na úrovní roku 2000, teplota poroste v globálu o cca 0,1 stupně za 10 let. Oteplování a s ním spojené vážné klimatické změny budou i přes omezení emisí pokračovat další stovky let.

  • Globální oteplování vede k rozsáhlému tání ledu a sněhu na celém světě. Ustupují horské ledovce na všech kontinentech. Objem ledu v Severním ledovém oceánu se od roku 1978 snižoval rychlostí 2,7 procenta za dekádu (7,4 procenta za dekádu v letním období). Je velmi pravděpodobné, že Arktida v tomto století přijde o celoroční vrstvu mořského ledu. Může se tak stát už kolem roku 2030 nebo 2040. Začínají se narušovat i pevninské ledové příkrovy v Grónsku a Antarktidě. Zatím není možné spolehlivě předvídat rychlost jejich tání. Naposledy byly polární regiony o 3 až 5 stupňů teplejší než v současné době před 125 tisíci lety (kvůli rozdílům v zemské oběžné dráze). Hladina moře byla tehdy o 4 až 6 metrů výše než dnes.

  • Maximální rozsah zmrzlé půdu v období od zimy do jara se v druhé polovině 20. století na severní polokouli snížil o 7 procent. Hranice dne, kdy na severní polokouli zamrzají řeky a jezera, se za posledních 150 let posunul přibližně o 5,8 dne za jedno století. Den tání za stejné časové období nastával o 6,5 dne dříve.

  • Zvedá se úroveň mořské hladiny. (Ve 20. století hladina oceánů stoupla asi o 17 centimetrů.) V letech 1961 až 2003 se hladina zvyšovala v průměru o 1,8 milimetru za rok, mezi lety 1993 a 2003 se tempo zvýšilo na 3,1 milimetru za rok. Do konce století se moře zvedne o 28 až 58 centimetrů. Nelze však ani vyloučit zvýšení o 1 metr. Velkou neznámou zůstává další vývoj pevninských ledovců v Grónsku a Antarktidě. V případě jejich destabilizace by se úroveň mořské hladiny posouvala mnohem rychleji.

  • Teplejší podnebí bude mít za následek stále radikálnější výkyvy teplot, změny ve vzdušném proudění, větší intenzitu extrémních povětrnostních jevů (včetně tropických bouří). Je třeba se připravit na vlny veder, ještě větší a trvalejší sucha (zejména v tropech a subtropech). Některé jiné oblasti se budou naopak potýkat s větším množstvím přívalových srážek a se záplavami. Tento trend je už nyní zřejmý. Významné zvýšení úhrnu srážek bylo zaznamenáno na východě Severní i Jižní Ameriky, v severní Evropě a v severní a střední Asii. Od 70. let minulého století se rovněž prodloužila a zintenzivnila suchá období, zejména v tropických a subtropických oblastech Afriky a Asie. Oblasti Sahelu, Středomoří, jižní Afriky a části jižní Asie se stávaly suššími už během 20. století.

  • Golfský proud bude i nadále slábnout. Předpokládá se jeho oslabení o 25 procent (jako přípustný je uveden rozsah 0 až 50 procent). Náhlý kolaps je ovšem nepravděpodobný.

Dokument v anglickém jazyce si můžete stáhnout zde (formát pdf, 1,25 MB), v českém překladu je zpráva dustupná na této adrese (formát pdf, 1,78 MB).


První ohlasy světových politiků, vědců a ekologických aktivistů

V prvních reakcích na zveřejnění zprávy zazněly výzvy k rázným činům. Francie navrhla ustavení Organizace Spojených národů pro životní prostředí. Podle francouzského prezidenta Jacquese Chiraca už není možné déle váhat. Musíme provést revoluční změny v myšlení a soustředit všechnu sílu na záchranu naší civilizace, apeloval prezident. Založení nové organizace by měla prosazovat skupina asi 20 zemí. Návrh však nepodpořily klíčové státy jako jsou USA, Rusko, Čína nebo Brazílie, jejichž podíl na znečišťování planety je největší.

Britský ministr životního prostředí David Miliband prohlásil: "Je to další hřebík do rakve popíračů klimatické změny a představuje nejvíce autoritativní současný obraz, který ukazuje, že debata o vědeckosti klimatické změny je skutečně a opravdu za námi. Co nyní naléhavě potřebujeme, je mezinárodní politický závazek k opatřením, kterými se vyhneme nebezpečné změně klimatu. Ten zatím chyběl. Máme-li uspět, vyžádá si tento závazek nejen ministry životního prostředí, ale i hlavy států, premiéry a ministry financí."

