Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 21. 07. 2017, svátek má Vítězslav citát pro dnešní den: Mysl je jako padák. Funguje jenom, když je otevřená.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Jatka - zabíjení na běžícím páse
Rubrika: Zneužívání zvířat (01.01.2004, 35749 přečtení)

Každoročně lidé sní několik milionů tun hovězího a vepřového masa, tisíce tun kuřat. Toto je obrovská kopa masa. 20 milionů prasat, 2 miliony kusů hovězího dobytka a 300 tisíc telat musí každý rok zemřít. Zvířata se zabíjí pod velkým časovým tlakem, nepočítá se počet zabitých zvířat za hodinu, nýbrž počet zabití za hodinu. Zabíjení jako na běžícím páse. Týrání zvířat je v jatkách na denním pořádku. Zákon na ochranu zvířat, který zakazuje jejich zbytečné trápení, se v praxi ukazuje jako neúčinný.

Zabíjení prasat Zabíjení prasat

Ráno, šest hodin na jatkách: Sotva hodinu se zabíjí. 120 prasat doposud, každých třicet sekund zemře jedno prase. Něco okolo čtyř set prasat sedí nebo leží na podlaze a čeká na smrt. Některá těžce dýchají, jiná leží vyčerpáním. Některá pojdou ještě dříve, než se dostanou řezníkům pod ruku. Nic neobyčejného. Statisíce prasat jsou chována v tmavých chlévech a po třech měsících jsou transportována za velkého stresu na jatka, takže není se čemu divit, když jim selže srdce.

Prasata přichází jednotlivě anebo skupinově. Protože jsou mimořádně stresovaná zápachem krve, hlukem strojů, snaží se často utíkat, či se vzpírají. Proto jim řezníci uštědřují kopance, či rány holemi, aby zvířata mohla být dopravena až na místo popravy.


Umrtvování elektrickými kleštěmi

Prasata se nejdříve umrtvují elektrickým výbojem. Na jatkách se k tomu používajíspeciální kleště. Tyto kleště se pokládají na krk prasat. Když elektrický výboj projde jeho tělem, zvíře zůstane ve strnulém stavu.

Napětí v kleštích se pohybuje mezi 70–90 volty a kleště musí být drženy skutečně 30–40 sekund na krku zvířete, aby 

bylo bezpečně omráčeno. Praxe však vypadá jinak. Během velkého spěchu se na toto nebere ohled. Takto zvíře zůstává zhruba 30 sekund. Během tohoto času musí být zabito. Je pověšeno za nohu hlavou dole. Další pracovník na jatkách mu rozřízne krk. Zvíře umírá tak, že vykrvácí. Ostatní prasata toto vše vidí. Můžeme se jen dohadovat, zda chápou, co se děje, jedno je však jisté. Jejich strach je vidět. Zvířata často zpanikaří a opět musí přijít na řadu kopance a rány holí. Protože se umrtvování děje ve velkém spěchu a časové tísni, jsou občas kleště přiloženy na tělo prasete příliš krátce, či na špatné místo. Zvířata potom, když jsou zavěšena za nohy, krkem dolů, se probírají s hlubokými řeznými ranami v krku, škubají sebou a křičí bolestí.

Napětí v kleštích se pohybuje mezi 70–90 volty a kleště musí být drženy skutečně 30–40 sekund na krku zvířete, aby bylo bezpečně omráčeno. Praxe však vypadá jinak. Během velkého spěchu se na toto nebere ohled.


Zvířata jsou umístěna na běžící pás a jsou umrtveny pomocí přidržení jejich hlavy mezi dvěma elektrodami pod napětím 

500 voltů. Vysoké elektrické napětí: 700 prasat za hodinu

Trend racionalizace vedl již v 70 letech k vývoji plně automatizovaných omračovacích zařízení. Tyto jsou však velmi drahé a velmi vzácné. Zvířata jsou umístěna na běžící pás a jsou umrtveny pomocí přidržení jejich hlavy mezi dvěma elektrodami pod napětím 500 voltů.

