Změny tryskového proudění a extrémní projevy počasí na severní polokouli v červnu 2013

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Klimatické anomálie, Vydáno dne: 08.07.2013

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2013070002

Tryskové proudění (ilustrace NASA/GSFC) Vlna veder, která na přelomu června a července sužovala západ USA, je podobně jako mnohé další extrémní výkyvy počasí v letošním roce spojována s poruchami globálního proudění vzduchu. Nejzřetelněji je to vidět na tryskovém proudění (jet streamu), který odděluje chladný vzduch na severu od teplého subtropického na jihu.

Na změnách tryskové proudění se podílí mnoho faktorů, velký význam má přirozená variabilita (cirkulační módy), ale zdá se, že k současnému stavu vzrůstajícím dílem přispívá oteplování Arktidy a úbytek mořského ledu. Tím totiž klesá horizontální gradient teploty a tlaku vzduchu mezi severním pólem a středními zeměpisnými šířkami.

Západní proudění na severní polokouli ztrácí hnací sílu, zpomaluje, amplituda vlnění (Rossbyho vlny) roste, objevují se výrazné meandry v severojižním směru. Spolu s tím se zvyšuje extremita počasí. Zonální proudění (podél rovnoběžek) nahrazuje meridionální typ (podél poledníků). Horký vzduch ve výběžcích vyššího tlaku vzduchu proniká daleko na sever a chladný v brázdách nižšího tlaku na jih. Vznikají podmínky pro atmosférické blokování, tedy situace, kdy se zonální proudění přeruší, mohutná anticyklóna zabrání postupu tlakových níží a srážky se koncentrují na jednom místě, zatímco v oblasti vysokého tlaku vzduchu po řadu týdnů trvá suché a horké počasí.

Jen za červen jsou změny v tryskovém proudění dávány do souvislosti s rozsáhlými povodněmi ve střední Evropě (přelom května a června), s katastrofálními záplavami po silných monzunových deštích v severozápadní Indii (druhá polovina června), s vedry na Aljašce (druhá polovina června), s ničivými povodněmi v Kanadě (druhá polovina června) a v neposlední řadě i s extrémní vlnou veder na západě USA (konec června, začátek července).

Tryskové proudění (ilustrace NASA/GSFC) Vlna veder, která na přelomu června a července sužovala západ USA, je podobně jako mnohé další extrémní výkyvy počasí v letošním roce spojována s poruchami globálního proudění vzduchu. Nejzřetelněji je to vidět na tryskovém proudění (jet streamu), který odděluje chladný vzduch na severu od teplého subtropického na jihu.

Na změnách tryskové proudění se podílí mnoho faktorů, velký význam má přirozená variabilita (cirkulační módy), ale zdá se, že k současnému stavu vzrůstajícím dílem přispívá oteplování Arktidy a úbytek mořského ledu. Tím totiž klesá horizontální gradient teploty a tlaku vzduchu mezi severním pólem a středními zeměpisnými šířkami.

Západní proudění na severní polokouli ztrácí hnací sílu, zpomaluje, amplituda vlnění (Rossbyho vlny) roste, objevují se výrazné meandry v severojižním směru. Spolu s tím se zvyšuje extremita počasí. Zonální proudění (podél rovnoběžek) nahrazuje meridionální typ (podél poledníků). Horký vzduch ve výběžcích vyššího tlaku vzduchu proniká daleko na sever a chladný v brázdách nižšího tlaku na jih. Vznikají podmínky pro atmosférické blokování, tedy situace, kdy se zonální proudění přeruší, mohutná anticyklóna zabrání postupu tlakových níží a srážky se koncentrují na jednom místě, zatímco v oblasti vysokého tlaku vzduchu po řadu týdnů trvá suché a horké počasí.

Jen za červen jsou změny v tryskovém proudění dávány do souvislosti s rozsáhlými povodněmi ve střední Evropě (přelom května a června), s katastrofálními záplavami po silných monzunových deštích v severozápadní Indii (druhá polovina června), s vedry na Aljašce (druhá polovina června), s ničivými povodněmi v Kanadě (druhá polovina června) a v neposlední řadě i s extrémní vlnou veder na západě USA (konec června, začátek července).


Módy tryskového proudění

Obrázek znázorňuje módy tryskového proudění na severní polokouli. Ve třetím uvedeném případě chladný vzduch ze severu proniká ve smyčce hluboko na jih. Naopak meandry vyklenuté k severu přitahují horký vzduch z jižních subtropických oblastí.

