Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 16. 12. 2017, svátek má Albína citát pro dnešní den: Vezmi mu svobodu, a již není člověkem, ale polním živočichem.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Komerční rybolov decimuje život v mořích
Rubrika: Vymírání a úbytek druhů (22.11.2006, 7847 přečtení)

Komerční rybolov je metlou života v mořích. Vědci oznámili, že mají informace o drastickém populačním propadu u 29 procent druhů. V těch částech světa, kde je nižší biologická rozmanitost, se do ohrožení dostalo 34 procent druhů. Pokud se chování lidstva nezmění, bude do roku 2048 čelit vyhynutí 100 procent druhů a lidé už nebudou mít co lovit. K nepříznivému vývoji přispívají mimo jiné i klimatické změny a znečištění. K takovému závěru dospěl mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora biologie Borise Worma z Dalhousie University v kanadském Halifaxu. Kolektiv čtrnácti autorů po čtyři roky vyhodnocoval údaje z databáze OSN. Dokument vyšel v listopadovém vydání časopisu Science pod názvem "Dopady úbytku biologické rozmanitosti na služby oceánského ekosystému" (Impacts of Biodiversity Loss on Ocean Ecosystem Services).
Graf znázorňující populační vývoj komerčně lovených druhů ryb od roku 1950 do roku 2003 a další předpokládaný trend. Experti z Kanady, USA, Švédska, Velké Británie a Panamy se zaměřili na záznamy o úlovcích z 64 rybářsky nejvýznamnějších regionů. Údaje čerpali zejména z archivu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations, FAO). Přihlédli i k výsledkům zkoumání mořského prostředí včetně rozborů usazenin. Zpracován byl dostupný materiál o lovu ryb a bezobratlých živočichů na celém světě v období let 1950 až 2003. Autoři po zveřejnění studie připustili, že čísla, z nichž vycházeli, nejsou zcela přesná a reálný stav může být horší.

Ze statistik vyplývá, že v roce 1980 rybáři lovili 1.736 druhů mořských živočichů. Z tohoto množství byla u 13,5 procenta pozorována drastická populační ztráta. Dnes je v oceánech komerčně loveno 7.784 druhů a počet ohrožených se více než zdvojnásobil.

"V tomto okamžiku hovoříme o kolapsu 29 procent druhů ryb a dalších mořských živočichů," vysvětlil profesor Worm. "Je to stejné, jako byste šlápli na plynový pedál a drželi ho u podlahy. Rychlost se s přibývajícím časem zvyšuje... Náš rybolov je velice intenzivní, způsobili jsme kolaps druhů, což znamená, že úlovky v jejich případě poklesly o 90 nebo více procent. Právě teď, když se podíváme do záznamů o rybolovu na celém světě, - jež zahrnují veškeré druhy ve všech oblastech včetně korýšů, mlžů a ryb, to znamená vše, co lidé z oceánu konzumují, - zjistíme, že jsme vyčerpali jednu třetinu zdrojů. Můžete si to připodobnit k bankovnímu kontu, kde máte určitý finanční obnos a o jednu třetinu z něj přijdete. Zbývají vám dvě třetiny. Ovšem ze zbývající části vybíráte peníze ještě rychleji. To, co se nyní děje, je vlastně neustále se zrychlující trend, který směřuje k totálnímu zhroucení asi za 40 nebo za 50 let... Nemusíme to srovnávat s počítačovými modely, abychom pochopili, kam vývoj směřuje."

Biologická rozmanitost je zásadním faktorem ovlivňujícím život v přírodě. Se ztrátou druhů dochází k prudkému poklesu výkonnosti a stability ekosystémů. "Šokovalo mě a rozrušilo, jak shodné jsou tyto tendence. Překonávají naše očekávání," řekl Worm. Chřadnoucí ekosystémy podléhají vlivům, kterým by za normálních okolností odolaly. Pozbývají schopnost vypořádat se s důsledky klimatických změn a znečištění. "K tomu, abych objasnil, proč je biodiverzita tak důležitá, používám jedno podobenství - život v mořích je tak trochu jako domeček z karet. Všechny části konstrukce jsou nezbytné pro udržení celku. Pokud nějakou část odstraníte, zejména dole, tak to poškodí všechny ostatní části a ohrozí to celou konstrukci. Z toho bychom si měli vzít poučení. Všechny druhy v oceánech jsou navzájem velmi pevně propojeny," podotkl Boris Worm.

