Frank Fenner: Lidstvo vyhyne, už je pozdě tomu zabránit

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Názory a polemiky, Vydáno dne: 24.06.2010

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010060016

"Druh Homo sapiens vyhyne, možná během jednoho sta let. A mnoho dalších zvířat vyhyne s ním. Je to neodvratná situace. Myslím si, že je příliš pozdě. Moc o tom nemluvím, protože lidé se stále pokoušejí něco s tím udělat, ale nedělají dost. Nějaká opatření by to mohla trochu zpomalit, ale už je tady příliš moc lidí. Lidský druh dopadne pravděpodobně stejně jako četné druhy, jejichž zánik jsme viděli," prohlásil v rozhovoru pro deník The Australian Frank Fenner, přední vědec a mikrobiolog z Australské národní univerzity. Jeho slova znějí pesimisticky, ale je možné, že byla vyslovena záměrně ve snaze provokovat a vzbudit zájem veřejnosti. Nasvědčuje tomu fakt, že právě pod záštitou profesora Fennera se připravují konference o klimatických změnách a ekologii. Jedna z nich se 23. a 24. června 2010 koná v Canbeře.

Frank Fenner Frank Fenner (nar. 1914) má za sebou dlouhý život zasvěcený virologii. Výraznou měrou se zasadil o vymýcení viru pravých neštovic a také o redukci invazivní populace divokého králíka v Austrálii (rozšířením myxomatózy). Podílel se na 290 vědeckých studiích, je autorem nebo spoluautorem 22 knih a držitelem řady prestižních ocenění. Pri své práci se naučil přistupovat k problémům komplexně, i na lidský druh je podle něj třeba pohlížet z různých úhlů a v širokých souvislostech - biologických, geologických, ekologických i sociologických. Začátkem 70. letech se začal veřejně vyjadřovat k otázkám vztahu člověka a životního prostředí a v roce 1973 při Australské národní univerzitě založil ekologické středisko Centre for Resources and Environmental Studies (CRES). Dnes sdílí názor svých kolegů, kteří tvrdí, že Země prochází geologickým obdobím zvaným antropocén. Ten se od předchozích období odlišuje významem lidské činnosti. Po průmyslové revoluci v 18. století začal člověk ovlivňovat podnebí tak zásadním způsobem, vysvětlil Fenner, že se to vyrovná důsledkům srážky Země s kometou nebo střídání dob ledových.

"Aboriginci by bez vědy, bez vypouštění oxidu uhličitého a globálního oteplování mohli prožít dalších 40 nebo 50 tisíc let," uvedl Fenner. Ale to se nestane, protože lidé vyhynou jako druh. "Čeká nás stejný osud jako obyvatele Velikonočního ostrova. Změna klimatu je teprve na samém začátku, ale už teď jsme svědky nápadných změn počasí."

Původní obyvatelé se na Velikonočním ostrově usadili asi ve druhé polovině prvního tisíciletí. Počet obyvatel stoupal pomalu, prudce se zvýšil až v 15. století. Kolem roku 1550 žilo na ostrově asi 12 tisíc lidí. Příliš početná populace zdecimovala lesy a vyhubila všechny druhy stromů a pozemních ptáků. Půda podléhala erozi, stala se neúrodnou, prameny vysychaly, životní úroveň klesala, nastal hladomor a boj o zbytek zdrojů. V roce 1722, kdy na Velikonoční ostrov připluli první Evropané, čítala populace 2 až 3 tisíce osob. V 19. století se převážná většina domorodců stala oběťí otrokářů a epidemie neštovic. V roce 1877 přežívalo na ostrově jen 111 původních obyvatel. Evoluční biolog Jared Diamond vidí jasné paralely mezi tím, co se stalo před pár staletími na Velikonočním ostrově a tím, co se odehrává v současnosti na celé planetě.

"Skutečným problémem je populační exploze a bezuzdná spotřeba," podotkl Fenner. V příštím roce přesáhne podle OSN lidská populace hranici sedmi miliard jedinců. Denně přibývá 218 tisíc lidí. Přitom ještě před necelým stoletím v roce 1914, kdy se Fenner narodil, žilo na Zemi zhruba 1,8 miliardy zástupců druhu Homo sapiens. "Tak, jak se bude populace zvyšovat na sedm, osm, devět miliard, bude přibývat válek kvůli potravě. Vnoučata dnešních generací budou žít v mnohem obtížnějším světě."

Fennerův kolega a dlouholetý přítel profesor Stephen Boyden připouští, že část ekologů nevidí budoucnost našeho druhu vůbec optimisticky. A zdá se, že realita se zatím odvíjí podle jejich scénáře.

"Frank může mít pravdu, ale někteří z nás ještě neztratili naději, že si situaci uvědomíme a že nastanou revoluční změny nezbytné pro dosažení ekologické udržitelnosti," namítl Boyden, profesí imunolog, který se později ve své kariéře zaměřil na sociální ekologii. "V tom se Frank a já lišíme. Oba si uvědomujeme vážnost situace, ale já neakceptuji tvrzení, že už je nutně příliš pozdě. Dokud ještě existuje jiskřička naděje, tak má smysl usilovat o to, aby se problém vyřešil. Máme vědecké znalosti na to, aby se to podařilo, nemáme však politickou vůli."

Ani profesor Fenner nerezignoval, jak by se mohlo zdát, a je stále aktivním stoupencem ekologické a sociálně udržitelné společnosti. Pod jeho záštitou v australské metropoli tento týden probíhá konference "Zdravé podnebí, planeta a lidé" (Healthy Climate, Planet and People). Další podobné akce se připravují. Organizátoři to dělají podle svých slov ve snaze překonat propast mezi ekologií a politikou. Přednášející osobnosti poukazují na potřebnost zmírnění rizik a přizpůsobení se novým klimatickým podmínkám, zdůrazňují nezbytnost revize priorit, hovoří o nevyhnutelnosti změn spotřebních návyků a chování lidí v běžném životě (diskuse se týkají například snížení spotřeby energie, zvýšení podílu rostlinné stravy, omezení letecké a automobilové dopravy, apod.).


Růst lidské populace v průběhu historie
Strmá křivka růstu lidské populace nevěští podle Fennera nic dobrého.


Zdroje:
- The Australian (16.06.2010, Frank Fenner sees no hope for humans)
- Australian National University (16.06.2010, No hope for humans: Fenner)
- Australian National University (Healthy Climate, Planet and People)
- Physorg.com (23.06.2010, Humans will be extinct in 100 years says eminent scientist)
- Wikipedia (Frank Fenner)
- Wikipedia (Velikonoční ostrov)