Co dělat, aby nám voda neutíkala?

Autor: Převzato (Počítáme s vodou), Rubrika: Ochrana přírody, Vydáno dne: 18.08.2015

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2015080003

Teplotní rekordy jsou na denním pořádku a je takové sucho, že trávníky jsou vyschlé přesně tak, jak je známe třeba z prázdninového subtropického Chorvatska, stromům žloutne a padá listí, jako bychom už dávno měli podzim. Koryta potoků a říček jsou prázdná, stav vody na řekách má k ideálu daleko a chovatelé stád zvažují porážky zvířat, protože schnou louky a dobytek přestává mít co žrát.

Stromy kvůli vleklému suchu vypadají, jako by měl být už konec září a ne počátek srpna.

Stromům kvůli suchu žloutne a padá listí, autor fotografie - Veronika Kalníková Je sucho. Do popředí se tak opět dostávají otázky a témata týkající se zadržení vody v naší krajině. Před nějakou dobou jsem se v rámci jedné soutěže ptala středoškolských studentů na to, jaká klasická i originální opatření na zadržení dešťové vody by kdekoliv ve svém okolí vymysleli. A studenti se kolem sebe rozhlédli a začali projektovat různé nádrže, zasakovací průlehy, vytipovávali místa, kde by bylo vhodné rozbít betonem nebo asfaltem zbytečně zpevněný povrch a bohužel jen na papíře jej nahrazovali zatravňovací dlažbou nebo normálními trávníky.

Z několika originálních příspěvků stojí za zmínku úvaha nad tím, že na různých záhoncích je mezi rostlinami zbytečně mnoho volného místa a obnažených ploch. Takto vnějším vlivům exponovaná půda je zranitelná, snadněji podléhají erozi a volně vystavena slunci je tak náchylnější k vysychání. Navrhují proto použití živého zeleného mulče, který už tedy jedním z používaných prvků na permakulturních přírodních zahradách je, ale široce rozšířený rozhodně není.

Stromům kvůli suchu žloutne a padá listí, autor fotografie - Veronika Kalníková Jen tak pro představu, v zeleninových záhonech se běžně jako podsev ve spodních patrech používá špenát nebo salát. Na zahrádkách s trvalkami a dřevinami lze volné plochy ozelenit polštářovými a plazivými rostlinami – například lichořeřišnicí větší, na stinných místech lze využít mařinku vonnou,  barvínek menší či břečťan popínavý. Další studenti se zaměřili na nevyužitý potenciál prázdných a přehřívajících se střech a navrhli, že by je pokryli mechy nebo lišejníky, které mají vysokou nasákavost, po určitou dobu by odtoku vody zabránily. Svůj účel by tak tato obdoba zelené střechy splnila, i když bohužel tedy v praxi moc reálná není.

Co dalšího nápaditého bychom dokázali sami vymyslet? Rozhlédněte se kolem sebe, prozkoumejte zahradu, část vnitrobloku nebo jiné okolí svého bydliště a zkuste zapřemýšlet, jak byste tam dostali a zadrželi co nejvíce dešťové vody a jak byste s ní poté naložili. Třeba už nějaký originální „vylepšovák“ máte. Pokud ano a měli byste chuť se o něj podělit s ostatními, tak nám o něm do Koniklece napište (veronika.kalnikova@ekocentrumkoniklec.cz). Nápad nám pošlete popsaný v emailu, ideálně jej doplňte fotografiemi a my ho zveřejníme na našich stránkách http://www.pocitamesvodou.cz/ v sekci dobrá praxe.

Článek vznikl v rámci projektu "Počítáme s vodou II " financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) najdete na  www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.


Publikováno 14.8.2015


Autor (text i fotografie): Veronika Kalníková

Zdroj: http://www.pocitamesvodou.cz/co-delat-aby-nam-voda-neutikala/