EU povolila pěstovaní GM brambor, ekologové se zlobí

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: GMO, Vydáno dne: 02.03.2010

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010030004

Poprvé od roku 1998 udělila Evropská komise nové povolení k pěstování geneticky modifikovaných plodin. 2. března 2010 rozhodl komisař pro zdraví John Dalli ve shodě s předsedou komise José Barrosem o tom, že se v členských státech Evropské unie budou moci pěstovat brambory Amflora německé firmy BASF k průmyslovému využití. Ekologické organizace rozhodnutí okamžitě ostře kritizovaly a vyzvaly členské státy, aby uplatnily svoje právo a pěstování GM brambor na svém území zakázaly.

Brambory Amflora firmy BASF Komise rovněž schválila využití třech typů kukuřice americké firmy Monsanto pro potravinářské a krmné účely (MON863xMON810, MON863xNK603, MON863xMON810xNK603). Povolen byl jejich dovoz a zpracování, nikoliv pěstování.

"Po více než třináctiletém čekání nás těší, že Evropská komise schválila Amfloru," prohlásil Stefan Marcinowski z vedení BASF. "Doufáme, že se toto rozhodnutí stane milníkem pro další inovační produkty, které posílí konkurenční a udržitelné zemědělství v Evropě."

Organizace Greenpeace se ve své tiskové zprávě pozastavila nad tím, že rozhodnutí bylo učiněno bez toho, aniž by proběhla diskuse ve sboru komisařů:

Posouzení rizik GM bramboru neproběhlo v souladu s platnou legislativou a nedošlo ani k dostatečnému posouzení vlivů na lidské zdraví. Kromě toho, většina zemí EU nesouhlasila s autorizací této GM plodiny již v minulosti. Po dnešním udělení povolení Evropskou komisí Greenpeace vyzývá jednotlivé členské státy Unie, aby vůči GM odrůdě Amflora uplatnily národní zákaz.

"Je šokující, že jedním z prvních oficiálních úkonů nové Komise je autorizace GM plodiny, která představuje riziko pro životní prostředí a zdraví," řekla Magdalena Klimovičová, vědecká poradkyně Greenpeace ČR. "Během šesti let nebyl Barroso schopen popřít vědecké důkazy zpochybňující bezpečnost tohoto GM bramboru. Se svou novou Komisí nyní prosadil rozhodnutí, aniž by proběhla jakákoli debata. Komisař pro zdraví Dalli souhlasil s tímto neslýchaným povolením, jež je políčkem vědě, veřejnému mínění i evropskému právu."

Geneticky modifikovaný brambor s názvem Amflora vyvinul německý chemický gigant BASF. Běžný brambor má škrob složen přibližně ze tří čtvrtin amylopektinu (větvený polymer glukosy) a jedné čtvrtiny amylózy (lineární polymer). Transgenní odrůda Amflora ovšem obsahuje výlučně amylopektin. Tento transgenní brambor bohatý na škrob měl původně sloužit pouze průmyslovým účelům, BASF však požádal o užívání stejné plodiny i jako potraviny a krmiva pro hospodářská zvířata.

Uvedenou odrůdu sice před časem schválil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), ovšem ten je již delší dobu kritizován členskými státy pro svou zaujatost a neplnění povinností právě v souvislosti s posuzováním GMO. EFSA v případě GM bramboru ignorovala závažná zdravotní a environmentální rizika. U odrůdy Amflora jsou totiž využity selekční markery, které mohou vést k rezistenci na antibiotika neomycin a kanamycin.

Světová zdravotnická organizace a Evropská agentura pro léčiva (EMEA) potvrdily, že obě látky jsou klinicky důležitými antibakteriálními preparáty. Evropská unie přitom po roce 2004 využití selekčních markerů, které mohou vést k rezistenci na antibiotika, zakázala. Uvolnění GM bramboru firmy BASF by tak mohlo přispět ke zvýšení bakteriální rezistence vůči významným lékům na závažné choroby, včetně prostředků pro léčbu tuberkulózy.

"Udělení povolení biotechnologickému průmyslu k výrobě by znamenalo jak hrozbu, tak i velmi znepokojivý precedens," řekl před časem Patrice Courvalin, vedoucí Útvaru antibakteriálních agens v lékařském výzkumném středisku Pasteurova ústavu v Paříži. "Měli bychom usilovat o omezení šíření resistence na antibiotika místo toho, abychom do řetězce potravin a krmiv posílali další výrobky, které mají potenciál již nyní špatnou situaci ještě zhoršit."

Firma BASF očekává, že za licence k pěstování brambor dostane ročně 20 až 30 milionů eur. S výsadbou by se mohlo začít začít už letos, v České republice by mohla být využita plocha o velikosti 150 hektarů (v celé Evropě 250 hektarů).

Komisař Dalli ujistil, že schválení bylo uděleno s přísnými podmínkami. Brambory Amflora nesmějí zůstávat v půdě po době sklizně. Pěstitel musí zajistit, aby se brambory nerozšířily do okolí.

I když v zemích EU plocha osetá GM plodinami klesla v loňském roce o 11 procent na 94 749 hektarů, v celosvětovém měřítku je tomu přesně naopak. V roce 2009 se GM plodiny pěstovaly na ploše o rozloze 134 milionů hektarů, což je o 7 procent více než v roce 2008. Nejvíce se GM plodiny pěstují v USA (64 milionů hektarů, meziročně o 2,4% více), v Brazílii (21,4 milionů hektarů, +35%), Argentině (21,3 milionů hektarů, +1,4%), Indii (8,4 milionů hektarů, +11%), Kanadě (8,2 milionů hektarů, +7,9%) a Číně (3,7 milionů hektarů, -2,6%).


Zdroje:
- EU (02.03.2010, Commission announces upcoming proposal on choice for Member States...)
- BASF (02.03.2010, European Commission approves Amflora starch potato)
- BASF (Amflora)
- Greenpeace ČR (02.03.2010, GM brambor firmy BASF by mohl zvýšit rezistenci vůči antibiotikům)
- Ekolist.cz (02.03.2010, EK povolila pěstovat v EU geneticky modifikované brambory)
- ISAAA (Global Status of Commercialized GM Crops: 2009 The first fourteen years, 1996 to 2009)