Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 20. 10. 2017, svátek má Vendelín citát pro dnešní den: Před lidskou hloupostí jsou i bohové bezmocní.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Monbiot: Tři příznaky pádu současné civilizace
Rubrika: Názory a polemiky (11.08.2004, 7533 přečtení)

George Monbiot je britský investigativní novinář, autor několika knih a filmových scénářů. V současné době působí na Oxford Brookes University jako hostující profesor. Za svou přínosnou práci byl odměněn několika významnými cenami. V britském deníku Guardian, kam pravidelně přispívá, vyjádřil zajímavý názor na téma společenského vývoje a klimatických změn.
"Žijeme v nešťastnější, nejzdravější a nejmírovější době lidské historie," napsal týdeník Spectator. Samozřejmě, pro bohaté lidi v prvním světě tomu tak je. Jenže ta doba teď zřejmě rychle končí. Lidé, žijící dnes na této planetě zřejmě žijí v nejpříhodnějších podmínkách, jaké kdy byly a budou na Zemi. Teď už to půjde jenom z kopce. Jako směrodatné lze uvést tři argumenty.

Zaprvé: žijeme z politického kapitálu, který nashromáždily předchozí generace, a tento kapitál je už téměř úplně vyplýtván. Obrovské přerozdělování, které vedlo k zvýšení životní úrovně dělnické třídy po druhé světové válce, už skončilo. Všude vzrůstá nerovnost a důsledkem je, že se bohatí zmocňují globálních zdrojů. Celé rozsáhlé území Británie, Evropy i Spojených států je restrukturalizováno, aby vyhovovalo vyšším středním třídám. Kupují si druhé a třetí příbytky tam, kde jiní lidé nemají žádné. Sportovní hřiště jsou nahrazována soukromými "zdravotními kluby", škrtají se rozpočty na veřejnou dopravu a dotují se silnice a letiště. Nerovnost příjmů vede nevyhnutelně k nerovnosti příležitostí.

Druhým argumentem je, že ekonomický pokrok je neutralizován sociálními ztrátami. Z nedávné studie New Economics Foundation vyplývá, že náklady zločinnosti za posledních 50 let stouply třináctkrát a náklady způsobované rozkladem rodin čtyřikrát. Peníze, které vydáváme na tyto katastrofy, jsou zahrnovány do oficiální míry našeho "štěstí" - do hrubého domácího produktu. Vyčleňme tato data a zjistíme, konstatuje studie, že naše kvalita života dosáhla vrcholu v roce 1976.

Ale nejhorší je třetí problém: hrozba podnebných změn. Na rozdíl od všech předchozích generací, které čelily možné katastrofě, my jsme, jak se zdá, zcela neschopni porozumět tomu, co nás čeká.

Vyskytly se tři série nových, neočekávaných dat, z nichž vyplývá, že problém s podnebnými změnami je pravděpodobně daleko vážnější, než si kdo představoval. Z práce laureáta Nobelovy cenu Paula Crutzena vyplývá, že stínící efekt sazí a kouře v atmosféře je silnější, než se klimatologové domnívali. Jak jsou starobylé komíny postupně vyřazovány z provozu a svět přechází na čistší technologii, podnebné změny to paradoxně zrychlí.

Zároveň stoupající množství kysličníku uhličitého, jak se zdá, rozkládá světová rašeliniště. Výzkum Chrise Freemana z University of Bangor dokazuje, že kysličník uhličitý stimuluje bakterie, které rašeliniště rozkládají. Rašeliniště se skládají v podstatě z čistého uhlíku. Když z nich vznikne roztok, vzniká kysličník uhličitý, který dál zintenzivňuje rozklad dalších rašelinišť. Jak uvádí časopis New Scientist, rašeliniště v Evropě, na Sibiři a v Severní Americe, obsahují ekvivalent 70 let veškerých globálních emisí uhlíku z průmyslu.

Ještě horší jsou změny v mracích. Dosud klimatologové předpokládali, že vzhledem k tomu, že vyšší teploty na Zemi povedou k rychlejšímu odpařování vody, bude se tvořit víc mraků, ty zastíní Slunce a zpomalí oteplování Země. Teď se ale ukazuje, že vyšší teploty povedou k zmizení mraků. Z výzkumu Bruce Wielického z NASA vyplývá, že v některých částech tropů je už nyní méně mraků než v osmdesátých letech dvacátého století.

Důsledkem toho všeho je, že maximální vzrůst teploty, který předpověděl v roce 2001 Mezivládní panel pro podnebné změny, byl vážně podceněn. Namísto stoupnutí teploty během jednadvacátého století o dosud odhadovaných 5,8 stupňů lze nyní očekávat vzrůst teploty od 10 až 12 stupňů. Sbohem, laskavý světe, uzavírá svůj článek Monbiot.


Zdroje:
- Britské listy (11.08.2004, Monbiot: "Laskavý svět končí")
- Guardian (10.08.2004, Goodbye, kind world, původní článek)
- Monbiot.com (George Monbiot)





 Autor: Libor Kukliš

tisknout Vytisknout článek Diskuse (12 příspěvků, číst vše, přidat)




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 64 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,423 miliardy (9/2017)

Index cen potravin FAO
176,6 bodů (8/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2481x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 21.04.2017 - 2458x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 05.09.2017 - 1670x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1481x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1285x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 994x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017