Klimatické změny v Itálii

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Globální oteplování, Vydáno dne: 23.09.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007090020

Klimatické změny v Itálii jsou vážným problémem a vláda by jim měla věnovat prioritní pozornost. Shodli se na tom delegáti národní konference, která se za účasti nejvýznamnějších italských politiků a vědců konala od 12. do 13. září v Římě.

Ministr životního prostředí Alfonso Pecoraro Scanio ve svém vystoupení uvedl, že za posledních 50 let se teplota v Itálii zvýšila o 1,4 stupně Celsia. Od roku 1900 ubylo 5 procent srážek. Nejhorší je situace na jihu Apeninského poloostrova a na ostrovech Sardínie a Sicílie. Sucho a desertifikace se nevyhýbají ani severu země. Znepokojení vzbuzuje předpovězený osud Pádské nížiny. Ledovce na italské straně Alp ztratily za necelé století polovinu svého objemu a třetinu rozlohy. Průtok vody na všech italských tocích klesá. Do konce století by se mohl snížit asi o 80 procent. Naopak velké části pobřeží by mohly být zaplaveny mořem.

Národní konference o klimatických změnách se konala od 12 do 13. září 2007 v Římě. Mezi prvními na klimatické změny doplatili zemědělci. Odhaduje se, že rostoucí teploty a pokles vodních rezerv sníží zemědělské výnosy o 22 procent. Hospodářské škody stoupnou až o 300 milionů eur ročně. Špatné vyhlídky mají před i sebou podnikatelé a zaměstnanci v cestovním ruchu. Nadměrné teplo a nedostatek pitné i užitkové vody znepříjemní pobyt u moře v letní sezóně. Zimní turistika bude zase tvrdě poznamenána úbytkem sněhu a táním ledovců. V tomto sektoru se hospodářské škody odhadují na 200 až 800 milionů eur ročně.

Podle předběžných propočtů se při zvýšení teploty o 1,5 stupně Celsia celkové ekonomické ztráty vyšplhají na 50 miliard eur. V případě ještě většího oteplení porostou škody exponenciálně.

"Jsme svědky progresivních ztrát biologické rozmanitosti a stejně tak i velkých ekonomických dopadů v nejrůznějších sektorech, zejména pak v turistickém ruchu," prohlásil Roberto Caracciolo, ředitel italské Agentury pro ochranu životního prostředí a technické služby (Agenzia per la Protezione dell'Ambiente e per i Servizi Tecnici, APAT).

Rychle se měnící podmínky otevřely cestu invazivním druhům rostlin a živočichů. Biologové jich zatím napočítali přes 500.

Na severu Itálie v okolí měst Ravenna a Cesena lékaři od letošního července bojují s epidemií chikungunyi, což je arbovirus, jenž se až dosud vyskytoval pouze v některých částech Afriky, jihovýchodní Asie a Indii. V Itálii nákazu přenáší komár Aedes albopictus. Ten se do Evropy dostal koncem 80. nebo počátkem 90. let 20. století. Infekce se projevuje akutní horečkou, bolestmi svalů, kloubů a hlavy. Čtvrtina pacientů má i hemoragické symptomy, jako je krvácení z nosu nebo dásní.

Ve středomořském regionu se očekává vyhynutí až poloviny původních druhů. Například rostliny ustupují do vyšších nadmořských výšek. 62 procent horských bylin už nemá kam ustupovat a do roku 2080 pravděpodobně zmizí.

"Středomoří se otepluje a zatímco v některých oblastech se hladina vody zvyšuje, v jiných soustavně klesá," řekl Vincenzo Ferrara, poradce ministra životního prostředí a výkonný ředitel italského Institutu pro nové technologie, energii a přírodu (Ente per le Nuove Tecnologie, l'Energia el'Ambiente, ENEA). "Prakticky celá Itálie je vystavena účinkům eroze, oceány emitují oxid uhličitý místo toho, aby jej absorbovaly a urbanizace stoupla o 60 procent během necelého desetiletí. Dostupnost vody se zhoršuje, ale její spotřeba jde stále nahoru. Itálie se tak rychle blíží k scénářům, které nejvíce dolehnou na turistický ruch a zemědělství."

Nepříjemné jsou důsledky oteplování v Pádské nížině. V červenci 2007 poklesl průtok největší italské řeky na 391 kubických metrů za sekundu. Průměr je 1156 m3/s. Některé klimatické modely naznačují, že se úrodné údolí Pádu do konce století změní ve vyprahlou pustinu.

Řeka Pád

"Problém desertifikace úzce souvisí se změnou klimatu," vysvětlil Caracciolo. "To byl výchozí bod pro seminář ve městě Alghero na Sardínii, kde bylo oznámeno, že přes 50 procent italského území je ohroženo desertifikací. Týká se to hlavně jižních regionů. Mimořádně znepokojivá je situace na Sardínii. v Apulii a na Sicílii."

Přívalové deště jsou častější než dříve a v suchých oblastech, kde je velmi nízká hydraulická vodivost, dochází k záplavám a sesuvům půdy.

"Itálie je obklopena Středozemním mořem. Pobřeží je dlouhé 8.300 kilometrů, z toho 4 tisíce kilometrů tvoří písčité břehy," pokračoval Caracciolo. "Je vysoce pravděpodobné, že nejméně 1500 kilometrů pobřeží bude podléhat erozi. Úroveň Středozemního moře se zatím nezměnila, ale podle odhadu Mezivládního panelu pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) se v nastávajícím období zvedne o 38 centimetrů. Ohroženo je minimálně 33 pobřežních partií. Zaplaveno může být až 4500 čtverečních kilometrů."