Takto automatizovaný provoz je schopen umrtvit 700 prasat za hodinu. Ovšem často nastávají poruchy při takové automatizaci, takže se stává, že občas selže napětí, či se prase jednoduše nedostane pod elektrický výboj. Na konci běžícího pásu je pak pověšeno za nohu při plném vědomí.


Udušení v plynové komoře

Tuto proceduru praktikuje pouze málo jatek. Při této metodě jsou zvířata vystavena účinkům CO2 plynu. Někteří kritikové této metody poukazují na velké utrpení zvířat při dušení.


Podřezávání je ruční práce

Snaha o to, usmrtit co nejvíce zvířat v co nejmenším čase není nové. Již v roce1870 bylo poprvé pověšeno prase za nohy na běžící pás, aby mohlo být podřezáno a vykucháno. Toto se stalo ve státě Cincinnati/USA, kdy byl běžící pás poprvé použit.

Na rozdíl od umrtvení se ještě nepřišlo na to, jak zautomatizovat zabíjení. Podřezávání zvířat zůstává na každých jatkách ruční prací a je záleží pouze na zručnosti a svědomitostí řezníků. Dle zákona zde nesmí řezníci tuto práci vykonávat stále. Čas jsou peníze. Zkuste se zeptat řezníka na jatkách na toto: "Myslíte, že zvíře nic necítí?". Ukazuje na prase, kterému právě uříznul nohy a lakonicky odvětí: "Svině ještě něco cítí, musím pokračovat..." a řeže dále.

Ptali jsme se, zda-li se někdy ve spěchu zapomene podříznout prase. "Ano, někdy se to stává", odpovídá řezník. Pokud se toto stane zvířeti, potom se zaživa utopí ve spařovací lázni. Od 5 do 9 je toto typický obrázek z jatek. 500 prasat již visí v chladící místnosti. Muži od krve mají přestávku na svačinu. Sedí ve své šatně, od krve, a svačí své obložené chleby. Maji 20 minut přestávku. Po této následuje další zabíjení. Jako další přichází na řadu hovězí dobytek a telata.


Po prasatech: hovězí dobytek a telata

Zvířata přichází na jatka často na pokraji svých sil a vysílená po dlouhé cestě. Mají za sebou dlouhou cestu, plnou utrpení. Jatka často nakupují zvířata ze vzdálených míst, aby zaplnila svoji kapacitu. Z nákladního auta se žene dobytek skrze vykládací rampu na jatka. Jedna kráva vychází na rampu a nešťastně si poraní nohu. Je omráčena a pomocí zdvižného vozíku odvezena na jatka.

Zvíře je posléze zavěšeno, stejně jako prase, hlavou dolů a umírá vykrvácením. Po vyložení jsou zvířata naháněna na jatka. Ty se vzpírají, proto jsou jim uštědřovány rány do obzvláště citlivých míst, jako jsou oči, či nos. Potom jsou zvířata nahnána to tzv. omračovacích boxů. Nahoře stojí pracovníci, kteří zvířata omračují pomocí speciálních nástrojů.¨

Zvířata se umrtvují vstřelením kovového kolíku do mozku. Je jasné že pracovníci musí mířit velice přesně, protože zvíře má na vrcholu své hlavy slabší lebku. Pokud je toto provedeno precizně, je tento způsob akceptovatelný, ovšem není zcela bez utrpení.

Zvíře je posléze zavěšeno, stejně jako prase, hlavou dolů a umírá vykrvácením. Pokud pracovník ve velkém spěchu neprovede toto omráčení dobře, zvíře se často probírá a někdy toto musí být i čtyřikrát opakováno.


Ovce a hovězí dobytek: zabíjení bez omráčení

Ovce


Zabíjení pomocí tohoto způsobu se děje bez předchozího umrtvení. Tyto metody praktikují zejména Mohamedáni a Židé. Takovéto zabíjení lze považovat za týrání zvířat.