Pokles biodiverzity v mořích se odráží na kvalitě vody. "Oceán je obrovský recyklátor. Pojímá odpadní vody a recykluje je na živiny, odstraňuje toxiny, produkuje jídlo a zpracovává oxid uhličitý na potravu a kyslík," prohlásil spoluautor studie Stephen Palumbi ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii. "Jestliže od základů nezměníme způsob, jakým komplexně využíváme všechny druhy žijící v oceánech, pak je toto století posledním stoletím s přírodními mořskými produkty," dodal Palumbi.

"Tohle není předpověď, co se stane, to se děje právě teď. Jestliže bude pokles biodivezity pokračovat, životní prostředí v mořích ztratí schopnost odolávat našemu způsobu života a opravdu už nebude dále možné udržet nás všechny při životě," prohlásila Nicola Beaumontová z Plymouthské námořní laboratoře (Plymouth Marine Laboratory, PML). "Pro pomoc s minimalizací klimatických změn potřebujeme pružný a zdravý mořský ekosystém."

"Během tohoto výzkumu jsem si uvědomil, jak málo si vážíme života na naší modré planetě... Teď už opravdu vidíme na konec cesty. Může se to stát během našeho života. Naše děti mohou poznat svět bez mořských produktů, pokud s tím něco neuděláme... Je to stejné jako s citrónem. Musíte ho mačkat víc a víc, když z něj chcete dostat nějakou šťávu. A pak najednou nastane chvíle, kdy už to víc nejde," vysvětlil profesor Worm. Lidé se zatím nemusejí omezovat v konzumaci ryb a dalších mořských živočichů, měli by se však zajímat o původ potravin a o to, zda nebyly získány v rozporu se zásadami trvale udržitelného života. Měli by kupovat pouze výrobky z takových druhů, jaké se dokážou rychle rozmnožovat. Do této kategorie patří například makrela nebo sleď.

Poznatky získané v posledních letech potvrdily, jak důležitá je velká biologická rozmanitost. Na potravinách z mořských živočichů je existenčně závislých asi 200 milionů lidí. Pro vice nez miliardu osob jsou ryby hlavnim zdrojem bílkovin. Mnoho spotřebitelů žije v bláhové iluzi, že ryb je dostatek, o čemž je přesvědčuje široký sortiment zboží s obsahem rybího masa. Konzumní styl života je velice pohodlný. Ekologové však varují, že poptávka po mořských produktech je vyšší než kapacita využitelných zdrojů. Planeta už nedokáže uspokojovat vzrůstající potřeby člověka.

Ekonomové upřednostňují jiná kritéria a argumentují, že náhlý útlum komerčního rybolovu by měl vážné dopady na světové hospodářství. Zisk rybářských společností dosahuje zhruba 80 miliard dolarů ročně. Některé státy rybolov štědře dotují. Ze státních pokladen odčerpávají tyto subvence každým rokem 20 miliard dolarů. Rybářské lobbistické skupiny jsou velmi vlivné a politicky aktivní. Americký Národní rybářský institut (National Fisheries Institute, NFI) ve své tiskové zprávě z 2. listopadu 2006 obavy vědců nesdílí: "Stavy ryb přirozeně kolísají. Přes 98 procent z našich nejprodávanějších výrobků, ktere jedí Američané, pochází ze světových zdrojů, o nichž odborníci říkají, že jsou plně udržitelné. Náš způsob hospodaření umožní všem rodinám těšit se z výhod rybích a dalších mořských produktů nyní i v budoucnu."