Jasně se vyjádřil i jihoafrický ministr životního prostředí a turistiky Marthinus vam Schalwyk: "Hodiny tikají a ztrácíme čas, který potřebujeme, abychom se vyhnuli zásadní klimatické změně se skutečnou a vážnou hrozbou našim ekonomikám a životnímu způsobu lidí."

Bývalý český ministr životního prostředí a člen ODS Bedřich Moldan doufá, že zpráva přesvědčí některé skeptiky: "Když nic jiného, tak to povede k velmi vážné revizi v podstatě naivních názorů, které bez odborného podkladu tezi o globálním oteplování odmítají." Mezi takové naivní skeptiky patří i prezident Václav Klaus, který nevěří, že lidé zasahují do vývoje klimatu. "Tyto teze se ve světě objevovaly před patnácti, dvaceti lety, ale dnes jde o skutečně velmi ojedinělé názory," dodal Moldan.

Hlavní vědecký poradce britské vlády profesor David King připomněl, že "tu máme jasné potvrzení od tohoto velkého panelu vědců, kteří zastupují celou vědeckou komunitu. Ve snaze uspokojit všechny signatáře, tato analýza projevuje tendenci přizpůsobit se nejnižšímu společnému jmenovateli. Takže tuto zprávu je nutno považovat za značně konzervativní odhad potenciálního dopadu. Avšak výroky v této analýze jsou naprosto jasné. Je zřejmé, že člověkem způsobené podnebné změny překročily všechno, co jsme tady dosud kdy měli."

"Dobrou zprávou je, že se naše chápání klimatického systému a našeho vlivu na něj konečně zlepšilo. Špatnou zprávou je, že čím víc víme, tím nejistěji vypadá budoucnost. Je to jasná zpráva vládám, že okno příležitosti pro akci se rychle uzavírá. Jestliže poslední zpráva IPCC byla výzvou k probuzení, tato je řvoucí sirénou," řekla Stephanie Tunmore, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace v Paříži.

"Světu bylo právě vydáno další děsivé varování. Otázkou teď musí být nikoliv 'je to problém', ale 'co proti tomu budeme dělat'? A to je nyní politická otázka a otázka toho, co vlády budou, individuálně a kolektivně, dělat, aby se emise snížily dostatečně rychle na to, abychom se vyhnuli nejhorším důsledkům," zdůraznil Tony Juniper z organizace Přátelé Země (Friends of the Earth, FoE).

Ne všichni jsou však ochotni výslednou podobu zprávy respektovat. Poslanec a zástupce indických zemědělců Šarad Džoši své rozhořčení nijak neskrýval: "Nesdílím názor IPCC, protože má sklon zastrašovat. Jde jen o klimatický cyklus. Věřím, že období stoupání teplot bude vystřídáno cyklem jejich poklesu. Je to jen podvod rozvinutého světa, který má zastrašit a odradit rozvojové země od investic do rychlé industrializace."


Další části zprávy IPCC

Začátkem dubna by měla být v Bruselu zveřejněna druhá část zprávy IPCC analyzující dopady na jednotlivé regiony. S třetí částí bude veřejnost seznámena počátkem května v Bangkoku. Bude se věnovat ekonomickým záležitostem, posoudí náklady a možnosti boje proti globálnímu oteplování, zhodnotí potenciál rozvoje nových ekologicky šetrnějších technologií. Poslední čtvrtá část bude publikována v polovině listopadu ve Valencii a shrne všechny hlavní teze a závěry, na nichž se vědci doposud shodli.

Některé body z druhé části zprávy se už objevily ve sdělovacích prostředcích. Experti v textu varují před velmi vážnými důsledky dalšího oteplování pro lidstvo a pro celou planetu. Lidé mají jen několik let času na to, aby urychleně redukovali míru vypouštění skleníkových plynů. Jinak ztratí poslední šanci na udržení globálního oteplování v relativně zvladatelných mezích. "Klíčových bude příštích deset let," řekl Richard Betts z Hadleyho střediska pro předpovědi a výzkum klimatu (Hadley Centre for Climate Prediction and Research, HCCPR). "V tomto desetiletí musíme dosáhnut významného snížení emisí oxidu uhličitého. Potom už bude tento úkol mnohem obtížnější."