Vincenzo Ferrara "Těmto změnám se musíme přizpůsobit implementací opravdu efektivních strategií," navázal Ferrara. "Abychom mohli vybudovat základy pro dosažení účinných výsledků, tak potřebujeme především přijmout nejrůznější národní plány, například o výzkumu klimatu nebo o ochraně půdy. Doposud ještě nemáme národní plán o ochraně pobřeží. Analýzy enviromentálních dopadů by měly pojmout nejen současné problémy životního prostředí, ale i ty, k nimž může dojít v příštích 20 až 30 letech."

"Na každý jeden stupeň Celsia teplotního růstu se předpovídá zvýšení úmrtnosti o 3 procenta," konstatoval Caracciolo. Vlny veder si vyžádají tisíce lidských životů. Horka navíc doprovázejí požáry. V letošním roce v Itálii shořelo 117 tisíc hektarů vegetace a do ovzduší se přitom uvolnilo 4,8 milionů tun oxidu uhličitého.


Nebezpečné změny v Jaderském moři

Samostatnou kapitolou je oteplování a znečištění Jaderského moře. Podle expertů čelí Jadran riziku, že se změní v nádrž slané stojaté vody bez života.

"Naše moře už neví, co je to zima," řekl ministr Scanio. Tyrhénské moře se sice také otepluje, ale to, čím prochází Jadran, je opravdu na pováženou. U pobřeží Apulie jsou pozorovány tropické ryby, celý prostor je zamořen medúzami a vražednými chaluhami. To vše jsou jasné signály zrychlujících se změn. Zlom přišel v roce 2003, kdy se teplota vody v Terstském zálivu udržela po celou zimu několik stupňů nad normálem. Do té doby tradiční severní vítr přestal foukat. Severojižní proudění se zastavilo. Zastavila se i cirkulace vody a obohacování moře o živné látky. Tato anomálie se teď kvůli změně podnebí stává normální. Teplota v Jaderském moři ani v zimě neklesá pod 15 stupňů.

"Transport životně důležitých zdrojů se zastavil, což může mít v konečném důsledku ničivý dopad na celé Středozemní moře," varoval Silvio Greco, ředitel Centrálního ústavu pro vědecký a aplikovaný mořský výzkum (Istituto Centrale per la Ricerca scientifica e tecnologica Applicata al Mare, ICRAM). "Méně živin v moři a vyšší teploty také znamenají, že moře je schopno absorbovat méně oxidu uhličitého," dodal Greco.

Satelitní snímek, vyznačeno je Jaderské moře, Tyrhénské moře, Terstský záliv a region Apulie.

Jaderské moře na satelitním snímku z archivu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration, NASA).

"Je to národní krize," připustil ministr Scanio. "Ale nemělo by teď žádný smysl utrácet peníze z veřejných rozpočtů na obrovské stroje, které by obnovovaly cirkulaci v Jadranu."


Politické řešení?

Scanio je od května 2006 členem vlády Romana Prodiho. Jako šéf resortu životního prostředí slíbil, že v roce 2008 nechá vypracovat národní plán pro řešení problematiky klimatických změn. Vláda podle něj ve shodě s Evropskou unií prosazuje redukci emisí skleníkových plynů nejméně o 20 procent do roku 2020 a o 60 procent do roku 2050. Prvořadý význam má příprava adaptačních programů. Předpokládané snížení emisí skleníkových plynů si v Itálii vyžádá investici ve výši 3 až 5 miliard eur ročně. Kroky nezbytné pro úspěšnou adaptaci budou stát 1,5 až 2 miliardy eur za rok.

Mezi delegáty byl i italský prezident Giorgio Napolitano. Dvaaosmdesátiletý politik zdůraznil, že předpokladem zvládnutí klimatických změn je společné úsilí všech národů na Zemi. Bez koordinace na mezinárodní úrovni se neobejdeme. Proto je důležité, aby Evropa vystupovala jednotně a byla pro ostatní vzorem, podotkl Napolitano.

Zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization, FAO) David Harcharik připomněl, že klimatické změny přispívají ke zvyšování počtu lidí strádajících hladem. Ze statistik OSN vyplývá, že z 852 milionů hladovějících obyvatel naší planety jich 815 milionů žije v rozvojových státech.


Zdroje:
- Conferenza Cambiamenti Climatici 2007
- VOA News (13.09.2007, UN Meeting Warns of Climate Change in Mediterranean Region)
- Il Piccolo (12.09.2007, Golfo di Trieste sempre più caldo, pesci in fuga)
- enricomoriconi.it (20.09.2007, Rischiamo di perdere l'Adriatico (oltre che 1500 km di coste))
- Český rozhlas (20.09.2007, Hygienici varují před nemocí přenášenou komáry v severní Itálii)
- Český rozhlas (16.09.2007, Svět, jak ho ještě nikdo nikdy neviděl)
- Ekolist.cz (12.09.2007, Stredozemné more sa otepľuje rýchlejšie ako zvyšok sveta)
- monstersandcritics.com (12.09.2007, DPA - An ever warmer Adriatic now 'no longer knows winter')