Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 21. 08. 2017, svátek má Johana citát pro dnešní den: Kdo chce pohnout světem, ať hne nejdřív sám sebou.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Klimatické změny a boj o nerostné suroviny v Arktidě
Rubrika: Tání ledu a ledovců (17.08.2005, 10945 přečtení)

Zaslepená chtivost politických vůdců nezná mezí. Místo toho, aby se angažovali v úsilí o zmírnění devastace životního prostředí a připravili občany na nevyhnutelné následky klimatických změn, zaměřují svou pozornost na Arktidu, odkud by rádi pro sebe ukořistili vše, co se ukořistit dá. Američané, Kanaďané, Dánové, Rusové, Norové i další národy v regionu se pustili do otevřeného boje o zdroje nerostných surovin za polárním kruhem.
Na arktické nerostné bohatství se dělají zálusk mnohé národy. "Sledujeme zvýšený zájem o nerostné bohatství Arktidy, zejména v souvislosti s globálním oteplováním, které oblast zpřístupní. Arktida by se mohla stát novodobým Divokým Západem," vyjádřila své obavy Samantha Smithová, ředitelka arktického programu Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).

Za posledních 20 let se ledová krusta kolem severního pólu ztenčila o 46 procent. Letošní výzkum vědců z Cambridgské univerzity zaznamenal zásadní změny v cirkulaci mořských proudů u grónského pobřeží a za pravděpodobnou označil možnost, že akcelerující oteplení by mohlo arktický ledový příkrov rozpustit kompletně už do roku 2020.

Politické reprezentace se rozhodly přehlížet katastrofální důsledky nastávajících změn a zabývají se plány, jak pro sebe urvat co největší díl nově zpřístupněné krajiny. Jejich lačnost roste úměrně tomu, jak rychle se rozpadá ledová bariéra na severu Grónska. Není za tím třeba hledat nic složitého. Po zhroucení ledovců se nedočkavým těžařům otevře přístupová cesta k ložiskům ropy. V současné době se naplno rozhořela studená válka o jeden malý, zdánlivě bezvýznamný ostrůvek nacházející se v úžině mezi Kanadou a Grónskem. Grónsko, jak známo, je poloautonomním územím Dánského království.

Hansův ostrov na fotografii z 1. srpna 2003. O Hansův ostrov s rozlohou 1,3 kilometru čverečních se Kanada s Dánskem přetahují už 30 let. Ostrov byl pojmenován po polárním výzkumníkovi Hansi Hendrikovi někdy mezi lety 1871 a 1873. V roce 1984 tam dánský ministr Tom Hoeyem osobně přiletěl vyvěsit vlajku své země. Dánové tak učinili ještě několikrát znovu a to v roce 1988, 1995, 2002 a 2003. Letos v červenci se na ostrov vypravili kanadští vojáci. 20. července ho demonstrativně navštívil kanadský ministr obrany Bill Graham. Na místě byla vyvěšena kanadská vlajka a uskladněny zásoby whisky. Dánská strana na to reagovala důraznou protestní nótou. 4. srpna byla do oblasti vyslána vojenská loď s cílem prosadit dánskou svrchovanou moc nad sporným územím.

V září by mělo začít vyjednávání obou stran a v případě, že nedojde k dohodě, bude spor podstoupen Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.

Hansův ostrov: Dánové vyvěsili svou vlajku 13. srpna 2002, Kanaďané udělali totéž 13. července 2005. Jak ve svém článku v Hospodářských novinách připomíná Jiří Sládek, bitva se rozhořela také na internetu. Zaměstnanci dánského ministerstva zahraničí aktualizovali své webové stránky a všem návštěvníkům kladou sugestivní otázku: "Zní snad jméno Hans kanadsky? Dánské jméno, dánský ostrov." Kanaďané regovali objednávkou reklamního sdělení ve vyhledávači Google: "Hansův ostrov je kanadský." Kanadští novináři v humorné nadsázce navrhli zřídit na ostrově občerstvení. "Jako výraz dobré vůle směrem k dánskému lidu umožníme naší kavárně prodej dánského pečiva," dodal mluvčí kanadského ministerstva zahraničí Reynald Doiron.

Dánové nejsou žádní troškaři. Za své vlastnictví považují i geografický severní pól. Ministerstvo vědy dokonce vyslalo k pólu expedici, která by toto tvrzení měla prokázat. Pól se prý nachází nad šelfem, jež je pokračováním grónské pevniny. Odvolávají se na konvenci OSN o nároku přímořských států na nerostné bohatství v okruhu 200 námořních mil (370,4 kilometru). Experti se domnívají, že vědecký výzkum bude trvat celé roky. Jenomže Kanada a ostatní státy nehodlají čekat. Předpokládaná ložiska ropy a zemního plynu jsou příliš lákavá.

