Počasí v Evropě
Zalednění Arktidy
Klimatické anomálie
Dnes je 24. 10. 2017, svátek má Nina citát pro dnešní den: Komu se málo odpouští, málo miluje.
  Hlavní menu
  Rubriky
  Knihy v nabídce
  Zajímavé stránky
  Ikona webu
Facebook Twitter Google +
Může vybuchnout hora Říp?
Rubrika: Sopečné erupce (30.12.2003, 12279 přečtení)

Když se posune africká deska, budeme tady mít sopky

Česko, to je vlastně jedna sopka vedle druhé. Doupovské hory, Kunětická hora u Pardubic nebo Říp. Jsou to všechno bývalé sopky, říká v rozhovoru pro Lidové noviny uznávaný geolog Prof. RNDr. JAROMÍR DEMEK, DrSc.
* * *

Jak jsou staré naše hory?

Vilém Ströminger (1845–1901) - Pohled na Roudnici a horu Říp Různě. V západní části České republiky to jsou hory takzvaného Českého masivu (někdy se používá i název Česká vysočina). Ty jsou velmi staré, vznikaly už v prvohorách. Déšť, sníh a vítr odnáší totiž zeminy a horniny, a i když jsou ty hory velmi odolné, mají dneska jakoby měkký, zarovnaný povrch. Hory Českého masivu jsou velmi různé. Na Šumavě jsou ve výšce asi tisíc metrů náhorní roviny, takzvané pláně. Krušné hory jsou zase kra, která se sklání do Německa. Vyzdvižené kry, to jsou zase Krkonoše nebo Hrubý Jeseník... Potom tu jsou sopečné hory. Ty jsou mladé, vznikaly až v době třetihor, kdy došlo k takzvanému alpínskému vrásnění. Tehdy podél vytvořených zlomů vystupovalo magma. Tahle žhavotekutá tavenina z hloubky pak vytvořila sopečné hory. To jsou například Doupovské hory nebo České středohoří. Tyto hory jsou méně odolné, proto také byly značně rozrušeny. To, co vidíme dnes, jsou prakticky jenom jejich trosky. Ale i tak jsou velmi výrazné - třeba vylézt na Milešovku není tak jednoduché.

Zaujalo mě to označení "mladé"...

Ano, jsou mladé. Jenom nějakých těch deset, patnáct milionů let. Z hlediska lidského je to hodně, ale z hlediska geologického je to málo. Tyto hory jsou mladé, a proto jsou velmi pohyblivé. A proměnlivé jsou i ty horniny, ze kterých se skládají, to znamená jílovec a pískovec. Při srážkách nebo při tání sněhu rozbředávají a dochází k četným sesuvům. To se stalo třeba při povodních a lijácích v roce 1997. Při těchto obrovských sesuvech byly poškozeny komunikace i některé domy.

Hory mají vlastně částečně povodně na svědomí...

Ano, způsobily to hory. Protože na návětrné straně zadržely srážkové mraky. To je příklad právě Hrubého Jeseníku nebo Beskyd. Na jejich příkrém svahu jsou největší srážky, zadržuje se tam vláha. A v Karpatech, v těch mladých pohořích, je to ještě horší. Jsou tam totiž jílovité horniny, které neumožňují, aby se voda vsakovala. Takže když jsou srážky intenzivní nebo taje sníh, voda po horách stéká.

Alpy nebo například hory v Norsku se ještě dnes mohou chlubit velkým množstvím ledovců. Jak to vypadalo a vypadá s ledovci u nás?

Některá pohoří byla v dobách ledových zaledněná. Třeba Šumava tam po ledovcích zbyla jezera. Ale v Krkonoších byly větší, třeba v Obřím dole jimi bylo vyplněno celé údolí. A menší ledovce byly na Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. Chladná období zanechala v pohořích své stopy - třeba izolované skály, různé skalní útvary atd. Ty byly doslova vymodelované mrazem. Po celou dobu ledovou byly totiž horniny zmrzlé, měly teplotu nižší než 0 °C. Vznikal podzemní led, který horniny trhal a z jejich úlomků vytvářel balvanová moře nebo balvanové proudy. Když jsou velké srážky, mohou se dát do pohybu. To není žádná legrace. Třeba v Krkonoších to i zabíjelo, smetlo to chaty...

Mění se nějak naše hory? Dá se třeba říci, že nějaká hora se za rok zmenší nebo zvětší?

Ano, hory se mění dvojím způsobem. Jednak u nás neustále dochází k pohybům zemské kůry. Obyčejným okem to samozřejmě nepozorujeme, ale dnes se všechno dá měřit. Jednak geodeticky, jednak pomocí GPS. V podstatě dochází k tomu, že hory se zvedají, kdežto kotliny a nížiny kolem klesají. Například v Brně - hrad Špilberk se nám zvedá zhruba půl druhého milimetru ročně, kdežto náměstí Svobody, stále o trochu klesá. Ono se zdá, že 1,5 mm je málo, ale za tisíc let už to máte 1,5 m. Naštěstí teď nedávno Japonci přišli na to, že tyhle pohyby jsou takzvané kolísavé. To znamená určitou dobu se to zvedá, pak to zase klesá. V současné době pozorování ukazují, že naše hory se zvedají. Velmi výrazné je to například na hřbetu mezi Českobudějovickou pánví a Třeboňskou pánví. To je takzvaný Líšovský práh.

