Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 28. 05. 2017, svátek má Vilém citát pro dnešní den: Blažený ten, kdo stojí na počátku.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Tři soutěsky - symbol čínské megalománie
Rubrika: Neekologická politika (03.07.2005, 37120 přečtení)

Největší přehrada světa se nachází v Číně. Nazývá se "Tři soutěsky" (čínsky San-sia, anglicky Three Gorges) a byla vybudována na středním toku Dlouhé řeky (Jang-c'-ťiang). Stavba byla zahájena v prosinci 1994, dokončena byla v červnu 2003. Celkové investice na realizaci projektu dosahují více než 24 miliard dolarů (593 miliard korun), ale podle neoficiálních údajů může být skutečná částka až trojnásobně vyšší. Součástí stavby je hydroelektrárna s 26 generátory s ročním výkonem kolem 18.200 megawattů. Tím by měla být pokryta až jedna desetina celkové spotřeby energie v zemi. Přehradní hráz gigantické vodní nádrže je 2.309 metrů dlouhá a 181 metrů vysoká. Postupně vytváří jezero o délce 640 kilometrů a hloubce 170 metrů. Voda už pohltila desítky měst a stovky vesnic. Pod hladinou zmizela i cenná archeologická naleziště. Vystěhovány byly více než dva miliony lidí. Ekologické škody jsou obrovské.
Největší přehrada světa. Velkolepé dílo nebo ekologická katastrofa? Čínská vláda považuje Tři soutěsky za velkolepé dílo, ochránci životního prostředí mají jiný názor. Jak ve své loňské zprávě upozornil Světový fond na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF), monument ohrožuje existenci některých vzácných živočichů, například sladkovodního delfína bílého, jež se vyskytuje pouze na Dlouhé řece a jehož početní stav se odhaduje na posledních třináct kusů. Nádherná příroda v okolí vápencových kaňonů, která po dlouhá staletí sloužila jako zdroj inspirace pro básníky a malíře, byla zničena. Vzácný ekosystém v oblasti byl necitlivými zásahy vážně narušen a výrazně se začaly měnit i regionální klimatické podmínky.

Na celém toku řeky se v současné době staví nebo plánuje výstavba dalších 46 velkých přehrad, což Čína považuje za prestižní záležitost. Kromě zajištění potřebněho množství elektrické energie chce čínské vedení svým budovatelským úsilím dokázat nadvládu člověka nad přírodou.

Největší přehrada světa. Velkolepé dílo nebo ekologická katastrofa? Domnělé zkrocení přírody se ukázalo v poněkud jiném světle při záplavách v září 2004. Přívalové deště zvedly průtok na Dlouhé řece na nejvyšší hodnotu za posledních 100 let. Evakuovány byly statisíce lidí, bylo zničeno 130 tisíc domů a stovky lidí zemřely. Na přehradě Tři soutěsky byl vyhlášen stav pohotovosti a veřejnost byla ubezpečována, že hráz nápor vody vydrží. Odpovědní funkcionáři nicméně připustili, že pokud by hladina ještě chvíli stoupala, situace by se vymkla kontrole a další statisíce lidí pod přehradou by bylo nutné evakuovat. Nebýt přehrady, počet potenciálně evakuovaných by byl mnohonásobně nižší. Úřady přikročily k preventivním opatřením a varovaly obyvatele, aby se připravili na opuštění svých domovů. To poněkud koliduje s tvrzením, že jednou z hlavních funkcí díla je potlačení škod způsobených záplavami.

Někteří vědci zpochybnili odolnost hráze proti zemětřesení nebo sesuvům půdy. Následky případného protržení nádrže s 40 miliardami krychlových metrů vody si lze jen těžko představit.

V roce 2003 objevili inspektoři v přehradě zhruba 80 trhlin. "Pokud voda nateče do těchto štěrbin, mohlo by to mít negativní důsledky, takže je teď pečlivě utěsňujeme," prohlásil tehdy vedoucí inspekčního týmu Pchan Ťia-čung.

Stavební šílenství čínských megalomanů považuje mnoho lidí za katastrofu. Odborníci upozornili, že dílo bude zadržovat splašky a průmyslový odpad. Profesor Fan Siao připomíná, že na na přítocích Dlouhé řeky se staví dalších 200 přehrad. "Vezměte si například tuto přehradu," říká na adresu jedné ze staveb v přilehlém údolí. "Protože výše proti proudu pokáceli všechny lesy, řeka je plná bahna a různých nánosů. A to všechno zůstane v nádrži, ani ne za sto let ji přitom nánosy zcela zaplní. A co budeme dělat potom?" ptá se profesor.

