Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 22. 10. 2017, svátek má Sabina citát pro dnešní den: Poznej sám sebe.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Katastrofální erupce na Islandu v roce 1783
Rubrika: Sopečné erupce (01.03.2006, 16506 přečtení)

8. června 1783 došlo na Islandu k mohutné sopečné erupci. Z 25 kilometrů dlouhé trhliny Laki se 130 krátery začala vytékat láva. Proudy rožhavené horniny se dostaly až do vzdálenosti 88 kilometrů a pohltily plochu o rozloze 570 čtverečních kilometrů. Kusy lávy byly vystřelovány do výšky 1,5 kilometru, mračna prachu vystoupila 13 kilometrů nad zemský povrch. Do atmosféry se uvolnilo asi 122 milionů tun oxidu siřičitého, přes 90 milionů tun kyseliny sírové a 8 milionů tun fluorovodíku. Následky této mimořádné události byly tragické. Zahynuly desetitisíce lidí. Na 223 let starou událost ve své studii upozornili vulkanologové Claire Witham a Clive Oppenheimer z univerzity v Cambridge.
Na Islandu se nachází 150 sopek, z nichž je 26 činných. Island je geologicky aktivním územím na rozhraní severoamerické a euroasijské litosférické desky. Ze 150 sopek, které se na tomto ostrově nacházejí, jich 26 patří do kategorie činných. Většina povrchu je tvořena sopečnými horninami.

Erupce z roku 1783 nemá ve zdokumentované historii obdoby. Největší spoušť po sobě zanechal fluor, který spálil pole i pastviny a způsobil otravu mnoha zvířat i lidí. Na následky zubní a kostní fluorózy zahynulo 80 procent ovcí, 50 procent skotu a 50 procent koní.

Následoval hladomor. Jen na Islandu zahynula v průběhu několika měsíců čtvrtina až třetina tehdejší populace. Přeživší obyvatelé houfně opouštěli svou vlast. Asi 20 procent obyvatel emigrovalo. Dánská vláda, která ostrov spravovala, uvažovala o přesídlení všech lidí z Islandu. Před katastrofou tam žilo 40 tisíc lidí.

Neménně kruté následky měl oxid siřičitý. Ten se v horních vrstvách troposféry a ve spodních vrstvách stratosféry přeměnil na jemné částice aerosolu a rozšířil se nad Evropu. Do týdne po výbuchu zahalila Anglii a Francii, a pak i zbytek kontinentu, západní Sibiř a sever Afriky, silná siřičitá mlha. Hustá opona zapáchajícího dýmu se udržela po většinu června, července a srpna. Nejdéle setrvávala ve Francii a Holandsku. Při západu slunce hrála obloha všemi barvami. V noci svítil měsíc krvavě narudlou barvou. Počasí v Anglii bylo nezvykle horké a suché. Při takových podmínkách sliznice rychle vysychaly a očí i rty pálily. Lidé si stěžovali na dýchací a srdeční potíže a na úporné bolesti hlavy i krku. Dýchání vzduchu zamořeného oxidem siřičitým mělo za následek udušení mnoha lidí, protože jejich měkké tkaně otekly.

Z analýz dobových záznamů vyplynulo, že úmrtnost ve srovnání s ostatními roky vzrostla o 17 procent. Během letních měsíců se počet mrtvých ve Francii zvýšil oproti průměru o 38 procent. Mezi srpnem 1783 a květnem 1784 zemřelo o 25 procent více lidí než jindy.

Ještě horší situace byla v Anglii. Witham s Oppenheimerem prostudovali archivní materiály z 404 farností v 39 anglických hrabstvích. Zjistili, že po erupci na Islandu následovaly dvě smrtící vlny. K první došlo mezi srpnem a zářím 1783. Mnoho obyvatel muselo ulehnout s horečkou. Úrodu z polí neměl kdo sklízet. I dosud zdraví jedinci zkolabovali a museli být odnášeni přímo z pole. Na britském území zemřelo odhadem 23 tisíc převážně starších lidí a dětí.

Další vlna si vyžádala svou daň mezi lednem a únorem 1784, kdy zavládla nezvykle drsná zima s krutými mrazy. V Británii se počet obětí odhaduje na 8 tisíc. V obou případech byl nejhůře postižen východ Anglie. Příčina? Autoři studie vidí jasnou souvislost mezi extrémním počasím a sopečnou aktivitou.

Jaké následky by událost z 8. června 1783 měla dnes? V roce 1783 nevybuchovaly jen vulkány na Islandu. Erupce byly hlášeny rovněž z Itálie. Jih Apeninského poloostrova navíc zpustošilo silné zemětřesení. Ze všech stran zaznívaly obavy z blížícího se konce světa.