A jak to vypadá s ostatními oblastmi?

U nás se všechno hýbe. Alpy se kdysi natlačily na Český masiv, který potom "zaúpěl" a reagoval na tyhle tlaky tím, že začal všechno vytlačovat. A Karpaty jsou ještě daleko pohyblivější. Nejprve se posouvaly ze Slovenska na Moravu, směrem k Moravské bráně, a teď si to rozmyslely a vracejí se znovu na Slovensko. Moravská brána a Vyškovská brána se neustále rozšiřují. Karpaty jsou mladé hory, za těch 15 milionů let se ještě nestačily ustálit.

Jak bude vysoká Sněžka třeba za tisíc let?

To se nedá říci, protože to závisí na tom, jak se bude zemská kůra zvedat a jaké vnější procesy budou horu snižovat. Dneska se Sněžka neustále zvyšuje. Ale může se stát, že zase půjde dolů.

Ale ten známý údaj 1602 metrů nad mořem pořád platí?

Ano, platí, nemusíte se bát. (usmívá se)

Mohou zdejší sopky začít soptit?

Velký a Malý Roudný Vznik sopek závisí na pohybu litosférických desek. Africká deska se podsouvá pod eurasijskou, dostává se do hloubky. Poněvadž v hloubce je horko, tak taje a magma, ta žhavotekutá tavenina, vystupuje nahoru. Sopky jsou u nás v západních Čechách, u Chebu. Jsou to mladé sopky, staré zhruba milion let. Další velmi mladé sopky jsou v Nízkém Jeseníku - Malý Roudný, Velký Roudný, Venušina sopka. Česko, to je vlastně jedna sopka vedle druhé. Máme tu třeba Doupovské hory, nebo pak další rozptýlené sopky - Kunětickou horu u Pardubic nebo Říp. Jsou to všechno bývalé sopky.

Bývalé sopky znamená vyhaslé?

To jsme tvrdili dříve, dnes je označujeme jako spící. Zkušenosti ze sopečných oblastí totiž říkají, že mohou obnovit svou činnost.

Za jakých podmínek k tomu může dojít?

Kdykoliv. Kdyby třeba africká deska couvla, tak tím by se pukliny rozevřely a okamžitě by nahoru vystoupilo magma.

Takže když se posune africká deska...

Budeme mít sopky.

Je to pravděpodobné?

Všechno je pravděpodobné.

Může hory nějak ovlivnit těžba a průmysl?

Máme bilion problémů... Například u Frenštátu pod Radhoštěm se plánovaly doly. Uhlí je tam ale velmi hluboko, naleziště jdou až pod Beskydy. Jenomže - jak se kdysi sunul vrásový příkrov, vznikaly tímto tlakem pukliny. Celé čelo Beskyd je takhle rozpukané. Když jdete z Pusteven na Radhošť, tak přímo u sochy Radegasta vidíte, jak jsou horniny rozevřené. Kdybychom na tomto místě dneska vybudovali hluboké doly, mohlo by se stát, že Beskydy by začaly ujíždět, celé čelo by se posunulo, a mohlo by se dokonce zřítit. Takže je dobře, že tam žádné doly nevznikly.

Může naše chování k životnímu prostředí nějak ovlivňovat činnost Země, a tím pádem vlastně i vývoj hor?

Planeta "dýchá", pořád je všechno v pohybu, nic není stabilní. Karpaty se hýbou daleko víc, i horizontálně, Český masiv alespoň nahoru a dolů. Protože to je živý organismus, může Země reagovat i na zvyšování teploty. Při zvyšování teploty se totiž rozpínají vody oceánů. Dnes se hladina světového oceánu neustále zvyšuje. Voda prostě zalije více místa a světadíly na to potom reagují.

Takže je vlastně všechno propojené...

Všechno souvisí se vším.

* * *

Sopečná činnost v Česku

Kdysi vybuchovaly sopky v Doupovských horách, v Českém středohoří, v Nízkém Jeseníku i v západních Čechách (především v okolí Chebu). Neví se, zda některé zůstaly nevybuchlé. Ale pokud by došlo k posunu zemských desek a k uvolnění tlaku pod zemí, sopečná činnost by se s největší pravděpodobností obnovila právě v těchto lokalitách. V současnosti probíhá tzv. postvulkanická činnost. Podzemní voda je nahřívaná magmatem a dostává se tak na povrch. To je příklad lázeňských vřídel v Karlových Varech nebo ve Františkových Lázních. Tato činnost probíhá také v Národní přírodní rezervaci SOOS kousek od Františkových Lázní. Nachází se tam několik malých "bahenních" sopek, jež se nazývají mofety. Nejmladšími sopkami jsou Komorní hůrka a Železná hůrka mezi Chebem a Františkovými Lázněmi. Před třemi roky mohli obyvatelé Chebska pocítit vulkanickou činnost na vlastní kůži. Zemětřesení tu tehdy dosáhlo síly 3,5 stupně Richterovy škály. Říp není v pravém slova smyslu sopkou. Jde pouze o sopečný útvar, kde je ze zemské pukliny vytlačená láva.


