Období od 11. března do 7. dubna 2013 bylo v ČR nechladnější za posledních sto let

Autor: Převzato (různé zdr.), Rubrika: Extrémní počasí, Vydáno dne: 10.04.2013

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2013040001

Teplotní anomálie v Evropě v březnu 2013 (NOAA) Období od 11. března do 7. dubna 2013 bylo v ČR (ale i v dalších částech Evropy) extrémně chladné. Průměrná teplota se pohybovala více než jeden stupeň Celsia pod nulou. Příčinou abnormálně studeného počasí byla neobvyklá cirkulace atmosféry v oblasti severního Atlantiku a Evropy. Informoval o tom Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

"Měsíc březen nebyl jako celek s ohledem na teplotní charakteristiky nijak výjimečný, což bylo zapříčiněno teplou první dekádou a výrazně studenější 2 a 3. dekádou. Vezmeme-li ovšem v úvahu 4. týdenní souvislé období od 11. března, do 7. dubna, které bylo jako celek chladné a tedy i výrazně podprůměrné, dostáváme se k zajímavému zjištění," napsal Sandev v článku publikovaném na internetové stránce Českého hydrometeorologického ústavu Infomet.

Období od 11. března do 7. dubna 2013 bylo v ČR (ale i v dalších částech Evropy) extrémně chladné. Průměrná teplota se pohybovala více než jeden stupeň Celsia pod nulou. Příčinou abnormálně studeného počasí byla neobvyklá cirkulace atmosféry v oblasti severního Atlantiku a Evropy. Informoval o tom Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Teplotní anomálie v Evropě v březnu 2013 (NOAA) "Měsíc březen nebyl jako celek s ohledem na teplotní charakteristiky nijak výjimečný, což bylo zapříčiněno teplou první dekádou a výrazně studenější 2 a 3. dekádou. Vezmeme-li ovšem v úvahu 4. týdenní souvislé období od 11. března, do 7. dubna, které bylo jako celek chladné a tedy i výrazně podprůměrné, dostáváme se k zajímavému zjištění," napsal Sandev v článku publikovaném na internetové stránce Českého hydrometeorologického ústavu Infomet.

"Toto období s průměrnou teplotou pod -1°C je nejchladnější za posledních sto let (viz přiložený graf). Zhruba stejně studené období bylo naposledy v roce 1958. Z hlediska klementinské řady pozorování se obdobná studená období na území České republiky vyskytovala většinou před rokem 1860, nejchladněji bylo v roce 1853," konstatoval Sandev.

"Příčinou studeného počasí je neobvyklá cirkulace atmosféry, která se v průběhu března a začátkem dubna vyskytla v oblasti severního Atlantiku a Evropy.

V březnu se do západního Středomoří dostal nebo se zde přímo vytvořil neobvykle vysoký počet tlakových níží, které nad mořem nabíraly vlhkost a postupovaly dále k východu až severovýchodu přes Balkán, Maďarsko a Slovensko. Když se tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu dostaly východně od našeho území, strhávaly studený vzduch z vyšších zeměpisných šířek, tedy z oblasti Skandinávie a Ruska a zároveň přinášely i výraznější srážky. V březnu nastala taková situace desetkrát a středy čtyř z těchto tlakových níží těsně míjely naši východní hranici.

Tryskové proudění bylo v březnu nadprůměrně silné a posunuté daleko na jih (NOAA) Důvody této neobvyklé situace musíme hledat v cirkulaci nad Atlantickým oceánem, konkrétně v tryskovém proudění (jet stream). Tryskové proudění bylo letos v březnu a začátkem dubna nadprůměrně silné a posunuté daleko na jih oproti běžnému stavu (viz obrázky). To způsobilo změnu v rozložení tlakových útvarů nad jižní částí severního Atlantiku. Na místě, kde se obvykle nachází oblast vysokého tlaku vzduchu, tedy v oblasti Azorských ostrovů máme výraznou tlakovou níži, která byla stále obnovovaná ("přikrmována") dalšími nížemi přicházející z východní Ameriky do její zádní části. Ta pak nepřetržitě zásobovala západní Středomoří chladnějším vzduchem. Bez nadsázky lze říct, že tato řídící tlaková níže byla matka těch středomořských. Další výrazná anomálie vznikla nad Islandem, který je kolébkou tlakových níží. V březnu zde naopak panovala tlaková výše.

Tato cirkulace se projevila na velmi výrazných záporných hodnotách severoatlantické oscilace (známa jako NAO) a také na výrazně záporné anomálii arktické oscilace (AO).

Naposledy obdobná cirkulace nad severním Atlantikem panovala v již zmíněném roce 1958. Kromě vpádu studeného vzduchu z arktické oblasti, může mimo jiné Evropu ochladit i výběžek Sibiřské tlakové výše. Současná třetí cesta ochlazení Evropského kontinentu spojená s aktivitou ve Středozemním moři není sice také nic neobvyklého, ale nikdy v minulosti netrvala tak dlouho. Je to tak trošku "vzhůru nohama". Kdyby se podobná cirkulace opakovala v létě, přinesla by na četných místech evropského kontinentu výrazné povodně," uzavřel Marjan Sandev z ČHMÚ.


Průměrné teploty v ČR za období od 11.3. do 7.4. v letech 1914 až 2013

Průměrné teploty v ČR za období od 11.3. do 7.4. v letech 1914 až 2013.


Zdroj: ČHMÚ/Infomet, NOAA/CPC