Ekologičtí experti apelují, že v příštích desetiletích začne Jang-c'-ťiang vysychat podobně jako Žlutá řeka (Chuang-Che). To však nadšeným budovatelům ve vedení čínského státu nebrání připravovat projekt na převedení části vody mezi oběma řekami. V horním toku Dlouhé řeky vznikne podle plánu 300 metrů vysoká hráz, z níž bude systémem tunelů, kanálů a čerpacích stanic proudit voda do několik stovek kilometrů vzdálené Žluté řeky. Kritici varovali, že s poklesem hladiny začne klesat i úroveň spodních vod v okolí a sníží se samočistící schopnost řeky. Jenomže akutní nedostatek vody už mění čvrtinu čínského území v poušť a dolní tok Chuang-Che každoročně vysychá, takže kritické hlasy nebudou pravděpodobně vyslyšeny.

Ilustrační grafiku čínské přehrady Tři soutěsky si můžete prohlédnout zde.


Satelitní fotografie přehrady Tři soutěsky. Mapa Číny s vyznačenou pozicí přehrady Tři soutěsky.

Satelitní snímek a mapa s vyznačenou pozicí přehrady Tři soutěsky.


Při odklonu toku museli dělníci vyhloubit v tvrdém žulovém podloží dvě stě metrů hluboké nové koryto Celkové investice na realizaci projektu dosahují více než 24 miliard dolarů.

Voda byla dočasně odvedena kanálem vybudovaným v roce 1997. Při odklonu toku museli
dělníci vyhloubit v tvrdém žulovém podloží dvě stě metrů hluboké nové koryto.



Na výstavbu hráze se spotřebovalo 27,15 milionu kubických metrů cementu a 281 tisíc tun kovu. Systém pěti plavebních komor je největší na světě.

Na výstavbu hráze se spotřebovalo 27,15 milionu kubických metrů cementu a 281 tisíc tun
kovu. Systém pěti plavebních komor je největší na světě.



Hlavní hráz je 1,5 kilometru dlouhá, 181 metrů vysoká a 126 metrů široká. Nádrž pojme téměř 40 miliard krychlových metrů vody, která zaplavuje oblast o rozloze více než 1 tisíc čtverečních kilometrů.

Hlavní hráz je 1,5 kilometru dlouhá, 181 metrů vysoká a 126 metrů široká. Pojme téměř 40
miliard krychlových metrů vody. Vzniklé jezero zaplavuje oblast o rozloze více než 1 tisíc
čtverečních kilometrů.



Zpracováno podle:
- EkoList (29.06.2005, Čínské Tři soutěsky jsou největší i nejrozporuplnější přehradou)
- Novinky (08.09.2004, Záplavy v Číně: pohotovost na největší přehradě)
- Novinky (13.06.2003, V hrázi Tří soutěsek vzniklo 80 trhlin)
- Tiscali (12.06.2003, Čínská přehrada má údajně trhliny)
- EnviWeb (24.06.2004, Stavba přehrad na řece Jang-c'-ťiang je ekologickou hrozbou)
- BBC Czech (11.03.2005, Čína buduje gigantické přehrady)
- 100+1 zahraniční zajímavost (07.04.2003, č. 7/2003, Tři soutěsky)
- 100+1 zahraniční zajímavost (12.04.2005, č. 7/2005, Oloupené řeky)


Další zdroje:
- Finanční noviny (29.06.2005, Graf: Tři soutěsky)
- Pozemní stavitelství (08.03.2004, Gigantická hydroelektrárna Tři soutěsky v Číně)
- WWF (06.04.2005, Working with nature)
- WWF (22.06.2004, New dams are threatening the world’s largest rivers)






 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (3 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 37 (26 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,95 °C (1-4/2017)  

Koncentrace CO2
401,60 ppm (2/2016)
404,35 ppm (2/2017)

Lidská populace
7,392 miliardy (5/2017)

Index cen potravin FAO
168,0 bodů (4/2017)


ISS HD Earth Viewing
  Nejčtenější články
» 06.12.2016 - 2644x
Rozloha mořského ledu v Arktidě i Antarktidě byla letos v listopadu nejnižší v historii (číst článek)


» 05.03.2017 - 1698x
Teplotní rekordy v ČR 4.3.2017 (číst článek)


» 06.03.2017 - 1639x
Rozloha mořského ledu v Antarktidě je nejnižší v novodobé historii (číst článek)


» 07.02.2017 - 1438x
Rozloha mořského ledu v Arktidě byla v lednu rekordně nízká (číst článek)


» 19.01.2017 - 1182x
Rok 2016 byl nejteplejším rokem v historii měření (číst článek)


» 08.02.2017 - 847x
16. ročník Festivalu ProTibet v Ostravě (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017