Kerry Emanuel publikoval v červenci 2005 vědeckou práci, která prokázala, že tropické bouře trvají déle a jsou silnější než před 30 lety. (K tomu viz článek Tropické bouře jsou stále intenzivnější.) Jak vyplývá z meteorologických záznamů, rychlost cyklón se od 70. let zvýšila o 50 procent. Oteplování povrchových vod oceánů je natolik prudké, že to není možné vysvětlit přirozenými výkyvy. Hlavní příčinou rekordních hurikánů je lidská aktivita. "Antropogenní faktory jsou zřejmě odpovědné za dlouhodobé trendy oteplování tropické části Atlantského oceánu a za aktivitu tropických cyklón," poznamenali autoři studie. Dokument otiskl časopis EOS Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union, AGU).

Dokud atmosféru ve zvýšené míře znečišťovaly mikroskopické částečky aerosolu, účinky skleníkového efektu se neprojevily. Jemná mlha rozptýlená v nižších vrstvách atmosféry odrážela část slunečního záření zpět do vesmíru a ochlazovala tím zemský povrch. Znečištění v Severní Americe a Evropě bylo vzdušnými proudy přenášeno nad tropickou část Atlantiku. Ochlazující vliv aerosolu byl zpravidla nejvýraznější na sklonku léta, kdy by měla vrcholit hurikánová sezóna. Je tedy pochopitelné, že od 50. do 80. let 20. století nebyla aktivita hurikánů příliš vysoká. Jenomže když v 80. letech vyspělé průmyslové státy přistoupily k výraznějším redukcím emisí oxidu siřičitého a dalších znečišťujících látek, globální zatemňování vystřídalo prudké oteplení.

Při vzniku tropických bouří je rozhodující teplota vody v Atlantském oceánu. Někteří vědci současnou "hyperaktivitu" hurikánů vyvětlují odkazem na cyklus známý pod označením Atlantická vícedekádová oscilace (Atlantic Multidecadal Oscillation, AMO). Podle této teorie osciluje teplota Atlantského oceánu v patnáctiletých až čtyřicetiletých periodách. Maximální odchylky mohou dosahovat 0,6 stupně Celsia. Od roku 1995 by měla údajně probíhat teplejší fáze cyklu.

Mann s Emanuelem nepovažují argumentaci opírající se o AMO za správnou. Ve skutečnosti se podle nich AMO projevuje jen minimálně. "O hurikánech a povrchové teplotě moře jsou vedeny spolehlivé záznamy o něco déle než 100 let. To znamená, že máme k dispozici pozorování pouze jeden a půl až dva cykly AMO. Revidovaný výzkum naznačuje, že nějaké signály existují, ale je těžké odhadnout délku a velikost oscilace přímo z pozorování." poznamenal Dr. Mann.

"Zdá se, že je zde od 19. století pevná historická vazba mezi kolísáním teplot na povrchu Atlantského oceánu a aktivitou tropických bouří. Aerosoly toto maskovaly, ochlazení působilo po několik desetiletí, a právě teď, kdy se atmosféra začíná pročišťovat, se můžeme nadít něčeho, s čím jsme nepočítali. Předpoklad, že nedávný obrat v hurikánové aktivitě v Atlantiku souvisí s přirozeným kolísáním, je základem tvrzení Národního hurikánového centra. To, čeho jsme v poslední době svědky, je podle nich jen dočasným zvýšením hurikánové aktivity, které bude trvat ještě další dvě desetiletí. Naše analýzy však ukazují, že je tomu jinak," prohlásil Dr. Mann. A dodal: V budoucnu se dočkáme ještě horších a častějších hurikánů než dnes.