Autor obrázku: Benutzer:W., licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported


planetarni-vlneni.png

Proudění vzduchu ve výšce 9 tisíc metrů (tlaková hladina 300 hPa) ve středních zeměpisných šířkách na severní polokouli. Červené odstíny značí větry směřující z jihu na sever, modré ze severu na jih. Srovnání situace v červenci 1980 (bez větších extrémů), červenci 2011 (extrémy - vlna veder v USA, velmi chladné počasí ve Velké Británii) a období od 20. do 31. května 2013 (silné srážky ve střední Evropě).


Povodně ve střední Evropě

Srážkové úhrny za 24 hodin, stav k 2.6.2013 k 16:00 SELČ (ČHMÚ) Intenzivní srážky ve střední Evropě ovlivnilo tryskové proudění, které změnilo rozložení a pohyb tlakových útvarů. Nad severní Skandinávií a Bílým mořem a také západně od Velké Británie se nacházely oblasti vysokého tlaku vzduchu. Nad střední Evropou se oproti tomu po většinu května udržovala oblast nízkého tlaku vzduchu. Vydatné srážky ze dvou tlakových níží nad střední Evropou zasáhly na přelomu května a června zejména severní stranu Alp, kde byly srážky nejsilnější, extrémní srážkové úhrny však byly zaznamenány i na německé straně Krušných hor, v menší míře se koncentrovaly i v pruhu vedoucím od Šumavy na sever přes Českomoravskou vrchovinu po Krkonoše. Za čtyři dny od 30. května do 3. června 2013 napršelo na severní straně Alp v Bavorsku až 400 milimetrů srážek, na rakouské straně až 350 milimetrů. V České republice byly úhrny podstatně nižší, ovšem povodí v celém vymezeném regionu bylo zcela nasycené a vodní toky proto na naustávající deště reagovaly rychlým vzestupem hladin.

Srážkové úhrny v Rakousku (mapa), 30.5. - 3.6.2013
Srážkové úhrny v Německu za jeden týden (mapa), k 3.6.2013

V povodí Dunaje byly na mnoha měrných profilech zaznamenány rekordní průtoky. V Pasově vystoupil Dunaj 3. června na 12,89 metru, o 225 centimetrů výše než při povodních v roce 2002, o 69 centimetrů výše než při povodních v roce 1954 a o 19 centimetrů nad odhadovanou výšku hladiny při povodních v roce 1501. Zaplaveno bylo historické centrum města.

V Bratislavě kulminoval Dunaj 6. června při rekordním průtoku 10 530 kubíků za sekundu, hladina sahala o necelý půl metru výše než v roce 2002. Také v Budapešti hladina řeky vystoupila na historické maximum, 9. června překonala úroveň z roku 2006 o 31 centimetrů, hladina měla výšku 8,91 metru.

Rekordní hodnoty byly hlášeny i z dalších míst. V Německu na řekách Sála a Bílý Halštrov (povodí Labe), na Labi samotném překonal stav vody povodně z roku 2002.

V České republice byla nejhorší situace v povodí Vltavy a Labe. Na některých menších tocích a na horním toku Labe byla překonána hranice stoleté vody.

V důsledku povodní zahynulo nejméně 25 lidí. Z ohrožených oblastí byly evakuovány desetitisíce obyvatel a způsobené škody se odhadují přibližně na 15 až 20 miliard eur.


Zaplavené historické centrum Pasova, 3.6.2013 Výška hladiny při historických povodních v Pasově, 4.6.2013

Fotografie 1: Pohled na zaplavené historické centrum Pasova v Bavorsku, 3. června 2013.

Fotografie 2: Značky na budově radnice ukazují, kam dosahovala výška hladiny při historických povodních v Pasově. Značka pro povodeň z roku 2013 na snímku ze 4. června chybí, ale vody bylo zjevně více než kdykoli za posledních minimálně 500 až 1000 let (výška hladiny při povodni v roce 1342 není známa).


Fotografie 1: Stefan Penninger, licence Creative Commons 2.0 Generic
Fotografie 2: Naboo N1 Starfighter, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported



Vlna veder ve střední Evropě

Brzy po povodních pronikl do střední Evropy horký teplý vzduch z Afriky. Vlna veder přepsala řadu denních teplotních rekordů v České republice. Na některých stanicích byly překonány i teplotní maxima za celý měsíc červen. Historicky nejvyšší denní teploty vzduchu byly tři dny po sobě (ve dnech od 18. do 20. června) naměřeny také v Praze-Klementinu. Z Rakouska přišla zpráva o dosažení nejvyšší červnové teploty, jaká byla kdy zaznamenána na rakouském území. V dolnorakouském městě Waidhofen an der Ybbs bylo 20. června 38,6 stupňů Celsia.


