Vědci sledovali 65 polí na různých místech Velké Británie. Jedna polovina pole byla oseta geneticky upravenou plodinou odolnou proti herbicidům. Druhá polovina se ponechala jako prostor pro běžné plodiny. Nakonec bylo celé pole postříkáno herbicidy. Ve všech případech se ukázalo, že na částech polí s geneticky manipulovanými rostlinami výrazně poklesl výskyt včel a motýlů, jejichž přítomnost na polích je za normálních okolností hojná. Odpověď na otázku, proč tomu tak je, je celkem jednoduchá. Na takto využité zemědělské půdě zůstalo totiž jen velmi málo semen a plevelných rostlin. Pro ptáky, savce i hmyz je ovšem jejich existence důležitá. "Zjistili jsme, že geneticky upravené rosliny mají špatný vliv na životní prostředí a na jeho rovnováhu," shrnul výsledky výzkumu šéf vědeckého týmu Les Firbank z Centra pro ekologii a hydrologii (Center for Hydrology and Ecology, CEH).

Podle výsledků studie vypracované na zakázku britské vlády se mezi geneticky upravenými plodinami daří jedinému druhu plevelných rostlin - trávě. "Výsledky jasně ukazují, že tyto plodiny farmářům příliš dobře neslouží. Daří se mezi nimi trávě, tedy plevelu, který nejvíc vadí pšenici, což je hlavní obilnina, která zemědělce živí. A zároveň to škodí zvířatům, takže to má dvojnásobný špatný dopad. Nemyslím, že by jejich pěstování někomu prospělo," podpořil závěry zprávy Mark Avery, ředitel britské Královské společnosti pro ochranu ptáků (Royal Society for the Protection of Birds, RSPB).


GMO se šíří světem - pronikají i do Evropy

V mnoha zemích světa, zejména na americkém kontinentu a v Číně, se už geneticky modifikované rostliny běžně pěstují. Podle odhadů je používá více než osm milionů farmářů. Veřejné mínění v Evropě není naštěstí těmto plodinám příznivě nakloněno. Podle průzkumů odmítá výrobky z GMO kupovat 70 procent všech obyvatel našeho kontinentu. Evropská komise se přesto 22. března nechala slyšet, že je odhodlaná pokračovat v povolování geneticky modifikovaných plodin i výrobků. Rozhodla se tak navzdory většinovému veřejnému mínění a bez souhlasu členských států EU. Menší skupina evropských států GMO rostliny podporuje (např. Finsko a Holandsko), proti jsou zejména Rakousko, Dánsko a Řecko. Evropská komise má při absenci konsenzu mezi členskými státy právo rozhodnout sama. V září 2004 komisaři do katalogu osiv zařadili 17 variant geneticky modifikované kukuřice MON 810. Její pěstování na svém území v reakci na rozhodnutí EU zakázalo Rakousko a Maďarsko. 21. března se k nim po nátlaku ekologů a zemědělců připojilo také Polsko. Pro zákaz se vyslovil i slovenský ministr životního prostředí. Český ministr stejného resortu Libor Ambrozek žádost ekologů o zákaz pěstování modifikované kukuřice odmítl. Firma Monsanto uvedla, že v ČR bude letos GM kukuřice zaseta na 26 místech.


Zdroje:
- BBC Czech (22.03.2005, Geneticky upravené plodiny 'škodí životnímu prostředí')
- CHANGENET.SK (22.03.2005, Poľská vláda zakázala geneticky modifikovanú kukuricu)
- EnviWeb (24.03.2005, Zákaz GMO neprošel)
- OrangePortal (22.03.2005, Brusel bude pokračovať v povoľovaní GMO)
- EcoMonitor (21.04.2005, Guardian: Modifikovaná řepka škodí, ale kvůli postřikům)
- Defra (21.03.2005, Managing GM crops with herbicides, celá zpráve ve formátu pdf)
- Defra (Department for Environment, Food and Rural Affairs)
- EnviWeb (23.03.2005, Britský výzkum geneticky modifikovaných plodin)
- BBC Slovak (23.03.2005, Geneticky modifikovaná repka škodí prostrediu)
- BBC News (21.03.2005, GM study shows potential 'harm')
- Independent (21.03.2005, The end for GM crops: Final British trial confirms threat to wildlife)
- CEH (Center for Hydrology and Ecology)
- RSPB (Royal Society for the Protection of Birds)