Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 23. 10. 2017, svátek má Teodor citát pro dnešní den: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Sucho mění části Austrálie v neobyvatelnou pustinu
Rubrika: Sucho a šíření pouští (10.06.2005, 14628 přečtení)

Austrálii postihlo největší sucho v novodobé historii. V některých oblastech nepršelo už pět let. V seznamu nejhůře postižených lokalit dominují hustě osídlené státy na východním pobřeží - Nový Jižní Wales a Queensland. Přehradní nádrže vyschly, sluncem sežehnutá půda puká, na mnoha místech vznikají požáry. Škody jdou do mnoha miliard australských dolarů. Úřady nemají jinou volbu, než neustále zpřísňovat úsporná nařízení. Ani předpověď počasí nedává naději na zlepšení. Klimatologové varovali, že už v blízké budoucnosti nebude možné v některých částech Austrálie přežít a vyzvali vládu, aby se připravila na rozsáhlé přesuny obyvatelstva.
Sucho mění části Austrálie v neobyvatelnou pustinu Za normálních podmínek by v této době, na začátku australského podzimu, mělo pršet. Jenomže nad Austrálií i v červnu svítí slunce a teploty se pohybují kolem 19 stupňů Celsia. V ne příliš vzdálené minulosti se suchá léta vysvětlovala působením klimatické anomálie El Niňo. Období bez deště ovšem nikdy netrvala tak dlouho jako dnes. Existují místa, kde nezapršelo už čtyři nebo pět roků. A tak se kdysi úrodná krajina pozvolna mění v neobyvatelnou pustinu.

Největší starosti způsobuje sucho farmářům. "Každý den vyhlédnu ven a řeknu si: Mám až po krk té zářivě modré oblohy," stěžuje si farmář Mick, jehož hospodářství se nachází nedaleko osady Barellan jižně od Sydney. Půda je zde zcela vyprahlá, úroda téměř žádná a ovce hynou jedna po druhé. "Chci prostě vidět nějaké mraky a hlavně trochu toho deště." Zoufalý farmář zápasí stejně jako mnoho dalších venkovanů s depresemi a myšlenkami na sebevraždu. Počet lidí, kteří se sami rozhodli k dobrovolnému ukončení života, je v Austrálii jeden z nejvyšších na světě. Podle statistiky Světové zdravotnické organizace zaostávají za Austrálii i takové země jako USA, Kanada nebo Británie. V roce 2003 spáchalo sebevraždu 2213 australanů, většinou mužů. V zemědělském týdeníku The Land vyšel článek o suchu s titulkem "Cena: sebevražda každý čtvrtý den."

Život na australském venkově, kdysi romantizovaný spisovateli a opěvovaný básníky, je hazardem se zdravím. "Napětí je tak trvalé a dlouhé, je to jako by mě někdo popadl pod krkem a pomalu mě každý den rdousil," popisuje Mick své psychické trápení. Co může dělat? Celý svůj život strávil prací na malé farmě a teď je nucen jen bezmocně přihlížet, jak se všechno kolem něj proměňuje v poušť. Se svým příběhem se společně s dalšími devíti farmáři svěřil čtenářům nové knihy popisující předem prohraný boj vesničanů s podnebím. Kniha má přiléhavý název - "Krušné časy" (Tough Times).

Většina farmářů už kvůli suchu prodala svůj dobytek i ovce na jatka. Od 60. let 20. století se počet farem v Austrálii snížil o polovinu. Ještě v letech 2002 a 2003 měli farmáři naději. Katastrofální sucho, největší za posledních 100 let, je vedlo k zoufalé víře, že strádání přece nemůže trvat věčně. Co horšího by je mohlo potkat? Jenomže se stačí podívat na rozpukanou zemi a do vyschlých přehradních nádrží, aby je krutá realita usvědčila z omylu. Už nemají na vybranou. Většina z nich prodala svůj dobytek i ovce na jatka. Nemohou si dovolit nakupovat krmivo nebo vodu. Jediné, co jim zůstalo, jsou dluhy, stres a beznaděj. Vlastníci, kteří se rozhodli svůj dobytek přece jen ponechat, ho musejí ručně krmit, neboť pastviny jsou zcela vyprahlé.

Farmářka Coral Russellová se slzami v očích sleduje, jak se z jejího milovaného hospodářství Gunn Homestead stává pustina. Utěšuje se prohlížením alba se snímky z roku 1978. Fotografie zachycují šťavnatou, zelenou krajinu s bublajícím potůčkem, tekoucím nedaleko usedlosti, pole s pšenicí a pasoucí se stádečko ovcí. "Jsou dny, kdy si člověk jen zoufá. Tohle je přitom tak krásná země," utěšuje se svými vzpomínkami majitelka farmy u Barellanu. Nakonec jen trpce poznamená: "Pokud ovšem prší."