Obrázek č. 1 a 2: Na první satelitní fotografii z 23. září 2005 je hurikán Rita. Větrný vír se 21. září točil rychlostí 290 km/hod. Nárazy větru dosahovaly 380 km/hod. Tento hurikán byl ve chvíli pozorování třetí nejsilnější bouří, jaká kdy vznikla nad Atlantským oceánem. Na druhém záběru z 23. října 2005 je hurikán Wilma. 19. října vanul vítr uvnitř bouře rychlostí 295 km/hod a tlak poklesl na rekordní hodnotu 882 milibarů. Ještě nikdy předtím nebyl pozorován silnější hurikán.

Zdroje: NASA (1), NASA (2)


Globální oteplování zesiluje bouře na celém světě

Nezávisle na výzkumu Dr. Emanuela a Dr. Manna pracovala dvojice vědců z univerzity v Purdue (Purdue University) v americkém státě Indiana. Klimatolog Matthew Huber se svým kolegou Ryanem Sriverem využili pro své výpočty počítačové projekce a údaje shromažďované od roku 1958 Evropským centrem pro střednědobou předpověď počasí (European Centre for Medium Range Weather Forecast, ECMWF) v anglickém Readingu. "Použili jsme jinou techniku a jiná data než Dr. Emanuel, který se specifikoval pouze na Atlantik a západ Tichého oceánu, kdežto my jsme vzali v úvahu celý svět," řekl pro MSNBC Matthew Huber. "Přesto nám vyšly úplně stejné výsledky jako jemu, stejné hlavní trendy."

Studie, která byla otištěna v časopise Geophysical Research Letters, uvádí, že za posledních 40 let vzrostla teplota moří o 0,25 stupně Celsia. Tento vzestup stačil k tomu, aby se aktivita tropických cyklón zdvojnásobila. To je velmi znepokojivé zjištění, když si uvědomíme, že v tomto století by měla teplota moří stoupnout o 2 nebo více stupňů Celsia. "Když sečtete každý závan větru spojený s tropickou cyklónou, meziroční součty se podstatně zvyšují, což znamená, že bouře buď nabývají na síle (a trvají déle) nebo jich přibývá," řekl profesor Huber.

"Je to důležitá práce, protože nám poskytuje vědecké důkazy, že modely mohou být užitečné pro pochopení budoucího stavu hurikánů v oteplujícím se světě," poznamenal Peter Webster, profesor z Technologického institutu v Georgii (Georgia Institute of Technology). Websterova studie o zesilování tropických bouří byla v září 2005 zveřejněna v časopise Science. (O tom více v článku Teplota oceánů stoupá - tropické cyklóny jsou silnější.)


Hurikány mají více prostoru a energie

Mezi 29. květnem a 1. červnem 2006 se v Torontu konala 40. výroční konference Kanadské meteorologické a oceánografické společnosti (Canadian Meteorological and Oceanographic Society; CMOS). Na konferenci bylo přijato společné prohlášení, které varuje před důsledky globálního oteplování a vyzývá k radikálnímu snížení emisí skleníkovýh plynů. CMOS kritizovala kanadskou vládu, jejíž konzervativní představitelé odmítají přijetí Kjótského protokolu a zaštiťují se malou skupinkou skeptických vědců zpochybňujících realitu klimatických změn. Zástupci CMOS vidí zřejmou spojitost mezi rekordními hurikány a globálním oteplováním. V tomto postoji je utvrdila i studie kanaďana Roberta Scotta, oceánografa z univerzity v Texasu (University of Texas).

Dr. Scott analyzoval dostupné archivní údaje o povrchové teplotě Atlantského oceánu. Zjistil, že od roku 1970, kdy se začala provádět satelitní měření, významně stoupla teplota ve východní části Atlantiku nedaleko afrického pobřeží. Plocha, kde se formují tropické bouře, se od počátku 70 let rozšířila o přibližně 500 kilometrů. Všeobecně se soudí, že cyklóny vznikají, když povrchová teplota moře překročí 26,5 stupně Celsia. Důležité jsou i další faktory, nicméně čím je oblast s touto nebo vyšší teplotou větší, tím je i větší pravděpodobnost jejich vzniku. Bouře navíc čerpají z teplejší vody energii, takže jejich síla roste. "Vytváří se více hurikánů, trvají déle a nabývají na intenzitě," zdůraznil Dr. Scott.

