Nedostatek kyslíku ohrožuje mořské ekosystémy

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Znečištění vody, Vydáno dne: 17.08.2008

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2008080006

Některé části oceánů v blízkosti pobřeží jsou prakticky bez života. Může za to trvalý nebo dlouhodobě se opakující nedostatek kyslíku vyvolaný nadměrnou spotřebou průmyslových hnojiv. Počet mrtvých zón stoupl od roku 1995 o jednu třetinu (na současných 405) a jejich celková rozloha (přes 245 tisíc kilometrů čtverečních) je srovnatelná s velikostí Nového Zélandu. Pro mořské ekosystémy má hypoxie fatální důsledky. Největší mrtvá zóna na světě se nachází v Baltském moři. Nebývale rozsáhlá je letos také mrtvá zóna v Mexickém zálivu. Studii, kterou 15. srpna otiskl časopis Science, vypracoval Robert Diaz z Virginského institutu námořních věd (Virginia Institute of Marine Science, VIMS) ve spolupráci s Rutgerem Rosenbergem z univerzity v Göteborgu.

Se sedimenty z řeky Mississippi se do Mexického zálivu dostávají také hnojiva. První zmínky o mrtvých zónách se objevily kolem roku 1910. Tehdy byly na celé planetě asi čtyři. Do 60. let se jejich počet zvýšil na 49, v 70. letech jich bylo 87, v 80. letech 162, v 90. letech 305, v roce 2007 vědci napočítali 405 mrtvých zón.

"Neexistuje žádný jiný parametr důležitý pro pobřežní mořské ekosystémy, jenž by se měnil tak drasticky a v tak krátkém čase, jako je obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě," řekl Diaz. "Mrtvé zóny byly dříve vzácností. Nyní jsou běžné."

Přílišné využívání dusíkatých a fosforečných hnojiv si vybírá svoji daň. V pobřežních vodách se rychle množí řasy. Jakmile uhynou, klesají ke dnu, kde je rozkládají bakterie, které při tomto procesu spotřebovávají kyslík. U mořského dna je proto úbytek kyslíku nejmarkantnější.

Pro ryby a ostatní vodní organismy je neokysličená voda smrtící. V některých lokalitách je hypoxie sezónní záležitost (například v zátoce Chesapeake Bay na východě USA), jinde (například v Baltském moři) trvá celoročně. V Mexickém zálivu se v letošním roce zóna smrti rozšířila na nevídaných 23 tisíc čtverečních kilometrů.

A řešení? "Vědci a zemědělci musejí spolupracovat, aby zdokonalili zemědělské postupy, které by přenos živin z půdy do moře snížily na minimum," řekl Diaz. "Musíme si uvědomit, že hypoxie není lokální problém. Je to problém globální a má závažné důsledky pro ekosystémy. Stává se z něj tak zásadní otázka, že začíná ovlivňovat zdroje, které z moře získáváme pro svou potravu. Mohli bychom skončit bez krevet, krabů a ryb. K tomu mrtvé zóny směřují, nezastavíme-li jejich šíření," varoval profesor.


Černé body ukazují přibližnou polohu mrtvých zón v roce 2007.

Černé body ukazují přibližnou polohu mrtvých zón v roce 2007.


Mrtvá zóna v Mexickém zálivu (tento prostor je vymezen černou čárou). Červené a modré odstíny odpovídají množství kyslíku naměřeného u mořského dna v týdnu od 21. do 27. července 2008.

Mrtvá zóna v Mexickém zálivu (tento prostor je vymezen černou čárou). Červené a modré odstíny odpovídají množství kyslíku naměřeného u mořského dna v týdnu od 21. do 27. července 2008.


Zdroje:
- VIMS (14.08.2008, Study shows continued spread of "dead zones")
- Science (15.08.2008, Spreading Dead Zones and Consequences for Marine Ecosystems)
- CNN (14.08.2008, Ocean 'dead zones' becoming global problem)
- Novinky (15.08.2008, Život ve světových mořích ohrožují šířící se mrtvé zóny)
- Aktuálně.cz (28.07.2008, Mexický záliv se mění v zónu smrti. Chybí kyslík)
- NOAA (28.07.2008, Survey Cruise Records Second-Largest "Dead Zone" in Gulf of Mexico Since Measurements Began in 1985)
- Gulfhypoxia.net (Current Map)
- VIMS (Robert J. Diaz)