Kyselé deště, které tehdy zasáhly Evropu, poškodily lesní porosty a zničily menší rostliny. Průměrná teplota klesla o 1,3 stupně Celsia. Ochlazení trvalo tři roky. Léto v roce 1783 bylo na mnoha místech na severní polokouli nejchladnější za posledních 500 let, zatímco jinde (Afrika, Arabský poloostrov, Indie) vystupovaly teploty vysoko nad průměr. Neúroda nebyla v té době jen problémem Evropy, ale i Afriky (katastrofální sucho v Egyptě) a Asie (Japonsko).

Na severoamerickém kontinentu byla zima 1784 nejchladnější a nejdelší v lidmi zaznamenané historii. Ledové kry plavaly dokonce i ve vodách Mexického zálivu.

Dramatický rok 1783 na Islandu patří spolu s výbuchem sopky Tambora v roce 1815 a Krakatoa v roce 1883 mezi největší vulkanické erupce za posledních 300 let. Pravděpodobnost tak mohutných sopečných explozí je na rozdíl od erupcí supervulkánů poměrně vysoká.

Erupce v trhlině Laki trvaly od června 1783 do února 1784, přičemž nejhorších bylo prvních pět měsíců, další vulkán Grímsvötn soptil až do roku 1785.

Pokud by se dnes na Islandu naplnil podobný scénář jako před 223 lety, svým životem by ho zaplatily tisíce lidí. John Grattan z Waleské univerzity odhadl, že v Anglii by se počet obětí vyšplhal na 100 tisíc. Erupce podobného rozsahu je přitom nevyhnutelná. Nikdo nepochybuje o tom, že přijde. Otázka je - kdy.

"Ano, bude další, je těžké předpovídat její sílu, ale v budoucnu dojde na Islandu ke stejné události. Mračna popela, mračna plynů, mračna kyseliny sírové z Islandu se mohou znovu převalit přes Británii," konstatoval profesor Stephen Self, vulkanolog z Open University.


Zdroje:
- BBC News (25.05.2004, Volcano 'drove up UK death toll')
- BBC News (19.01.2007, When a killer cloud hit Britain)
- University of Cambridge (Investigation reveals hidden effects of volcano)
- 100+1 zahraniční zajímavost (22.11.2005, č. 23/2005, Islandská apokalypsa)
- Heise (28.05.2005, Armageddon begann auf Island)
- Wikipedia CZ (Laki)
- Wikipedia EN (Laki)





Související články:
Yellowstonský supervulkán soptil častěji, ale s menší intenzitou 06.05.2012
Malou dobu ledovou mohly způsobit mohutné sopečné erupce 19.02.2012
Seizmická aktivita v okolí sopky Katla na Islandu 24.09.2011
Probouzí se Katla? 10.07.2011
Erupce sopky Grímsvötn je u konce, byla nejsilnější erupcí na Islandu od roku 1947 22.05.2011
Erupce Merapi usmrtila 250 lidí, 390 tisíc bylo evakuováno 14.11.2010
Sopečná erupce na Jávě podnebí na Zemi neovlivní 10.11.2010
Erupce indonéské sopky Merapi si už vynutila evakuaci 340 tisíc lidí 06.11.2010
Podmořská sopka Marsili ohrožuje pobřeží jižní Itálie 10.05.2010
Popel z islandské sopky znovu komplikuje leteckou dopravu Evropě 09.05.2010
Erupce Eyjafjöllu pokračuje, seizmická aktivita v oblasti Katly 29.04.2010
Erupce Eyjafjöllu slábne, islandský prezident varoval před erupcí Katly 23.04.2010
Charakter erupce Eyjafjöllu se mění, aktivita klesla, nebezpečí trvá 20.04.2010
Eyjafjöll vyvrhl za tři dny 140 milionů metrů krychlových tefry 18.04.2010
Erupce Eyjafjöllu - blesky nad sopkou, spad popela na jihu Islandu 17.04.2010
Erupce islandské sopky sílí, globální důsledky však mít asi nebude 16.04.2010
Erupce Eyjafjöllu narušila leteckou dopravu, mrak popela míří i do ČR 15.04.2010
Na Islandu soptí Eyjafjöll, vulkanologové se obávají erupce Katly 23.03.2010
Erupce sopky Mount Redoubt na Aljašce 12.04.2009
Yellowstonský park zasáhla největší série otřesů od roku 1985 07.01.2009
Erupce Tambory v roce 1815 pohřbila ostrovní civilizaci 07.03.2006
Sopečné erupce ochlazují oceány více, než se čekalo 18.02.2006
Riziko exploze supervulkánu Toba se zvýšilo 02.04.2005
Sopečná aktivita na Kanárských ostrovech roste 12.01.2005
Pravděpodobnost erupce v Yellowstonu je prý vysoká 08.01.2005
Sopka na ostrově La Palma způsobí apokalypsu 16.08.2004
Může vybuchnout hora Říp? 30.12.2003
Supervulkány 03.02.2000

 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (4 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 64 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,423 miliardy (9/2017)

Index cen potravin FAO
176,6 bodů (8/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2485x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1676x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1486x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1288x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 995x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


» 19.09.2017 - 970x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017