Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 16. 01. 2018, svátek má Ctirad citát pro dnešní den: Růže se přátelí s trny.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Svět bez ropy - svět bez jídla
Rubrika: Ropný zlom (07.06.2005, 12539 přečtení)

Ropná krize je na dohled. Ceny ropy dlouhodobě rostou, ale ekonomický dopad zatím nebyl natolik výrazný, aby ohrozil hospodářský růst nebo dokonce fungování celé společnosti. Tato situace však už příliš dlouho nepotrvá. Oil Peak neboli vyvrcholení těžby ropy je otázkou několika málo let. Energetik a geolog Dale Allen Pfeiffer se v americkém časopise "From The Wilderness" zamyslel nad významem neodvratného poklesu těžby fosilních paliv pro současnou zemědělskou produkci.
Jaká budoucnost nás ve světě bez ropy čeká? Asi nikdo nepochybuje o tom, že neustále se zvyšující lidská populace spotřebovává obrovské množství potravin. Ne všichni si ale uvědomují, že bez intenzivní industrializované zemědělské výroby by nebylo možné současný vysoký počet lidí uživit. A právě zde se před námi vynořuje problém, jehož důsledky si v této chvíli dokáže jen těžko někdo představit. Vysoká produkce základních plodin je podmíněna neustálým přísunem fosilních paliv. Bez splnění této podmínky by nebylo možné nasytit více než 6,32 miliardy lidí, kteří na počátku 21. století obývají tuto planetu. Jenomže na základě všech realistických prognóz začne produkce ropy v blízké budoucnosti klesat. Lze tudíž očekávat jediné: začne klesat také zemědělská výroba. A to natolik razantně, že už v příštím desetiletí nebude prakticky možné uživit více než 2 miliardy osob.

Až do začátku průmyslové revoluce byla veškerá potrava na Zemi získávána ze slunce prostřednictvím fotosyntézy. Konzumace rostlin i živočichů byla závislá na sluneční energii. Tím, jak rostl počet obyvatel, rostla i poptávka po potravinách. Lidé rozšiřovali plochu obdělávané půdy a přivlastňovali si tak stále více a více sluneční energie. Došlo to tak daleko, že se 40 procent fotosyntetických procesů na povrchu planety dostalo pod kontrolu lidí. Člověk obsadil všechny hodnotné pozemky. Tím byl zbytek přírody odsouzen k živoření. Také proto je zemědělství považováno za hlavní přičinu vymírání druhů a rozpadu celého ekosystému.

Během industrializace zemědělství se přísun energie do této oblasti lidské činnosti zvýšil padesátinásobně. Lidé začali používat umělá hnojiva (zemní plyn), pesticidy (ropa), mechanizaci a zavlažování (k pohonu jsou rovněž zapotřebí fosilní paliva). To společně s vyšlechtěním hybridních odrůd rostlin zvýšilo produkci zrní celosvětově o 250 procent. Mezi roky 1945 a 1994 se množství energie vložené do zemědělské výroby zčtyřnásobilo. Úroda nicméně vzrostla jen trojnásobně. Přestože vklady energie neustále rostou, úroda se už dále nezvyšuje. Bylo dosaženo maximální výtěžnosti. Postupné vyčerpávání půdy, nutnost ochrany před škůdci a zvýšené energetické náklady na zavlažování vedou naopak k tomu, že do zemědělství je odváděno stále více energie, aby byla zachována alespoň stávající úroveň výroby.

Energie mizející v potravinovém systému je desetkrát větší, než energie produkovaná ve formě potravin. V USA a dalších průmyslových zemích je dnes 90 procent energie získáváno z fosilních paliv. Za posledních čtyřicet let vzrostlo využití fosilních paliv dvacetinásobně. Američané spotřebují dvacetkrát až třicetkrát více fosilní energie na hlavu než lidé v rozvojových zemích. Zemědělství je přímo zodpovědné za 17 procent veškeré spotřeby energie. Energie mizející v potravinovém systému je desetkrát větší, než energie produkovaná ve formě potravin. Tento nepoměr je možný pouze využitím neobnovitelných fosilních paliv. K nakrmení jediného obyvatele USA je tak každoročně vynakládáno 1.500 litrů ropného ekvivalentu. Lze to shrnout prostým konstatováním: "Jíme ropu a zemní plyn."