Jak zabíjí Mohamedáni a Židé (při příležitosti oslav svých svátků)

Tři muži povalí ovci na zem a klečí na ní. Řezník musí najít na krku zvířete hrdlo. Potom musí rychle, dobře a precizně proříznout hrdlo. Zvíře zažívá nepředstavitelné bolesti. Vstát nemůže, protože na něm klečí dva muži a třetí má nohu na krku. Začne téct potok krve. Zvíře se vzpírá a žije ještě půl minuty. A takto jich umírají spousty.


Výroba masa jako na běžícím pásu. Oblíbeným artiklem jsou i zvířecí děti - telátka. Hovězí dobytek

Zvíře je povaleno na záda. Pro zvíře toto není nic příjemného a zažívá velký strach. Posléze je mu rozříznuto hrdlo. Dle zjištění veterinářů hovězí dobytek je po tomto "zákroku" stále 25 - 30 sekund při vědomí, až do vykrvácení. Samotné rozříznutí je pro zvíře nesmírně bolestivé. Navíc, ne vždy se podaří provést proříznutí hrdla na první pokus. Tudíž se toto musí opakovat, což zvíře přivádí do obrovské agónie bolesti.


Vyžadují náboženské nauky zabíjení?

Ve Švédsku, Norsku a Novém Zélandu je takové zabíjení bez předešlého umrtvení zakázáno. Zato však v Německu se toto praktikuje. Vyznavači islámu a židovského náboženství se odvolávají na právo svobodného náboženského vyznání. V zákoně na ochranu zvířat není žádná směrnice. Nachází se však pár myšlenek v Talmudu (židovská bible) a v Koránu (islámská bible), že pokud se zabíjí zvíře pro lidskou potřebu, musí být jeho zabití učiněno všemi možnými prostředky co nejméně bolestivé. Je zarážející, že pokud se s vyznavači židovského či muslimského náboženství začne na toto téma vést diskuse, velice rychle se stočí místo tématu "zabíjení" na téma "antisemitismus", což nevede k cíli.


Také kuřata umírají na běžícím páse

Několik milionů kusů kuřat, krůt, hus a kachen ročně zemře díky rostoucí chutí Čechů na drůbeží maso. Několik milionů kusů kuřat, krůt, hus a kachen ročně zemře díky rostoucí chutí Čechů na drůbeží maso. Nikdy nebyla spotřeba drůbežího masa tak vysoká. Díky tomuto se musí čím dál tím více a rychleji produkovat kuřecí a další maso. Okolo 40.000 kusů kuřat zemře denně v drůbežářských závodech. Jen málo firem je ochotno poskytnout informace o způsobech chovu a zpracování kuřat a kvalitě takového masa. Jak řekl jeden ředitel takového závodu: "Lidi chtějí tyhle krámy žrát a ne ptát se na jejich původ…"

Jeden z mnoha náklaďáků přijíždí na rampu. Veze 6.000 kuřat, po deseti v plastikových přepravkách velikosti bedny od ovoce. Jsou to trpící stvoření, která posledních 15 měsíců žila v těsných prostorách velkochovů. Jenom při nakládání na nákladní auto a během transportu viděli slunce. Po prve a naposledy v životě. Když nákladní auto dorazí, trvá to nejvýše hodinu, než je těchto 6000 kuřat po smrti. Zvířata panicky přebíhají z jedné strany přepravního boxu na druhou. Některé křídlo, či nožka se zláme. Toto však u kuřat, určených na polévku nehraje žádnou roli. Posléze jsou kuřata zavěšena za nožky na držadla krky dolů.

