Ozónová díra zpomaluje oteplování Antarktidy

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Ozónová díra, Vydáno dne: 02.02.2010

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010010017

Ozónová díra nad Antarktidou byla v uplynulých dvou desetiletích považována za jednu z nejvážnějších hrozeb pro životní prostředí na naší planetě. Po ratifikaci Montrealského protokolu v roce 1987 a po přijetí pozdějších dodatků byla na celém světě utlumena výroba freonů, díky čemuž koncentrace tohoto plynu v atmosféře začala klesat a oblasti s oslabenou ozónovou vrstvou nad oběma polokoulemi se přestaly zvětšovat. Na jižní polokouli dosáhla ozónová díra maximální velikosti v letech 2000 a 2006. Očekává se, že návrat k normálu potrvá ještě půl století. Podle vědců z univerzity v Leedsu může mít obnova ozónové vrstvy i jeden nepříjemný důsledek - rychlejší oteplování Antarktidy.

Antarktida Britští experti analyzovali meteorologické údaje nashromážděné v období let 1980 až 2000 a poukázali na existenci zpětné vazby, která Antarktidu od poloviny 80. let chrání před vlivem globálního oteplování. Rychlé vzdušné proudy v oblasti pod ozónovou dírou totiž v letních měsících podporují tvorbu jasných mraků a brání tím průchodu slunečních paprsků k zemskému povrchu.

"Tyto mraky jsou pro sluneční paprsky jako zrcadlo - odrážejí sluneční teplo, takže oteplování kvůli rostoucím emisím uhlíku je v tomto regionu během léta efektivně potlačováno," vysvětlil profesor Ken Carslaw z univerzity v Leedsu. "Jestliže tyto větry ustanou, a to se zdá pravděpodobné, růst emisí oxidu uhličítého pak může urychlit oteplení jižní polokoule."

Klíčem k nově objevené zpětné vazbě je aerosol tvořený drobnými částicemi rozptýlenými ve vzduchu. Aerosol má ochlazující účinek na klima.

Rychle se pohybující vzdušné proudy v prostoru pod ozónovou dírou vynášejí do atmosféry velké množství mořské vody a spolu s ní i milióny drobných částeček soli. Ve vzduchu pak vzniká více oblačnosti, která odráží sluneční záření zpět do vesmíru.

S postupnou obnovou ozónové vrstvy začne uvedený zpětnovazební mechanismus ztrácet na efektivitě a je dokonce možné, že začne působit opačně, což by oteplování na jižní polokouli významně urychlilo.

"Náš výzkum vyzdvihuje přínos nejmodernějších modelů a dlouhodobých souborů dat, které nám umožňují tyto nepředvídatelné a komplexní klimatické zpětné vazby odhalovat a zahrnovat do našich předpovědí," dodal profesor Carslaw.

Někteří vědci však se závěry britských výzkumníků nesouhlasí: "Je otázkou, zda vítr opravdu zpomalí. Já o tom pochybuji," řekla Judith Perlwitzová, profesorka na univerzitě v Coloradu a vědecká pracovnice amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA). "O budoucnosti nerozhoduje jen zacelování ozónové díry. Zvyšujeme rovněž produkci skleníkových plynů, které větry zrychlují."

Perlwizová dále připomněla, že obnova ozónové vrstvy nad Antarktidou potrvá ještě asi půl století. Světová meteorologická organizace (WMO) neočekává návrat na hodnoty naměřené před rokem 1980 dříve než v roce 2060.


Rozloha ozónové díry na jižní polokouli. Srovnání let 2003, 2008 a 2009 a období 1990-2001.

Rozloha ozónové díry na jižní polokouli. Srovnání let 2003, 2008 a 2009 a období 1990-2001.


Zdroje:
- University of Leeds (26.01.2010, Ozone hole healing could cause further climate warming)
- New York Times (25.01.2010, The Ozone Hole Is Mending. Now for the ‘But.’)
- NASA/GSFC (Data Product: OZONE)
- NASA/GSFC (Ozone Hole Monitoring)
- Český rozhlas Leonardo (26.01.2010, Hojení ozónové díry může ohřát Antarktidu)
- Novinky (28.01.2010, Ozónová díra mizí, ale není to tak úplně dobrá zpráva)