Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 19. 10. 2017, svátek má Michaela citát pro dnešní den: Když se objeví slunce, zmizí hvězdy.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Požáry na severní polokouli zesilují skleníkový efekt
Rubrika: Požáry (04.10.2005, 9585 přečtení)

Odborníci z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum (National Centre for Atmospheric Research, NCAR) potvrdili, že při loňských rozsáhlých požárech na Aljašce a v Kanadě se do atmosféry uvolnilo obrovské množství oxidů uhlíku. Podobné následky měly podle evropského výzkumného projektu CarboEurope také rekordní požáry ve Španělsku a Portugalsku v létě 2003. Vědci z Kalifornské univerzity usuzují, že suchá a horká léta na severní polokouli už od počátku 90. let omezují schopnost vegetace pohlcovat oxid uhličitý. Podle vědců z Cranfieldské univerzity uvolňuje půda v Anglii každým rokem 4 milióny tun CO2. To vše má samozřejmě nezanedbatelný vliv na rychlost a intenzitu globálního oteplování. Vědci shodně poukazují na fakt, že se globální oteplování dostává do kritické fáze a rychle se blíží k bodu nenávratnosti.
Do boje s ohnivým živlem na Aljašce a v Kanadě byly mezi červnem a srpnem 2004 nasazeny tisíce hasičů. Do boje s ohnivým živlem na Aljašce a v Kanadě byli mezi červnem a srpnem 2004 nasazeny tisíce hasičů a celkové náklady dosáhly 100 milionů dolarů. Do ovzduší se následkem spalovacího procesu dostalo 30 teragramů (30 miliard kilogramů) oxidu uhelnatého (CO). Jeho koncentrace nad Spojenými státy následně vzrostla nejméně o 25 procent. Zasažena byla celá severní hemisféra. O 10 procent se koncentrace CO zvýšila i nad Evropou. Uvolněné množství přibližně odpovídá množství emitovanému ve stejném období při lidských aktivitách na území USA. Oxid uhelnatý je jedovatý plyn vznikající zejména jako vedlejší produkt nedokonalého spalování fosilních paliv. Zpráva o výzkumu byla zveřejněna v odborném časopise Geophysical Research Letters.

Experti z výzkumného projektu CarboEurope zkoumali satelitní snímky evropské vegetace a měřili, kolik slunečního světla absorbovaly lesy a travní porosty. Z přírůstku biomasy se snažili zjistit, kolik uhlíku vegetace pohltila a kolik se jej vrátilo zpátky do atmosféry. Množství oxidu uhličitého (CO2) uvolněného při rekordních požárech v roce 2003 na jihu Evropy odhadli na 500 milionů tun. To dvojnásobně převyšuje veškeré průmyslové emise CO2 vyprodukované ve stejném časovém rozpětí v rámci celé Evropy.

S požáry souvisí i rychlejší zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší. V srpnu 2002 tato hodnota činila 371 částic na milion, v srpnu 2003 už to bylo 374 částic na milion. Rozdíl 3 částic v meziročním srovnání byl rekordní a způsobil nebývalý rozruch v odborných kruzích. Vědci začali diskutovat o oslabování uhlíkových propadů, což jsou místa, kde dochází k pohlcování skleníkových plynů. Těmito místy jsou především oceány a lesy. V té době platil předpoklad, že evropské ekosystémy pohlcují 7 až 12 procent emisí CO2. Jenomže dlouhodobá sucha nejenom že redukují schopnost vegetace absorbovat CO2, ale naopak z ní při požárech dělají významný zdroj tohoto plynu. V horkém létě roku 2003 se v celé Evropě snížil růst rostlin v průměru o 30 procent. Velké množství pohlceného CO2 z předchozích 4 let se vrátilo zpět do atmosféry. Tato situace neměla v novodobé historii obdoby. Vědci varovali, že se zvýšením frekvence výskytu suchých období se ekosystém mírného podnebného pásma změní ve významný zdroj CO2.

