NASA: Léto 2010 bylo čtvrté nejteplejší za posledních 131 let

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Statistické údaje, Vydáno dne: 03.10.2010

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010100002

Období od června do srpna 2010 bylo čtvrté nejteplejší za posledních 131 let (odchylka +0,56°C). V minulém roce bylo léto v globálním průměru o něco teplejší (odchylka +0,62°C). Letošní průměr snížily především nízké teploty na jižní polokouli - v Antarktidě a také v Tichém oceánu, kde se rozvinul klimatický jev La Niňa. Nezvykle vysoké teploty oproti normálu převládaly na Antarktickém poloostrově a také ve východní Evropě včetně evropské části Ruska. Teplo bylo i v Japonsku a USA. Analýzu zveřejnili vědci z amerického Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, NASA/GISS).

Připomeňme si, že podle amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) bylo letošní léto druhé nejteplejší od roku 1880. Rozdíly ve výsledcích jsou způsobeny především odlišným přístupem obou institucí k určování teplotních odchylek v oblastech s nedostatkem meteorologických měření. Jinak časově vymezen je také dlouhodobý průměr, s nímž jsou teploty srovnávány. V NASA/GISS je normálem období 1951-1980, v NOAA 1971-2000.


Teplotní anomálie v létě 2010 podle NASA/GISS
Teplotní anomálie v létě 2010 oproti průměru let 1951 až 1980 podle NASA/GISS.


Teplotní anomálie v období červen až srpen 2010 podle NOAA
Teplotní anomálie v létě 2010 oproti průměru let 1971 až 2000 podle NOAA.


Teplotní anomálie v letech 2009 a 2010, normál: 1951-1980
Teplotní anomálie v letech 2009 a 2010. Odchylky ve srovnání s dlouhodobým normálem (1951-1980).


Pozornosti sdělovacích prostředků neunikla mimořádná vlna veder a požárů v evropské části Ruska. Vědecký tým vedený Jamesem Hansenem, ředitelem Goddardova institutu vesmírných studií, však upozornil, že regionální anomálie mají z globálního hlediska jen omezený význam. Chladná zima a horké léto v Rusku nebo třeba nezvykle studená zima ve Velké Británii nemohou ovlivnit celkový trend, který je zřejmý - otepluje se.

Na druhou stranu je jasné, že extrémů v počasí přibývá. Podle ruských meteorologů byla vlna veder v Rusku nejhorší za posledních tisíc let (podobně jako léto 2003 v Evropě). Nelze však zjednodušeně ukázat na globální oteplování a říct, že za to může. Otázku je třeba položit jinak. "Došlo by k události, jakou byla vlna veder v Moskvě, i kdyby koncentrace oxidu uhličitého zůstala na předprůmyslové úrovni?," otázal se Hansen a hned si také odpověděl: "Téměř jistě ne. Kdyby se globální teplota nezvyšovala, pravděpodobnost, že by nastala extrémní vlna veder, jakou zažila Moskva, by byla malá, byť ne zcela nulová."


Teplotní anomálie v období od 20. do 27. července 2010 v Evropě a Asii
Teplotní anomálie v období od 20. do 27. července 2010 v Evropě a Asii. Obrázek podle družice Terra, která je vybavena spektroradiometrem MODIS. Teploty jsou vztaženy vůči průměru za stejné období v letech 2000 až 2008.


Zimní a letní teplotní anomálie v USA, Evropě a Japonsku
Zimní a letní teplotní anomálie v USA, Evropě a Japonsku. Odchylky oproti průměru let 1951 až 1980. V případě Evropy není zahrnuto území západního Ruska. Spolu s ním by anomálie v létě 2010 byla srovnatelná s rekordní odchylkou v roce 2003.


Teplotní odchyky v ročních obdobích do roku 2010
I když se kalendářní rok 2010 nakonec možná nestane nejteplejším rokem v historii měření, jisté je, že dvanáctiměsíční období od července 2009 do června 2010 bylo rekordně teplé. Graf ukazuje teplotní odchylky v jednotlivých ročních obdobích ve srovnání s průměrem let 1951 až 1980. V grafu je vidět silný vliv El Niňa - Jižní oscilace (ENSO) na průměrnou teplotu v nízkých zeměpisných šířkách. Zelené trojúhelníky v obrázku ukazují významnější sopečné erupce, které krátkodobě snížily globální teploty. Ve spodní části obrázku je znázorněno střídání fází ENSO - teplých El Niňo a studených La Niňa epizod.


Zdá se, že studená fáze ENSO bude pokračovat minimálně do konce letošního roku, mohla by se protáhnout i do roku 2011. Účinek obou fází na globální teploty se projevuje se zpožděním cca tří měsíců. Zatím to vypadá, napsal Hansen, že rok 2011 nebude nejteplejším rokem, avšak docela dobrým kandidátem na nový teplotní rekord je rok 2012. Svůj vliv by mohla mít kromě jiného i sílící sluneční aktivita. Pokud se tato předpověď naplní, vysoké teploty spolu s vysokým obsahem vodní páry v atmosféře budou dostatečným předpokladem pro vznik silných dešťových srážek a bouří. Mohla by tak stoupnout četnost a intenzita extrémních projevů počasí, jako tomu bylo i v letošní roce.


Celkové množství sluneční iradiance
Celkové množství slunečního ozáření (W/m2) od roku 1975 do září 2010 (PMOD/WRC). Nynější 24. sluneční cyklus by měl vrcholit v roce 2013.


Zdroje:
- NASA/GISS (30.09.2010, How Warm Was Summer 2010?)
- NASA/GISS (2010 - How Warm Was This Summer?)
- NASA Earth Observatory (01.10.2010, How Warm Was Summer 2010?)