Jaká je budoucnost amazonského deštného pralesa?

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Kácení stromů, Vydáno dne: 15.09.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007090014

Ničení amazonského deštného pralesa se zpomaluje. Zatímco v roce 2004 bylo v Brazílii vykáceno nebo vymýceno 27,5 tisíce čtverečních kilometrů pralesa (to je více než polovina Čech), v roce 2005 to bylo 18,8 tisíce km2 a v roce 2006 13,1 tisíce km2. Letos se očekává ztráta 10-12 tisíc km2. Brazilská vláda se těmito čísly patřičně chlubí, kritici ovšem namítají, že pokles těžby byl vyvolán spíše nižší cenou dřeva na světových trzích než politikou současného prezidenta Luize Inacia Luly da Silvy.

Amazonie Asociace pro tropickou biologii a ochranu přírody (Association for Tropical Biology and Conservation, ATBC), což je největší vědecká organizace se zaměřením na studium tropických ekosystémů, vyzvala brazilskou vládu ke zrušení kolonizačního projektu. Plán, jenž počítá s přesídlením "mnoha tisíců" lidí do centrální části pralesa, nahání vědcům i ochráncům přírody husí kůži.

"Ekonomický užitek z usazení drobných rolníků ve střední Amazonii je extrémně chabý kvůli chudé a kyselé půde v regionu," argumentuje zpráva ATBC. "Ve skutečnosti by výsledky vědeckého zkoumání mohly být pro Brazílii mnohem prospěšnější. Nedotčené pralesy mají z dlouhodobého hlediska obrovskou ekonomickou hodnotu díky stabilizaci globálního klimatu a zachování biologické rozmanitosti."

Deštný prales je druhově nejbohatším biomem na naší planetě. Amazonie v tomto směru předčí i pralesy (nebo spíše jejich zbytky) v Africe a Asii.

Do roku 1970 byl prales v povodí Amazonky téměř nedotčený. Na brazilském území měl rozlohou 4,1 milionů čtverečních kilometrů. Za posledních 35 let však ztratil v důsledku intenzivní lidské činnosti 700 tisíc km2. (To je velikost Německa, Itálie a Slovenska dohromady.) Deforestrace se uspíšila po zprovoznění transamazonské dálnice (výstavba v letech 1970-1976). 17-18 procent pralesa bylo zlikvidováno, další čtvrtina byla poškozena částečně. Souvislý prales se dnes rozprostírá na pouhé polovině původní rozlohy.

"Deforestrace postupuje rychle a kdyby pokračovala dalších 20 nebo 50 let, důsledky by byly katastrofální," řekl Dr. Philip Fearnside z Národního ústavu pro výzkum Amazonie (Instituto Nacional de Pesquisas da Amazonia, INPA). "Je ovšem velmi důležité nepodlehnout fatalismu, který tak často ovlivňuje diskuse o Amazonii. To, co se stane, závisí na rozhodnutí lidí. Týká se to nejen přímého odlesňování ničícího prales, ale také klimatických změn, které hrozí likvidací pralesa dokonce i bez dalšího mýcení."

Biolog a lesní inženýr Philip Fearnside žije ve měste Manaus na severozápadě Brazílie. I díky němu se podařilo do začátku letošního roku prosadit na různých místech a různými způsoby ochranu 1,1 miliónu km2 pralesa.

Dr. Philip Fearnside "Věří se," uvedl Fearnside, "že globální oteplování povede k častějšímu výskytu jevu El Niňo. Ten vzniká ohřátím povrchových vod v Tichém oceánu. Většina klimatických modelů teď předpovídá vyvinutí podmínek pro "permanentní" El Niňo. Jeden z klimatických modelů (model Hadleyho centra při britském Meteorologickém ústavu) ukazuje, že toto trvalé El Niňo bude mít za následek katastrofální zánik amazonského pralesa kolem roku 2080, pokud bude globální oteplování i nadále pokračovat. Jiné modely momentálně nesignalizují spojitost mezi jevem El Niňo a suchem v Amazonii."

"Pro nás je to bohužel fakt. To, že El Niňo sucho v Amazonii opravdu způsobuje, je zřejmé přímým pozorováním - nezávisí to na výsledcích klimatických modelů. V Amazonii je to jasné každému, kdo viděl požáry při El Niňu v letech 1982-83, 1997-98 a 2003. Hrozba "permanentního" El Niňa by měla být brána velmi vážně."

"Znovu opakuji, závisí to na tom, jak se k tomu společnost postaví. Kdyby spalování fosilních paliv a deforestrace byly redukovány adekvátně k zavážnosti problému, pak bychom se mohli nejhoršímu vyhnout. Pokud se to ovšem nestane, nebezpečí "vybuzeného" skleníkového efektu (runaway greenhouse) vymykajícího se lidské kontrole, bude mnohem větší. Dezintegrace amazonského pralesa, provázená uvolněním zásob uhlíku z biomasy a půdy, by se stala významným faktorem při přechodu do "vybuzeného" skleníkového efektu."

Obavy z dopadů globálního oteplování zesílily v roce 2005, kdy míra vlhkosti v amazonském pralese poklesla na rekordně nízkou úroveň.

"Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) vychází z odhadů emisí skleníkových plynů postavených na nepravděpodobně optimistickém předpokladu o rychlosti, s jakou v Amazonii rostou druhotné lesy a zpětně vstřebávají oxid uhličitý z atmosféry," pokračoval Fearnside. Realita je jiná. Velká většina odlesněné půdy je využívána jako pastvina pro dobytek, dokud nedojde k jejímu úplnému vyčerpání a znehodnocení. Na těchto obrovských plochách pak roste druhotná vegetace mnohem pomaleji než na místech, kde půda sloužila k pěstování zemědělských plodin.

"Amazonská ekonomika je stále téměř celá postavená na ničení pralesa (kvůli dřevu, pastvinám, sójovým bobům). Tyto destruktivní aktivity mají mnohem menší hodnotu než ekologické služby živého deštného pralesa zajišťujícího biodiverzitu, koloběh vody v přírodě a omezujícího globální oteplování," vysvětlil Fearnside.

Východisko ze současného marasmu by mohlo nabídnout hospodářství postavené na ekologických službách. Státy, které překročí kvóty emisí oxidu uhličitého, by platily Brazílii za to, že nezničí zbytek deštného pralesa. Tak by kompenzace a odměny za ekologické služby mohly Amazonii zachránit.

"Funkce lesa v globálním oteplování je ekologickou službou a ta má nejblíže ke generování významného finančního zisku," domnívá se Dr. Fearnside.


Zpracováno podle:
- Mongabay.com (27.08.2007, Scientists demand Brazil suspend Amazon colonization project)
- Mongabay.com (23.10.2006, Amazon conservation efforts must come soon to save world's largest...)
- ESI Special Topics (09/2006, An Interview with Dr. Philip Fearnside)
- ITAR-TASS (10.09.2007, Amazon Rainforest may go extinct by 2080 if deforestation keeps on)
- Wikipedia (Amazon Rainforest)

Další zdroje:
- Aktuálně.cz (15.08.2007, Brazílie hlásí: Zpomalili jsme kácení pralesa)
- EarthPortal (Philip M. Fearnside: Deforestation in Amazonia)
- ATBC (Association for Tropical Biology and Conservation)
- INPA (Instituto Nacional de Pesquisas da Amazonia)