Vlna veder v roce 2003 si vyžádala odhadem 35 tisíc lidských životů. V roce 2005 nezvyklé sucho postihlo velkou část západní a jižní Evropy, zejména Španělsko, Portugalsko, Itálii, Francii a část Velké Británie. S rekordním suchem se potýkali i lidé, zvířata a rostliny ve Spojených státech. Největší problémy tam sucho způsobilo zemědělcům na Středozápadě. Sucho se nevynulo ani Číně a východní části Afriky. Na jižní polokouli se pak nejvíce projevilo v Austrálii, Brazílii a jižní Africe.

Počátkem září 2005 vědecký tým z Cranfieldské univerzity oznámil, že jen půda v Anglii uvolňuje každoročně zpět do ovzduší 4 miliony tun CO2.

Horká a suchá léta na severní polokouli od počátku 90. let 20. století snižují schopnost zeleně pohlcovat CO2. K tomuto závěru dospěli vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley. "Nadměrné teplo urychluje odumírání lesů," konstatovala profesorka Inez Fungová specializovaná na chemické procesy v atmosféře.
Vyschlá vodní nádrž Pejar u města Goulburn jihozápadně od Sydney v Austrálii na fotografii ze 14. června 2005.
Vyschlá vodní nádrž Pejar u města Goulburn jihozápadně od Sydney v Austrálii, 14.6.2005.

Vědci stále častěji poukazují na fakt, že se globální oteplování dostává do kritické fáze a rychle se blíží k bodu nenávratnosti. Realita posledních let vyvrátila optimistické prognózy některých klimatologů, kteří očekávali, že delší vegetační období a vyšší koncentrace CO2 v ovzduší podpoří rostliny k růstu a ty pak budou skleníkový plyn pohlcovat. "Dá se očekávat, že se lesy aklimatizují, pokud bude v Evropě průměrná teplota stoupat pozvolna," řekl Dennis Baldocchi z Kalifornské univerzity. "Opakování extrémních teplot by však mohlo mít pro lesy zhoubné až fatální důsledky."

Prognózy nejsou příznivé. Sucho a vysoké teploty se budou stupňovat. Na celé planetě budou přibývat lesní požáry, které už nebudou vyjímkou jako kdysi, ale stanou se běžnou součástí letních měsíců. A skleníkový efekt ještě více zesílí. Je to uzavřený kruh se všemi tragickými důsledky a postihy pro přírodu i člověka.

Satelitní snímek dokumentuje požáry na Aljašce 27. července 2005
Satelitní snímek z 27. července 2005 dokumentuje požáry na Aljašce v USA. Ohniska požárů jsou vyznačena červenými body. Nad celou oblastí se vznáší hustá kouřová clona.


Satelitní snímek z 22. srpna 2005 zachycuje řádění ohnivého živlu v Portugalsku.
Satelitní snímek z 22. srpna 2005 zachycuje řádění ohnivého živlu v Portugalsku. Od jara 2005 spalovaly portugalské lesy desítky mohutných požárů. Během léta shořelo 286 tisíc hektarů lesa a zemědělské půdy.


Zdroje:
- CBC (29.07.2005, NCAR Analysis Shows Widespread Pollution from 2004 Wildfires)
- NCAR (29.07.2005, NCAR Analysis Shows Widespread Pollution from 2004 Wildfires)
- EurekAlert! (03.08.2005, Drought bumps up global thermostat)
- EcoMonitor (23.09.2005, Guardian: Letní vedra přispívají ke globálnímu oteplování)
- Guardian (22.09.2005, Killer heatwave may have fuelled global warming)
- NASA (27.07.2005, Fires Across Alaska)
- NASA (22.08.2005, Fires in Portugal)
- Geophysical Research Letters
- CarboEurope
- University of California, Berkeley
- Cranfield University




Jaký z vlivů je podle Vás nejvíce odpovědný za současný průběh klimatických změn?

Lidská činnost (emise skleníkových plynů, kácení pralesů) (hlasů: 1550)

(50.60 %)

Přírodní faktory (přirozený vývoj klimatu, sluneční aktivita) (hlasů: 1136)

(37.09 %)

Obojí zhruba stejně (hlasů: 377)

(12.31 %)



Celkový počet hlasů: 3063


 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (1 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 64 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,88 °C (1-8/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,423 miliardy (9/2017)

Index cen potravin FAO
176,6 bodů (8/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2475x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 21.04.2017 - 2452x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 05.09.2017 - 1662x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1476x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1278x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 989x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017