Vědci s největšími obavami sledují reakci přirozených systémů na růst teplot. Zatím nemá oteplování zničující průběh jenom díky tomu, že fungují důležité přírodní mechanismy. Přibližně polovinu z 24 miliard tun CO2, jež každým rokem lidé vypouštějí do ovzduší, absorbují moře a pralesy. Kdyby tomu tak nebylo, Země by už dnes byla o několik stupňů teplejší. Jenomže s pokračujícím oteplováním je schopnost přírody vypořádat se oteplením stále menší. V určitém kritickém momentu bude překročen pomyslný bod, za nímž nás čekají jen žalostné výjevy z apokalypsy.

Současné poznatky naznačují, že kritickou úrovní bude hranice kolem 550 ppm. K jejímu dosažení může dojít v průběhu několika desetiletí. Okamžitá globální akce proti emisím by lidstvu umožnila udržet hladinu CO2 kolem 450 ppm. Takový společný postup na mezinárodní úrovni ovšem není reálný. "Musíme zajistit, aby vrchol emisí oxidu uhličitého nenastal později než v roce 2015 a pak aby se emise snižovaly tak kolem tří procent za rok. Pokud jim umožníme stoupat i po tomto datu, bude mnohem složitější je dostat pod kontrolu," varoval Malte Meinshausen z německého Institutu pro výzkum klimatických vlivů v Postupimi (Potsdam-Institut für Klimafolgenforschung, PIK).

Druhou část zprávy IPCC (souhrn pro politiky - v anglickém jazyce) si můžete stáhnout odtud (formát pdf, 561 kB).


Co se stane, pokud bude globální oteplování pokračovat

Nástin katastrofálních důsledků klimatických změn zveřejnil 3. února 2007 britský deník The Independent. Překlad v českém jazyce publikovaly i Britské listy. Následující přehled vychází především z uvedených zdrojů.


Zvýšení teploty o 2,4 stupně Celsia (koncentrace CO2 kolem 450 ppm):
Téměř všechny korálové útesy zmizí. Zanikne Velká korálová bariéra u severovýchodního pobřeží Austrálie. Vyhyne třetina všech živočišných a rostlinných druhů. Ledový pokryv Grónska bude nezadržitelně tát. Množství tichomořských ostrovů a ostrůvků zaplaví moře. Stejný osud čeká nízko položené delty velkých řek. V peruánských Andách se rozpustí ledovce a 10 milionů obyvatel bude trpět nedostatkem vody. Na celé planetě nebude mít přístup k životodárné tekutině 1,1 až 3,2 miliardy lidí. Kritický nedostatek vody dolehne na Austrálii, Čínu, ale také na některé části Evropy a Spojených států. Na planinách v USA (kolem Nebrasky) ve vysoké nadmořské výšce vzniknou prachové pouště. Chovatelství dobytka tam bude znemožněno. Písečné duny se utvoří v pěti amerických státech od Texasu na jihu až po Montanu na severu.

Zvýšení teploty o 3,4 stupně Celsia (koncentrace CO2 kolem 650 ppm):
Amazonský deštný prales kompletně shoří. Obrovská ohnivá bouře zasype jihoamerický kontinent množstvím popela a zakryje ho kouřem. Brazilské vnitrozemí se promění v poušť. Spálením pralesů se do ovzduší uvolní ohromná kvanta uhlíku. V letním období nebude Arktidu pokrývat žádný led. Severní pól se poprvé po třech miliónech let ocitne bez ledu. Vyhynou polární medvědi, mroži a tuleni. V pohoří Sierra Nevada roztaje všechen sníh, na což nedostatkem vody doplatí zejména Kalifornie. Poušť Kalahari na jihu Afriky se rozšíří a ze svých domovů vyžene desítky milionů lidí.

Zvýšení teploty o 4,4 stupně Celsia (koncentrace CO2 kolem 750 ppm):
Podnebí v Arktidě se oteplí natolik, že se rozpustí poslední zbytky ledu na severní polokouli a roztaje i sibiřský permafrost. Do atmosféry se tak dostane další obrovské množství metanu a oxidu uhličitého. Teploty na celé planetě se skokově zvýší. Převážná část subtropického pásma nebude kvůli suchu a horku obyvatelná. Stoupající hladina moře donutí k migraci přes 100 milionů lidí. Největší přesuny čekají obyvatele Bangladéše, Indie, Šanghaje a delty Nilu. Novodobé stěhování národů tvrdě dolehne také na Evropu. Zaplaveno bude Nizozemí, severní Německo a Polsko. V jižním Španělsku, Itálii a Řecku se rozšíří pouště. V Austrálii nebude možné udržet zemědělskou výrobu. Vyhyne více než polovina druhů rostlin a živočichů. Taková katastrofa nemá od vyhynutí dinosaurů obdoby.