Ministerský předseda John Howard objížděl v uplynulých dnech farmy, aby se přesvědčil o situaci a rozsahu škod. Nový Jižní Wales byl kdysi tradiční obilnicí Austrálie. Za stávajícího sucha, které postihlo přes 90 procent území, nemohou zemědělci svá pole ani osít.

Vláda Nového Jižního Walesu vyhlásila už třetí stupeň omezení užívání vody. Život ve městech zatím s určitými omezeními funguje. Vyhlídky do budoucna jsou nicméně velmi pochmurné. Hladina vody v nádrži zásobující Sydney poprvé v historii poklesla pod 40 procent normálního stavu. Vláda Nového Jižního Walesu vyhlásila už třetí stupeň omezení užívání vody. Ten se vztahuje i na obchody a podniky. Lidé musejí omezit sprchování, do domů jsou jim instalovány úsporné perlátory. Za porušení přísných nařízení hrozí vysoké pokuty. Podle australské novinářky Iky de Detrichové přírodní pohroma lidi semkla. Naprostá většina obyvatel se snaží vodou šetřit, prát a mýt nádobí úsporněji či méně často. Ale jak dlouho to ještě potrvá? Meteorologové i přes toužebná očekávání hlásí stále totéž: I v příštích týdnech bude slunečno a teplo.

Na listopadové konferenci klimatologů v Sydney odborníci drsnými popisy budoucího vývoje nešetřili. "Domnívám se, že části Austrálie, které jsou v současné době zalidněné, budou neobyvatelné. Z toho důvodu budeme muset pomáhat při rozsáhlých přesunech obyvatelstva a budeme svědky toho, že si občané budou přizpůsobovat své domovy tak, aby byly schopny čelit extrémním podmínkám," předpověděl průběh následujících událostí Clive Hamilton, jeden z členů mezinárodní pracovní skupiny pro změny životního prostředí.

Dlouhodobá sucha jsou podle vědců projevy zásadních klimatických změn, které už velice brzy přinutí miliony lidí k migraci. Očekávat lze i větší výskyt bouří a snadnější šíření tropických chorob.

I přes dramatické zhoršování situace a naléhavé výzvy vědců k radikálnímu omezení emisí skleníkových plynů se australská vláda po vzoru Bushovy administrativy před časem rozhodla odmítnout přijetí Kjótského protokolu. Hájila se argumentem, že by tento krok poškodil národní hospodářství a způsobil ztráty pracovních míst. Netřeba připomínat, jak málo prozíravým a uvědomělým dojmem působí takový názor dnes.


Austrálie


AKTUALIZACE
(28.07.2005)

V úterý 26. července byla zveřejněna nová odborná studie vypracovaná na zakázku australské vlády. Klimatologové v ní předpovídají zvýšení průměrné teploty v Austrálii až o 2 stupně Celsia do roku 2030 a o 6 stupňů do roku 2070. Obyvatelé se musejí připravit na extrémní vedra, dlouhodobá sucha, požáry, častější výskyt klimatické anomálie El Niňo, větší počet cyklónů a bouří. Očekávat je třeba i změny v systému mořských proudů.

Ministr životního prostředí Ian Campbell komentoval zprávu ujištěním, že australská vláda považuje za důležité připravit se na klimatické změny. Odpovědní australští politici se ovšem odmítli připojit ke Kjótskému protokolu, protože je podle nich nespravedlivý a zvýhodňuje rozvojové země.


Zhoršující se dopad rekordního sucha na australskou vegetaci mezi lednem a květnem 2005 podle satelitní fotodokumentace NASA.


Zdroje:
- Pravda.sk (26.07.2005, Globálne otepľovanie ohrozuje Austráliu)
- Australian Greenhouse Office (03/2005, Climate Change: Risk and Vulnerability)
- BBC Czech (01.06.2005, Austrálii sužují velká sucha)
- Agris (09.06.2005, Co zbývá farmářům? Sebevražda)
- SME (09.06.2005, Sucho zabíja austrálske farmy aj farmárov)
- Planet Ark (07.06.2005, Drought Casts Suicide Shadow over Rural Australia)
- EkoList (15.11.2004, Globální oteplování může učinit části Austrálie neobyvatelnými)
- NASA (Worsening Drought in Australia)
- Allen Consulting Group (27.07.2005, Climate Change: Risk and Vulnerability)
- ABC News (Photogallery: Drought Crisis)
- ABC News (09.06.2005, Drought area widens)
- ABC News (07.06.2005, Drought despair blamed for suicide increase)
- ABC News (09.06.2005, Carting water raised as option for Goulburn water crisis)
- ABC News (08.06.2005, Vulnerable farmers diversify to cope with drought)
- University of Southern Queensland (Tough times for men in rural Australia)





 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (0 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 64 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,423 miliardy (9/2017)

Index cen potravin FAO
176,6 bodů (8/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2487x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1679x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1489x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1290x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 999x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


» 19.09.2017 - 972x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017