Ozónová díra nad Antarktidou je menší než v minulých letech

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Ozónová díra, Vydáno dne: 17.10.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007100014

Ozónová díra nad Antarktidou měla letos v září rozsah 24,7 milionů kilometrů čtverečních, což je srovnatelné s velikostí Severní Ameriky. Letošní maximum je o 4,8 milionů km2 menší než v minulém roce. 25. září 2006 měla ozónová díra (podle NASA) dosud největší zaznamenanou rozlohu 29,5 milionů kilometrů čtverečních. Úbytek ozónu byl tehdy odhadován na 40 milionů tun, letos "pouze" na 27,7 milionů tun. To ovšem neznamená, že by se situace začala nějak výrazněji zlepšovat. Podobné výkyvy jsou totiž běžné. V roce 2002 a 2004 byla ozónová díra ještě menší než dnes. Ve své zprávě z 3. října 2007 to oznámila Evropská kosmická agentura (Europe Space Agency, ESA).

Ozónová vrstva chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. "I když je díra o něco menší než obvykle, nemůžeme z toho vyvozovat závěr, že se ozónová vrstva obnovuje," vysvětlil Dr. Ronald van der A z Královského nizozemského meteorologického institutu (Koninklijk Nederlands Meteorologisch Instituut, KNMI). "Letos neměla ozónová díra svůj střed nad jižním pólem jako v jiných letech, což umožnilo kontakt s teplejším vzduchem. Zvětšování díry se tím omezilo, protože ozón je likvidován při teplotách menších než minus 78 stupňů Celsia," dodal expert.

Za ozónovou díru se považuje oblast ve stratosféře (15 až 35 km nad povrchem) se sníženou koncentrací ozónu (max. 220 Dobsonových jednotek). V minulém roce byly ve stratosféře naměřeny bezprecedentně nízké teploty, letos byly teploty blízké průměru.

"Nízké teploty redukují množství ozónu. Pokud je zima mírná, je mírné i ztenčení vrstvy ozónu a to sa děje tento rok. Takže je to výsledek toho, čemu říkáme variabilita v rozmezí jednoho roku," řekl Geir Braathen ze Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization, WMO).

V posledním desetiletí se koncentrace ozónu snižovala v celosvětovém průměru přibližně o 0,3 procenta za rok. Úměrně tomu stoupalo riziko rakoviny kůže a šedého zákalu.

Předpokládá se, že relativně velké ozónové díry se budou objevovat ještě 10 až 20 let. Přibližně kolem roku 2065 by se vrstva chránící Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením mohla díky celosvětovému zákazu nebezpečných chemických látek zacelit. Vědci doufají, že nad severní polokoulí se množství ozónu vrátí na původní úroveň (jako před rokem 1980) do poloviny tohoto století.


Popis k obrázku vlevo nahoře: Pro živé organismy zhoubné středněvlnné ultrafialové záření (UV-B) z velké většiny pohlcuje ozónová vrstva. Na zemský povrch dopadá z 99 procent pouze záření dlouhovlnné (UV-A), které životu tolik neškodí.


Rozloha ozónové díry nad jižní polokoulí. Srovnání let 1998 až 2007.

Rozloha ozónové díry (v mil. km2) nad jižní polokoulí. Srovnání let 1998 až 2007.


Zdroje:
- ESA (03.10.2007, Ozone hole ‘smaller than usual’)
- WMO (17.10.2007, Antarctic ozone hole relatively small)
- Reuters (16.10.2007, Ozone hole over Antarctica "relatively small": WMO)
- Ekolist.cz (16.10.2007, OSN: Menšia ozónová diera v Antarktíde nie je zlepšenie)
- NASA (Total Ozone Mapping Spectrometer)
- Euractiv.cz (24.09.2007, Globální mocnosti se radují z nové "ozónové" dohody)