Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 15. 12. 2017, svátek má Radana citát pro dnešní den: Šlechetný člověk je smířlivý, ale ne povolný. Člověk malý je povolný, ale ne smířlivý.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Půdní ekosystém se rozpadá, důsledky budou katastrofální
Rubrika: Změny ekosystému (18.06.2006, 12819 přečtení)

Lidé se nechovají k přírodě tak, jak by měli. To bohužel není jen stará otřepaná fráze ale krutá pravda. Krajina ztrácí schopnost vsakovat a zadržovat vodu. Ekosystémy se rozpadají, mnoho živočichů, rostlin a mikroorganismů vymírá a půda se na mnoha místech rychle proměňuje v mrtvou neplodnou hmotu. Do mrtvé půdy se voda po dešti nevsakuje. Nemůžeme se divit tomu, že i nevelké srážky způsobují záplavy. "Půda je oživený systém, biologický útvar, kde vztahy mezi tím neživým a tím živým mají prvotní význam. Když zničíme život v půdě, pak ta mrtvá půda už není půdou, je to mrtvá hmota, neživá hmota, která nemůže plnit žádnou svou základní funkci. V mrtvé půdě nemá kdo rozkládat organickou hmotu a uvolňovat z ní živiny, nemá kdo hloubit chodby a obnovovat půdní mikrostrukturu. Bez života se podzemní říše hroutí," vysvětlil půdní biolog prof. RNDr. Josef Rusek, DrSc. z Ústavu půdní biologie při Biologickém centru AV ČR.
Podle vědců jsou lesy v ČR devastovány a místo původních dřevin jsou znovu vysazovány smrky, u nichž je zajištěn největší výnos. Profesor Rusek patří k hlavním signatářům březnové petice vědců a odborných pracovníků, kteří otevřeně kritizovali současný způsob hospodaření v lesích. Akademici ve své výzvě upozornili, že na lesníky je vyvíjen stále větší ekonomický tlak, což v kombinaci s klesající cenou dřeva vede k masivnímu kácení a maximalizaci zisku. Lesy jsou devastovány a místo původních dřevin jsou znovu vysazovány smrky, u nichž je zajištěn největší výnos. Nedávno jmenovaný generální ředitel Lesů ČR hodlá dokonce těžbu dřeva zvýšit o 20 procent, aby se "vyrovnala nabídka s poptávkou". Lesohospodáři se i přes protesty ekologů a ochránců přírody přizpůsobují tržnímu prostředí.

Rusek poukázal na případ Šumavy, kde na plošně vykácených územích vyhynula veškerá původní půdní fauna. Za několik málo let po holoseči je půda mrtvá a novým sazenicím se nadaří. "Z tohoto hlediska je třeba chránit i to neviditelné rozumným hospodařením. Nelze odvést veškerou dřevní hmotu z lesa," argumentoval biolog.

Po záplavách na přelomu března a dubna se mnozí lidé začali ptát po příčinách. Jak je možné, že jsou znovu záplavy? Jak je možné, že se stoletá a pětisetletá voda opakuje několikrát za desetiletí? Kde je chyba? Profesora Ruska povodně nepřekvapily: "Zanedbali jsme životní prostředí, zamořili ovzduší, zničili lesní i zemědělskou půdu. Římané zničili svoji říši kvůli nezřízenému životu, teď je však situace daleko horší."

Pravdou je, že lidé narušovali přírodní rovnováhu od nepaměti. Ve středověku naši předci vykáceli lesy - nejdříve v nížinách a později i na horách. Následovaly povodně v přilehlých regionech. Jenomže to, co se děje teď, nemá obdoby. "Je nejvyšší čas ozřejmit vztah půd k záplavám," nabádá biolog. "Dnes dobře víme, že mladý les má nižší schopnost zadržovat vodu než půda v pralese, lesní monokultury nižší než lesy smíšené. A že mrtvé orné půdy nepropouštějí vodu do hlubších půdních vrstev vůbec a většina srážek z nich odtéká povrchově. A tak u nás dochází k stále častějším katastrofálním povodním."

Žížala je součástí složitého půdního ekosystému. Jako příklad uvedl Rusek situaci na Moravě. "Na polích jižní Moravy vymřely vlivem nevhodné lidské činnosti hlubinné druhy žížal. Ty každoročně obnovovaly půdní mikrostrukturu a hloubily svislé chodby, jimiž se půda provzdušňovala a do nichž pronikala dešťová voda i kořínky rostlin. Zánik žížal vedl k utužení půd. Krusta na povrchu brání vsakování, dešťová voda odtéká povrchově do řek." Toto je významná okolnost, která přispívá k povodním. Stačí několikadenní deště a voda se začne rozlévat z břehů.

"Hned za ulicí, kde bydlíme, je velké pole oseté nyní ozimou pšenicí. V posledních letech byla jeho část silně podmáčená i v létě a kombajnéři měli potíže při sklizni. Kombajny několikrát zapadly do podmáčené půdy a museli je vytahovat pásovými traktory. Právě nyní je velká část tohoto i vzdálenějšího pozemku zaplavena povrchovou a spodní vodou a vytváří na poli velké 'jezero', na které přilétli rackové, a dokonce labuť. To jsme tu v minulosti ještě neměli," řekl počátkem dubna v rozhovoru pro MF Dnes Josef Rusek. "Souvisí to i se zanedbanou péčí o drenážní půdní systémy, která přešla ze státu na soukromé vlastníky zemědělské půdy a neprovádí se vůbec. Celková péče o krajinu je zanedbána stejným způsobem. A pak se divíme, že voda se do půdy nevsakuje a působí obrovské povodně."