Současný vrchol světové těžby ropy bude bez nejmenších pochybností znamenat katastrofu. Existuje několik možností, co lze udělat alespoň pro zmírnění tragédie. Zemědělství by mělo projít důslednou reformou s cílem omezit energetické vstupy. Místo umělých hnojiv by měl být používán dobytčí hnůj, na který je doposud nahlíženo jako na odpad, přestože obsahuje až pětinásobně více živin než umělá hnojiva. Nejefektivnější by zřejmě bylo úplně odstranit maso z našeho jídelníčku.

I přes všechna výše uvedená opatření nebude udržitelný systém zemědělství schopen uživit více než jednu třetinu současné populace. Početní stav lidstva bude muset poklesnout zhruba o 68 procent z nynějších 6,32 na 2 miliardy osob. Už koncem tohoto desetiletí můžeme v případě naplnění nejhoršího scénáře očekávat prudký inflační růst cen potravin. A je docela dobře možné, že do druhé dekády 21. století vstoupí svět ve znamení všeobecného hladomoru, jaký lidstvo ještě nikdy ve své historii nezažilo. Zbývá nám několik posledních let pohodlného konzumního života. To, co přijde potom, se asi s představami většiny z nás ztotožňovat nebude.


Český překlad velmi zajímavého a obsáhlého článku Dale Allena Pfeiffera si můžete přečíst zde.


Zpracováno podle:
- Mojenoviny.cz (07.05.2005, Americký tisk: Jíme ropu a zemní plyn)
- biom.cz (22.05.2005, Jíme potraviny vyrobené z ropy)
- From The Wilderness (03.06.2004, Eating Fossil Fuels)

Další zdroje:
- Eclipse Now! (07.02.2005, Agriculture and Peak Oil)
- WM magazín (07.06.2005, V pozadí je ropa)
- Britské listy (23.01.2006, Všechno, co vám zatajují o ropné krizi)
- Britské listy (23.10.2005, Newyorská konference o ropném zlomu)
- Britské listy (15.08.2005, Scénáře ropného šoku - mediální odezva)
- Britské listy (03.08.2005, Scénáře ropného šoku)
- Britské listy (15.07.2005, Co přijde po ropě?)
- Britské listy (11.07.2005, Jíme ropu a zemní plyn)






Považujete obavy z blížícího se ropného zlomu za opodstatněné?

Ano (hlasů: 462)

(86.52 %)

Ne (hlasů: 57)

(10.67 %)

Nevím (hlasů: 15)

(2.81 %)



Celkový počet hlasů: 534


 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (7 příspěvků, číst vše, přidat)




  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2017: 104 (28 %)
2018: 7 (44 %)  

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
403,66 ppm (10/2016)
405,46 ppm (10/2017)

Lidská populace
7,447 miliardy (1/2018)

Index cen potravin FAO
169,8 bodů (12/2017)

ENSO
La Niña (SOI: -0,1)
(12/2017)
  Nejčtenější články
» 08.11.2017 - 3367x
Rozloha mořského ledu v Antarktidě dosáhla letos dvou vrcholů (číst článek)


» 05.09.2017 - 2138x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 09.09.2017 - 1715x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 22.10.2017 - 1621x
Teplotní odchylka za tři čtvrtiny roku 2017 je druhá nejvyšší od roku 1880, jako celek bude rok 2017 asi až třetí v pořadí (číst článek)


» 19.09.2017 - 1511x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


» 20.09.2017 - 1489x
V Arktidě poklesla 13. září rozloha mořského ledu na letošní minimum (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017