Adaptace na oteplení o 4°C???

Autor: Alexander Ač, Rubrika: Prognózy vývoje, Vydáno dne: 27.10.2009

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2009100009

Pokud patříte mezi lidi, kteří si myslí, že oteplování je "dobré", anebo že lidstvu stačí se na oteplování "adaptovat", doporučím vám prohlédnout si mapu světa, která znázorňuje svět teplejší o 4°C. Doporučil bych to i některým klimatologům, například Dr. Radimu Tolaszovi (viz jeho rozhovor pro MF dnes) z ČHMÚ, nebo slovenskému klimatologovi ze SHMÚ Pavlu Šťastnému (viz jeho rozhovor pro Pravdu). Není mi totiž stále jasné, jak se dá "adaptovat" na většinu dopadů globálního oteplování.

Takže, co můžeme podle Met Office očekávat, jestliže se oteplí o 4°C (což je při současné politické situaci více než pravděpodobné).


  1. Téměř úplné rozmrznutí povrchové vrstvy permafrostu (trvale zmrzlé půdy) v oblasti severní Sibiře. Zmenšení plochy permafrostu v Kanadě a na Aljašce. Je tak ohrožena infrastruktura v těchto oblastech. Předpokládané oteplení je tam o 7-12°C.

  2. Významný pokles více než poloviny himalájských ledovců, dokonce i při vzestupu teploty nižším než 4°C. Například řeka Indus získává až 70 % své vody právě z ledovců. V Číně asi 23 % populace závisí v létě a v období sucha na vodě z ledovců. Ledovce na většině území jižní Ameriky zmizí úplně. Povrchový odtok vody poklesne až o 70 % v oblasti Středozemí.

  3. Hladiny oceánů mohou do konce tohoto století stoupnout až o 80 cm. Dlouhodobý účinek 4°C bude znamenat o mnoho vyšší nárůst hladin oceánů. Nárůst hladin oceánů nejvíce postihne nízko položené oblasti, jako jsou například tropické ostrovy nebo Bangladéš. Pro obyvatele v roce 2075 bude průměrné zvýšení hladin oceánů o 53 cm znamenat, že 150 milionů lidí ročně bude snášet následky zaplavení.

  4. Najteplejší dny v roce mohou být až o 6°C teplejší v zalidněných oblastech východní Číny. V Evropě budou nejteplejší dny o 8°C teplejší než dnes. V severní Americe, ve městech jako je Toronto, Chicago, New York a Washington, budou nejteplejší dny teplejší o 8-12°C.

  5. Sucho se bude vyskytovat 2-krát častěji v oblastech jižní Afriky, jihovýchodní Asie a v oblasti Středozemí.

  6. Vysoké riziko požárů ovlivní všechny zalidněné kontinenty. Platí to hlavně pro oblasti: USA, Mexiko, jižní Amerika, na východ od And, jižní a východní Afrika, Sahel, východní a jižní Austrálie a jižní Evropa.

  7. Mořské ekosystémy budou významně ovlivněny okyselováním (resp. snižováním zásaditosti) povrchových vod oceánů. To postihne především rybařský průmysl. Ztráta korálových biotopů významně sníží početnost komerčně lovených druhů ryb.

  8. Výnosy zemědělských plodin výrazně poklesnou. Například výnosy kukuřice a obilí v nižších polohách se mohou snížit až o 40 %. Výnosy rýže v Číně, Indii, Indonésii a Bangladéši poklesnou o 30 %. Výnosy sóje poklesnou ve všech oblastech, kde se pěstuje, včetně jižní a severní Ameriky či jižní a východní Asie.

  9. V Grónsku sa oteplí v průměru o 6°C (na jihu) až 14°C (na severu). Bude to znamenat 60 % pravděpodobnost nezvratného roztátí Grónska. To způsobí dlouhodobý nárůst hladin oceánů o přibližně 7 metrů.

  10. Tropické cyklóny mohou být ještě ničivější. Nárůst populace se odehrává zejména v přímořských oblastech, a nárůst hladin oceánů spolu s nárůstem v intenzitě bouřek znamená větší škody v důsledku cyklónů a hurikánů. Materiální škody rostou exponenciálně s růstem maximální rychlosti větru. Zajímavostí je, že jen 5 % nejsilnějších hurikánů způsobilo víc než 90 % všech materiálních škod.
Podotýkam, že jde pouze o vybrané dopady na jednotlivé ekosystémy. Tyto mohou být samy o sobě teoreticky zvládnutelné, ale jejich kombinace tuto zvládnutelnost značně zhoršuje. Například samotné zvýšení rizika požárů extrémně vzroste v kombinaci se šířením lesních škůdců, kteří způsobí předčasné vysychání porostů. Taktéž poklesy výnosů plodin mohou být významně vyšší se zvyšováním míry poškození škůdci. Je například prokázáno, že samotné zvyšování koncentrace CO2 oslabuje obranné mechanismy u sóji, která je pak náchylnější k poškození škůdci. Rovněž lesní porosty dokážou čelit suchu výrazně delší období, když toto sucho není spojené se vzestupem teplot. Takových příkladů se da najít nespočet.

Proto celkem nerozumím vyjádření některých klimatologů, kteří sice přímo nezpochybňují potřebu snižovat emise skleníkových plynů, ale na druhou stranu uklidňují širokou veřejnost prohlášeními o "adaptaci" na klimatické změny. Nemluvě ještě o tom, že nejméně prostředků na adaptaci mají země, které se na změně klimatu téměř nepodílejí, a rozvinuté státy odmítají poskytnout rozvojovým zemím pomoc v boji s oteplováním.

Předem se omlouvám svým (potenciálním) potomkům za stav planety, který je čeká.


Alexander Ač


Převzato z: Alexander Ač - SME Blog (23.10.2009, Adaptácia na oteplenie o 4°C???)