Neméně pokrytecky se k problematice staví Evropská unie. Rada ministrů vytrvale ignoruje doporučení Mezinárodní rady pro výzkum moře (International Council for the Exploration of the Sea, ICES) a každoročně stanovuje neúměrně vysoké kvóty pro lov tresek. Jen za poslední čtyři roky bylo v mořích na severu a západě Evropy uloveno 81 tisíc tun tresek, přestože je jejich populace na pokraji kolapsu. Zájmy ochrany přírody ustupují zájmům ekonomů a politiků. "Byl jsem ohromen, je to zcela iracionální," řekl na adresu evropských vůdců Worm. "Kolaps, k němuž nyní dochází, už nebude možné vzít zpět."

I přes alarmující závěr studie zůstává Boris Worm optimistou. Ještě máme čas otočit kormidlem. "Ale musí se to stát být brzy," podmínil nadějné vyhlídky profesor Ray Hilborn z Washingtonské univerzity. "Pokud to tak necháme ještě 10 nebo 20 let, dostaneme se k bodu, kdy už regenerace nebude možná," doplnila jej Dr. Beaumontová. Politici by měli co nejrychleji reagovat na výzvy odborné veřejnosti a vyhlásit nové mořské rezervace: Měli by rovněž zpřísnit dohled nad rybářským průmyslem a znečišťováním vod. Ohrožené druhy je třeba důsledně chránit. Zákaz lovu by se měl vztahovat například na tuňáky nebo tresky. "Je také nezbytné, aby se z ochrany jednotlivých druhů přešlo na ochranu celého ekosystému. To ovšem vyžaduje velkou politickou vůli," připustil Worm.

Pokud se návrhy vědců podaří prosadit, je pravděpodobné, že se situace v relativně krátkém čase zlepší. V místech se statutem přírodní rezervace se po zákazu rybářských aktivit biologická rozmanitost po 5 až 10 letech zvýšila a lokální ekosystém se stabilizoval. Z celkové rozlohy oceánů je však chráněno necelé jedno procento, což pochopitelně není dostačující.


Zpracováno podle:
- Science Magazine (03.11.2006, Impacts of Biodiversity Loss on Ocean Ecosystem Services)
- BioEd Online (02.11.2006, Time could be running out for seafood)
- Scitizen (02.11.2006, By 2048 All Current Fish, Seafood Species Projected to Collapse)
- The Independent (03.11.2006, All wild seafood will disappear in 50 years, says ecologists' study)
- Ocen Conserve (03.11.2006, All wild seafood will disappear in 50 years, says ecologists' study, kopie)
- BBC News (02.11.2006, 'Only 50 years left' for sea fish)
- Washington Post (03.11.2006, World's Fish Supply Running Out, Researchers Warn)
- AAAS (02.11.2006, All Current Fish, Seafood Species Projected to Collapse by 2048)
- National Fisheries Institute (02.11.2006, NFI Statement Regarding Seafood Sustainability)
- Český rozhlas Leonardo (17.11.2006, Zvoní mořím hrana?)
- EcoMonitor (04.11.2006, Do 50 let mohou být oceány mrtvé)
- EcoMonitor (04.11.2006, IOL: Ryby možná budou v polovině tohoto století vzácnou delikatesou...)

Další zdroje:
- Stanford University (02.11.2006, Science study predicts collapse of all seafood fisheries by 2050)
- Plymouth Marine Laboratory (02.11.2006, Loss of ocean biodiversity threatens human wellbeing)
- ICES (International Council for the Exploration of the Sea)
- FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations)
- Dalhousie University





 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (3 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 94 (27 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
403,39 ppm (8/2016)
405,15 ppm (8/2017)

Lidská populace
7,437 miliardy (11/2017)

Index cen potravin FAO
176,4 bodů (10/2017)

ENSO
La Niña
(SOI: +0,9)

(10/2017)
  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2758x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1973x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 09.09.2017 - 1565x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 22.10.2017 - 1406x
Teplotní odchylka za tři čtvrtiny roku 2017 je druhá nejvyšší od roku 1880, jako celek bude rok 2017 asi až třetí v pořadí (číst článek)


» 19.09.2017 - 1326x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


» 20.09.2017 - 1322x
V Arktidě poklesla 13. září rozloha mořského ledu na letošní minimum (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017