Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 23. 10. 2017, svátek má Teodor citát pro dnešní den: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
El Niňo - dárek na věčné časy?
Rubrika: Klimatické anomálie (26.06.2005, 11161 přečtení)

Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Cruz (University of California, Santa Cruz, UCSC) dospěli na základě analýzy vzorků z tichomořského dna k přesvědčení, že klimatická anomálie El Niňo byla v pliocénu (5,3 až 1,7 milionů let př.n.l) trvalým jevem. El Niňo ovlivňoval podnebný systém na konci mladších třetihor nepřetržitě více než 3,5 miliónu let. Nejnovější poznatky vzbuzují obavy, že by i nynější globální oteplování mohlo mít stejný efekt. Studie byla prezentována v časopise Science.
Změny teploty vody při působení jevu El-Niňo (listopad 97) a La-Niňa (únor 99). Michael Wara, Christina Ravelo a Margaret Delaney z UCSC prozkoumali tisíc vzorků usazenin vyzvednutých z 400 míst oceánského dna po obou stranách Pacifiku. Soustředili se na rozbor mikroskopických schránek mořských prvoků - dírkonošců (foraminifera). Podle poměru hořčíku a vápníku ve schránkách těchto živočichů mohli určit teplotu vody v době, kdy žili.

Poznatky badatelského týmu naznačují, že pokud se globální teploty zvednou nad kritickou hranici, klimatický systém dozná zásadních změn. Podnebí se nám může zdát stabilní, ale to platí pouze v určitém rozsahu teplot, vysvětlil Wara. Současné počítačové modely nejsou dostatečně propracované, takže není možné říci, kde se onen zlomový bod nachází. Jisté je jen to, že se anomálie zvaná El Niňo stane od jisté fáze oteplení permanentní součástí klimatu.

"A dnes už víme, že El Niňo má dalekosáhlé globální klimatické důsledky," řekl Michael Wara, jehož velice znepokojuje benevolence, s jakou lidé přistupují k vypouštění skleníkových plynů do atmosféry. Považuje to za experiment, který nemusí pro lidstvo skončit zrovna nejlépe.


Popis fenoménu El Niňo

El Niňo vzniká díky interakci větrných proudů v atmosféře a hladinou moře. Za normálních podmínek se v západním Pacifiku nacházejí oblasti teplé vody. Silné pasáty vanou od východu na západ a ženou povrchové vody Tichého oceánu směrem k Indonésii. Tam se vzdušné poudění obrací a ve větší výšce se vrací zpět. Tento jev způsobuje stoupání hlubokých a chladných vod k hladině u amerického pobřeží (Humboldtův proud). Živiny z mořského dna se neustálým přečerpáváním dostávají k povrchu a tím udržují při životě obrovské populace ryb. Koloběhy vzduchu a vody se vzájemně doplňují.

Jenomže čas od času na západ vanoucí větry slábnou, čímž se cirkulace hlubokých vod zpomalí. Rozdíly v teplotách se začnou vyrovnávat. Menší teplotní rozdíly ještě více oslabí vzdušné proudy, jejichž hnací motor spočívá právě v rozdílech atmosférického tlaku a teplot mezi východem a západem. Následují dramatické změny v proudění vzduchu i vody. Teplé vody ze západního Pacifiku se přesunou na východ, hladina oceánu u Jižní Ameriky se oteplí, Humboldtův proud zanikne. Příchod El Niňa na svět je završen.

Není Jezulátko jako Jezulátko. Tento jev je znám už od 16. století, ale poprvé byl pojmenován teprve ve století 19. Jelikož se objevoval vždy kolem Vánoc, rybáři ze zemí Latinské Ameriky mu začali říkat El Niňo (Ježíšek, Jezulátko). Je tedy zřejmé, že není způsoben globálním oteplováním, nicméně jeho intenzita a četnost za posledních 30 let vzrostla. Nejsilnější průběh měl v letech 1982 až 1983, kdy se povrchová teplota v Tichém oceánu zvedla o 7 stupňů Celsia nad normál. Stejně ničivá byla i anomálie v letech 1997 až 1998. V moderní epoše se první příznaky El Niňa objevují zpravidla v dubnu až červnu. V prosinci až únoru dosahuje maximální intenzity. Délka jeho trvání zatím nepřekročila rozmezí 18 měsíců. Vyskytnout se může dvakrát až třikrát během desetiletí. Během 20. století bylo zaznamenáno 23 úkazů El Niňo a 15 případů La Niňa (opačný extrém), přičemž 4 z 10 největších anomálií byly zaznamenány v posledních dvou dekádách 20. století.