Katastrofální povodně na severozápadě Indie

Po mimořádně vydatných srážkách, které se v červnu snesly na severozápadě Indie, v Nepálu a částečně také v Tibetu, následovaly katastrofální povodně a sesuvy půdy. V Indii byly nejhůře postiženy státy Uttarákhand a Himáčalpradéš. Celkový počet obětí není zatím znám, podle některých úředních odhadů se může vyšplhat až na 10 tisíc.

Srážkové úhrny (mm) v Indii v období od 13. do 19.6.2013 Monzunové deště začaly letos na severu Indie dříve než normálně. Místo obvyklých 168 milimetrů napršelo v červnu 2013 ve státě Uttarákhand 486 milimetrů srážek. Kritický byl týden od 13. do 19. června, kdy v Uttarákhandu spadlo 322 milimetrů, což je 847 procent běžného srážkového úhrnu. Extrémní srážky vedly mimo jiné i k rychlému tání ledovce Chorabari v nadmořské výšce 3800 metrů, v korytě řeky Mandakini pod ledovcem se po prudkých deštích valila obrovská kvanta vody a bahna. Povodně a sesuvy půdy zničily mnoho domů, často celé vesnice. Z velké části bylo zdevastováno i poutní město Kedarnáth, kde se nachází jeden z nejposvátnějších hinduistických chrámů.

Kvůli přerušeným pozemním komunikacím uvízlo v ohrožených oblastech 70 tisíc poutníků a turistů. Indická armáda do záchranných operací nasadila desítky vrtulníků. Podle indické armády šlo o největší civilní záchrannou operaci svého druhu na světě, při které bylo od 17. června letecky přepraveno 19 600 osob. Celkem bylo evakuováno více než 110 tisíc lidí. Povodně měly natolik dramatický průběh, že se pro ně začal používat název "himálajské tsunami".

Není bez zajímavosti, že od roku 2005 jde už o třetí velké povodně (letošní jsou ovšem nejhorší), které postihly Uttarákhand. V předchozím období bylo takových katastrof mnohem méně (naposledy v roce 1978).

Prudký nástup monzunových dešťů (na severozápadě Indie začíná období dešťů zpravidla až v červenci) byl ovlivněn atypickou polohou tryskového proudění, výrazný meandr jet streamu vyvolal podobnou synoptickou situaci jako při povodních v Pákistánu v roce 2010.


Rozvodněné řeky v Nepálu a severní Indii, 21.6.2013

Fotografie pro srovnání, 30.5.2013

Satelitní záběr pořízený spektroradiometrem MODIS družice Aqua ukazuje rozvodněné řeky v Nepálu a severní Indii. Nahoře je snímek pořízený 21. června 2013. Dole pro srovnání pohled na stejné území o necelý měsíc dříve - 30. května 2013.


Povodně v Kanadě

Srážkové úhrny (mm) v kanadské provincii Alberta v období od 19. do 22.6.2013 Nezvyklá meteorologická situace ovlivněná změnami tryskového proudění způsobila ve druhé polovině června záplavy v kanadské provincii Alberta. V oblasti Skalistých hor na jihu provincie spadlo za 36 hodin více než 220 milimetrů srážek, což je skoro polovina obvyklého ročního úhrnu. To spolu s nasyceným povodím vedlo k rychlému vzestupu hladin řek Bow, Elbow, Highwood, Red Deer, Sheep, Little Bow a South Saskatchewan. Největší pozornost vzbudily záplavy ve městě Calgary. Řeka Blow ve městě kuminovala 21. června při rekordním průtoku 1458 kubíků za sekundu, což je pětinásobek běžného stavu v tomto ročním období. Na řece Elbow byl nejvyšší průtok 544 kubíků za sekundu. Řeka Highwood nedaleko města dosáhla maxima 734 kubíků za sekundu (desetinásobek běžného stavu). Rekordní průtok byl zaznamenán i na řece South Saskatchewan v Medicine Hat. Průtok tam dosáhl 5460 kubíků za sekundu (o 360 kubíků více než při záplavách v roce 1995).

V důsledku povodní zahynuli čtyři lidé, evakuováno bylo více než 100 tisíc obyvatel, z toho 75 tisíc v Calgary. Předběžné škody se odhadují na 3 až 5 miliard dolarů, ovšem podle úřadů mohou být v konečném součtu vyšší. Letošní povodně se tak možná stanou nejničivější přírodní katastrofou v historii Kanady. Dosud největší škody odhadem za 5,4 miliardy dolarů způsobila sněhová a ledová kalamita v lednu 1998.


