Klimatické změny urychlují destrukci Amazonie

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Změny ekosystému, Vydáno dne: 11.12.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007120005

Začarovaný kruh deforestrace a prohlubujících se klimatických změn by mohl do roku 2030 úplně zničit nebo vážně poškodit téměř 60 procent amazonského deštného pralesa. Nepříznivý vývoj by nepochybně skončil katastrofou a přímo by se dotkl životů miliónů lidí v oblasti. Stabilita místního i celosvětového klimatického systému by byla otřesena. Proto je třeba učinit vše potřebné pro to, aby byla Amazonie zachráněna. Mimo jiné by by měla být prosazena mezinárodní dohoda zavazující průmyslové státy snižovat emise skleníkových plynů. Prioritou je také účinná regulace kácení a vypalování pralesa. Takový je ve stručnosti obsah zprávy Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).

Klimatické změny urychlují destrukci Amazonie. Nebezpečná kombinace těžby dřeva, rozšiřování zemědělsky využívané plochy, sucha a požárů by mohla do roku 2030 zcela nebo částečně zlikvidovat 55 procent pralesa v Amazonii. Klesnou-li do té doby srážkové úhrny o 10 procent, jak vědci předpovídají, zvýší se ztráta asi o 4 procenta.

Je pravděpodobné, že kvůli globálnímu oteplování naprší v Amazonii (především ve východní části) za rok o 20 procent méně srážek než v současnosti. Regionální teplota stoupne o dva nebo více stupňů Celsia. Během druhé poloviny století se počítá s oteplením až o 8 stupňů. Po překročení tzv. bodu nenávratnosti bude naděje na záchranu minimální.

"Nezachráníme-li Amazonii, bude nesmírně obtížné udržet růst teplot na hranici dvou stupňů Celsia," řekl jeden z autorů studie Dr. Dan Nepstad z Výzkumného institutu ve Woods Hole (Woods Hole Research Center, WHRC).

"Ještě můžeme zabránit zkáze Amazonie, ale potřebujeme podporu bohatých zemí," pokračovala Karen Suassuna z brazilské pobočky WWF. "Náš úspěch při ochraně Amazonie závisí na tom, jak rychle bohaté země redukují své emise škodící klimatu a zpomalí tím globální oteplování."

Změny podnebí jsou teprve v počátcích, nabírají však na rychlosti. Kvůli mýcení pralesa v Brazílii se do atmosféry dostává 200 až 300 milionů tun oxidu uhličitého ročně. V letech sucha se toto číslo zvyšuje až na 400 nebo 600 milionů tun CO2.

Od nynějška do roku 2030 by deforestrace Amazonie mohla vést k emitaci 55,5 až 96,9 miliard tun CO2. Druhý z údajů je více než dvojnásobkem celosvětové roční produkce skleníkových plynů.

Některé modely ukazují, že s dalším ničením pralesa budou klesat srážky v Indii a ve Střední Americe. Nepříznivé změny počasí pocítí miliardy obyvatel. Mezi nimi i občané Brazílie a USA.

"Na Kjóto navazující dohoda o klimatu musí zahrnovat opatření na snížení emisí z pralesů," zdůraznil Hans Verolme, ředitel programu WWF pro změny klimatu. "Neúspěch při ochraně amazonského pralesa by znamenal pohromu nejen pro milióny lidí, kteří v amazonském regionu žijí, ale také pro stabilitu světového klimatu."

"Význam amazonského pralesa pro globální klima nesmí být podceňován," vysvětlil Nepstad. "Důležitý není jen pro snižování světových teplot, ale také jako vydatný zdroj sladké vody, který je dost velký na to, aby ovlivnil některé mohutné oceánské proudy. A navíc je obrovským úložištěm uhlíku."


Deforestrace v Brazílii v letech 1996 až 2006.

Zpomalující se tempo odlesňování v posledních několika letech je dáváno do spojitosti s klesajícími cenami sójových bobů, hovězího masa a posilováním brazilské měny vůči americkému dolaru. Částečně jde i o projev ekologicky citlivější politiky současné vlády a vyhlášení nových chráněných území. Počátkem roku 2007 se deforestrace mírně uspíšila. Největším rizikem do budoucna je stoupající zájem o pěstování biopaliv.


Úroveň půdní vlhkosti v Amazonii v obdobích velkého sucha (prosinec 1997, září 1998, prosinec 2001 a říjen 2005).

Úroveň půdní vlhkosti v Amazonii v obdobích velkého sucha (prosinec 1997, září 1998, prosinec 2001 a říjen 2005). Mapa ukazuje v procentech vyjádřené odhady maximální dostupné půdní vláhy pro rostliny (plant-available soil water, PAW) v hloubce do 10 metrů. Údaje vycházejí z měsíčních srážkových úhrnů a evapotranspirace (výparu vody z rostlin). Dosavadní pokusy naznačují, že stromy začínají hynout, jakmile PAW poklesne o 30 procent pod svou maximální hodnotu. Takto postižená vegetace je na mapě vyznačena hnědou barvou. Míra půdní vlhkosti je v prostoru podél pohoří And nadhodnocena kvůli nedostatku relevantních údajů a chyb v interpolacích.


Pravděpodobná mapa Amazonie v roce 2030.

Pravděpodobná mapa Amazonie v roce 2030. Prognóza se opírá o předpoklad, že tempo deforestrace bude pokračovat tempem srovnatelným s průměrem za období let 1997 až 2003. Zohledněn byl i klimatický vývoj v posledním desetiletí.


Zdroje:
- WWF (06.12.2007, Climate change speeds up Amazon’s destruction)
- WHRC (Woods Hole Research Center)