Pod dohledem britských expertů se na pokusném poli samovolně zkřížila GM řepka olejka (Brassica napus) se svou vzdálenou příbuznou hořčicí rolní (Sinapis arvensis). Včely a vítr přenášejí pyl z květu na květ a nerozlišují přitom mezi plevelem a hospodářskou plodinou. Zákonitě tak dochází k tomu, že se plevelné rostliny dostávají do kontaktu s pylem GM řepky. Existuje sice velmi malá ale přesto reálná pravděpodobnost vzniku superplevele vzdorujícího všem běžným typům herbicidů.

"Stačí jediná taková rostlinka v milionu. Jakmile už se jednou objeví, má obrovskou výhodu proti přirozeným druhům rostlin. Tento proces se nazývá přírodní selekce. Vyhrává v něm ten nejsilnější a taková rostlina se pak nejlépe množí," prohlásil jeden z výzkumníků genetik Brian Johnson. Zmutovaná hořčice byla podle Johnsona "obrovská a měla hodně květů". Semínka tohoto hybridního plevele mohou v půdě přežít i 20 nebo 30 let a vzhledem ke své mimořádné odolnosti vůči chemikáliím nebude možné se jich žádným způsobe zbavit. V tomto případě je ovšem nutné poznamenat, že zkoumaná semínka nebyla schopná růstu. Stejnou odolnost proti herbicidům vykázal i další druhově příbuzný plevel rostoucí na stejném poli - divoký tuřín.

I přes učiněná zjištění považuje většina autorů studie riziko nežadoucího transferu genů za zanedbatelné a dopad na životní prostředí tak podle nich není významný. Podobné testy francouzských vědců nicméně působí odlišným dojmem. Při odhadu rizika vzniku odolných plevelů vysadili do kukuřičného pole jedinou rostlinku merlíku bílého. Za čtyři roky se plevel rozmnožil na 103 tisíc rostlin. Už před dvěma roky vědci z anglické Univerzity v Readingu varovali před pěstováním GM rostlin, protože způsobují nežádoucí změny v ekosystému. Smutné zkušenosti z praxe mají v tomto směru zemědělci v Kanadě. Místo očekávaného zvýšení produkce po zahájení pěstování GM plodin se stal pravý opak. Pole zamořily superplevele odolné proti třem druhům herbicidů.

Badatelé z Centra pro ekologii a hydrologii v březnu tohoto roku informovali o výsledcích výzkumu vlivu pěstování GMO na ekosystém. "Zjistili jsme, že geneticky upravené rostliny mají špatný vliv na životní prostředí a na jeho rovnováhu," shrnul tehdy výsledky výzkumu šéf vědeckého týmu Les Firbank (více zde).

"Byla jsem šokována, když jsem si studii přečetla," komentovala nejnovější zprávu Emily Diamondová z mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země (Friends of the Earth, FoE). "Stalo se přesně to, o čem nás ujišťovali, že je nemožné... To je přesně ten důvod, proč například Francie a Řecko zakázaly dovoz geneticky modifikované řepky."

Jedním z hlavních cílů moderního genetického inženýrství je zvýšení odolnosti užitkových plodin vůči herbicidům. Při aplikaci chemických postřiků jsou pak teoreticky hubeny pouze plevelné rostliny. Jenomže s postupujícím časem a každým dalším postřikem herbicidů se odolnost plevele zvyšuje, až se nakonec stane zcela imunním. Zemědělci na rezistenci reagují zvyšováním dávek používaných herbicidů, čímž neúměrně zatěžují životní prostředí.


Zdroje:
- Lidové noviny (28.07.2005, Superplevel ohrožuje farmáře)
- CEH (26.07.2005, Monitoring movement of herbicide resistant genes from farm-scale evaluation...)
- DEFRA (18.07.2005, Monitoring movement of herbicide resistant genes from farm-scale...)
- DEFRA (30.07.2005, Monitoring movement of herbicide resistant genes from farm-scale..., pdf)
- BBC News (25.07.2005, Scientists play down 'superweed' )
- Britské listy (23.06.2003, "Superplevel" zpochybňuje budoucnost geneticky modifikovaných plodin)
- FoE (Friends of the Earth)