Zvýšení teploty o 5,4 stupně Celsia (koncentrace CO2 kolem 1000 ppm):
Úplně se rozpadne Západoantarktický ledový štít. Mořská hladina stoupne o dalších 5 až 7 metrů. Při této teplotě roztaje veškerý led na Zemi. Hladina se tedy může zvýšit o 70 metrů. Opakující se Super El Niňo vyvolá celosvětový chaos. Po zmizení ledovců v Himalájích vyschnou řeky v celém regionu (např. Indus). Naopak východní Indii sužují nebývale vydatné monzunové deště. Rozsáhlá území zaplavují rozvodněné řeky. Většina přeživších lidí na planetě se bude snažit zachránit přesunem blíže k pólům. Do Skandinávie a Velké Británie si vynutí vstup desítky milionů klimatických uprchlíků. Prohlubuje se potravinová krize. Zásoby potravin jsou vyčerpány.

Zvýšení teploty o 6,4 stupně Celsia (koncentrace CO2 kolem 1200 ppm):
Hyperkány (mohutné hurikány nepředstavitelné síly) způsobí rozsáhlé povodně a masivní erozi půdy na pobřeží. Pouště se rozšíří až do Arktidy. Život na planetě Zemi z větší části zanikne. Lidská populace se ztenčí na minimum. Dočasně obyvatelné zůstane pouze území v blízkosti pólů. Oceány přijdou o kyslík. Začne se z nich uvolňovat sirovodík, který zlikviduje ozónovou vrstvu. Ze dna moří se pravděpodobně uvolní hydráty metanu. Metanové ohnivé koule budou stoupat k obloze. Globální oteplování se ještě více umocní.


Zdroje:
- IPCC (02.02.2007, IPCC adopts major assessment of climate change science)
- IPCC (Climate Change 2007: The Physical Science Basis, pdf)
- OSN (02.02.2007, Důkazy o globálním oteplování jsou nezpochybnitelné)
- Britské listy (04.02.2007, Co bude znamenat oteplování)
- The Independent (03.02.2007, Global warming: the final warning)
- Econnect (02.02.2007, Zpráva OSN: problém klimatu je velice vážný a je nutné ho řešit)
- EkoList (02.02.2007, Experti: Za změny klimatu může člověk a oteplování bude pokračovat)
- EkoList (02.02.2007, Dusík a Moldan: Zpráva expertů o klimatu pro ČR velmi významná)
- EkoList (02.02.2007, Přehled reakcí na zprávu Mezivládního panelu o klimatické změně)
- EkoList (28.01.2007, Podle vědců má svět možná jen 10 let na zastavení změn klimatu)
- EkoList (30.01.2007, Dalších 600 milionů lidí může stihnout hladomor kvůli oteplování)
- České noviny (28.01.2007, Svět má možná jen 10 let na zastavení změn klimatu)
- HNonline.sk (24.01.2007, Dymiaca pištoľ leží na stole, globálne otepľovanie existuje)
- Pravda.sk (02.02.2007, Vedci: Oteplí sa, hurikánov pribudne)
- SME.sk (31.01.2007, Svetová produkcia CO2 a zmeny klímy)
- Britské listy (03.02.2007, BBC informovala o zprávě o globálním oteplování poněkud jinak než...)
- Český rozhlas (02.02.2007, Klimatologové nastínili vizi oteplování planety a viní z toho lidstvo)
- BBC News (02.02.2007, Humans blamed for climate change)
- Physorg.com (23.01.2007, Report Has 'Smoking Gun' on Climate)





 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (6 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 94 (27 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
403,39 ppm (8/2016)
405,15 ppm (8/2017)

Lidská populace
7,437 miliardy (11/2017)

Index cen potravin FAO
176,4 bodů (10/2017)

ENSO
La Niña
(SOI: +0,9)

(10/2017)
  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2747x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1959x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 09.09.2017 - 1549x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 22.10.2017 - 1384x
Teplotní odchylka za tři čtvrtiny roku 2017 je druhá nejvyšší od roku 1880, jako celek bude rok 2017 asi až třetí v pořadí (číst článek)


» 19.09.2017 - 1304x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


» 20.09.2017 - 1303x
V Arktidě poklesla 13. září rozloha mořského ledu na letošní minimum (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017