Nejdříve jsou zvířata omráčena - hlavičky jsou ponořeny do vody, kde je elektrický proud. Některá kuřata jsou však malá, či čilá tudíž do vody nedosáhnou, anebo se jí vyhnout a jsou při plném vědomí. Dále kuřata čekají elektrické nože, které podříznou krčky. Potom přichází na řadu rotující nože, které oddělí krk od těla. Kuřata umírají, stejně jako všechna ostatní užitková zvířata, vykrvácením. Někdy se kuře vyhne elektrickým nožům, zde potom přichází na řadu pracovník, který jej podřízne ručně. Při zabíjení několika tisíc kuřat denně je pravidlem, že některá zůstanou při dalším zpracování živá.


Technicky perfektní smrt?

Ještě se nikdy nepodařilo průběh zabíjení perfektně zautomatizovat. Podniky se snaží co nejvíce vyloučit lidský podíl práce při zpracování kuřat. Kuřata jsou například automaticky dopravována na pohyblivý pás, ale kuřata musí být zavěšována ručně.

Nastává ovšem otázka, co je pro zvíře větším utrpením? Zda-li plně zautomatizovaný provoz, či provoz s přítomností lidí. Jedno však mají tyto dva provozy společné. Velký časový tlak a nedokonalá automatizace přináší zvířatům bezesporu utrpení.

Často se stává, že je zataven běžící pás, protože pracovníci nestíhají. Slepice potom zůstávají buď ponořené ve vodě pod elektrickým proudem, či zůstávají s rozříznutými krky a za velkých bolestí umírají. Otázkou s nevyřčenou odpovědí zůstává, zda-li je možné, aby se takovým nedokonalým způsobem dále kuřata zpracovávala. Při zabíjení na běžícím páse dochází k řadě chyb, buď zapříčených lidským faktorem, či poruchami strojů. Pro politiky, kteří mají co do činění se živočišnou výrobou je však toto téma doposud neaktuální a je třeba oživit jeho problematiku, aby se dosáhnulo humánnějšího chovu i zabíjení a to nejenom kuřat, ale i dalšího jatečního dobytka.


Data a fakta

Spotřeba drůbeže v ČR odpovídá zhruba 57 % ze 100 % celkové spotřeby masa. V posledních letech je také možno sledovat nárůst krocaního masa. Pokud toto shrneme, tak v České republice, např. v porovnání s poválečnou republikou, kdy byla spotřeba masa ročně okolo 10 kilogramů na hlavu, se dnes v ČR spotřebovává masa mnohem více, než je zdrávo. I když je možno pozorovat trend stoupající spotřeby drůbežího masa, které je doporučováno odborníky, coby zdravější, fakta hovoří jinak. I při konzumaci pouze drůbežího masa 2 x týdně stoupá riziko vzniku karcinomu střev o 30 %. A jak bezpečně dokázaly poslední studie - konzumace tzv. bílého masa podporuje zvýšené riziko zvýšeného výskytu karcinomu kůže - melanomu. (Studie v USA prokázaly přímou souvislost mnohem vyššího rizika vzniku melanomu při konzumaci bíléhoh masa, mléka, vajec a cukru - tyto potraviny se ukázaly jako startéry bujení spolu při spojení s intenzivním slunečním zářením, na rozdíl od minimálního rizika u veganů). Současná kvalita kuřecího masa je slušně řečeno mizerná. A je jedno, zda-li pochází z ČR, či ze světa. Místo toho, aby měla kuřata dostatek zrní, jsou krmena speciálními granulemi, které mimo jiné obsahují mleté kohoutky, či další slepice, které pošly při chovu.

Vysoká poptávka po kuřecím mase nutí producenty vymýšlet stále nové a nové krmné směsi, které jsou vylepšovány antibiotiky a hormony pro rychlejší růst a přibývání na váze. Slepice jsou krmeny arzenikem, aby se zabránilo případným infekcím. Tudíž naivní spotřebitel se domnívá, že konzumací kuřecího masa přispívá ke svému lepšímu zdraví. Opak je pravdou, spotřebitel do těla dostává mimo nekvalitního masa také cizorodé látky, typu hormonů, antibiotik a umělých přísad, které rozhodně nejsou bez následků na lidské zdraví. Totéž platí I o ostatních jatečních zvířatech. Nejvíce nekvalitní maso je vepřové, potom následuje hovězí a hned v závěsu kuřecí.