Své výsledky Scott konzultoval s předním americkým klimatologem Benem Santerem z kalifornské Národní laboratoře Lawrence Livermorea (Lawrence Livermore National Laboratory, LLNL). Santer využil moderní techniku a provedl srovnání nejlepších světových simulací klimatického systému. Pro rychlé oteplování moří po roce 1970 má jediné vysvětlení - spalování fosilních paliv. "Když prezident Bush tvrdí, že hurikány jsou jenom živelnou pohromou, není přesný. Hurikány nejsou pouze přírodními pohromami. Lidstvo má na hurikány rozpoznatelný vliv," dodal na závěr Robert Scott. Jeho studii otiskl časopis Geophysical Research Letters.


Obrázek č. 3: Mezi 29. květnem a 1. červnem 2006 se v Torontu konala 40. výroční konference Kanadské meteorologické a oceánografické společnosti (CMOS).


Americká administrativa globální oteplování bagatelizuje

O přímé souvislosti mezi globálním oteplováním a rekordními hurikány v Atlantiku hovoří odborníci stále častěji. Jasný názor má i Greg Holland, divizní ředitel amerického Národní centra pro výzkum atmosféry (National Center for Atmospheric Research, NCAR). "Hurikány, které sledujeme, jsou vlastně přímým důsledkem klimatické změny a už to není nic takového, co bychom viděli až v budoucnosti - děje se to teď," uvedl letos v dubnu Holland. Holland je jedním z mála vedoucích zaměstnanců federálních agentur, který se odvážil odporovat oficiálnímu stanovisku americké administrativy. Většina státem placených vědců raději mlčí nebo Bushe aktivně podporuje. George Bush je proslulý svým zatvrzelým odmítáním globálního oteplování. Podle něj je oteplování Země nepotvrzenou teorií.


Zdroje:
- Pennsylvania State University (31.05.2006, Climate change responsible for increased hurricanes
- Massachusetts Institute of Technology (31.05.2006, Human activity linked to rise in hurricanes)
- Purdue University (30.05.2006, Research links warming oceans to global rise of cyclone intensity)
- LiveScience (31.05.2006, Hurricanes to Unleash Dormant, Hidden Power)
- Toronto Star (01.06.2006, How humans help brew hurricanes)
- IPS News (07.06.2006, New Data Clearly Link Storms and Warming)
- EcoMonitor (07.06.2006, MSNBC: Zvětšuje se intenzita hurikánů kvůli čistšímu vzduchu?)
- EkoList (25.04.2006, Vedci varujú: dôsledky globálneho otepľovania sú už tu)
- EkoList (01.06.2006, Oteplování klimatu prý osvětluje intenzitu hurikánů poslední doby)
- Part.cz (12.06.2006, Hurikány údajně souvisejí s klimatickými změnami, a tedy i s činností ekonomiky)
- ESSC (31.05.2006, Climate change responsible for increased hurricanes?)
- Katastrofy.com (28.04.2006, Hurikánů je stále více, co za tím stojí?)
- Part.cz (13.06.2006, Hurikány údajně souvisejí s klimatickými změnami, a tedy i s činností... (II.))
- Wikipedia (Atlantic Multidecadal Oscillation)
- ECMWF (European Centre for Medium Range Weather Forecast)
- AGU (American Geophysical Union)
- AGU - EOS (Electronic Supplement)
- AGU - Geophysical Research Letters
- Georgia Institute of Technology
- CMOS 2006 (40th Canadian Meteorological and Oceanographic Society Congress)
- LLNL (Lawrence Livermore National Laborator)
- NCAR (National Center for Atmospheric Research)
- University of Texas (Robert B. Scott)
- University of Texas