Vlna, která zničila Atlantis?

Autor: Převzato (WM magazín), Rubrika: Dávné katastrofy, Vydáno dne: 02.10.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007100002

Legenda o Atlantis, zemi kterou pohltilo moře, může být víc než pouhý mýtus. Výzkum na řeckém ostrově Kréta naznačuje, že jednu z nejrannějších velkých středomořských civilizací zahubila obrovská tsunami.

Až asi do roku 1500 př.n.l. kvetla ve východním středomoří úžasná stará civilizace. Staří Mínojci budovali své nedostižné paláce a města s dlážděnými ulicemi s kanalizací v dobách kdy většina Evropanů ještě žila v primitivních chatrčích. Ale asi 1500 let př.n.l. lidé, kteří zplodili mýtus o Mínotaurovi v Labyrintu, z ničeho nic zmizeli. Tajemství jejich kataklyzmatického konce je možná nyní vyřešeno.

Zničila Atlantidu obrovská vlna tsunami? Skupina vědců objevila nové důkazy, že v době, kdy mínoiská kultura tak náhle a takřka beze stop zmizela, zasáhla Krétu obrovská tsunami.

"Geoarcheologická depozita obsahují řadu evidentních stop po tsunami," říká rodilý Holanďan, profesor Hendrik Bruins, geolog z univerzity Ben Guriona v izraelské Negev.

"Mínojský stavební materiál, keramika a nádoby spolu s potravinovými odpadky, zejména zvířecími kostmi, to vše je promíseno s oblými plážovými oblázky a mušlemi a mikroskopickou mořskou faunou."

"Naposled zmíněný materiál mohl dostat z mořského dna na povrch pouze jediný mechanizmus - mocná tsunami mísící všechen tento materiál v jediném destruktivním vzryvu," říká profesor Bruins. Vrstvy se zmíněnými materiály se nacházejí až sedm metrů nad mořskou hladinou, což je značně nad úrovní dosahovanou největšími vlnami za bouří. "Nešlo o žádnou středomořskou bouři, na pobřeží Kréty se vyřádily nesmírně ničivé síly."


Obrovská vlna

Mínojci byli námořníci a obchodníci. Většina jejich měst se rozprostírala na pobřežích, a proto byli vůči účinkům tsunami obzvlášť zranitelní. Jedním z jejich největších krétských sídel bylo Palaikastro na východním výběžku ostrova, kde již 25 let provádí vykopávky kanadský archeolog Sandy MacGillivray. Ten také nalezl další výrazné stopy. Například okolnost, že zdi budov čelící moři chybí, zatímco postraní stěny dokázaly obrovské vlně odolat a zůstaly takřka nedotčené.

"Najednou nám začala ta hromada deposit dávat smysl," říká MacGillivray. "Přestože Palaikastro bylo přístavem, rozprostíralo se stovky metrů do vnitrozemí a mnohé zasažené budovy stály v některých místech nejméně 15 metrů nad mořskou hladinou. Byla to opravdu ohromná vlna."

Když jsou tak jasné důkazy k dispozici už dlouho, proč se na to dosud nepřišlo?

Costas Synolakis, expert na tsunami z univerzity v Jižní Karolíně říká, že studie dávných tsunami jsou dosud v plenkách a lidé ve skutečnosti dosud neví, po čem mají pátrat. Mnozí vědci navíc zastávali názor, že podobné vlny materiál pouze odplaví a nezanechají žádné usazeniny. To vše změnila až pozorování po asijské tsunami roku 2004.

"Jistě si připomenete ty záběry," říká Costas, "některé z nich ukazovaly, jak se tuny trosek unášené vlnou nahromadily ve vnitrozemí."


Sopečná erupce

Costas Synolakis dospěl k závěru, že vlna mohla mít přibližně stejnou sílu jako ta, která onoho osudového dne roku 2004 zdevastovala i pobřeží Thajska a Srí Lanky a vedla ke ztrátě vice než 250 000 lidských životů.

Po desetiletích studií Mínojců je rozsahem destrukce šokován i MacGillivrey.

"Mínoici velmi spoléhali na své loďstvo a žili v nechráněných městech na pobřežích. Když se nyní podíváte na Banda Aceh v Indonésii, zjistíte, že tamní úmrtnost činila 80%. Pokud podobnou míru úmrtnosti zvážíme i tady, pak to pro Mínojce znamenalo konec."

Santorini, mapa. Co ale vyvolalo takovou tsunami? Vědci získali z deposit artefakty umožňující radiouhlíkové datování signalizující, že tsunami mohla zasáhnout pobřeží přesně v tutéž dobu kdy uprostřed druhého tisíciletí př.n.l. explodoval vulkán na ostrově Santorini, jež se nachází 70 km severně od Kréty. Současné vědecké práce uvádějí, že erupce na Santorini byla asi desetkrát mocnější než erupce tichomořské sopky Krakatoa v roce 1883. Ta, kromě tsunami, navíc zapříčinila rozsáhlé klimatické poruchy a exploze byla slyšitelná do vzdálenosti více než 3000 mil.

Costas Synolakis soudí, že mechanizmem, který vytvořil vlnu dostatečně mocnou k bleskové likvidaci všech mínoiských pobřežních měst, byl kolaps obřího vulkanického kužele Santorini do moře.

Není jisté, zda tsunami zasáhla i mínoiské hlavní město Knossos ve vnitrozemí, ale erupce měla i další zhoubné následky - mimo jiné masívní spad vulkanického popela a zničení veškeré úrody. Mínojci už se bez svých náhle zmizelých přístavů, obchodní flotily a námořnictva nedokázali nikdy zotavit.

Pověst o městském státě Atlantis, který zmizel pod hladinou moře, poprvé zmínil Platon před více než 2000 lety. Dráždila pak všeobecnou představivost po celá staletí. Možná, že teď už známe její původ - jsou to věky zlidovělé vzpomínky na velkou starou civilizaci, kterou kdysi navždy pohltilo moře.


Zpracováno podle:
- BBC News (20.04.2007, The wave that destroyed Atlantis)


Převzato z:
- WM magazín (25.07.2007, Vlna, která zničila Atlantis?)