Důsledky El Niňa

El Niňo je odpovědný za velké katastrofy nebývalého rozsahu. Důsledky El Niňa mohou být strašlivé. Ryby závislé na živinách vynášených z mořského dna umírají. Nedostatek potravy decimuje i populaci mořských ptáků na tichomořských ostrovech. Například unikátní ekosystém na Galapágách byl několikrát zcela rozvrácen. V celém Pacifiku zanikají korálové útesy. Zesilují bouře ve východním a tropickém pásmu. V Peru, Chile, Ekvádoru a Bolívii dochází vlivem dlouhotrvajícíh dešťů ke katastrofálním záplavám a sesuvům půdy. Vydatný déšť kropí půdu v jihoamerických pouštích, kde jindy po celé roky nespadne ani kapka.

Na druhé straně Tichého oceánu El Niňo naopak vyvolává dlouhá a úporná sucha. Nejvíce postižena bývá Austrálie, jihovýchodní Asie a západní a jižní Afrika. Letní monzuny v Číně často vyvolávají záplavy, ale v letech El Niňa se tam lidé setkávají spíše s opačným extrémem. Také v Japonsku a Indii bývá neobvykle teplo. Tropické deštné pralesy v Indonésii strádají nedostatkem vláhy a hrozí jim požáry. V roce 1997 se oheň na celém souostroví vymkl kontrole a na dlouhé měsíce zahalil rozsáhlou oblast do mračen štiplavého kouře. S tím souvisí i další negativní důsledky - podlomené zdraví obyvatel, neúroda, hladomor, hospodářský propad. Do Kalifornie El Niňo přináší kruté zimní bouře. Je zodpovědný i za záplavy ve střední a severní Americe. Na Aljašce a v severních částech Kanady se teploty pohybují vysoko nad průměrem. Totéž se děje i v Brazílii.


Po Ježíšku přichází Antikrist - La Niňa

Kráce (několik let) po El Niňu následuje většinou opačný extrém - La Niňa (Panenka, Holčička). Odborníci ho chtěli původně označit termínem anti-El Niňo, ale to by mohlo být interpretováno jako Antiježíšek a tedy i Antikrist, což by asi nemělo příznivý ohlas.

La Niňa se rodí ve chvíli, kdy oslabené západní pasátové větry znovu zesílí a povrchové teploty v Tichomoří prudce poklesnou. Masivní oblačnost je hnána do oblastí, kde bylo před tím zničující sucho. Dešťové srážky v Indonésii, Indii, Austrálii a jižní Africe jsou pak natolik intenzivní, že se řeky vylévají z koryt. V Číně musejí lidé bojovat se záplavami. Východoasijské pobřeží bičují pustošivé tajfuny. Naopak západní pobřeží jižní a střední Ameriky začne omývat velmi chladná voda doprovázená malým množstvím srážek a tím se zvyšuje pravděpodobnost sucha a neúrody.


El Niňo - dárek na věčné časy?

Jak už bylo řečeno, kvůli globálním oteplováním odborníci očekávají častější výskyt klimatické poruchy El Niňo. Nejnovější poznatky amerických vědců svědčí o tom, že by se tato porucha po překročení určité teplotní hranice mohla stát trvalou. Klimatický systém by pak byl jiný než dnes. Avšak předpovědět, že k něčemu takovému v budoucnu dojde, asi nemůžeme. Stane-li se tak, bude to od Ježíška opravdové překvapení.


Zpracováno podle:
- Science (23.06.2005, Permanent El Nino-Like Conditions During the Pliocene Warm Period)
- SpaceRef.com (23.06.2005, New findings show persistent El Nińo-like conditions during past...)
- Bloomberg (23.06.2005, Pacific Once Was in Permanent El Nino State, Science Study Says)
- ABC (20.01.2003, Jezulátko zlobivé dítě Pacifiku)
- NASA (El Niňo. La Niňa and PDO)
- nese (El Niňo)


Další zdroje:
- Wikipedia (El Niňo)
- Guardian (24.06.2005, Permanent El Nino climate warning)
- Tiscali (24.06.2005, Permanent El Nino climate warning)
- 100+1 zahraniční zajímavost (č. 25/2000, 11.01.2000, Oceány)
- UCSC (University of California, Santa Cruz)





 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (0 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 64 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,423 miliardy (9/2017)

Index cen potravin FAO
176,6 bodů (8/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2487x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1679x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1489x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1292x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 999x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


» 19.09.2017 - 973x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017