Strategický význam Arktidy nenechává klidným ani Američany. Největší pozornost se upírá k Severozápadnímu průjezdu, který se po rozpuštění ledovců stane klíčovým místem pro lodní dopravu. Zástupci USA přehodnotili své postoje a začali tvrdit, že Severozápadní průjezd jsou mezinárodní vody. Až dosud přitom podporovali kanadské stanovisko, že lokalita patří výhradně jim. Do konfliktu se vložilo také Rusko, které si dělá zálusk na více než polovinu Arktidy. Ruské ropné firmy se netají svým záměrem zahájit testovací vrty u Špicberských ostrovů, přestože narážejí na zoufalá varování ekologů, že tím naruší cenný ekosystém a ohrozí mnoho vymírajících druhů zvířat a rostlin.

Všem realisticky uvažujícím jedincům musí být jasné, že křehký přírodní systém Arktidy je neúnosně rozbujelou a konzumní lidskou společností odsouzen k záhubě. Těžba ropy ve vysokých zeměpisných šířkách je zatím záležitostí velice drahou a složitou. Změna klimatických podmínek dává ropným koncernům naději. Je to naděje doufající v další zisky a neměnnost současného přístupu k životnímu prostředí. Naděje jiných lidí může být odlišná. Já osobně věřím, že klimatické změny budou razantní a způsobí rozpad civilizačních struktur. Člověk bude přinucen hledat jiný model společenského fungování a možná konečně i zjistí, jak žít prostý a přitom smysluplný život na této planetě.


Zdroje:
- iHNed.cz (17.08.2005, Kanaďané bojují s Dány o arktickou ropu)
- Lidové noviny (01.10.2004, Dánsko zřejmě vznese nárok na severní pól)
- Independent (10.11.2004, Arctic Thaw May Open Ship Lanes, But Risks High)
- WWF (26.04.2004, Spitsbergen polar bears at risk from oil drilling)
- Wikipedia (Hans Island)
- Ekolist (30.08.2005, AFP: Oteplování v Arktidě slibuje rozkvět ropného průmyslu)
- BBC Czech (21.08.2005, Ztratí oteplováním Kanada vliv nad severními vodami?)
- Ekolist (29.04.2004, BBC: Norsko hledá nová místa pro těžbu ropy v Arktidě)