"Na zdravém fungování půdy, tedy i lesa, se podílí tisíce druhů mikrobů, obrovské množství mikroskopických půdních hub a půdních živočichů," pokračoval autor dvou stovek vědeckých a odborných prací. "Ukázali jsme, že zničit celý tento mikrovesmír je snadné a lesní půda není výjimkou. Pasečné hospodaření a průmyslové znečištění odčerpalo z půdy důležité prvky. Snížil se počet a rozmanitost života pod zemí. Půda je už tak vyčerpaná, že i malá změna může celý ekosystém ochromit. Tou může být například i chybná léčba... Ukázalo se, že na pasekách mizí řada lesních druhů a na druhé straně některé lesní druhy dosahují v mrtvém lese největší aktivity. Některé změny jsou v našem lidském měřítku nevratné, protože k návratu těch lesních druhů, které tam vymizely, dojde možná za 500 tisíc let."

Rozpad ekosystémů je celosvětovým problémem. Všudepřítomná devastace a zamoření charakterizují vztah moderního člověka k přírodě. Lidé přetvářejí krajinu, kácejí lesy, regulují vodní toky, přehnojují pole, ničí, plení a žijí na úkor ostatních. Znečištění životního prostředí nejrůznějšími chemickými látkami a těžkými kovy je neúnosné. Půdní organismy hromadě umírají. "Pokud hned neuhynou, oslabí se jejich imunitní systém a pak je hromadně napadají houby a jiní paraziti nebo mají sníženou plodnost a vyvíjejí se s poruchami," uvedl Josef Rusek. Důsledky jsou a budou dalekosáhlé a jen těžko předvídatelné. "Půda není zkumavka, do které se nalije nějaký roztok nebo chemikálie, zamíchá se a bude to fungovat. Půda je složitý živý systém, a ten živý systém se velmi snadno změní tak, že se už nedá obnovit," varoval profesor.

Chvostoskok Folsomia candida žije v půdě. Žížaly a další půdní organismy ztrácejí imunitu. V průmyslových zónách, v okolí velkých měst nebo v půdách kontaminovaných pesticidy je až 80 procent živočichů napadeno parazity, houbami a bakteriemi. Extrémně okyselené půdy už zahubily řadu vápnomilných životních forem. Acidofilní druhy nemohou zajistit rovnováhu. Ekosystém nemůže správně fungovat. Vyvážený stav je závislý na složitém propletenci mnoha tvorů - žížalami a chvostoskoky počínaje a hlísticemi nebo roztoči konče. Komplikovaná síť zajišťující životodárný význam půdy není dosud plně popsána a pochopena. V jednom krychlovém centimetru zeminy žije 20 až 30 tisíc geneticky odlišných baktérií. "Mnohé vyhynuly dříve, než jsme je poznali. Přitom ve vývoji půdy jsou důležití všichni - nejdrobnější, větší a ještě větší," konstatoval Rusek.

Po dramatickém úbytku půdní biodiverzity ve 2. polovině 60. let minulého století zůstalo v některých typech půd z původních 34 druhů chvostoskoků jen 4 nebo 5. Počet přeživších jedinců se snížil z původních 140 tisíc na metr čtvereční na 800 až 4200. Jinde, především v horských oblastech, se vlivem kyselých dešťů a vymizení původních druhů chvostoskoci a roztoči naopak silně přemnožili a úplně tím změnili půdní procesy.

Rozpadající se ekosystémy jsou neklamným signálem rozsáhlé ekologické katastrofy globálního rozsahu. "Příroda za posledních 100 let zažívá těžký šok, na který reaguje rozkolísáním přírodních a klimatických procesů," upozornil v roce 2004 profesor Rusek. Lze ještě zabránit nejhoršímu? A chějí vůbec lidé na svém chování něco změnit? "Jsem realista," pokyvuje hlavou biolog. "Náprava bude velmi, velmi těžká."


Zdroje:
- Silvarium (24.01.2006, Ohrožení lesní půdy - ČT2)
- iDNES (04.04.2006, Kdo může za povodně? Lidé)
- Portal.cenia.cz (11.05.2006, Experti: Bez změny v hospodaření budou lesy dál plantážemi dřeva)
- Ústav půdní biologie (Josef Rusek)
- Akademie věd ČR (04/1999, Uznávaný půdní biolog doc. RNDr. Josef RUSEK, DrSc.)







Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (3 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 94 (27 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
403,39 ppm (8/2016)
405,15 ppm (8/2017)

Lidská populace
7,437 miliardy (11/2017)

Index cen potravin FAO
176,4 bodů (10/2017)

ENSO
La Niña
(SOI: +0,9)

(10/2017)
  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2752x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1969x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 09.09.2017 - 1562x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 22.10.2017 - 1397x
Teplotní odchylka za tři čtvrtiny roku 2017 je druhá nejvyšší od roku 1880, jako celek bude rok 2017 asi až třetí v pořadí (číst článek)


» 20.09.2017 - 1317x
V Arktidě poklesla 13. září rozloha mořského ledu na letošní minimum (číst článek)


» 19.09.2017 - 1316x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017