Převzato z: Lidové noviny (25.07.2003, Může vybuchnout hora Říp?)


Další zdroje:
- GeoWeb (15.10.2004, Sopečná činnost a sopky v České republice)
- Wikipedie (Jaromír Demek)






Související články:
Yellowstonský supervulkán soptil častěji, ale s menší intenzitou 06.05.2012
Malou dobu ledovou mohly způsobit mohutné sopečné erupce 19.02.2012
Seizmická aktivita v okolí sopky Katla na Islandu 24.09.2011
Probouzí se Katla? 10.07.2011
Erupce sopky Grímsvötn je u konce, byla nejsilnější erupcí na Islandu od roku 1947 22.05.2011
Erupce Merapi usmrtila 250 lidí, 390 tisíc bylo evakuováno 14.11.2010
Sopečná erupce na Jávě podnebí na Zemi neovlivní 10.11.2010
Erupce indonéské sopky Merapi si už vynutila evakuaci 340 tisíc lidí 06.11.2010
Podmořská sopka Marsili ohrožuje pobřeží jižní Itálie 10.05.2010
Popel z islandské sopky znovu komplikuje leteckou dopravu Evropě 09.05.2010
Erupce Eyjafjöllu pokračuje, seizmická aktivita v oblasti Katly 29.04.2010
Erupce Eyjafjöllu slábne, islandský prezident varoval před erupcí Katly 23.04.2010
Charakter erupce Eyjafjöllu se mění, aktivita klesla, nebezpečí trvá 20.04.2010
Eyjafjöll vyvrhl za tři dny 140 milionů metrů krychlových tefry 18.04.2010
Erupce Eyjafjöllu - blesky nad sopkou, spad popela na jihu Islandu 17.04.2010
Erupce islandské sopky sílí, globální důsledky však mít asi nebude 16.04.2010
Erupce Eyjafjöllu narušila leteckou dopravu, mrak popela míří i do ČR 15.04.2010
Na Islandu soptí Eyjafjöll, vulkanologové se obávají erupce Katly 23.03.2010
Erupce sopky Mount Redoubt na Aljašce 12.04.2009
Yellowstonský park zasáhla největší série otřesů od roku 1985 07.01.2009
Erupce Tambory v roce 1815 pohřbila ostrovní civilizaci 07.03.2006
Katastrofální erupce na Islandu v roce 1783 01.03.2006
Sopečné erupce ochlazují oceány více, než se čekalo 18.02.2006
Riziko exploze supervulkánu Toba se zvýšilo 02.04.2005
Sopečná aktivita na Kanárských ostrovech roste 12.01.2005
Pravděpodobnost erupce v Yellowstonu je prý vysoká 08.01.2005
Sopka na ostrově La Palma způsobí apokalypsu 16.08.2004
Supervulkány 03.02.2000




  Významné dny
  Kniha ke stažení
  Slunce aktuálně
Slunce aktuálně

Počet dnů bez skvrn:
2016: 32 (9 %)  
2017: 68 (23 %)

Podrobnosti
  Země aktuálně
Globální teplotní odchylka
0,90 °C (1-12/2015)
0,94 °C (1-12/2016)
0,87 °C (1-9/2017)  

Koncentrace CO2
402,83 ppm (6/2016)
405,38 ppm (6/2017)

Lidská populace
7,43 miliardy (10/2017)

Index cen potravin FAO
178,4 bodů (9/2017)

  Nejčtenější články
» 22.06.2017 - 2491x
Období leden až květen 2017 s odchylkou 0,92 stupně, v Africe byl květen nejteplejší v historii (číst článek)


» 05.09.2017 - 1684x
Hurikán Harvey byl zřejmě nejničivějším hurikánem novodobé historie (číst článek)


» 25.04.2017 - 1491x
Jak hospodaření s dešťovou vodou ovlivňuje podobu měst (číst článek)


» 09.09.2017 - 1295x
Hurikán Irma pustošil Karibik i Floridu, škody by mohly přesáhnout 100 miliard dolarů (číst článek)


» 01.08.2017 - 1003x
1. srpen byl v ČR nejteplejším dnem letošního roku (číst článek)


» 19.09.2017 - 980x
Hurikán Maria devastoval ostrovy v Karibiku (číst článek)


Gnosis - internetový magazín pro ty, kdo hledají poznání
Hlavní rubriky: Klimatické změny | Ničení Země | Další hrozby | Pomoc přírodě | Spiritualita, apokryfy | Záhady, zajímavosti | Ostatní
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
RSS | Atom | Vytvořeno v phpRS.
Provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2017