Zaplavené Calgary, fotografie z ISS, 22.6.2013

Fotografie z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ukazuje zaplavenou část Calgary. Snímek pořídila kamera ISERV 22. června 2013. Na obrázku je vyznačena (kromě dalších staveb) i poloha Scotiabank Saddledome, domovské arény klubu kanadsko-americké NHL Calgary Flames.


Rekordně vysoké teploty na Aljašce

Ve stejné době, kdy ve Skalistých horách intenzivně pršelo, lidé na Aljašce si díky výraznému hřebenu vysokého tlaku vzduchu užívali pěkného slunečného počasí. Teploty ve druhé polovině června vystupovaly k 30 stupňům Celsia, místy až k 35 stupňům Celsia. Nejvyšší červnová teplota od začátku měření byla zaznamenána 17. 6. meteorologickou stanicí Talkeetna. Nový rekord 35,5 stupně Celsia překonal dosavadní maximum 32,8 stupně Celsia z let 1969 a 1953. Rekord za celý měsíc červen padl při teplotě 34,4 stupňů Celsia také v městečku McGrath. Podobně i na dalších místech - Skwenta (33,8 °C), Cordova (32,2 °C), Valdez (32,2 °C), Seward (31,1 °C), Unalakleet (31,1 °C), Nome (30,0 °C), Kotzebue (29,4 °C), Point Lay (26,1 °C).

V horkém a suchém počasí se snadno šířily lesní požáry. Do konce června se jejich počet na Aljašce zvýšil na více než osmdesát.


Lesní požáry na západě Aljašky, 19.6.2013

Na fotografii družice Terra z 19. června 2013 je vidět kouř z lesních požárů na západě Aljašky.


Rekordní vlna veder na západě USA

V neděli 30. června meteorologická stanice Furnace Creek v Údolí smrti naměřila teplotu 54 stupňů Celsia, což je historicky nejvyšší červnová teplota zaznamenaná na naší planetě. Dosavadní rekord naměřený v Údolí smrti 23. června 1902 měl hodnotu 53,8 stupně Celsia. Rekordní teploty, které často vystupovaly vysoko nad 40 stupňů Celsia, byly v období od 27. června do 2. července hlášeny z Kalifornie, Nevady, Utahu, Arizony, Idaha, Nového Mexika, Montany, Oregonu a ze státu Washington. Průměrná teplota za měsíc červen byla vyhodnocena jako nejvyšší od počátku měření na mnoha meteorologických stanicích, např. v Údolí smrti (38,5 °C), kalifornském Needles (35,4 °C), ve Phoenixu (34,7 °C), Las Vegas (33,0 °C) nebo v arizonském Tucsonu (31,9 °C).

Hasiči sváděli kvůli vedru těžký boj s lesními požáry. 30. června zahynulo nedaleko města Prescott v Arizoně 19 členů elitní protipožární jednotky, jde o největší podobnou tragédii v USA za posledních 80 let.


Údolí smrti v Kalifornii, 30.6.2013

Teplotní snímek Údolí smrti v Kalifornii, 30.6.2013

Povrchová teplota

Dole snímek povrchových teplot, který zhotovila družice Landsat 8 30. června 2013, kdy byla v Údolí smrti (stanice Furnace Creek) naměřena rekordní teplota 54 stupňů Celsia. Nahoře fotografie stejného místa.


Tryskové proudění a rozložení tlakových útvarů nad USA, 3.7.2013

Tryskové proudění nad Severní Amerikou 3. července 2013 (tlaková hladina 300 hPa). Brázda nízkého tlaku vzduchu nad centrální částí Spojených států je ostře oddělená od hřebenů vysokého tlaku vzduchu nad západem a východním pobřežím USA. Zatímco na západě USA jsou úmorná vedra, v Texasu, Nebrasce, Arkansasu, Louisianě, Kansasu a Missouri je nezvyklá zima, na řadě míst jsou tou dobou dokonce naměřena rekordní denní teplotní minima. Ale dále na východ je počasí odlišné. Směrem nad Appalačské pohoří se nasouvá vlhký tropický vzduch z Mexického zálivu. Ve státech Florida, Georgie, Jižní a Severní Karolína platila výstraha před povodněmi.


Zdroje: Weather Underground (2) (3) (4), ZAMG, DWD, NASA Earth Observatory (2) (3) (4), TheHuffingtonPost.com (2), Walker Institute, IMD, PIK, About.com, Government of Alberta, Weather.com, NASA, SciLogs, The Independent, Wikipedia, hydro.chmi.cz