Hormony a další cizorodé látky, případně i plísně, obsažené v nekvalitním krmivu zůstávají v mase a spotřebitel je konzumuje. Hormony mimo urychleného růstu u dětí také způsobují jejich předčasné dospívání se všemi následky. Antibiotika zvyšují rezistenci bakterií proti jejich účinkům. Mnoho lidí dnes odmítá k léčbě nemocí antibiotika, ale prakticky každý den konzumují jejich reziduální zbytky v mase, což se může v budoucnu projevit na jejich snížené odolnosti vůči novým druhům bakterií. Aféru šílených krav snad ani není potřeba připomínat. Stojí ovšem za to připomenout, že tyto krávy byly krmeny granulemi, připravených z uhynulých ovcí. A kdo přesně ví, co se používá v ČR ke krmení jatečních zvířat?


Co můžeme udělat?

Především: přestaňme mlčet. Nemůžeme přece dále potlačovat ten fakt, že pro konzumaci masa musí zemřít zvíře. Přinejmenším se musíme zajímat, jak toto zvíře zemřelo.

Každý člověk má možnost svobodně se rozhodnout po přečtení těchto materiálů svobodně se rozhodnout, zdal-li konzumaci masa omezí, či zcela vypustí.

Můžete nakupovat maso od toho řezníka, který prokazatelně zvířata zabíjí sám a tím nejméně bolestivým způsobem. Kdo může, měl by se alespoň jednou podívat, jak tento řezník zvířata zabíjí a vytvořit si vlastní úsudek.

Můžete vyzvat prostřednictvím petice, či protestních dopisů politiky, kteří mají s touto problematikou co do činění.

Personál na jatkách by měl projít pečlivým a jednotným výcvikem a dokázat své schopnosti a zodpovědnost.

Nezávislý a odborný dohled ze strany ochránců zvířat.


Převzato z:
- OHZ (Jatka: zabíjení na běžícím páse)


Další zdroje:
- Svoboda zvířat (Příběh hospodářského zvířete)
- OHZ (Autentická reportáž studentky veterinární medicíny ze své praxe na jatkách)







 Autor: Převzato (OHZ)

tisknout Vytisknout článek Diskuse (9 příspěvků, číst vše, přidat)




  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 44 (22 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,91 °C (1-12/2015)
0,95 °C (1-12/2016)
0,91 °C (1-6/2017)  

Koncentrace CO2
401,96 ppm (3/2016)
404,44 ppm (3/2017)

Lidská populace
7,4 miliardy (6/2017)

Index cen potravin FAO
172,6 bodů (5/2017)


ISS HD Earth Viewing
  Nejčtenější články
» 21.04.2017 - 2063x
První čtvrtletí roku 2017 s odchylkou 0,97 stupně Celsia, březnová odchylka poprvé nad hranicí jednoho stupně bez ovlivnění jevem El Niňo (číst článek)


» 05.03.2017 - 2043x
Teplotní rekordy v ČR 4.3.2017 (číst článek)


» 06.03.2017 - 1933x
Rozloha mořského ledu v Antarktidě je nejnižší v novodobé historii (číst článek)


» 07.02.2017 - 1753x
Rozloha mořského ledu v Arktidě byla v lednu rekordně nízká (číst článek)


» 26.03.2017 - 1547x
Začátkem března bylo dosaženo rekordně nízké maximum rozlohy mořského ledu v Arktidě a rekordně nízké minimum rozlohy mořského ledu v Antarktidě (číst článek)


» 21.03.2017 - 1434x
Globální teplota v prvních dvou měsících roku 2017 byla druhá nejvyšší v historii (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017