Související články:
Začátkem března bylo dosaženo rekordně nízké maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě a rekordně nízké minimum rozlohy mořského ledu v Antarktidě 26.03.2017
Rozloha ledu v Arktidě byla v únoru nejnižší od začátku sledování 06.03.2017
Rozloha mořského ledu v Arktidě byla v lednu rekordně nízká 07.02.2017
Rozloha mořského ledu v Arktidě i Antarktidě byla letos v listopadu nejnižší v historii 06.12.2016
V Arktidě potvrzeno letošní minimum rozlohy mořského ledu 4,14 mil. kilometrů čtverečních, v Antarktidě dosaženo maximum rozlohy už v srpnu 12.10.2016
Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla letos na druhé nejnižší minimum v historii 17.09.2016
Rozloha mořského ledu v Arktidě byla v květnu nejnižší od začátku satelitního sledování v roce 1979 16.06.2016
Rozloha mořského ledu v Arktidě klesá letos rekordním tempem 24.05.2016
Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla na letošní minimum 16.09.2015
Letošní maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě nastalo 25. února, ledu bylo rekordně málo 20.03.2015
Rozloha mořského ledu na severní polokouli poklesla na letošní minimum, v Antarktidě je tomu naopak, padl tam i rekord 24.09.2014
V Arktidě bylo dosaženo nejnižší letošní rozlohy mořského ledu 22.09.2013
Rozloha mořského ledu v Arktidě klesla na nové rekordní minimum 20.09.2012
Rekordní úbytek mořského ledu v Arktidě 08.09.2012
Rozloha mořského ledu v Arktidě dosáhla letošního minima 14.09.2011
Rozloha mořského ledu v Arktidě klesá, padne nový rekord? 07.09.2011
Rekordně dlouhé období tání v Grónsku 26.02.2011
Arktidu v lednu pokrývalo nejméně mořského ledu v historii měření 24.02.2011
Arktida se prudce otepluje 27.10.2010
Rozloha mořského ledu v Arktidě dosáhla 19. září letošního minima 01.10.2010
Co nového v Arktidě, stav mořského ledu a satelitní fotografie ledovců 29.08.2010
Od ledovce Jakobshavn v Grónsku se oddělil kus ledu velký sedm kilometrů čtverečních 12.07.2010
Rychlé tání arktického ledu odstartovalo nevratné změny podnebí 14.06.2010
Letošní maximum rozhlohy mořského ledu v Arktidě - 15,25 mil. km2 14.04.2010
Rozloha mořského ledu v Arktidě v roce 2009 09.12.2009
Grónský příkrov ztrácí kvůli oteplování 273 miliard tun vody za rok 17.11.2009
Za posledních pět let roztály na pevninách více než dva bilióny tun ledu 17.12.2008
Ledu v Arktidě začalo přibývat, jednoletého ledu je více než loni 27.09.2008
WWF: Objem mořského ledu v Arktidě byl letos nejmenší v historii 23.09.2008
Plocha mořského ledu v Arktidě dosáhla minima - 4,52 milionů km2 16.09.2008
V srpnu se v Arktidě rozpustilo rekordní množství mořského ledu 06.09.2008
Rozloha šelfových ledovců v Kanadě se snížila o čtvrtinu 03.09.2008
Tání ledovců v Grónsku 30.08.2008
Mořský led v Arktidě, stav k 26. srpnu 2008 28.08.2008
Mořský led v Arktidě, stav k 24. srpnu 2008 26.08.2008
Zalednění Arktidy rychle mizí, možná padne nový rekord 20.08.2008
Tání mořského ledu v Arktidě otevřelo Severozápadní cestu 13.08.2008
NSIDC: Rozloha mořského ledu v Arktidě v červenci 2008 05.08.2008
Od Ward Huntova šelfového ledovce v Kanadě se oddělily dvě obří kry 31.07.2008
Tempo tání mořského ledu zaostává za loňskem, rekord asi nepadne 16.07.2008
Serreze: Arktida by mohla zůstat bez ledu už letos, je to 50 na 50 27.06.2008
Tání arktického ledu je rychlejší než loni, zřejmě padne další rekord 21.06.2008
Úbytek mořského ledu v Arktidě zvyšuje riziko rozmrzání permafrostu 16.06.2008
NSIDC: Rozloha mořského ledu v Arktidě v květnu 2008 10.06.2008
Mořský led v Arktidě je už příliš křehký, aby odolal slunečnému počasí 28.04.2008
V Arktidě mizí trvalý led 19.03.2008
Přenos tepla v atmosféře urychluje oteplování Arktidy 08.01.2008
Teplo z nitra země urychluje tání ledu v Grónsku 28.12.2007
Nové poznatky o tání grónských ledovců v první polovině 20. století 26.12.2007
Led v Arktidě roztaje do roku 2013, kritický bod byl překročen 14.12.2007
Grónský ledový příkrov taje nečekaně velkou rychlostí 18.10.2007
Úbytek mořského ledu se zastavil, minimum je 4,13 mil. km2 26.09.2007
Mořský led v Arktidě má rozlohu 4,14 milionů km2 18.09.2007
Ledový pokryv Arktidy se zmenšil na 4,24 milionů km2 11.09.2007
Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla na 4,42 milionů km2 05.09.2007
Rozloha ledu v Arktidě se propadá na nové historické minimum 13.08.2007
Počítačové modely selhaly, led v Arktidě mizí šokující rychlostí 21.07.2007
Teplá zima v Arktidě zabránila tvorbě ledu 07.04.2007
Tání ledu Arktidě už zřejmě překročilo kritickou hranici 18.03.2007
NASA: Grónský ledový příkrov se zmenšuje o 113 km3 za rok 08.02.2007
V Arktidě se rozpadl velký šelfový ledovec 18.01.2007
Abnormální srpnové počasí narušilo ledový příkrov v Arktidě 21.09.2006
Masivní tání trvalého ledu v Arktidě - 14 procent za rok 21.09.2006
Ledovce v Grónsku tají rekordní rychlostí, Evropa se ochladí 13.08.2006
Tání arktických ledovců nebezpečně zrychluje 10.04.2006
Globální oteplování zvyšuje počet zemětřesení v Grónsku 02.04.2006
Tání grónských ledovců je rychlé, oceány stoupají 22.02.2006
Grónské ledovce odtávají, hladiny moří se zvednou 12.12.2005
Oteplování Arktidy je nezvratné 03.10.2005
V Arktidě se po 3 tisíciletích rozlomil největší šelfový ledovec 24.09.2003

 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (0 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 56 (25 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,91 °C (1-12/2015)
0,95 °C (1-12/2016)
0,91 °C (1-6/2017)  

Koncentrace CO2
402,30 ppm (4/2016)
404,85 ppm (4/2017)

Lidská populace
7,4 miliardy (7/2017)

Index cen potravin FAO
175,2 bodů (6/2017)

  Nejčtenější články
» 21.04.2017 - 2186x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 05.03.2017 - 2185x
Teplotní rekordy v ČR 4.3.2017 (číst článek)


» 06.03.2017 - 2076x
Rozloha mořského ledu v Antarktidě je nejnižší v novodobé historii (číst článek)


» 26.03.2017 - 1690x
Začátkem března bylo dosaženo rekordně nízké maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě a rekordně nízké minimum rozlohy mořského ledu v Antarktidě (číst článek)


» 21.03.2017 - 1562x
Globální teplota v prvních dvou měsících roku 2017 byla druhá nejvyšší v historii (číst článek)


» 25.04.2017 - 1261x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017